Acronis
facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přehledy
 
Tematické seriály
 

GDPR

General Data Protection Regulation zásadně mění zpracování osobních údajů a zavádí nové povinnosti...

články >>

 

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 

Komplexní svět eIDAS

O nařízení eIDAS již bylo mnoho řečeno i napsáno. A proto jediné, o čem...

články >>

 

Trendy v CRM

Systémy pro řízení vztahů se zákazníky (CRM) prochází v posledních letech výraznou změnou. Zatímco dříve...

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
Partneři webu
Compas automatizace
IT SYSTEMS 7-8/2020 , Trendy ICT

Omezení spojená s covidem přispěla k přijetí rozšířené reality

Technologie AR ukázala, jak ohromný potenciál v sobě skrývá

David Řehoř


Cleverlance

Na AR, tedy augmentovanou nebo také rozšířenou realitu se široká veřejnost i většina profesionálů dívá dnes stále jako na výkřik nejmodernější technologie. Věděli jste ale, že první zážitek s rozšířenou realitou jste si mohli „vychutnat“ už v roce 1968? V Československu se tehdy děly věci a v USA také zazářil Ivan. Tedy Ivan Sutherleand, který zkonstruoval první zařízení umožňující pomocí dvou průzorů zobrazovat do reálného prostoru objekty modelované počítačem. A rozšířená realita byla na světě. V roce 1968 však samozřejmě limitovaná výpočetním výkonem tehdejších technologií.


Ke skutečnému využití rozšířené reality však měl tento přístroj stále ještě hodně daleko. Zařízení bylo napevno namontováno na hlavě, vedly k němu stovky metrů kabeláže od tehdy nejvýkonnějších sálových počítačů. Za skutečným rozmachem AR technologie tedy stojí v podstatě až milník v podobě příchodu Hololens od Microsoftu v roce 2016.


Obr. 1: Věděli jste, že počátky rozšířené reality sahají až do roku 1968? V USA tehdy Ivan Sutherleand zkonstruoval první zařízení umožňující pomocí dvou průzorů zobrazovat do reálného prostoru objekty modelované počítačem.

Microsoft HoloLens
Obr. 2: První verze Microsoft HoloLens byla vydána 30. března 2016. Foto: Microsoft

Své první využití nacházela rozšířená realita zejména v oblasti entertainmentu, marketingu a prodeje. Přes rozsáhlou a intenzivní evangelizaci v oblasti využití AR v průmyslu však bylo stále velmi obtížné nalézt reálné business cases pro průmyslové využití. Od roku 2000 se postupně objevovali první pionýři s montážními návody zobrazovanými přes AR zařízení. Rozšířená realita také postupně nacházela své místo v oblasti školení pracovníků, ale stále bylo těžké obhájit vytvoření „stand alone“ modelů pro účely AR, nákup AR zařízení a proškolení kompetentních zaměstnanců oproti standardním nákladům na klasická školení. Rozšířená realita to zkrátka neměla lehké. Pak ovšem přišel covid-19.

Mnoho firem se ocitlo pod tíhou okolností ze dne na den naprosto nepřipravených v době, která neumožňovala volný pohyb zaměstnanců. Najednou nebylo možné využít schopností těch nejzkušenějších zaměstnanců, ať už se jednalo o oblast řízení výroby, technologické experty nebo třeba specialisty údržby. Mnoho z nich zkrátka nemohlo přijít na směnu, natož pak cestovat mezi jednotlivými pobočkami, o mezistátním vysílání specialistů nemluvě.

A právě v této době se ukázalo, jak ohromný potenciál v sobě technologie AR skýtá. S obrovskou dynamikou nastoupila na scénu původně v podstatě jako z nouze ctnost. České průmyslové firmy obecně rozhodně v průběhu krize vyvolané covidem neseděly na místě s rukama v klíně. Naopak mnoho z nich si velmi živě uvědomovalo, jak dramatickou pozitivní změnu přináší digitální transformace v podobě extrémně rychlé, a navíc nezbytné adaptace na nové podmínky. Ať už jde o agilní vývoj nových výrobků s využitím digitálního dvojčete výrobku nebo 3D tisku. Dalším fantastickým reálným přínosem je hojně využívaná vzdálená orchestrace výrobních procesů a své uplatnění zde nalezla i rozšířená realita.

V průběhu těch nejhorších týdnů pomáhali naši specialisté mnoha průmyslovým podnikům implementovat AR do procesů údržby nebo montáže. Díky této technologii se podařilo vyřešit mimo jiné onen pověstný problém „starý pecař není doma a mladý to neumí“. Šlo zejména o situace zajišťování komplexnějších servisních zásahů. Technik údržby, který disponoval potřebnými kompetencemi, nebyl často kvůli komplikované situaci dostupný, nebo byl dokonce v karanténě. K úspěšnému řešení nebylo v těchto případech potřeba ani pořizovat speciální AR zařízení. V dnešní době jsme schopni během několika málo minut nainstalovat aplikaci umožňující využívat AR technologii prostřednictvím jakéhokoli smartphonu.

Vuforia Chalk
Obr. 3: S vhodnou aplikací lze dnes AR technologii využívat prakticky prostřednictvím jakéhokoli smartphonu. Ukázka je z aplikace Vuforia Chalk.

Na jedné straně snímá zaměstnanec na pracovišti obraz v reálném čase a na druhém konci do něj technik zakresluje potřebné technologické instrukce. Tyto instrukce jsou díky aplikaci Vuforia Chalk zafixovány ke konkrétním bodům ve 3D prostoru. Po pohybu v rámci pracoviště nebo výrobní haly tak při návratu na původní místo naleznete konkrétní instrukce tam, kde je technik ve 3D prostoru skutečně zanechal.

Jednoduchá aplikace AR v praxi
Obr. 4: Jednoduchá aplikace AR v praxi. Na jedné straně snímá zaměstnanec na pracovišti obraz v reálném čase a na druhém konci do něj technik zakresluje potřebné technologické instrukce.

Dalším příkladem, kdy AR doslova zachraňovala business jako takový, byly montáže a zprovozňování technologických celků v zahraničí. Zařízení, která byla sice dodána v termínu, však vyžadovala v rámci kontraktu ještě jejich zprovoznění, což ve skutečnosti reprezentuje velkou část platby od zákazníka. Tato fáze ale byla ohrožena naprostou nemožností techniků vycestovat. V řádu jednotek tak byly 3D modely nahrány do AR aplikace a s využitím běžného tabletu vzdáleně zprovozněny. Technologie rozšířené reality tak opět doslova zachránila dokončení mnoha významných zakázek.

Samostatnou kapitolou je pak obrovský rozmach AR v oblasti medicíny. Patrně největší přínos zaznamenala AR v chirurgii a neurochirurgii, kdy operující lékař dostává přímo v místě zákroku k dispozici 3D model patřičného orgánu nebo místa postiženého např. tumorem určeným k vyoperování. V době celosvětové pandemie covid-19 pak získala na velkém významu rovněž vzdálená kooperace nejen při řešení léčebných zákroků, ale zejména při jejich diagnostice.


Obr. 5: Národní centrum Průmyslu 4.0 při Centru informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze je u nás velkým průkopníkem ve využití technologií AR.

Velkým průkopníkem ve využití technologií AR je v ČR Národní centrum Průmyslu 4.0 při Centru informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT v Praze. Díky využití technologie AR se zde podařilo propojit svět reálných výrobních technologií se světem kybernetickým. Jako jeden z partnerů tohoto centra připravujeme velmi zajímavý projekt dalšího rozvoje Národního centra Průmyslu 4.0, ale o tom více až příště.

David Řehoř David Řehoř
Autor článku je Business Development Manager ve společnosti Cleverlance, kde má v jednotce CleverIndustry na starosti aktivity spojené s Průmyslem 4.0.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.
Helios


Inzerce

Trendy v kontejnerizaci aneb kam kráčí OpenShift

RedHatOpenShift aneb Kubernetes nejen pro podniky ušel za několik let své existence dlouhou cestu. Stal se platformou, na kterou spoléhá nejedna firma, která jej provozuje jak v on-premise prostředí, tak i ve veřejném cloudu. OpenShift pomáhá urychlovat vývoj, zvyšuje stabilitu, snižuje náklady na provoz a stále přináší nové technologie připravené pro stabilní a dlouhodobý provoz. Ale jaké jsou trendy pro následující roky?