- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (87)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (37)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (63)
- Informační bezpečnost (43)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Kde začít s IoT ve výrobním podniku?
Oblast Internetu věcí (IoT) je velice široká a někdy může být problém najít ten správný scénář, u kterého začít. Nejinak je tomu v oblasti průmyslového IoT, označovaného také jako IIoT (Industry Internet of Things). Ve výrobních podnicích není nutné uvažovat rovnou o propojení robotů, napojení na řízení či plánování výroby. Začít se dá třeba u monitoringu spotřeby energií, či údržby zařízení. A po otestování základních principů IoT se pustit do složitějších aplikací. Každopádně je důležité začít.


Průmysl a výroba si přímo říká o využití IoT nástrojů. Využívá řadu různých zařízení a zdrojů, jejichž provozem vzniká velký objem dat. Efektivní digitální sběr, vyhodnocení a následná reakce na vzniklou situaci tak může zásadním způsobem snížit náklady a zrychlit procesy. Současně mohou tyto technologie přinést i nové postupy nejen v rámci vlastní výroby, při dodání zboží klientovi, ale i v obchodních modelech a následné poprodejní péči. Jaké jsou nejčastější scénáře využití IoT v průmyslu?
Přehled vybraných IoT scénářů často využívaných výrobními podniky:
- Monitoring provozu a stavu strojů pro prediktivní údržbu
- Sledování a vyhodnocování spotřeby energií dle technologií a středisek
- Zajištění souladu parametrů prostředí s technologickými i legislativními normami
- Ochrana budov a zařízení (vlhkost, přehřívání, zamezení poškození plísní atd.)
- Sledování pohybu a podmínek skladování materiálů i výrobků
- Digitální plomby
- Vyhodnocování OEE na základě reálných dat z provozu
- Pokročilá ANDON signalizace včetně přivolání odpovídající role/člověka dle situace
- Vstupní data pro dynamické digitální dvojče výroby
- Zajištění vzdálené údržby a servisu stroje, včetně dynamické záruky
Prediktivní údržba strojů
Jeden ze stále častějších způsobů využití IoT v průmyslu se zaměřuje na monitorování provozu strojů, a to především z důvodu prediktivní údržby. Stroje můžeme, často i neinvazivně, osadit čidly, která měří teplotu, vibrace, provoz či zvuk stroje. Na základě těchto dat je pak možné díky připraveným algoritmům, případně s využitím umělé inteligence, předvídat možné závady na zařízení dříve, než způsobí zastavení stroje či jiné škody. Díky tomu se snižují nejen náklady na údržbu a opravy, ale i ušlý zisk v případě neplánovaných odstávek způsobených poruchami strojů.
Monitoring (nejen) výrobního prostředí
Dalším scénářem IIoT je monitoring prostředí. Tak jako vhodné klima ovlivňuje produktivitu lidí v kancelářích, teplota a vlhkost ovlivňuje i funkci strojů či vlastnosti vstupních materiálů/surovin. Váha kartonu v balicím stroji či doba zasychání lepidla jsou příklady, kde mohou vlastnosti prostředí výrazně ovlivnit kvalitu a rychlost ve výrobě. Především v oblasti potravinářství či farmacie je pak důležité dodržet normami stanovené limity nejen při vlastní výrobě, ale i skladování a přepravě zboží. A ve skladech je potřeba monitorovat prostředí i v případě skladování hořlavin či chemických látek. Kromě dohledu nad parametry je následně možné nastavit i správné návazné procesy a reakci na změny situace.
Energie pod kontrolou
Spotřeba energií je jednou z výrazných položek nákladů většiny výrobních společností. Ať již se jedná o elektřinu, vodu, plyn či teplo. Řada společností pochopitelně tuto oblast řeší energetickými audity či jinými aktivitami směřujícími k úsporám. IoT nástroje mohou pomoci i zde. Často to navíc může být nejjednodušší způsob, jak začít s IoT (vedle monitoringu prostředí). Osazení podružných měřidel, ať se již jedná o elektroměry, vodoměry či plynoměry, zařízením pro vzdálený odečet spotřeby/stavu již není v této době větší problém. Následné napojení na centrální systém umožní nejen detailní analýzu spotřeby a její následnou optimalizaci (včetně čtvrthodinového maxima), ale i možnost identifikace potenciálních úniků způsobených havárií, či neoprávněným odběrem.
Logistika s dohledem
I logistika má své jasné místo ve výrobních podnicích. Z pohledu IoT nemusíme hned mluvit o sledování polohy a jízdy vozidel (to mají již často vyřešeny přímo dopravní společnosti), ale například sledování stavu přepravního kontejneru se zbožím může být přínosné – i kvůli zajištění podmínek přepravy (teplota, vlhkost). V poslední době se také začíná více používat takzvaná elektronická plomba. Tedy možnost na dálku sledovat, zda není porušen vstup do přepravního kontejneru, a současně řídit, kdy zboží koncovému klientovi zpřístupníme. Zboží tedy můžeme vyslat na cestu a kontejner na místě vzdáleně odemknout až ve chvíli, kdy za něj obdržíme platbu na účet.
Je kam růst
Zavedení zmíněných scénářů je relativně jednoduché a rychlé. A je ideální s nimi začít. Každopádně je možné využít IoT nástroje také pro pokročilejší scénáře, které ovlivňují vlastní výrobu či fungování společnosti.
OEE
První z těchto pokročilých scénářů souvisí s OEE (tedy s Celkovou efektivitou zařízení). Pomocí čidel, která nám umožní počítat rychlost i objem výroby, či stav zařízení, jsme schopni relativně dobře měřit vstupní data, potřebná právě pro tento výpočet. V některých případech se dá pomocí kamer s umělou inteligencí měřit i kvalita výrobků na výstupu. A díky těmto datům pak dokážeme také identifikovat oblasti, na které se zaměřit při snaze o zvýšení efektivnosti výroby.
Dynamické digitální dvojče
Rozšířením tohoto scénáře je využití dat získaných z provozu (objem výroby, takt strojů, …) pro využití v dynamickém dvojčeti výrobního stroje, linky či závodu. Na těchto modelech je možné simulovat různé výrobní postupy, organizaci práce či nastavení strojů a optimalizovat tak výkon výroby. Simulace dopadu změn nastavení právě nad daty z reálného provozu umožní posunout efektivnost výroby na další úroveň a nabídne nové možnosti.
Nové obchodní modely – stroj jako služba či dynamická záruka a údržba
Na samostatný článek je pak možnost využití IoT k novým obchodním modelům a postupům. Vzdálený dohled nad výrobkem, typicky strojem či zařízením, nabízí řadu nových možností. Můžete například nabídnout vzdálenou údržbu či nastavování stroje. Případně díky tomu, že víte, v jaké kondici stroj je a za jakých podmínek a jakým způsobem je využíván, můžete dynamicky řídit i záruku – při vhodném využívání ji prodloužit, při nevhodném naopak zkrátit, či vyžadovat provedení nadstandardní údržby. To vše ve finále zvýší spolehlivost a tak i spokojenost klienta s vaším výrobkem. Nejpokročilejším obchodním modelem, který se v poslední době začíná pozvolna využívat, je prodej stroje či zařízení formou služby. Klient tedy neplatí celou pořizovací cenu, ale platí průběžně dle toho, jak stroj využívá, a to včetně údržby a případně i materiálu či náhradních dílů.
Co by mělo splňovat správné řešení IIoT?
Ať již společnost začíná s kterýmkoliv scénářem, je důležité pamatovat na postupný rozvoj a rozšiřování. Klíčové je tedy vybrat si řešení, které umožní realizovat nejen první scénář, ale stane se IoT platformou i pro další oblasti a scénáře. Další důležitou vlastnosti IoT a IIoT řešení je integrace. Tedy možnost napojit jak různé vstupy dat (senzory, jiné IoT řešení, řídící systémy, ...), tak systémy které následně data z IoT využijí (ERP, ...), či kde se realizují návazné akce (ServiceDesk nástroje, CRM/SFA, ...). A třetí významnou vlastností dobrého IoT řešení je možnost definovat akce, které reagují na sbíraná data. Příkladem může být automatizované zadání objednávky dílů a naplánování servisního úkonu do další odstávky na základě dosažení nastavené hodnoty doby provozu stroje.
Jak tedy nejlépe začít?
Řada (i výrobních) společností často oddaluje nasazení IoT řešení z důvodu obav z vysokých nákladů a složitosti v porovnání s nejasně definovanými či měřitelnými přínosy. Díky rozvoji IoT řešení v poslední době se však finanční i technické nároky postupně snižují. Současně se prostřednictvím již realizovaných projektů ukazuje přínos těchto řešení.
O tom, že IoT má ve výrobních podnicích své jasné místo, není pochyb, a otázkou tak není, zda s ním začít, ale spíše jak. Pokud má společnost jasnou digitalizační strategii, určitě v ní jsou i oblasti, které k využití IoT technologií přímo vedou. Ideální je tedy začít výběrem vhodné oblasti v rámci této strategie a dle plánu ji realizovat. Pokud však takovou jasnou strategii zatím společnost nemá, je vhodné začít některým z výše uvedených jednodušších scénářů. Jejich realizace nemusí být náročná ani finančně, ani časově. A jejich přínos nespočívá jen v tom, na co míří (zlepšení údržby zařízení, zajištění bezpečného prostředí, optimalizace spotřeby energií), ale zkušenost se zavedením může pomoci nastartovat celou oblast tak potřebné digitalizace.
![]() |
Dalibor Lukeš Autor článku řídí společnost iotor, a. s., která navrhuje a vyvíjí IoT řešení, a to primárně v oblastech facility managementu a průmyslu. Dříve působil ve společnostech Siemens, Microsoft či SoftwareONE, ve kterých se vždy zaměřoval na oblast digitální transformace včetně IoT řešení, a to jak z pohledu produktového, tak projektového. |


4.3. | Kontejnery v praxi 2025 |
25.3. | IT Security Workshop |
31.3. | HANNOVER MESSE 2025 |
9.4. | Digital Trust |
13.5. | Cloud Computing Conference 2025 |
Formulář pro přidání akce
13.2. | Webinář: Objevte Odoo: Nejmodernější cloudový systém... |
19.2. | Jak na vytěžování dat a zpracování došlých dokladů |
20.2. | Co jsou to ty DMSka |
10.4. | Konference ALVAO Inspiration Day 2025 |