Připomenutí historie blockchainu

Na úvod opět připomeneme něco z historie blockchainu. Na konci roku 2008 byl zveřejněn anonymní dokument s názvem „Bitcoin: elektronický peněžní systém typu peer-to-peer“. Tento dokument popisuje metodu vzájemného převodu elektronické hotovosti peer-to-peer bez nutnosti využití prostředníka, nějaké finanční instituce, jako je banka. „Bitcoin“ byl název uvedený pro konkrétní komoditu, zatímco termín „kryptoměna“ se používá k popisu sítí a výměnných médií, které k zajištění těchto typů digitálních transakcí využívají kryptografii.

Popularita Bitcoinu (a ostatních kryptoměn) se od té doby rapidně zvýšila a v prosinci 2017 dosáhla hodnota 1 bitcoinu něco málo přes 20 tisíc USD. Nyní, v roce 2020, existují tisíce různých kryptoměn, které nabízejí různé možnosti využití a zlepšení našeho světa tak, jak ho známe.

Od svého vzniku existovaly různé úrovně kontroverze, kritiky, skepticismu a optimismu kolem Bitcoinu a blockchainu jako takového. Nyní však vidíme rostoucí adopci systému v praxi, kterou podporují obrovské investice do technologie blockchainu a její podnikové aplikace. Světové ekonomické fórum předpovídá, že do roku 2027 bude 10% globálního HDP uloženo v knize blockchain.

Blockchain, základní technologie kryptoměn, je nyní široce známá a důvěryhodná (právě díky kryptoměnám) a má stále více praktických aplikací, a to nejen ve spojení s kryptoměnami. O jaká konkrétní využití se může jednat se podíváme níže.

Připomenutí základních principů technologie blockchain

Pro připomenutí z předchozích dílů tohoto seriálu o blockchainu - blockchain je distribuovaná databáze záznamů nebo veřejná online účetní kniha transakcí nebo digitálních událostí, které byly provedeny v systému. Předpokladem základní technologie je, že jeden centralizovaný orgán nekontroluje ani nedohlíží na transakce, které se provádějí, ani na evidenci těchto transakcí. Spíše samotná síť účastníků ověřuje transakci na základě konsensu a jakmile je zadá do účetní knihy, transakce je nevratná.

Zatímco původním předpokladem bitcoinu byly digitální hotovostní transakce, tuto technologii lze aplikovat na jakoukoli formu transakce digitálních aktiv vyměňovaných online. Technologie získala popularitu již v plenkách (a to pro obchodování na černém trhu) díky své hodnotě a relativní anonymitě a nevysledovatelnosti stran vstupujících do transakcí.

Aplikace v reálném světě a budoucnost blockchainu

V následující části článku si probereme některé z mnoha různých aplikací využívajících blockchain.

Schopnost mít nákladově efektivní, sledovatelný, transparentní a bezpečný systém pro transakci s datovými záznamy má potenciál přinést obrovské výhody, a to navíc s menším rizikem. Jedním z typických příkladů využití blockchainu je sledování cesty produktu od samého začátku až do konce v dodavatelském řetězci. Blockchain ovšem nabízí nespočet dalších možností využití, je pouze na nás, jak toho využijeme. Zde je pouze několik příkladů:

Použití v kryptoměnách

Blockchain tvoří základ pro kryptoměny, jako je Bitcoin. Měny, jako je americký dolar, jsou regulovány a ověřovány ústředním orgánem, obvykle bankou nebo vládou. V systému centrálních úřadů jsou data a měna technicky založeny na libovůli centrální banky, která jde ruku v ruce s vládou.

Pokud banka udělá nešťastné rozhodnutí, nebo se jedná o měnu v zemi s nestabilní vládou, může být hodnota měny ohrožena nadměrnou inflací přecházející do hyperinflace, což utvoří danou menu nepoužitelnou. To jsou starosti, které se kryptoměn netýkají.

Tím, že blockchain rozšíří své operace napříč sítí počítačů, umožňuje převody bitcoinů a dalších kryptoměn bez potřeby centrálního orgánu. To nejen snižuje riziko, ale také eliminuje mnoho poplatků za zpracování a transakce. Rovněž poskytuje zemím s nestabilními měnami stabilnější měnu s více aplikacemi a širší sítí jednotlivců a institucí, s nimiž mohou obchodovat, a to jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni (alespoň to je cíl).

Použití ve zdravotnictví

Poskytovatelé zdravotní péče mohou využít blockchain k bezpečnému ukládání lékařských záznamů svých pacientů. Když je lékařský záznam vytvořen a podepsán, může být zapsán do blockchainu, což pacientům poskytuje důkaz a jistotu, že záznam nelze změnit. Tyto osobní zdravotní záznamy by mohly být zakódovány a uloženy na blockchainu pomocí soukromého klíče, takže jsou přístupné pouze určitým jednotlivcům, čímž je zajištěno soukromí, snadná manipulace a komunikace mezi doktory a institucemi.

Je možné představit si to jako centrální databázi pacientů, kterou si ale na rozdíl od té naší nemůže nikdo „jen tak“ listovat. Vždy je k tomu potřeba nějaký vstup od pacienta nebo jeho blízkých.

Použití záznamů o majetku

Pokud jste někdy strávili čas na místním úřadu ohledně záznamu majetku, budete vědět, že proces zaznamenávání vlastnických práv je obtížný a neefektivní. Dnes musí být dokumenty fyzicky doručeny vládnímu zaměstnanci na místním úřadu, kde jsou ručně zadány do centrální databáze kraje a veřejného indexu. V případě sporu o majetek musí být nároky na majetek sladěny s veřejným indexem.

Tento proces není jen nákladný a časově náročný - je také protkán lidskou chybou, kde každá nepřesnost způsobuje, že sledování vlastnictví nemovitosti je méně efektivní. Blockchain má potenciál eliminovat potřebu skenování dokumentů a sledování fyzických souborů v místním úřadu. Pokud je vlastnictví nemovitosti uloženo a ověřeno na blockchainu, mohou vlastníci věřit, že jejich záznam je přesný a trvalý.

Použití v inteligentních smlouvách

Inteligentní smlouva (tzv. chytrý kontrakt) je počítačový kód, který lze zabudovat do blockchainu za účelem usnadnění, ověření nebo sjednání smlouvy. Inteligentní smlouvy fungují za podmínek s nimiž uživatelé souhlasí. Jsou-li tyto podmínky splněny, automaticky se splní podmínky dohody. Chytré kontrakty mohou v budoucnu poskytovat vyšší bezpečí a vymahatelnost než klasické „papírové“ smlouvy.

Použití v dodavatelském řetězci

Dodavatelé mohou pomocí blockchainu zaznamenat původ materiálů/produktu, které zakoupili. To by společnostem umožnilo ověřit pravost svých produktů spolu se zdravotními a etickými štítky jako „Organický“, „Lokální“ a „Fair Trade“. Jak uvádí společnost Forbes, potravinářský průmysl přechází do používání blockchainu, aby stále více sledoval cestu a bezpečnost potravin během cesty z farmy k uživateli.

Použití při hlasování

Hlasování s blockchainem přináší potenciál k eliminaci volebních podvodů a zvýšení účasti voličů, jak bylo testováno ve volbách v Západní Virginii v listopadu 2018. Každý hlas by byl uložen jako blok na blockchainu, takže by bylo téměř nemožné s ním manipulovat. Protokol blockchain by také udržoval průhlednost ve volebním procesu, snížil by počet zaměstnanců potřebných k provedení voleb a poskytoval by úředníkům okamžité výsledky. Jednoduše řečeno, vše by bylo transparentnější a jednodušší. Proč toho nevyužít?

Možností využití blockchainu je opravdu nespočet a výše zmíněné se rozhodně řadí mezi jedny z nich. Pokud byste si představili prakticky jakékoliv zaměstnaní nebo pracovní proces, blockchain by v něm pravděpodobně šel použít. Otázkou ale samozřejmě je, zda by to bylo na místě a efektivní.

Výhody a nevýhody blockchainu

Potenciál blockchainu jako decentralizované formy vedení záznamů je pro svou komplexnost téměř neomezený. Od většího soukromí uživatelů a zvýšeného zabezpečení po nižší poplatky za zpracování a méně chyb může technologie blockchain velmi dobře fungovat v mnoha aplikacích. Pojďme si na závěr článku shrnout výhody a nevýhody této technologie.

Výhody blockchainu

• Přesnost řetězce - Transakce v síti blockchain jsou schváleny sítí tisíců nebo milionů počítačů. Tím se odstraní téměř veškerá účast člověka na procesu ověřování, což má za následek menší lidskou chybu a přesnější záznam informací.
• Snížení nákladů – Spotřebitelé obvykle platí bance, aby ověřila transakci, notáři, aby podepsal dokument nebo úředníkovi za uzavření manželství. Blockchain eliminuje potřebu ověření třetí stranou a s tím souvisejících nákladů.
• Decentralizace - Blockchain neukládá žádné své informace do centrálního umístění. Místo toho se blockchain zkopíruje a rozšíří po síti počítačů. Kdykoli je do blockchainu přidán nový blok, každý počítač v síti aktualizuje jeho blockchain, aby odrážel změnu. Blockchain tak nelze zničit.
• Efektivní transakce - Transakce uskutečněné prostřednictvím ústředního orgánu mohou trvat až několik dní. Zatímco finanční instituce působí během pracovní doby, pět dní v týdnu, blockchain pracuje 24 hodin denně, sedm dní v týdnu. Transakce lze dokončit za přibližně deset minut a lze je považovat za bezpečné již po několika hodinách.
• Zabezpečené transakce - Jakmile je transakce zaznamenána, musí být její autentičnost ověřena sítí blockchain. Tisíce nebo dokonce miliony počítačů na cestě transakcí do blockchainu musí potvrdit, že podrobnosti o nákupu jsou správné.
• Transparentnost - Přestože jsou osobní informace o blockchainu soukromé, samotná technologie je téměř vždy open source. To znamená, že uživatelé v síti blockchain mohou kód upravovat, jak uznají za vhodné, pokud mají dostatek výpočetní síly sítě.

Nevýhody blockchainu

Zatímco blockchain má značné výhody, existují také významné výzvy k jeho přijetí. Všechno není tak růžové, jak by se mohlo zdát. Zábrany při aplikaci technologie blockchain dnes nejsou jen technické. Skutečnými výzvami jsou z větší části politické a regulační předpisy. Zde jsou některé z výzev, které stojí v cestě širokému přijetí blockchainu:

• Složitost a nevymahatelnost - Velmi složitou částí problému využití blockchainu je jeho propojení s fyzickým světem. Ačkoli ve světě digitálním je jednoduché a jasné vymezení souborů, přístupových údajů nebo herních předmětů, které je možné v blockchainu evidovat, ve světě reálném se jedná o poměrně složitý problém.
  Jako příklad je možné uvést např. označování lahví vína, což by zákazníkům zaručovalo jejich původ, přesné datum sklizně nebo teplotu při jeho převozu. Každá láhev by měla svoje číslo, které by v blockchainu bylo evidováno spolu s informacemi o dané lahvi. Jenže jak můžeme jako zákazníci ověřit, že zrovna ID ABC123 nebylo vyraženo na více lahvích? Nebo že jeden vinař neudělal o 100 lahví méně, aby jeho „evidenci“ mohl využít sousední s méně kvalitním vínem a prodávat ho za stejné peníze?
• Omezení a zranitelnost - Jakákoli síť blockchain do značné míry závisí na množství aktivních uživatelů v ní. Aby síť mohla plně využívat svůj potenciál, musí být robustní se široce distribuovanou sítí uzlů. A vždy existuje teoretická možnost rozsáhlého zachycení jakékoli dané sítě blockchain. Pokud se jedné organizaci nějak podaří získat kontrolu nad většinou uzlů sítě, nebude již decentralizována v plném slova smyslu.
• Technologické náklady - Ačkoli blockchain může uživatelům ušetřit peníze za transakční poplatky, technologie není zdaleka zdarma. Systém „proof of work“, který bitcoin používá k ověřování transakcí, například spotřebovává obrovské množství výpočetní síly (energie).
• Nelegální aktivita - Přestože důvěrnost v síti blockchain chrání uživatele před hackery a zachovává soukromí, umožňuje také nelegální obchodování a činnost v síti blockchain.