facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 10/2022 , Stavebnictví - BIM, CAFM

BIM pomůže k lepší organizaci stavby a efektivnější správě nové budovy pro karlovarský IZS

-cas-


Projekt stavby nového sídla slo­žek Integro­va­né­ho záchranného sys­té­mu v Karlových Varech je ukáz­ko­vým příkla­dem zavá­dě­ní metody BIM v Česku. Metoda BIM je zde využí­vá­na již od prvních záměrů v roce 2018. V součas­nos­ti už se stavba blíží realizační fázi a Karlovarský kraj má tak k dispozici digitální model stavby (DiMS) s podrobností odpovídající dokumentaci pro územní rozhodnutí (DUR) a předpokládá se jeho postupné dopracování až do úrovně dokumentace skutečného provedení stavby (DSP).


Nové Společné operační středisko složek integrovaného záchranného systému přispěje k zefektivnění provádění záchranářských prací a krizového řízení na území kraje. Ve svém jádru propojí operační střediska všech složek integrovaného záchranného systému. Každá ze složek IZS ovšem potřebuje vlastní infrastrukturu, což zvyšuje nároky na precizní práci už v projektové a přípravné fázi. Nově vznikající budova bude vzhledem ke svému určení klást značné nároky také na stavebníka a správce budovy (koordinace instalací, požadavky dalšího rozvoje systémů budovy, prostředí budovy, zajištění funkčnosti budovy atd.) Právě to vedlo zástupce Karlovarského kraje k rozhodnutí využít metodu BIM již od samého počátku projektu. Využití metody BIM během celého životního cyklu stavby přinese Karlovarskému kraji možnost lépe koordinovat stavbu, omezit či zcela odstranit případné kolize a po dokončení stavby využít všechny informace z digitálního modelu stavby (DiMS) pro efektivnější správu a údržbu budovy pomocí CAFM systému.

„I když stavebně možná nepůjde o nijak komplikovanou budovu, uspokojení všech potřeb a nároků jednotlivých složek Integrovaného záchranného systému výrazně zvyšuje potřebu jejich vzájemného sladění již při plánování stavby. Právě v tom může být metoda BIM velmi prospěšná,“ říká Dalibor Blažek, náměstek hejtmana Karlovarského kraje pro oblast investic a správy majetku a pokračuje: „Využití digitálního modelu stavby, jako hlavního zdroje informací o stavbě, nám dovolí mnohem lépe koordinovat stavbu a díky možnosti kontroly modelu také odhalit případné kolize. Ty by jinak mohly být odhaleny až během samotné stavby, což by znamenalo zdržení a případné další náklady na vícepráce.“

Digitální model stavby (DiMS) se od prvních záměrů přirozeně výrazně proměnil. Záměr odboru investic Krajského úřadu Karlovar­ské­ho kraje je ale využívat informace obsažené v modelu po celou dobu životního cyklu stavby. Po jejím dokončení bude mít model podrobnost odpovídající dokumentaci skutečného provedení stavby (DPS). Podle Dalibora Blažka budou navíc už v zadání zakázky zohledněny potřeby a připomínky facility manažerů tak, aby mohli následně informace o stavbě využívat i ve svém CAFM systému určeném pro správu a údržbu budov.

„Sdílení informací napříč celým životním cyklem přináší lepší přehled o průběhu stavby. Informace je možné efektivně vyhledávat a rozhodovat se nikoli na základě odhadů, ale dat,“ připomíná Zdeněk Veselý, generální ředitel České agentury pro standardizaci, která je partnerem Ministerstva průmyslu a obchodu při realizaci vládní Koncepce zavádění metody BIM. „Díky vyšší efektivitě práce přináší využití metody BIM úspory v každé fázi životního cyklu. Informace jednou zadané do modelu mohou využívat všichni zainteresovaní pomocí společného datového prostředí, a navíc s jistotou, že pracují vždy s nejnovější a platnou verzí informace. Přínosy metody BIM se tak projevují velmi záhy a přirozeně,“ zdůrazňuje Veselý.

Další krajské projekty v běhu

Pro stavbu budoucího sídla IZS využívá prozatím Karlovarský kraj společné datové prostředí (CDE) poskytované projektantem. V něm sdílí nejen digitální model stavby (DiMS), ale i další související relevantní informace. Právě díky využívání společného datového prostředí získává zadavatel mnohem lepší přehled o projektu a má k dispozici mnohem širší paletu informací než doposud. V současné době ale využívá Karlovarský kraj metodu BIM také na několika dalších projektech, proto plánuje pořízení vlastního CDE tak, aby byla zajištěna kontinuita informací.

„Když jsme s metodou BIM začínali, ještě jsme přesně nevěděli, co od společného datového prostředí (CDE) očekávat. Proto jsme se rozhodli využít CDE poskytovaného projektantem,“ vysvětluje Tomáš Brtek, vedoucí odboru investic Krajského úřadu Karlovarského kraje a dodává: „Dobře si ale uvědomujeme, že provozovatel systému CDE je vždy také vlastníkem informací v něm uložených. Proto chceme do budoucna pořídit jeden systém CDE pro Krajský úřad Karlovar­ské­ho kraje a v něm provozovat všechny naše současné i budoucí projekty. Zároveň tak budeme mít jistotu, že informace z digitálních modelů stavby (DiMS) budeme moci vždy využít i pro následnou správu a údržbu budov. Současně budou naši zaměstnanci pracovat jen s jedním systémem napříč všemi našimi projekty, což výrazně usnadní jejich zaškolení a zvýší efektivitu práce v CDE.“

Karlovarský kraj v současné době využívá metodu BIM u naprosté většiny projektů spadajících přípravou a případnou realizací pod odbor investic krajského úřadu. Podle náměstka hejtmana Dalibora Blažka se ale postupně do využívání metody BIM zapojují i další odbory, které mají na starosti stavební projekty, případně správu a údržbu majetku. V současné době jde celkem o 7 projektů, většina spadající do kategorie nadlimitních veřejných zakázek. Právě těch se bude týkat povinné využívání metody BIM, se kterým počítá vládní Koncepce zavádění metody BIM i připravovaný návrh tzv. zákona o BIM, který je součástí vládního prohlášení vlády ČR.

Článek vznikl na základě materiálů České agentury pro standardizaci (ČAS).

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Modernizace IS je příležitost přehodnotit způsob práce

IT Systems 4/2025V aktuálním vydání IT Systems bych chtěl upozornit především na přílohu věnovanou kybernetické bezpečnosti. Jde o problematiku, které se věnujeme prakticky v každém vydání. Neustále se totiž vyvíjí a rozšiřuje. Tematická příloha Cyber Security je příležitostí podívat se podrobněji, jakým kybernetickým hrozbám dnes musíme čelit a jak se před nimi můžeme chránit. Kromě kybernetické bezpečnosti jsme se zaměřili také na digitalizaci průmyslu.