facebook LinkedIN LinkedIN - follow
CAD , Stavebnictví - BIM, CAFM

BIM mění práci projektanta, přináší efektivitu i lepší přehled

Jan Lodl


Metoda BIM přinesla do práce projektanta poměrně zásadní změny. A zdaleka nejde jen o 3D. Jde o skutečnou revoluci, která dělá z projektanta členem týmu po celou dobu životního cyklu stavby. Sdílení informací obsaže­ných v digitálním modelu stavby (DiMS) jej totiž vtahuje do hry s mnohem větší intenzitou než doposud. Současně mění také rozložení nároků na jeho práci.


Ve svých prvopočátcích byla metoda BIM považována za doménu architektů a projektantů. Bylo to logické, právě oni začali jako jedni z prvních svou práci dávat elektronickou podobu – přenášet z papíru na obrazovku počítače. Ostatně tehdy se ještě samotná zkratka BIM rozepisovala jako Building Information Modeling a vše se točilo kolem modelu stavby. Vývoj ale proměnil nejen stavebnictví jako takové, ale i samotnou metodu BIM. Postupem času se totiž začalo ukazovat, že nejspolehlivější cestou ke zvýšení efektivity, produktivity práce i snížení nákladů je využití informací. Informací, které mnohdy ke stavbě – během celého jejího životního cyklu – musíme opakovaně přidávat, protože se při přechodu mezi jednotlivými profesemi a fázemi prostě ztratí. Třeba tím, že nemáme cestu, jak si je spolehlivě sdílet či předat.

Přesněji neměli jsme. Dnes již význam zkratky BIM chápeme jako Building Information Management (česky řečeno správa informací o stavbě). Zdaleka už nejde jen o to pouze vytvořit nějakou grafickou podobu stavby ve 3D, jdeme mnohem dále. I proto mnohdy mluvíme o tak zvaném digitálním dvojčeti v podobě digitálního modelu stavby (DiMS). To by mělo být co nejpřesnějším odrazem skutečné stavby ve virtuálním světě, to znamená, obsahovat i změny, ke kterým došlo během realizace projektu. A navíc kromě grafických informací nést a umožnit vyhledávat – a to je možná ještě důležitější – také ty negrafické (neboli vlastnosti). Samotný DiMS je pak pouze částí Informačního modelu stavby (IMS), v něm jsou soustředěny všechny důležité informace o stavbě od prvních záměrů, až po její závěrečné odstranění po skončení její životnosti.

Práce je jiná i stejná zároveň

Metoda BIM, vlastně jako digitalizace obecně, mění dosavadní způsoby práce. Lidé si musí zvyknout, že některé jejich dosavadní postupy dostanou novou podobu. U projektantů a architektů to na první pohled taková zásadní změna není – pracují nadále ve svých CAD programech, byť s podporou BIM. Možná by se zdálo, že oni mají již tuto revoluci za sebou dávno, nechali přece za sebou rýsovací prkno i tuž, a přešli do virtuálního světa počítačů. Jenže tahle historická změna vlastně tak úplnou změnou nebyla, v podstatě se totiž změnily jen prostředky. Místo papíru se používal počítač, ale způsob práce zase tak zásadní změnou neprošel, projektanti v důsledku pracovali pořád stejně.

Velkou změnou byl nástup CAD/BIM systémů, najednou již počítače nebyly jen nástrojem, ale pomáhaly projekt skutečně tvořit. BIM pak přidává další rozměr, nebo spíše rozměry. Teď nemáme na mysli prostor, ale potřebu práce s modelem. Ten obsahuje všechny informace, které byly doposud obsaženy v projektu, ale přidává i mnoho dalších. A co je hlavní, propojuje je, a tak CAD/BIM nástroje mohou pomáhat (a pomáhají) projektantovi v jeho práci ještě výrazněji. Zejména v případech, kdy se projekt v průběhu času mění. Není totiž nijak výjimečné, že až během stavebních prací se zjistí, že – buď v důsledku změn projektu nebo třeba opomenutí – nelze věci postavit tak, jak si projekt žádá. Téměř vždy to znamená zdržení, práci navíc a někdy i nutnost bourat. Přitom množství těchto – tak zvaných nedorazů – může efektivní práce s digitálním modelem stavby (DiMS) výrazně zmenšit nebo dokonce úplně odstranit.

Při aktualizaci modelu dokáže totiž počítač automaticky zachovat původní vazby. Takže kupříkladu, pokud projektant ve stavbě změní místo, kam umístil okno, může nechat model počítačem rovnou zkontrolovat. Pak se třeba zjistí, že nově umístěné okno by narušilo statiku celé budovy nebo by nad něj nebylo možné umístit překlad, případně něco jiného. Kdyby se to zjistilo až na stavbě, mohl by to být opravdu problém, takto se vše vyřeší ještě v počítači a znamená to jen pár minut práce navíc. Projektanti se dnes obvykle shodnou na tom, že práce s modelem je přehlednější, efektivnější a model umožňuje systematické zpracování požadavků klienta. I proto není výjimkou, že někteří projektanti si dnes vytváří DiMS pro všechny, nebo většinu, svých zakázek. Větší pracnost na začátku se jim totiž v dalších fázích životní cyklu stavby mnohonásobně vrátí v podobě větší flexibility a kvality při plnění požadavků klienta na změny.

Nejdřív model, až pak projektová dokumentace

Právě v tom je – možná trochu nenápadně – skryta jedna z největších změn, kterou metoda BIM do práce projektanta přináší. Naprosto zásadně totiž mění rozložení nároků na jeho práci v čase, a to je také jeden z důvodů, proč se někdy můžeme setkat s požadavkem na to, aby cena projektu v rámci využívání metody BIM byla o desítky procent vyšší. Jaký je k tomu důvod, když sami projektanti si uvědomují, že práce s modelem je mnohem rychlejší, flexibilnější, a co víc, snižuje se tím také riziko chyby či omylu? Ve skutečnosti je to tak, že využití metody BIM nejenže žádnou práci navíc nepřináší, ale dokonce i její část může ušetřit. Co se ale mění je rozložení její náročnosti v čase.

Vraťme se ještě do dřevních dob papírové nebo elektronické práce projektanta. Na úplném začátku bylo jeho úkolem nejprve připravit návrh podoby budoucí stavby a následně projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení (DUR a DSP). Ve všech případech pracoval s relativně malou podrobností projektu – dokonce i pro stavební povolení nemusí být projektová dokumentace nijak propracovaná, stavební úřad zajímá jen relativně úzký výřez. Teprve později projektant dokumentaci postupně konkretizovat tak, aby se podle ní mohlo začít stavět, a tedy přidával do ní další a další informace. A samozřejmě, pokud se v průběhu času projekt měnil, bylo potřeba vytvářet znovu a znovu dokumentaci tak, aby odpovídala skutečnosti a stavbu bylo možné později zkolaudovat.

V případě využití metody BIM je ale situace poměrně zásadně mění. Projektová dokumentace tak trochu mizí ze scény, přesněji řečeno stává se jen prostředkem k předávání informací v případech, kdy nelze pracovat přímo s modelem. Právě digitální model stavby (DiMS) je tím zásadním, vytváří se již poměrně záhy v prvních fázích životního cyklu stavby. DiMS je ale už na začátku mnohem podrobnější, obsahuje výrazně více informací než projektová dokumentace pro ranné fáze stavby. Projektant tedy vytvořením modelu rozhodně stráví více času v porovnání s tím, že by měl připravit jen dokumentaci pro územní rozhodnutí.

Ale pozor, rozhodně neplatí, že tento čas přijde vniveč. Jak jsme již zmínili, dochází pouze k jinému rozložení práce v průběhu času – to oč déle trvá vytvoření modelu se později odrazí ve výrazné úspoře času v dalších fázích. Pochopitelně i do modelu se v průběhu realizace stavby doplňují další a další informace (ty ale ne vždy musí zadávat projektant), ale jde o méně práce než nově vytvořit další verzi projektové dokumentace. Největší úspora přichází při změnách, kdy DiMS změnu automaticky a tím i spolehlivě promítne do všech potřebných návazných částí dokumentace. Ta samozřejmě nezmizí, zejména pro kontakt s úřady a dalšími aktéry pochopitelně projek­to­vou dokumentaci budeme (alespoň prozatím) potřebovat. Ovšem její vytvoření z modelu již není otázka několika hodin práce, ale doslova pár kliknutí myší. Při správně vytvořeném DiMS stačí v podstatě ji jen vygenerovat, vytisknout a odeslat na úřad či jiné místo.

Efektivnější komunikace i výměna informací

Základní poučkou digitálního světa je sdílení, říká se, že informace, která není sdílena, je mrtvá a zbytečná. Pro metodu BIM je sdílení informací skutečně zásadním pilířem, bez kterého nemůže fungovat. A důležitou roli v tom hraje právě digitální model stavby (DiMS). Ten je totiž sdílen se všemi zainteresovanými v jednotlivých fázích život­ní­ho cyklu stavby. Tím je zaručeno, že všichni pracují se stejnou – a vždy zaručeně nejnovější a aktuální – verzí informace. To výrazně usnadňuje mimo jiné také komunikaci mezi projektantem a zákaz­ní­kem. Zkušenosti z projekčních kanceláří říkají, že pro mnoho zákaz­ní­ků jsou informace v modelu mnohem názornější, srozumitelnější a pochopitelnější než v případech diskuse nad projektovou dokumentací, která může laikům připadat jen obtížně srozumitelná.

Zákazník tak získává mnohem lepší kontrolu nad projektem, a díky tomu je schopen efektivněji a přesněji formulovat své požadavky a rozhodnutí. Přitom provést některé změny v modelu může být pro projektanta otázku několika minut práce s myší. Zákazník pak může dopady jím požadovaných změn vidět přímo v modelu. A co je zásadní, všechny informace, které jsou do modelu v průběhu času vkládány, zůstávají jeho součástí. Model je živým organismem, a proto je do něj třeba průběžně promítat i změny, které v průběhu stavby nastanou. Projektant se tak stává důležitým spoluhráčem, který je zapojený do života stavby mnohem intenzivněji než v minulosti. I když je prozatím asi nereálné očekávat, že model se bude aktualizovat v reálném čase či denně, rozhodně by to mělo být alespoň v týdenních intervalech. Jen tak je zajištěno, že na informace v modelu je možné se naprosto spolehnout.

I po dokončení stavby je totiž DiMS základem pro informace, které se přenášejí do CAFM systémů určených pro správu a údržbu staveb. Z projektového informačního modelu stavby (označovaného jako PIM) se odvodí druhý model nazvaný provozní informační model (AIM), který pak umožní využívání všech potřebných informací o stavbě pro efektivnější facility management. Zároveň by ale mělo platit, že při zásadnějších změnách stavby by mělo docházet k aktualizaci původního PIM tak, aby mohl být použit při případných přestavbách a rekonstrukcích.

Jan Lodl Jan Lodl
Autor článku je technologický nadšenec a evangelista digitalizace. Působil v redakcích několika časopisů a webových portálů. Od roku 2020 aktivně spolupracuje s Českou agenturou pro standardizaci na popularizaci metody BIM a podporuje digitalizaci stavebnictví.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Digitalizace přináší výhody, ale i nové výzvy

IT Systems 11/2024Aktuální vydání IT Systems je oborově i tematicky velmi pestré. Věnujeme se jak IT řešením ve výrobních podnicích, tak i digitální transformaci finančních služeb, státní správy a zdravotnictví. Ve všech uvedených sektorech se totiž stále více prosazují nové technologie, které pomáhají zlepšit kvalitu, produktivitu a efektivitu výroby či poskytovaných služeb.

- inzerce -