facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 3/2024 , Trendy ICT

IT v roce 2024: Na co se připravit?

Průzkum Capgemini předpovídá rozmach cloudu a další rozšíření umělé inteligence



Společnost Capgemini nám poskytla výsledky průzkumu realizovaného v německy mluvících zemích, které jsou velmi provázané s naší ekonomi­kou, a proto z něj lze čerpat doporučení i pro české podniky. Průzkum ukázal rostoucí význam využití umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti, masivní vzestup využití cloudových služeb a inteligentních technologií, které změní oblast automatizace a zpracování dat. Také v České republice se cloudová řešení a posílení kybernetické bezpečnosti stávají klíčovými oblastmi IT.


Bernd Bugelnig„Vzhle­dem k pro­vá­za­nos­ti Čes­ka s ně­mec­ky mlu­ví­cí­mi země­mi je stu­die klí­čo­vým uka­za­te­lem tren­dů, které se dříve či poz­dě­ji dot­knou také tu­zem­ských orga­ni­za­cí. Mno­ho témat je celo­ev­rop­ských, na­pří­klad směr­ni­ce CSRD o po­vin­nos­ti ne­fi­nan­ční­ho repor­tin­gu, nebo dokon­ce celo­spo­le­čen­ských, jako je kli­ma­tic­ká kri­ze či demo­gra­fic­ké změ­ny, jež ohro­žu­jí kon­ku­ren­ce­schop­nost a moti­vu­jí fir­my k ino­va­cím,“ vy­svět­lu­je Bernd Bugelnig, Country Manager Capgemini Česká republika, a dodává: „Informační technologie mají potenciál tyto výzvy usnadnit, zmírnit dopad změn a zlepšit naši schopnost se přizpůsobit. Právě proto je důležité sledovat, jak organizace k IT přistupují, co považují za důležité a jaké jsou jejich cíle.“

Agilita, cloud a bezpečnost

V České republice jsou současnými klíčovými IT trendy agilní transformace, cloud computing a kybernetická bezpečnost. Agilita zde znamená přechod k flexibilnějším a dynamickým pracovním metodám, které umožňují rychle reagovat na změny a nové požadavky trhu. Tento trend je úzce spojen s internalizací IT expertů, což představuje posilování interních zdrojů a odborných znalostí, aby firmy mohly efektivněji a autonomněji řídit své IT projekty a inovace. Přechod do cloudu, který je obzvláště zřetelný u velkých a mezinárodních společností, reflektuje snahu o zvýšení operativní efektivity, snížení nákladů na IT infrastrukturu a zlepšení škálovatelnosti a dostupnosti služeb. V neposlední řadě se firmy stále více zaměřují na kybernetickou bezpečnost, reagujíce na rostoucí počet kybernetických hrozeb a potřebu chránit citlivá data a systémy. Normy a regulace, jako jsou ESG reporting a DORA, také formují strategie bezpečnosti a compliance. Rostoucí význam umělé inteligence, aplikované ve stávajících obchodních procesech pro hyper-personalizaci nabídek, otevírá nové možnosti pro inovace a konkurenceschopnost na trhu.

IT v roce 2024 a dál: Na co se připravit?

S cílem odhalit situaci a hlavní trendy v IT oslovila společnost Capgemini celkem 112 osob s rozhodovacími pravomocemi ze soukromých firem, úřadů a nevládních organizací v Německu (96 respondentů), Rakousku (11 respondentů) a Švýcarsku (5 respondentů). Většina z těchto organizací má roční obrat vyšší než jednu miliardu eur. Průzkum se konal v období od 5. září do 25. října 2023 a vyplynulo z něj devět hlavních zjištění.

Trendy s nejvyšším významem
Koncept nulové důvěry (Zero Trust) 1,79
Ochrana před útoky pomocí AI 1,91
Generativní umělá inteligence 2,25
Multicloudová řešení 2,27
Inteligentní automatizace procesů (RPA podpořená AI) 2,46
Trendy s nejnižším významem
Vývoj nebo využití tržišť (marketplaces), např. pro cloudové a datové služby nebo algoritmy. 3,21
5G 3,29
Virtuální a rozšířená realita 3,40
Grafové databáze 3,51
Kvantová výpočetní technika 4,39

Důležitost na stupnici od 1 (velmi důležité) do 6 (zcela nedůležité).

1. Firmy se letos soustředí na vývoj IT systémů, veřejný sektor na úspory

Veřejný sektor v Německu už nemůže nadále těžit podporu z fondů na implementaci zákona o elektronizaci veřejné správy, což utlumilo investice do IT systémů. Z toho důvodu velká část organizací nezvyšuje své rozpočty na IT (v porovnání s předchozím obdobím), na druhou stranu ale nedochází ani k masivním škrtům. Výše výdajů na modernizaci systémů se ve veřejném sektoru drží na podobné úrovni jako v minulém roce. Přesto je hlavním cílem následujícího období urychlení vývoje.

Na rozdíl od šetřícího státního sektoru investují soukromé firmy do implementace a vývoje větší podíl svých IT rozpočtů a výrazně spokojenější jsou také s jejich rychlostí. Důvodem jsou zejména agilní metody, které zásadně změnily proces nasazení nových systémů.

Všeobecně je v oblasti IT cílem organizací posílit zabezpečení, zvýšit tempo a zlepšit integraci aplikací a systémů. Navzdory nejistým eko­no­mic­kým vyhlídkám se zdá, že podniky budou pokračovat v naplá­no­va­ných projektech, stejně jako v investicích do nových tech­no­lo­gií. Změna se v tomto ohledu nepředpokládá ani v roce 2025.

Kolik procent z rozpočtu na IT plánujete v nadcházejícím roce utratit za níže uvedené oblasti?

2. Každá pátá pracovní pozice není obsazená, přesto demografické změny už tolik neděsí

Nedostatek kvalifikované pracovní síly hlásí více než tři čtvrtiny respondentů průzkumu Capgemini. V důsledku toho je téměř každá pátá pracovní pozice neobsazená. Problémy v tomto ohledu trápí zejména nevládní organizace a veřejný sektor, ale ani soukromé firmy na tom nejsou o mnoho lépe.

Jedním z důvodů chybějící pracovní síly jsou demografické změny. Z odhadů respondentů vyplývá, že v příštích deseti letech odejde do důchodu téměř 20 % jejich zaměstnanců. I přesto jsou předpovědi o něco mírnější než v předchozích letech – více zaměstnanců odchod do penze odkládá, případně pokračuje v práci na částečný úvazek.

S tím souvisí i fakt, že organizace vyhlížejí důsledky demografických změn s menšími obavami než dříve. Mnozí manažeři s náhradou odchozích zaměstnanců nepočítají, neboť se domnívají, že jejich dovednosti už nebudou potřeba. Většina pak předpokládá, že bude možné zaměstnance nahradit mladšími kolegy. Nedostatek kva­li­fi­ko­va­né pracovní síly přesto patří k nejčastěji zmiňovaným následkům demografických změn ve společnosti, spolu s vyšší pracovní zátěží, ztrátou odborných znalostí a vyššími náklady na nábor zaměstnanců.

Demografické změny: Jaké negativní dopady očekáváte?

3. Pozitivní zkušenosti povedou k rozvoji občanských vývojářů

Občanští vývojáři (z anglického termínu citizen developers) jsou zkušení podnikoví uživatelé, kteří vyvíjejí software pro svou oblast nebo oddělení pomocí low-code či podobných platforem. Aby mohl být citizen development úspěšný, je třeba takové projekty vhodně naplánovat (od alokace pracovníků přes správné zadání až po potřebná školení zaměstnanců) a mít přiměřená očekávání. Jen tak se maximalizuje přidaná hodnota tohoto konceptu. Z průzkumu vyplývá, že dobře provedený citizen development pomáhá optimálně sladit nové aplikace nebo procesy s potřebami organizace, zvyšuje rychlost vývoje a snižuje zátěž IT oddělení.

Zatímco veřejný sektor citizen development téměř nevyužívá, soukromým firmám tento přístup není zcela cizí. Až 46 % respondentů z řad firem s občanskými vývojáři spolupracuje a má s nimi pozitivní zkušenosti. Přesto ani v podnikatelské sféře nejde o masovou záležitost. Ve velkém měřítku využívá občanské vývojáře méně než 10 % dotázaných.

4. Využití umělé inteligence bude výrazně narůstat

Po dvou letech stagnace razantně roste míra využívání inteligentních technologií – své aktivity v této oblasti rozšířily jak firmy, tak veřejný sektor. Zejména soukromé podniky pak zaměřily svoji pozornost na potenciál umělé inteligence (AI). Za svoji rostoucí popularitu vděčí AI technologickému pokroku i novým službám, které usnadňují její využití. V tomto ohledu nelze nezmínit nástup generativních systémů, jako je ChatGPT.

Dopad generativní AI však není univerzální – na organizace, které dosud inteligentní systémy nepoužívaly, nemá nástup generativní umělé inteligence téměř žádný vliv. Podniky, jež inteligentní systémy využívaly už předtím, naopak do AI investovaly a rozšířily její využití. Přesto je u většiny organizací využití generativní umělé inteligence ve svých prvopočátcích, a tak je ještě příliš brzy na to, aby se tato technologie stala součástí každodenního provozu.

Ve střednědobém horizontu je však nástup generativní AI nejspíš nevyhnutelný. Očekává se, že v příštích dvou letech vzroste podíl intenzivních nebo velmi intenzivních uživatelů ze současných 20 % na více než 50 % dotázaných. Využití najde tato technologie zejména v oblasti tvorby textu, obrazu, zvuku či videa a také prognóz a simulací. Respondenti průzkumu si zároveň velmi dobře uvědomují možná negativa. Nejvíce se obávají rizik v oblasti bezpečnosti a odpovědnosti.

Používáte inteligentní technologie nebo technologie umělé inteligence (AI), jako je strojové učení, prediktivní analýza nebo rozpoznávání obrazu?

5. Organizace budou muset řešit čím dál nižší dostupnost dat

Množství dat se celosvětově neustále zvyšuje. Přesto jich mají organizace k dispozici stále méně: podíl dostupných dat klesl z průměrných 53 % na 41 %. Co je příčinou tohoto paradoxu? Především datová sila, ve veřejném sektoru se k nim navíc přidávají i interní a externí předpisy. To může do budoucna představovat problém, neboť data jsou základem pro vývoj AI řešení a umožňují také lepší rozhodování, vznik nových služeb a optimalizaci procesů. Tzv. data-driven přístup – ať už se týká způsobu řízení nebo rovnou celých organizací – však zatím není příliš populární.

Na stupnici od 1 (velmi důležité) do 5 (zcela nedůležité) je význam datově řízené organizace v soukromém sektoru na úrovni 2,65, ve veřejném sektoru je to ještě o něco méně. Míra implementace je v obou sektorech srovnatelná. Čím to je? Z průzkumu vyplývá, že v organizacích chybí zejména kultura práce s daty. Mnoho zaměstnanců si zkrátka význam dat a jejich sdílení neuvědomuje. Nelze však opominout ani technický aspekt – čím je sdílení dat jednodušší (například pomocí IT platformy pro publikaci a komercializaci dat), tím více podporuje jejich využití.

6. Z rozmachu cloudu budou těžit hyperscalers, veřejný sektor se zaměří na vlastní cloudy

V následujících pěti letech dojde k rozmachu cloudových služeb – jejich využití ve všech typech organizací se zvýší na téměř 84 % (v současné době cloud představuje průměrně 55 % všech IT služeb). Tento posun bude probíhat především na úkor IT systémů v lokálních datových centrech. Téměř všichni respondenti uvádějí jako důvod přesunu služeb z vlastního datového centra na cloud zvýšení výkonnosti a efektivity IT. Více než tři čtvrtiny z nich chtějí rozšířit své inovační možnosti a přibližně 60 % plánuje přesunem snížit náklady.

Prospěch z rozmachu cloudu budou mít v čím dál větší míře tzv. hyperscalers, které se – společně s poskytovateli SaaS – chystá využívat zejména soukromý sektor. Veřejný sektor oproti tomu plánuje přesun on-premise IT služeb spíše do vlastních cloudů, jež by měly do pěti let obsáhnout asi 49 % IT služeb.

S rozmachem cloudu se urychluje vývoj cloud-native aplikací. Silný růst se proto očekává také u poskytovatelů cloudových softwarových řešení, zatímco využití lokálních poskytovatelů veřejných cloudů se bude zvyšovat jen mírně.

V České republiky dochází k přesunu do cloudu především u nadnárodních společností a s důrazem na využití jednoho ze tří největších poskytovatelů cloud řešení. Zároveň je zde trend nových řešení, která jsou výhradně vyvíjena jako cloud native aplikace a jsou převážně poskytována jako SaaS. Tento posun je motivován potřebou zvýšit efektivitu, flexibilitu a inovativní potenciál podniků. Cloudové technologie umožňují firmám rychle reagovat na měnící se tržní požadavky a optimalizovat své IT náklady.

7. Emise skleníkových plynů se budou dále snižovat – a především počítat

V následujícím období budeme svědky rostoucího důrazu na měření emisí a celkového dopadu organizace na životní prostředí. Jedním z impulsů jsou bezesporu nová pravidla Evropské unie o povinnosti nefinančního reportingu, tzv. směrnice CSRD. Ta se dotkne více než poloviny respondentů průzkumu z řad soukromých firem, přičemž této povinnosti přikládají vysokou důležitost.

Mnohem více společností tak začalo plošně měřit své emise, přičemž platí, že čím větší společnost, tím větší důraz počítání uhlíkové sto­py. Téměř 44 % soukromých podniků má nyní úplný přehled o emisích (loni to bylo jen 36 %) a přibližně každý čtvrtý účastník studie uvedl, že emise zaznamenává alespoň v některé oblasti. V otázce snižování emisí však oproti loňskému roku zvýšily podniky své cíle jen nepatrně: průměrně plánují snížit své emise za pět let o 43 %.

ESG reporting se stává reálným tématem i pro podniky působící v České republice, kde převážná většina mezinárodních firem proaktivně implementuje opatření na snížení CO2 emisí a následný reporting. Toto téma začíná být reálné i pro středně velké podniky (nad 500 zaměstnanců), u kterých bude povinnost ESG reportingu od roku 2025 dle schválené CSRD EU směrnice. České podniky tak čelí výzvě adaptovat své procesy a strategie tak, aby odpovídaly novým požadavkům a předpisům. Přechod na ESG reporting vyžaduje nejen zavedení nových systémů pro sběr a analýzu dat, ale také rozvoj interních kapacit pro hodnocení udržitelnosti a komunikaci s veřej­nos­tí. Přestože může být tento proces náročný, nabízí také pří­le­ži­tos­ti pro inovace, zlepšení efektivity a posílení firemní repu­ta­ce. Vedle toho se očekává, že důraz na ESG faktory bude hrát stále větší roli při rozhodování investorů, což zvyšuje motivaci českých podniků zaměřit se na udržitelný rozvoj a transparentní reportování.

8. Flexibilita se stane čím dál důležitější vlastností lidí i systémů

Posledních několik let se neslo ve znamení velkých změn, od pandemie covidu-19 přes energetickou krizi a nástup AI až po narušení dodavatelských řetězců. S cílem zjistit, jak pružně na ně organizace dokážou reagovat, zkoumal průzkum Capgemini vnímanou flexibilitu IT systémů a ochotu zaměstnanců ke změnám. Respondenti měli zhodnotit současnou situaci ve své organizaci a kýženou úroveň přizpůsobivosti změnám.

Výsledky ukazují, že v průměru čtyři z deseti front-endových a back-endových systémů nejsou dostatečně flexibilní. Rozdíl mezi skutečností a cílem je větší ve veřejném sektoru, soukromé podniky jsou na tom o něco lépe. Stejně tak respondenti z řad firem hodnotí lépe ochotu zaměstnanců ke změnám. Nejmarkantnější rozdíl průzkum ukázal v oblasti řízení: zatímco vedení soukromých podniků získalo na stupnici od 0 (neschopen změny) do 100 (extrémně schopen změny) přibližně 51 bodů, vedoucí pracovníci veřejných orgánů byli hodnoceni jako výrazně méně flexibilní (38 bodů). Znatel­ně si také pohoršili v porovnání s loňským rokem, kdy získali 52 bodů.

9. V trendech vede Zero Trust, nejméně táhne kvantové počítání

Respondenti průzkumu dostali na závěr za úkol posoudit význam 26 technologií a jejich vliv na sektor. Ukázalo se, že ředitelé a vedoucí IT oddělení přikládají největší význam konceptu Zero Trust, ochraně před útoky pomocí AI, multicloudovým řešením, generativní umělé inteligenci a inteligentní automatizaci procesů. Nejméně důležité jsou v jejich očích vývoj a využívání tržišť (marketplaces), například pro cloudové služby nebo data, 5G, virtuální a rozšířená realita, grafové databáze a kvantové výpočty.

IT security a Zero Trust Policy je velkým tématem i pro český trh, s důrazem nejenom na implementaci, ale i kontinuálního proškolování zaměstnanců a realizaci zkušebních testů. Tento trend je umocněn jednak EU regulacemi, novými trendy, ale i sílícími útoky na podniky působící v České republice a v zahraničí.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Jak zkrotit chaos ve firemních dokumentech

IT Systems 4/2024Dominantní částí aktuálního vydání IT Systems je příloha věnovaná kybernetické bezpečnosti, ale najdete v něm také řadu jiných témat. Věnujeme se především trendům v digitalizaci výroby, ale i problematice ESG reportingu a využití virtuální a rozšířené reality v průmyslu. Ukážeme vám také, jak zkrotit chaos ve firemních dokumentech.