- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (77)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tisk![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Volby na dálku a elektronicky
Blízká budoucnost, nebo utopie?
Vyuití elektroniky a internetu během voleb není ádnou novou mylenkou a v některých státech je dokonce běnou praxí. Například Estonsko je v tomto ohledu nejpokročilejí zemí na světě. Ji v roce 2007 mohli tamní občané odevzdat svůj hlas v parlamentních volbách přes internet. Tato monost ale byla doplněna i tradiční, neelektronickou metodou.

V Estonsku funguje elektronické hlasování tak dobře, protoe jsou občané této nejmení pobaltské země zvyklí internet pouívat ji dlouhou dobu. Málokterý stát se můe pynit takovou mírou digitalizace státní správy. Z pohodlí domova si Estonci mohou zaloit firmu, kontrolovat státní výdaje či připomínkovat předběné legislativní návrhy. Od roku 2000 je dokonce v jejich ústavě zakotveno právo na přístup k internetu pro kadého občana.
Jeliko zdaleka ne vechny státy mají tak dobře zvládnutou informačně-technologickou strukturu a v tomto směru tak vzdělané obyvatelstvo jako právě Estonsko, není divu, e řada zemí je k e-votingu skeptičtějí. Například v Nizozemsku či Velké Británii od systému ustoupily a v Německu dokonce Federální ústavní soud shledal e-volby protiústavními.
Celá záleitost tedy rozhodně není černobílá a tradiční i elektronická metoda má své zaryté odpůrce i příznivce. Papírové volby fungují tak dlouho, e snad vechny myslitelné způsoby jejich zmanipulování ji byly vyzkoueny a následně na ně byly vynalezeny patřičné obranné mechanismy. Ve velkých volbách je pak manipulace výsledků velmi náročná, protoe čím více fyzických hlasů je potřeba změnit, tím více lidí musíte ovlivnit, co je jak časově, tak finančně velmi náročné. Navíc se pak sniuje pravděpodobnost, e celá konspirace zůstane v utajení.
Papírová volba tedy je v naich podmínkách poměrně důvěryhodná a bezpečná, ale i tak s sebou nese jistá úskalí. Aby tento tradiční způsob hlasování fungoval, je třeba vdy zaměstnat velké mnoství lidí, kteří ve volebních místnostech rozdávají hlasovací lístky, kontrolují totonost a následně hlasy přepočítávají, co s sebou nese dalí zápor této metody, a to je rychlost, se kterou se dovídáme výsledky. Jednoznačně největí nevýhodou papírového hlasování je ale nutnost fyzické přítomnosti ve volební místnosti. V zahraničí ije a půl milionu Čechů, pro které jsou ale podmínky, za kterých mohou volit, na tolik komplikované, e se nakonec k urnám dostaví jen zlomek z nich. Abyste mohli volit ze zahraničí, musíte se registrovat čtyřicet dní před volbami a následně se v den jejich konání dostavit na ambasádu či konzulát, kde svůj hlas odevzdáte. Pro řadu lidí to vak znamená absolvování stovky a tisíce kilometrů dlouhé cesty, co je logicky ve větině případů odradí. Tento problém vak neřeí pouze Čei v zahraničí, ale i ti, kteří kvůli práci, kole nebo z jiného důvodu pobývají sice v České republice, ale mimo své trvalé bydlitě.
Elektronické hlasování je oproti papírovému praktičtějí v rychlosti sčítání hlasů a zjednoduení logistiky. Tou největí výsadou tohoto moderního pojetí voleb je vak monost hlasování na dálku, díky čemu se můe zapojit více lidí, a volby se tak stávají legitimnějími. Na druhou stranu i elektronické hlasování má své slabiny. Mezi nejčastějí výtky patří monost nabourání se do hlasovacího systému a následná manipulace s hlasy či vysoká počáteční cena zavedení e-votingu.
Evoluce technologií vak nezaostává ani v oblasti volebních systémů a těmto problémům čelí novými řeeními. Příkladem můe být nová online hlasovací platforma Polys od společnosti Kaspersky. Ta nedávno představila prototyp nového Polys Voting Machine. Jde o první zařízení svého druhu, které vyuívá technologii blockchainu a ve stejnou dobu pracuje s online hlasovacím systémem Polys. To umoňuje bezpečné přenáení a zpracování vech hlasování, a u byla provedena ve volebních místnostech nebo na osobních zařízeních. Řada bezpečnostních opatření zajiuje ochranu tohoto procesu. Volič musí prokázat svou totonost, následně obdrí jedinečný QR kód, který se naskenuje na hlasovacím zařízení, kde následně můe na displeji proběhnout volba kandidáta/strany. Prostřednictvím stejného QR kódu je pak moné na speciální webové stránce zkontrolovat, e hlas byl skutečně započítán. To ve je anonymní, jeliko jméno ani volba v systému nezůstávají zaznamenány.
Obě metody mají svá pro a proti. Online hlasování například zvyuje volební účast mezi mladími lidmi a těmi, kteří se z nějakého důvodu nemohou dostavit do volební místnosti. Na druhou stranu úplná eliminace fyzického hlasování by nebyla astným krokem, protoe stále ne vichni mají tak jednoduchý přístup k internetu anebo jednodue nejsou tolik zběhlí v pouívání technologií. Polys Voting Machine v kombinaci s online hlasovací platformou Polys tak nabízejí ideální kompromis, který vychází vstříc zastáncům obou způsobů hlasování.
![]() |
Miroslav Kořen Autor článku je generálním ředitelem společnosti Kaspersky pro východní Evropu. |





















