Roman Jež­dík se naro­dil ve Žďá­ře nad Sáza­vou, kde vystu­do­val gym­ná­zi­um a poté na­stou­pil na elek­t­ro­tech­nic­kou fakul­tu ČVUT. Krát­ce po dokon­če­ní stu­dia zalo­žil spo­leč­ně s Rad­kem Grod­lem spo­leč­nost ALC, před­chůd­ce ALVAO.

Alvao je na trhu 23 let, ale tohle je poprvé, co spolu děláme rozhovor. Přiblížil bys nám svoje začátky v IT?

Vůbec poprvé jsem se s nějakým počítačem setkal zřejmě na základní škole. Byly to první osobní počítače, které se v té době u nás začaly objevovat. Potom rodiče koupili náš první domácí osmibitový počítač Atari 800, na kterém jsem se učil programovat. Aby člověk mohl něco efektivně naprogramovat, musel být v úzkém kontaktu s hardwarem. Vzpomínám si, jak jsem studoval strojový kód toho jednoduchého operačního systému, a jak mě fascinoval algoritmus pro vykreslení úsečky na obrazovce. Věřím tomu, že na těchto začátcích na Atari vlastně stavím dodnes. Programování mě chytlo a po gymplu jsem přirozeně směřoval na VŠ elektrotechnického zaměření, protože samostatné fakulty informatiky u nás tehdy ještě nebyly.

Od programování je ještě kus cesty k vybudování úspěšné softwarové firmy. Kdy jste se rozhodli založit Alvao?

Už během studia jsem si přivydělával programováním na živnostenský list pro různé firmy. To byla v té době skvělá brigáda. Navíc mi to dalo hodně zkušeností pro vlastní projekty. Po vysoké škole jsme s Radkem Grodlem, mým spolužákem z gymplu, který taky právě dokončil školu, přemýšleli, co bychom mohli dělat společně. Oba jsme, jako čerství absolventi, byli plni nadšení a ideálů a chtěli jsme programovat. Začali jsme aplikací pro výpočet rozvrhů hodin na školách, což bylo téma, které si Radek přinesl z civilní služby. Scházeli jsme se u Radka nebo u nás. Pak jsme si pronajali malou kancelář a založili firmu, tehdy ještě pod názvem ALC.

Druhé téma, které se více uchytilo, přinesl můj táta, který pracoval jako správce IT na městském úřadu. Vnuknul nám nápad napro­gra­mo­vat systém na rezervace služebních aut a jiné techniky. To byl v té době složitý a byrokratický proces s papírovými žádankami. Program jsme pojmenovali Nástěnka. Kromě toho jsme rozvíjeli ještě Evidenci počítačů, kterou jsem začal psát už během VŠ. Začali jsme tato řešení nabízet městským úřadům. K našemu překvapení byl větší zájem o program Evidence počítačů než o Nástěnku. Zřejmě proto, že Evidenci počítačů si mohl koupit každý ajťák sám a začít ji hned používat bez složitých organizačních změn. Další zlomový bod byl, když jsme poprvé vystavovali na Invexu. Tehdy byl Invex místem, kde si ajťáci mohli osahat nové technologie a veletrh v Brně doslova praskal ve švech. Zájem o naše produkty byl obrovský a na veletrhu jsme získali naše první velké zákazníky, jako je televize Nova, Aliatel, Česká rafinérská a další. Evidence počítačů pak časem vyrostla do dnešního produktu ALVAO Asset Management.

Proč si myslíš, že se vám podařilo prorazit?

Objevili jsme díru na trhu, která se ale rychle zaplnila. Naší výhodou bylo, že jsme se zaměřili na tehdy novou platformu Windows 95. My jsme z možností Windows byli unešení. Operační systém Windows představoval obrovský posun proti možnostem starších aplikací. Bavilo nás dělat aplikaci, která bude krásná a moderní. A to zřejmě rezonovalo i mezi zákazníky.

V začátcích jsme hodně koketovali s programováním na zakázku. Vývoj vlastního produktu je investice, zatímco zakázky jsou rychlé peníze, bez kterých bychom se neobešli. Když nám pak skončila jedna velká zakázka, stáli jsme na rozcestí. Buď budeme hledat další zakázku, nebo dáme veškerou energii vlastnímu produktu, který firmu uživí. Vyhrál produkt, ale myslím, že jsme si tehdy řekli, že pokud se to do roka nepodaří, změníme strategii nebo že firma skončí.

Zůstalo něco z těch začátků do dneška v DNA firmy?

Řekl bych, že nám zůstal ten základní přístup, který vychází z nadšení a touhy dělat programátorské řemeslo dobře. Na začátku jsme nebyli žádní obchodníci, marketéři ani stratégové. Neměli jsme ani žádný byznys plán. Pokud už jsme ho měli, tak byl z dnešního pohledu směšný, neambiciózní. I když jsme v těchto oblastech postupně dozráli, zůstala nám ta chuť nebát se experimentovat a přistupovat agilně ke každému projektu. Je důležité začít hned, bez zdlouhavých příprav a podrobného plánování. Osobně nemám rád, když se říká „my to neumíme, neznáme tu technologii, my to v tom nedokážeme udělat“. Vždy je spousta příležitostí, jak vykročit hned. No a technicky se jako nadčasový ukázal koncept stromové struktury, který jsme pro Evidenci počítačů vymysleli. Ten je stále nosným sloupem našeho Asset Managementu.

To se ale pořád bavíme pouze o Asset Managementu. Kdy jste se rozhodli začít dělat také Service Desk?

Touha organizovat si práci pomocí aplikace se promítla i do Service Desku. Dávalo to smysl, protože to byla příbuzná oblast k Asset Managementu. V prvopočátcích jsme si mysleli, že to bude triviální, ale časem se ukázalo, že jde o komplexní oblast, která nás zároveň dost baví. Je potřeba rozumět procesům a rozdělení rolí v IT týmech, což bývá jinak v praxi, než jak se píše v knihách. Prostě pokud chcete dělat produkt, který má ambici změnit chod IT oddělení k lepšímu, potřebujete zatraceně dobře rozumět tomu, jak takové IT oddělení funguje. Z touhy zlepšit time management vznikla spousta aplikací. Týká se to i Service Desku. Jeho největší hodnotu dnes ale vidím v bezobslužném sběru požadavků a v tom, že plní roli určité komunikační platformy.

Jak se za ty roky změnilo IT?

Řekl bych, že za tu dobu z IT vyprchalo takovéto hobbystické nadšení. Dřív existoval prostor hrát si a experimentovat. Od té doby se IT zprofesionalizovalo. IT pracovníci jsou drazí a tlak na efektivitu je obrovský. Druhá změna se týká očekávání ze strany uživatelů. V dnešní době je naprosto klíčové, aby aplikace byla pro uživatele intuitivní a bezbolestná. Je už nemyslitelné, aby se při zavedení nového systému organizovalo hromadné školení. No a poslední velkou změnou je příchod SaaS, který mění způsob, jakým se software nakupuje. Dnes se rozhodnu, jaký software chci, zítra si ho bezplatně vyzkouším a pozítří si ho koupím, aniž bych musel přemýšlet o investicích a dlouhé křivce učení.

Českému SW se obecně daří i v zahraničí. Čemu to přičítáš?

Myslím, že obecně je za tím dobrá úroveň technického vzdělání, která je u nás daná tradicí. Češi se v minulosti prosadili výrazněji ve strojírenství než v elektronice. Důvodem byla zaostalost tehdejších tuzemských technologií a pak počítačů. V době, kdy v USA byly počítače běžně používané, u nás nebyly dostupné. I přes složité počátky jsme se během několika let posunuli na světovou úroveň. Bude to asi kombinace zmíněného technického vzdělání a toho, že jsme kutilové. Jestli v nás komunismus vypěstoval kutilství, tak z toho SW obor vytěžil. V SW může uspět kdokoliv, kdo má počítač a je schopen svoje myšlenky proměnit v něco hodnotného. Nic víc k tomu nepotřebuje, protože práh pro vstup do byznysu byl a stále je nízký. Startupy to v dnešní době potvrzují. Kdo má talent a čuch na byznys, ten za 3 roky dokáže svůj startup prodat za miliardu korun. Také si myslím, že české střední průmyslové školy jsou dobrým základem.

Nyní jako šéf vývoje vedeš velký vývojový tým. Jak v dnešní době, kdy je o programátory obrovský zájem, motivovat a udržet vývojáře?

V ALVAO nelpíme příliš na specializaci a co se vývoje produktu týče, dá se říct, že všichni můžou dělat všechno a vlastně to od nich i trochu očekáváme. U nás je například typické, že programátoři jsou více vtažení do product managementu a do poznávání zákazníků a problémů, které zákazníci řeší. To jim pomáhá přemýšlet očima uživatele, nikoliv pouze programátora. Věřím, že i díky tomu pak ve své práci vidí hlubší smysl. Důležité je pro nás i trvalé vzdělávání. Snažíme se věci dělat efektivně, ale slepé uličky, které na začátku vypadaly slibně, je třeba prošlapat, protože jsou součástí cesty a přinášejí zkušenosti, které jsou nejcennější. Naši vývojáři navíc vyvíjí původní český produkt, a to je přece jen jiné než celé dny psát customizace do ERP.

Na co se těšíš v nové verzi Alvao?

Na to, jak naši zákazníci využijí nový modul ALVAO Advanced Workflows a taky na to, jak si v tomto modulu sami vyklikáme proces vývoje příští verze včetně všech podřazených úkolů, které pak budou ve správný čas vznikat automaticky.

Na konec jedna osobní otázka. Co tebe osobně motivuje k práci?

Baví mě, když se věci zlepšují – procesy, nástroje, dovednosti lidí, naše produkty. Ideální je, když je to zlepšení založené na zjedno­du­še­ní. Když se podaří najít jednoduché řešení s velkým dopadem, tak z toho mám pak největší radost. V té krátkodobější rovině jsou to různé rozvojové projekty, které nás posouvají, jako spolupráce s Mendelovou univerzitou na využití umělé inteligence, rozvoj Alvao v SaaS nebo právě teď naše účast na konferenci SITS v Londýně.

Rozhovor připravila Jana Mančíková a Jan Škrabánek ze společnosti ALVAO. Foto: Jiří Matějka