5G sítě propojí více strojů než lidí

Očekáváme, že na konci roku 2020 počet zařízení připojených přes 5G převýší počet osob využívajících stejnou síť.

Bernard Marr v magazínu Forbes poukazuje na ohromný dopad 5G sítí na nasazování nových technologií. Streamování hudby, televizního vysílání a filmů přes mobilní zařízení bez jakéhokoli přerušování bude díky 5G sítím jednodušší a dostupnější. Ještě větší změnu než pro uživatelská chytrá zařízení však bude technologie 5G představovat pro zařízení řídící procesy průmyslové automatizace.

„Zásluhou tohoto pokroku se připojené automobily a autonomní řízení stanou skutečností,“ píše Marr. „Chytrá města s propojenou logistikou, dopravou a infrastrukturou; různá zdokonalení v propojeném zdravotnictví od robotiky přes blockchain až po nositelnou telemetrii; průmyslový Internet věcí a chytré továrny; a v neposlední řadě větší nasazení rozšířené reality, virtuální reality a smíšené reality.

Předpokládáme, že 5G sítě budou mít největší dopad na průmyslovou automatizaci. Senzory průmyslových strojů budou využívat extrémně nízké latence a všudypřítomné konektivity. Díky tomu budou spolu moci komunikovat a generovat ohromná množství dat. Nasazeno bude také strojové učení. Všechny tyto změny jsou příslibem nových příležitostí k úspoře nákladů a zvýšení efektivity. Čína a Jižní Korea již aktivně pracují na naplnění této vize a USA a Velká Británie s největší pravděpodobností rovněž nebudou chtít v nadcházejícím roce zůstat pozadu.

Lepší komunikace mezi stroji díky technologii 5G povede nejen k nárůstu efektivity, ale především k možnosti automatizovat složitější výrobní modely včetně konfigurace na objednávku a výroby na objednávku. I značně proměnlivou, maloobjemovou či kusovou výrobu bude díky vysokorychlostním 5G technologiím možné automatizovat podobně, jako jsme to dosud znali z oblasti hromadné a opakované výroby. Bude se tak vytvářet více vlastních specializovaných produktů, bude docházet k hromadnému regionálnímu přizpůsobování produktů nebo výrobě vysoce konfigurovatelných produktů – a to vše s menším zapojením lidského faktoru než dosud.

Model B2B2C začne vážně konkurovat modelu B2C

Globální trend servitizace má lví podíl na tom, že se výrobci přesouvají z pomyslného chvostu hodnotového řetězce směrem k zákazníkům. Společnosti orientované na produkty přidávají služby nebo prodávají své produkty jako služby na základě předplatného.

Již v roce 2018 společnost IFS publikovala výsledky studie, že 62 procent výrobců využívá k navýšení zisku poprodejní služby – od prodeje náhradních dílů, přes poskytování záruky až po proaktivní uzavírání smluv o službách. Plných 16 procent respondentů nabízelo smlouvy o údržbě se specifickými dohodami o úrovni služeb (SLA), avšak pouze 4 procenta výrobců nabízela své produkty ryze jako službu, tedy kompletní servitizaci. To znamená, že i když výrobci prodávají produkty prostřednictvím sítě distributorů, mohou sami přímo zajišťovat servis a podporu těchto produktů během jejich životního cyklu. Tím se výrobci stávají společnostmi obchodujícími v režimu B2B2C (business-to-business-to-consumer). Nyní mají servisní vztah, který má potenciál významně posílit jejich výnosy. Současně nesou odpovědnost za dosažené výsledky, a nikoli jen za samotný produkt.

Jeden z našich zákazníků se zabývá výrobou vzduchových filtrů. Vyrábí a prodává filtrační systémy. Pro toto odvětví byl v minulosti typický model B2B (business-to-business). Zásluhou servitizace však nyní společnost neprodává čističe vzduchu, ale sama čistý vzduch. Proaktivně spolupracuje se svými zákazníky, měří kvalitu jejich stávajícího vzduchu, stanovuje cíle týkající se čistoty a kvality vzduchu a provádí údržbu filtračního systému tak, aby těchto cílů dosáhla. Velká část tohoto procesu probíhá automatizovaně díky senzorům integrovaným v zařízení. Tyto senzory monitorují přefiltrovaný vzduch a v případě potřeby mohou povolat servisního technika, objednat náhradní díly nebo spustit program údržby podle stavu.

Prediktivní údržbou to však teprve začíná. Protože analýza velkých objemů dat a manipulace s nimi je nyní jednodušší, nabízí se příležitost zpracovávat více informací o kvalitě vzduchu v různých prostředích. Uplatnění této možnosti jistě bude exponenciálně růst.

A nabízí se také řada dalších příkladů. Třeba Baxi Heating, společnost sídlící ve Spojeném království zabývající se chytrými zařízeními pro vytápění a ohřev vody s nízkou produkcí uhlíku. Ta nyní namísto dodávky palet mechanického vybavení do distribučního řetězce prodává koncovým zákazníkům teplotu prostředí. Zákazníci požádají o určitou teplotu a společnost Baxi ji pro ně zajistí.

S nástupem modelu B2B2C se zvýší spokojenost zákazníků. Důvod je nasnadě: bude totiž častěji docházet k přímé komunikaci mezi výrobcem produktu a koncovým zákazníkem. Tento model přinese prospěch také životnímu prostředí. Množství vyrobených zařízení a využitých zdrojů bude odpovídat požadavkům konkrétního zadání a již nebude ovlivněno případnými rozmary zákazníka.

Více než polovina výrobců investuje do umělé inteligence

Většina výrobců již nyní využívá určitou úroveň automatizace – nejen ve výrobě, ale také v kancelářích. Skvělým příkladem je výrobce sušeného ovoce a drobného občerstvení Whitworths. Této společnosti se podařilo dosáhnout vysokého stupně automatizace při řízení jakosti. Namísto opakovaného náhodného testování produktů a ručního vedení záznamů přešla na výrazně efektivnější proces řízený přímo nákupní objednávkou. Zatímco automatizace zvyšuje efektivitu procesů, umělá inteligence dokáže vytvořit zcela nové procesy. Díky tomu společnosti, jako je Whitworth, mohou předpovídat problémy s jakostí ještě předtím, než k nim dojde, nebo za pomoci AI vytvářet zbrusu nové příchuti odpovídající individuálním preferencím jednotlivých zákazníků.

Další oblastí, která se v nadcházejících letech dočká rozmachu, bude plánování poptávky a vytváření předpovědí s pomocí AI. Když se umělá inteligence bude učit na správných datových sadách, výrobci budou schopni přizpůsobit dodavatelský řetězec předpovídané poptávce a získat dosud nepředstavitelný přehled.

Na druhou stranu se bude muset změnit myšlení výrobců, kteří nyní často chápou výrobu jako proces, který začíná v továrně a končí expedicí zboží ze skladu. Koncept systému výroby společnosti Toyota známý pod označením „just-in-time“ (právě včas) získá novou váhu. Výrobce se totiž bude moci zeptat „včas s ohledem na co?“. Jaké jsou události nebo kombinace událostí, které by měly aktivovat doplnění zásob? Může se jednat například o změnu v poptávce, pokles cen komponent nebo surovin a řadu dalších faktorů i jejich kombinací. Bez využití AI by jejich vzájemný vztah byl prakticky nezjistitelný.

Ve studii IFS z listopadu 2019 celých 40 procent výrobců uvedlo, že se chystají implementovat AI do plánování skladových zásob a logistiky. Dalších 36 procent se pak nechalo slyšet, že AI chtějí zavést do plánování výroby a řízení vztahů se zákazníky. Většina respondentů – konkrétně 60 procent – uvedla, že cílem těchto investic je zvýšení produktivity.

Budoucnost výrobních podniků

Rok 2020 bude bezesporu velmi vzrušující. Po desetiletích pozvolného růstu, iniciativ štíhlé výroby, automatizace a přísné disciplíny nyní výrobci budou moci využívat technologie nejen k optimalizaci, ale také k tvorbě nových hodnot. Díky umělé inteligenci budeme moci dělat věci jinak, novými způsoby. A získat tak i nové zdroje příjmů.

Antony Bourne Autor článku je prezidentem IFS Industries.

Milan Tesař Spoluautor článku je obchodním ředitelem společnosti InfoConsulting Czech, která se zabývá implementací a podporou ERP systému IFS Applications.