Mezi klíčové důvody, proč se zabývat odváděním dat z výroby patří:

• Potřeba zpřesnění evidence spotřebovávaného materiálu a surovin,
• Výkonnostní důvody – měření výkonu, implementace KPI, získání tvrdých dat a následná možnost vyhodnocení efektivity jednotlivých procesů,
• Snaha o nalezení úzkých hrdel ve výrobních procesech,
• Snaha o zlepšení efektivity výroby,
• Požadavek na zlepšení řízení výrobních procesů,
• Nutnost zavést reálnou evidenci šarží (provázání šarží u surovin s našimi vyráběnými polotovary a výrobky),
• Možnost získání reálných podkladů pro technickohospodářské normy

Technologie sběru dat

Existuje celá řada technologií, které se pro odvádění dat z výroby hodí. Konkrétně se využívají:

• stacionární terminály,
• mobilní terminály,
• technologie čárových, QR a jiných kódů,
• sběr dat z výrobních linek.

Velmi důležité je, jaké možnosti nabízí samotné prostředí, kde se data mají sbírat. Na základě naší praxe považujeme za podstatné využití komplexní znalosti celého výrobního procesu. Velmi často se totiž až v praxi ukáže, že původně zamýšlený sběr dat lze provést jinak a efektivněji. Např. jednoduchým záznamem získáme řadu doplňkových dat (např. čas) a správně definované odvádění není administrativně přehnaně náročné. Velmi často se v praxi odkryjí tzv. automatické či poloautomatické body vhodné pro definování odvádění.

Velmi příjemné možnosti plynou z poloautomatických či automatických realizací následných činností v procesu výroby, jako je např. odvádění surovin do výroby, navádění polotovarů a výrobků do nedokončené výroby či na sklad apod. To už se týká dalších kroků v rámci výrobních procesů a sběru dat. Zásadní je, zda váš implementátor umí data nejen sesbírat, ale následně i správně použít.

Přímá vazba na informační systém

Jako implementátoři informačních systémů vidíme vysokou přidanou hodnotu v přímém provázání výroby s informačním systémem. Jedna věc je tedy získat samotná data a druhá je následně z těchto dat získat potřebné informace, distribuovat je k uživatelům a reálně je využít ke smysluplným závěrům. Podstatným aspektem je rovněž udržení byrokratické zátěže, které sběr dat ve výrobě sebou přinese, a to na takové úrovni, aby v kontextu zvolených cílů dával tento sběr smysl.

Z informačního systému do výroby

Způsob přenosu informace z informačního systému do výroby je jedna z nejsilnějších stránek v oblasti automatizace výroby, které současné technologie umožňují. Jako nejjednodušší příklad můžeme uvést přenos TPV (technologický postup výroby) či průvodky práce s detaily (operace a její stručný popis, poznámka, nastavení stroje apod.) přímo na displej zařízení konkrétního pracovníka.

Aplikací je celá řada: prezentace seznamu surovin, které se musí zamíchat, instrukce k novému stroji a jeho nastavení, které jsou uloženy v informačním systému, informace o zákazníkovi pro mistra, který má na starost expedici, a další. Forma prezentace těchto dat závisí na konkrétním prostředí, může se jednat o terminál určený pro odvádění výroby, terminál výrobní linky či přístroje, displej mobilní čtečky, kterou používá skladník či expedice, LCD televize v expedičním oddělení apod.

Strojní zakázková výroba – modelová situace

Představme si situaci ve strojní zakázkové výrobě, kde zatím neexistuje žádný sběr dat z výroby. Požadavek vedení je, aby došlo ke zlepšení evidence mzdových pokladů a nákladů na práci na jednotlivé zakázky na úrovni evidence práce jednotlivých pracovníků. Pracovníků jsou stovky a počty vykazovaných hodin na jednotlivých zakázkách jsou v desítkách tisíc, tvoří podstatnou část nákladů na jednotlivé zakázky. Dosavadní způsob řízení této agendy se sestává z papírové evidence pracovníka o počtu odpracovaných hodin na konkrétní činnosti a zakázce, které jednotliví pracovníci odevzdají mistrovi. Ten tato data postoupí asistentce, která je přepíše do jednoduché evidence v Excelu. Následně jsou tato data v patřičné podobě distribuována účetnímu oddělení, mzdovému oddělní a jednotlivým ředitelům (např. pro výrobního ředitele suma hodin celkem na zakázky).

Základní problémy, které zde vyžadují zlepšení:

• Evidence je nepřesná – přepisem ale i samotným záznamem. Nejsou vůbec dostupná data o tzv. režijních pracích, jako je např. úklid na hale, přípravy na svařování apod.
• Redistribuce podkladů je nespolehlivá, a tak některá oddělení ji nezačlení do svých pracovních procesů, např. řízení výroby nepracuje s pojmy efektivita výroby, je prakticky jedno, kolik hodin se „spálí“, hlavně, že je hotovo.

Dostupná infrastruktura:

• Firma používá informační systém, řízení výroby, technickou přípravu výroby.
• Ve výrobních halách je dostupná počítačová síť.

Návrh řešení:

• Využít modul řízení výroby v informačním systému ke sběru dat z výroby.
• Zavést do výrobních hal terminály ke sběru dat. 

Obr. 1: Virtuální propojení všeho se vším až na úroveň informačního systému

Realizace řešení:

• Jednotlivé operace se distribuují tzv. průvodkou ke konkrétním pracovníkům, základním zdrojem dat je informační systém, dalším zdrojem je výkresová dokumentace.
• Mimo tyto výrobní operace existují i tzv. režijní operace, které jsou vyčleněny z výrobních příkazů, jde např. o úklid haly. Tímto krokem je udržena administrativní zátěž na rozumné úrovni a současně jsou evidovány i tyto režijní operace.
• Do výrobních hal jsou instalovány odváděcí terminály vybavené RFid čtečkou. Každý pracovník vlastní svůj čip.
• Je použito řešení umožňující nastavit samotný způsob odvádění jednotlivých operací s co nejmenší administrativní náročností. Každý si umí představit situaci, kdy je pracovník nucen „pípat“ a odvádět každou operaci tak často, že administrativa pohltí podstatnou část jeho času a nasazení. Toto je klíčový aspekt prostého odvádění práce a bez jeho zvládnutí nemusí být proces implementace úspěšný.
• V konkrétním případě zvolíme odvádění práce na základě evidence vstupu pracovníka a záznamu ukončení pracovní činnosti (operace).
• Implementace reportingu, který řídícím pracovníkům přehledně vizualizuje a dává do souvislosti informace důležité pro řízení. Část těchto informací se získává z výrobních dat, ale je využita celá datová základna čímž informace nabývá správného významu v patřičném kontextu.

Propojit vše se vším

V případě automatizace výroby se intuitivně nabízí pohlížet na tuto oblast v kontextu toku dat z výroby směrem do informačního systému. Jako implementátor informačních systémů a systémů automatizace vidíme vysokou přidanou hodnotu v oboustranném toku dat, tedy jak z výroby tak i opačným směrem, na jednotlivá výrobní pracoviště. Jako příklad uveďme zobrazení poznámky ke konkrétní výrobní operaci TPV. Dnešní technologie umožňují přizpůsobit prakticky jakoukoliv agendu danému procesu a reálně tak propojit informační systém s oblastmi výroby, expedice či logistiky.

Tomáš Szydlowski