Digitalizace jako poznaná nutnost bezkontaktní ekonomiky

Po dvou měsících s koronou a zveřejnění hospodářských výsledků za únor a březen je jisté, že doba rozhazování a nekonečného růstu skončila. Otěže spřežení světové ekonomiky totiž již v únoru, tedy před příchodem koronaviru do EU a USA, převzala madam recese, která ho pak hned na prvním, shodou okolností pandemickém rozcestí nasměrovala dolů z prudkého kopce.

Obr. 1: Firmy očekávají v Q2 významný propad zakázek. Zdroj: SPČR

S jistotou již můžeme také konstatovat, že opatření přijatá v souvislostí s šířením koronaviru vedla k narušení všech aspektů společenského a ekonomického života v nejvyspělejších částech světa a k bezprecedentně rychlé změně spotřebitelského chování. Lidé se pod tlakem nucené sociální izolace obrátili k digitálním technologiím, s jejichž pomocí pracují, komunikují, nakupují i tráví volný čas.

Jediné, čím si nemůžeme být zcela jisti, je doba, po kterou zůstanou v platnosti různá omezení a zákazy a především nově objevený strach lidí ze smrti. Může to být do vymizení nákazy, získání kolektivní imunity nebo objevu vakcíny, tedy něco mezi 6 až 18 měsíci. Tak i tak je to s vysokou pravděpodobností dostatečně dlouhá doba na to, aby se současné změny chování spotřebitelů staly trvalými.

Opatření vlád s dopadem na firmy:

• Zákaz nebo omezení shromažďování
• Uzavření hranic a s ním spojené omezení cestování občanů země i turistů
• Uzavření nebo omezení provozu rizikových provozů firem
• Zvýšená hygienická opatření (roušky, dezinfekce…)
• Snaha izolovat potenciálně nakažené a ohrožené skupiny obyvatel

Změny a nové trendy v chování zákazníků:

• Vzdálená práce / home office
• Webkonference a další nástroje pro vzdálenou spolupráci týmů
• Zvýšené využívání e-commerce, především růst v segmentu potravin a léků
• Vzdálená digitální výuka
• Virtuální ordinace a diagnostika (e-health)

Jak pandemická krize ovlivňuje chování spotřebitelů

Od počátku roku 2020 dopadla nějaká z forem omezení pohybu cca na ⅓ populace planety, ať už ve formě karantény, uzavření hranic nebo omezení kulturních akcí a uzavření obchodů. To s sebou nevyhnutelně přineslo propad spotřeby, zvýšenou nezaměstnanost, krachy firem, a především nejistotu a strach z budoucnosti.

Obr. 2: Maslowova pyramida lidských potřeb vs. spotřeba zboží a služeb

V situaci, kdy se lidé obávají o zdraví, práci i další zdroje příjmů a jsou vystaveni celkové nejistotě dalšího vývoje, přestávají utrácet za zboží a služby saturující jejich potřeby z vyšších úrovní Maslowovy pyramidy. V jejich spotřebním koši začne převažovat útrata za jídlo, léky, ochranné pomůcky a další zboží z prvních dvou úrovní pyramidy. Je to reakce částečně iracionální, především emoční, a bude trvat tak dlouho, dokud bude trvat panika, nejistota a strach. Samotné zrušení omezení spotřebu nezvýší.

Studie České Spořitelny založená na objemech transakcí platebních karet ukazuje, že celkový propad útrat po zavedení karantény rychle překročil 20 % (data zveřejňuji s laskavým svolením Davida Navrátila, hlavního ekonoma České spořitelny).

Obr. 3: Jak Češi utrácí v roce 2020. Zdroj: Česká spořitelna

Ve stejné studii najdete řadu dalších zajímavých informací týkajících se meziročního srovnání objemu transakcí v různých segmentech trhu v ČR, ze kterých si dovolím upozornit ještě na dvě.

Obr. 4: Jak se v ČR letos nakupuje online. Zdroj: Česká spořitelna

Online nákupy a specificky online nákupy potravin začaly po zavedení karantény meziročně růst o stovky procent, a to jak v důsledku uzavření většiny obchodů, tak i jako důsledek strachu a upřednostňování bezkontaktních transakcí.

Obr. 5: Jak se v ČR letos nakupují online potraviny. Zdroj: Česká spořitelna

Adopce digitálních technologií se stala jedním z hlavních faktorů dělících firmy na ty, které v současné krizi rostou, a na ty, které vypadávají z trhu. Není to samozřejmě jediná dělicí čára mezi ohroženými a rostoucími společnostmi, ale bezesporu patří mezi ty, kterým se stojí za to věnovat podrobněji.

Co dělí firmy na vítěze a poražené koronavirové krize?

• Oblast podnikání – loterie, ve které si firma vsadila již při svém založení. Hotely, aerolinky nebo cestovní kanceláře, a nakonec i samotné sázkové kanceláře, se prostě na situaci nemohly připravit, snad jen s výjimkou nahromadění dostatečného množství vlastního kapitálu (což by nutně znamenalo omezení investic v době konjunktury a zaostávání za konkurencí). Naopak online obchody s potravinami nebo online lékárny vyhrály první cenu.
• Míra digitalizace – adopce digitálních technologií se ukázala podstatná jak v obchodě, kdy e-shopy zůstaly po několik týdnů jediným masovým prodejním kanálem, tak i při řízení firmy a schopnosti jejich zaměstnanců vzdáleně spolupracovat.
• Geopolitická situace – na to, jak a kdy se budou otevírat hranice a kdy se zruší to či ono omezení, nemá většina firem vliv, ještě menší šanci mají ovlivnit, kdy se povolí cesty do a z jednotlivých zemí nebo jak se bude omezovat export z Číny.
• Velikost firmy – i v této krizi se potvrzuje pravidlo, že v krizích bohatnou nejbohatší a největší a nejvíce trpí malé a střední firmy, protože nemají ani dostatečný politický vliv a strategický význam, aby si vymohly pomoc u státu, ani dostatečný kapitál, aby přežily dlouhé období bez příjmů. Velké firmy jsou zpravidla také dále v adopci digitálních technologií, už jen proto, že si do nich mohly investovat vysoké částky.
• Dostupnost kapitálu – i zdravá firma, která ještě v prosinci 2019 vydělávala miliony, nemusí mít během dvou měsíců peníze na výplaty kvalifikovaných zaměstnanců, o které si nemůže dovolit přijít, pokud si chce udržet konkurenceschopnost a povstat z popela krizových měsíců. Důvodem je nejen slábnoucí poptávka, ale také prodlužování splatnosti faktur. Možnosti externího financování jsou omezené především u malých a středních firem, které navíc nemohou očekávat zasádní pomoc od státu. Již nyní kolem nich krouží hejna predátorských investorů těšících se na levný nákup kvalitního zboží.

Míru dopadu na vlastní společnost nebo konkurenci si můžete zkusit vyhodnotit sami pomocí jednoduché tabulky (pro názornost možná až moc jednoduché, takže si ji případně neváhejte zkomplikovat přidáním faktorů specifickým pro vaše podnikání.).

V druhém díle, který vyjde v IT Systems 6/2020, se podíváme, jak s digitální transformací začít.

Jan Janča Autor článku je CEO společnosti Cognito.cz, kterou před 12 lety založil. Věnuje se projektům na rozhraní vývoje webových aplikací, digitálního marketingu a datové integrace. Ve zbytku času pomáhá s produktovými a obchodními strategiemi technologickým startupům a jezdí na kole.