- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (77)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Plánování roziřování výrobních, logistických kapacit pomocí nástrojů 21. století
Výstavba nových či roziřování stávajících průmyslových prostor představuje komplexní projekt, při kterém je třeba zohlednit mnoství různých kritérií. Rozhodnutí provedená během předimplementační fáze projektu tak mohou významně ovlivnit budoucí chod provozu a to buď pozitivně, anebo negativně. V dnení době jsou ale dostupné softwary a nástroje, je umoňují ověření potřebných kapacit, vhodnosti prostorového uspořádání nebo třeba dodrení ergonomických limitů jetě před realizací projektu.

Příkladem můe být samotné prostorové uspořádání průmyslových prostor, a u jde například o rozmístění strojů ve výrobním prostoru či o návrh skladovacích prostor. Technologie u je mnohem dále a nemusíte se při plánování spoléhat pouze na 2D výkres. Moderní nástroje umoňují dosáhnout transformace 2D výkresů do 3D vizualizace. Na základě známého podnikového (výrobní, logistický, apod.) procesu je pak moné stanovit a vizualizovat materiálové a personální toky nebo například přepravní výkon. Zároveň je moné i provedení area balancingu neboli analýzy vyuití plochy, díky které lze zjistit, zda je daný prostor vyuíván k vykonávání produktivních činností. Výsledkem je odhalení úzkých míst, na základě kterého lze navrhnout změny pro optimalizaci stavu. Jednoduchým přesunem pracovi lze objevit dalí varianty prostorového uspořádání a porovnat jejich přínosy oproti původní variantě.
3D model na obrazovce počítače ale není konec celý model haly lze přenést také do virtuální reality. Máte tak monost si projít novou halu či prohlédnout nová pracovitě dlouho předtím, ne budou realizovány. Tímto způsobem si lze odhalit nedostatky, které na papíře zůstávají schované a často jsou identifikovány a ve fázi realizace projektu.

Nedostatky lze hledat nejen v prostorovém uspořádání, ale také v samotném procesu. Ne vdy je plánovaný sled operací či výběr vyuívaných technologií optimálním řeením. Při výběru finální varianty je třeba zváit jak výi počáteční investice, tak i náklady spojené s budoucím provozem. U výběru vhodné technologie hraje roli i potřebný počet pracovníků na její obsluhu a vhodnost z hlediska ergonomických předpisů.
Na vhodné uspořádání je proto třeba myslet nejen u celého provozu, ale také u jednotlivých pracovi, kdy je cílem dosáhnout co nejefektivnějího pracovitě, které zároveň splňuje ergonomické limity. Z hlediska ergonomie je třeba se zaměřit na tři oblasti lokální svalovou zátě, celkovou fyzickou zátě a pracovní polohy. V České republice je toti legislativou dána povinná kategorizace prací zařazení do horích kategorií s sebou nese dodatečné náklady pro zaměstnavatele (např. na pořízení ochranných pracovních pomůcek, na častějí lékařské prohlídky zaměstnanců apod.). Na ergonomii je třeba se zaměřit i z hlediska prevence vzniku nemocí z povolání. Z těchto důvodů se jedná o zásadní hledisko, které je třeba brát v potaz od začátku projektu.
I v tomto případě je moné vytvořit počítačový model s detailním rozvrením pracovitě, na kterém lze dále ověřovat jeho vhodnost. Po převedení modelu do virtuální reality můe proband předem projít postup pracovní činnosti vykonávané na tomto pracoviti. Tuto skutečnost lze vyuít například také pro efektivní zakolení nových zaměstnanců bez nebezpečí, která se mohou vyskytovat v reálném provozu. V kombinaci s pouitím Motion Capture obleku lze ale sbírat data potřebná pro zhodnocení ergonomické vhodnosti a po jejich zpracování pracovitě odpovídajícím způsobem upravit. Tato metoda umoňuje rychlé a spolehlivé ověření návrhu uspořádání pracovitě.

Ukázkovým příkladem byl projekt na rozíření výroby, kdy byly vekeré analýzy prováděny na navreném uspořádání pracovní linky. Díky analýzám byly včas odhaleny zásadní nedostatky návrhu týkající se jak materiálového toku, tak uspořádání konkrétních pracovi z hlediska ergonomie. Bylo tak moné provést úpravy, díky kterým dolo jak ke sníení počtu potřebných pracovníků, tak i k minimalizaci materiálových toků a tím sníení přepravního výkonu. Neméně důleitým krokem bylo také zajitění podmínek pro splnění kategorizace práce do kategorie 2.
Detailní analýzou a odhalením nedostatků či rizik ji v předimplementační fázi lze dosáhnout úspor z dlouhodobého hlediska. V případě odhalení těchto problémů a po realizaci projektu se jejich náprava pojí s poměrně vysokými náklady či nutností oddálení rozběhnutí provozu. Také reorganizace pracovi v ji rozběhnutém provozu bývá náročná nejen z hlediska nákladů, ale i z hlediska času.
![]() ![]() |
| Ing. Pavel Vránek a ing. Filip Rybnikár Autoři článku jsou jednatelé společnosti CIE Industry, s. r. o. |





















