A změna je to velmi výrazná – podle údajů EU pracovalo v roce 2018 pravidelně nebo příležitostně z domova 15 % zaměstnanců. Dnes se čísla obrátila. Jedná se o jednu z nejrychlejších změn pracovní praxe v dějinách. Podniky ale do budoucna čeká nová realita.

Za prvé, ať po uvolnění restrikcí nastane cokoli, návrat k „normálu“ nebude znamenat návrat do starých kolejí. Za druhé, bez ohledu na to, zda podnik zachová v plném rozsahu práci na dálku, přesune maximum zaměstnanců zpět do kanceláří nebo uplatní nějaký hybridní model, bude muset v každém případě změny formalizovat. Jisté je, že nový rovnovážný stav bude jiný, než byl dříve – pro někoho je práce z domova výhodou, jiní se s radostí vrátí do kanceláře.

Jaké tedy budou hlavní předpoklady úspěchu těchto strategických změn?

Posun ve firemní kultuře

Pandemie COVID-19 v mnoha ohledech podpořila rozhodnutí o digitální transformaci, se kterými mnoho podniků dosud váhalo. Bezkontaktní a mobilní platby, práce na dálku, rychlý vývoj specifických oborových aplikací, zavádění nástrojů pro týmovou spolupráci – pandemie způsobila, že se podniky všech velikostí staly závislé na digitálních technologiích a ty, které otálely s jejich zaváděním, přinutila jednat.

To je jeden z důvodů, proč bude po odeznění pandemie koronaviru „normální“ stav vypadat jinak než dříve. Proč by zákazníci s postupným uvolňováním mimořádných opatření spěchali s návratem k hotovostním platbám? Proč by měli zaměstnanci ochotně akceptovat někdejší omezené možnosti práce z domova? Ne všechna odvětví jsou ve stejné situaci a ne všechna si samozřejmě mohou dovolit luxus práce z domova, ale tam, kde to možné je, se ukázalo, že velké procento podniků může úspěšně fungovat i při práci na dálku. To znamená, že staré argumenty a výmluvy, proč nedovolovat zaměstnancům práci na dálku, budou mít podstatně menší váhu.

I když mnoho podniků dokázalo zachovat provoz, neznamená to, že měly příležitost změny řádně připravit, naplánovat a realizovat. V prvních týdnech se mnozí řídili heslem „nemusí to být dokonalé, hlavně že to funguje“. Nyní vstupujeme do období, kdy se mimořádná opatření začínají postupně uvolňovat a podniky mají možnost se strategičtěji zamyslet nad svým fungováním v době postpandemické.

Nabízí se příležitost formálně přenastavit dosavadní praxi – například rychlost rozhodování. Na rozhodnutí, o nichž se dříve diskutovalo měsíce nebo roky, nyní stačily dny nebo týdny. To v žádném případě neznamená, že by zásadní, strategické plánování měla nahradit „střelba od boku“, ale vypluly tím na povrch některé zdrženlivé postoje k novým technologiím a kulturním změnám, které v minulosti bránily pokroku.

Zintenzivnění digitální transformace

V jistém smyslu vyústila reakce na koronavirovou krizi v jedno z největších ověření konceptu v rámci digitální transformace. Podniky závratnou rychlostí zavádí různé nástroje, aplikace, technologie a metody, které umožňují decentralizaci práce.

Život po mimořádném stavu však bude vyžadovat rozhodování ve střednědobém horizontu, které pravděpodobně chybělo v uplynulých měsících, kdy podnikům pomáhaly přežít různé kutilské přístupy. Řada takových pragmatických krátkodobých akcí možná měla pozitivní výsledky, ale to neznamená, že jsou udržitelné dlouhodobě. Může to znamenat investice do zabezpečení komunikačních kanálů a odklon od bezplatných služeb, případně revizi bezpečnostních strategií pro posílení důvěry v životaschopnost práce na dálku, může to také znamenat zavedení formálnější strategie, která umožní pokračovat v práci započaté rychlým nasazením veřejných cloudů kvůli dostupnosti potřebných prostředků, a v neposlední řadě přechod na softwarově definované sítě kvůli zvýšení bezpečnosti a flexibility.

Bez ohledu na krátkodobá rozhodnutí v reakci na mimořádnou situaci musí nyní podniky pod vlivem událostí a poznatků z uplynulých týdnů uvažovat dlouhodobě a strategicky o svých cloudech, sítích, bezpečnosti a digitálních pracovních prostředích, aby položily pevné digitální základy nutné k budování aplikací a poskytování digitálních služeb ve světě, který nejspíš už nikdy nebude stejný jako dřív.

Mnoho podniků, které se k využití veřejných cloudů původně stavěly zdrženlivě, je nyní užívají kvůli flexibilitě a pohotové škálovatelnosti. Cloud podnikům nabízí významnou příležitost – se zrychlujícím tempem jeho zavádění podniky zjišťují, že mají na výběr z řady poskytovatelů služeb, z nichž všichni nabízí potřebnou škálovatelnost a integrované zabezpečení. Tito poskytovatelé také ukázali, jak se vyrovnat s náhlým nárůstem poptávky, a posloužili jako globální ověření konceptu a validace přístupu.

Je však nezbytné, aby podniky zavedly vhodnou strategii, která bude zohledňovat veškeré požadavky, a na jejím základě budovaly bezpečná prostředí. To znamená, že i když mnoho podniků začne využívat veřejný cloud, možná po čase zjistí, že pro některé jejich aplikace není z dlouhodobého hlediska vhodný z kvůli nákladům nebo bezpečnosti. V takovém případě se jako ideální řešení hodné úvahy nabízí hybridní cloud – s konzistentním provozem a řízením, možností přesouvat pracovní zátěže mezi veřejným, privátním a lokálním prostředím a bezpečný z podstaty.

Podniky, které potřebovaly rychle posílit kapacitu sítí, sáhly po softwarově definovaných síťových řešeních kvůli rychlosti nasazení a vestavěným automatizačním a bezpečnostním funkcím. A – upřímně – také kvůli omezením a rigiditě fyzických implementací, s nimiž je těžké pracovat. Do budoucna se jeví pokračování v přechodu na SDN jako logický krok pro podniky, které chtějí zvýšit kapacitu, usnadnit vývoj aplikací, užívat více typů cloudu a efektivně dodávat informace uživatelům bez investic do tradičních fyzických sítí, které nemají budoucnost.

Posun ve způsobu fungování podniků staví bezpečnost jednoznačně na první místo, protože útočníci zneužívají období nejistoty ke zintenzivnění svých pokusů o průnik do systémů. Odolnost podniku proti narušení provozu je ještě důležitější něž dříve.

Práce na dálku s využitím širokého spektra služebních i soukromých zařízení nutí podnikové IT rychle zajistit zabezpečení koncových bodů a aplikací. Žádá se po něm zabudovat zabezpečení od základů do všech prvků infrastruktury, aby vše bylo stále v bezpečí bez ohledu na aktuální umístění. Podniky musí zavádět taková opatření, která posílí agilitu a inovativnost, i když se většina pracovníků vrátí do kanceláří, byť třeba jen na část pracovní doby.

S přechodem na digitální pracovní prostředí bude nutné se zaměřit na konsolidaci dosud provedených změn, například trvalé kvalitní zabezpečení narychlo pořízených nástrojů pro týmovou spolupráci nebo zajištění důsledného uplatňování firemní kultury ve virtuálních prostředích. Je to příležitost pokračovat v budování agility, která zvýší produktivitu pracovníků a zároveň zajistí, že budou cítit podporu a bezpečí v nejisté, chaotické době.

Jak se připravit na život po pandemii COVID-19

Nikdo nedokáže předpovědět, co nastane po uvolnění restrikcí. Všichni sice doufáme v návrat víceméně k normálu, ale je pravděpodobné, že si další vlny infekce v nejbližších letech vynutí nová mimořádná opatření. To znamená, že podniky musí již dnes usilovně pracovat na své odolnosti a zároveň uvažovat ve střednědobém horizontu, aby dnešní investice zůstaly relevantní i v nejbližší budoucnosti. Mnohým se nabízí i vynikající příležitost získat náskok před konkurencí.

Ale v obecné rovině můžeme pouze spekulovat o tom, co nás čeká, a podle toho se připravovat. Pro podniky všech oborů a velikostí i státní instituce to znamená poučit se z kroků, které podnikly v raných fázích pandemie, formalizovat ty, které fungují, a dále na nich stavět, a rychle opustit ty, které se neosvědčily. A stejně jako vždy i tentokrát platí, že ti, kteří tuto fázi zvládnou úspěšně, budou na cestě transformace ve skutečně digitální, agilní a flexibilní organizaci o několik kroků napřed.

Eliška Jirovská Autorka článku je country manažerka společnosti VMware pro Českou republiku a Slovensko.