Tento inovativní přístup umožňuje proměnu měst a jejich efektivnější správu. Nejde přitom o vizi daleké budoucnosti, ale realitu. Přístup Smart City už je po nějakou dobu uplatňován v zahraničí a nyní postupně proniká i do České republiky. Pokrokové technologie mají v New Yorku, Londýně, San Francisku či Amsterdamu. Objevují se například v podobě inteligentního parkování, inteligentního osvětlení, ale třeba i automatického řízení svozu odpadu či solárních laviček. Ty lidem během posezení dobijí mobilní telefony a zároveň změří hodnoty životního prostředí v okolí. Chybět nebude ani rozšířená realita. Zaměřovat se bude především na turisty, kterým se prostřednictvím mobilní aplikace budou automaticky zobrazovat upozornění v blízkosti kulturní památky. Kromě základních informací se dozvědí i něco z její historie. Služba bude navíc schopná turisty navigovat po městě.

A jak vypadají reálné příklady ze zahraničí? Se Smart City již nějakou dobu experimentuje například Barcelona. Město nainstalovalo chytré veřejné osvětlení. Kromě snížení spotřeby energie umí světla detekovat pohyb a sama se zapnout nebo vypnout. Zároveň se s jejich pomocí měří teplota, vlhkost a znečištění okolního prostředí či hlučnost. V Amsterdamu pak zavádějí inteligentní řízení dopravy, které řidičům předává informace o aktuálním stavu dopravy v jednotlivých částech města a je připraveno v budoucnu komunikovat přímo s auty. Řidiči mohou velmi rychle a snadno změnit trasu jízdy, aby se vyhnuli uzavírkám či zacpaným silnicím. V Dubrovníku vybudovali městský park s instalovaným inteligentním systémem zavlažování. Vybaven je senzory vlhkosti, které umožňují zalévat ve vybraných místech a nikoliv jen plošně. V italském Bolzanu pro změnu v současnosti řeší problém stárnoucí populace v kombinaci s omezeným rozpočtem na rozšiřování a zkvalitňování sociálních služeb pro seniory. Nasadili proto inteligentní řešení, které umožňuje monitorovat domovy klientů a klienty sociálních služeb vzdáleně. Pomocí senzorů instalovaných v bytech mohou sledovat bezpečnost seniorů a pomocí multifunkčních náramků pak jejich zdravotní stav. Moderní technologie seniorům a jejich rodinám umožňují bezpečnější a kvalitnější život bez nutnosti přesunu do domova důchodců.

A jak je to s riziky? Stejně jako u všech nově nastupujících trendů, i v případě chytrých měst se samozřejmě setkáváme s řadou úskalí. Jedním z nich je bezpečnost, konkrétněji kybernetická bezpečnost. Systém provázaných prvků je nutné nejen řádně zabezpečit, ale také jej pravidelně aktualizovat, prověřovat a inovovat, tak aby nebyl náchylný k nenadálým událostem.

Základem zabezpečení je šifrování dat a komunikace mezi senzory, jednotlivými přístupovými body a centralizovaným úložištěm. To ale není tak snadné, jak by se mohlo na první pohled zdát. V současné době většina zejména levnějších senzorů nemá dostatečný procesorový výkon, aby mohla data efektivně šifrovat. Některá řešení používají k přenosu dat zabezpečený kanál, ale momentálně jsou spíše v menšině. Většina komunikace navíc probíhá bezdrátově, a vystavuje se tak stejným bezpečnostním rizikům, jakým jsou vystaveny klasické bezdrátové sítě. Nově pak hrozí možnosti ovládnutí senzoru nebo přístupového bodu hackery. Ze zahraničí jsou známé případy, kdy se hackerům podařilo ovládnout síť inteligentních světel pomocí dronu. V neposlední řadě je rizikem spojování nových technologií s existující, mnohdy zastaralou infrastrukturou, jejíž zabezpečení samo o sobě neodpovídá moderním standardům.

Významným problémem je pak nedůsledná příprava plánu pro chytrá města před jeho realizací. Projekt může na jednu stranu usnadnit chod města a přinést ekologickou, energetickou a finanční šetrnost. Na straně druhé hrozí, že pokud bude v rámci přípravy jeden z podstatných aspektů opominut, může se projekt chytrého města nejen výrazně prodražit oproti původním předpokladům, ale také může být ukončen v průběhu realizace kvůli neefektivnosti.

I u nás se Smart City stalo nedávno skloňovaným pojmem a řada měst již plánuje první projekty, například Písek, Brno, Ostrava, ale také Praha. Některé technologie se tedy i u nás začínají zkoušet v pilotním provozu a jako stát sbíráme s řízením komplexních projektů chytrých měst první zkušenosti. K jejich zavádění je ale třeba přistupovat koncepčně a uvědomovat si nezbytnost dlouhodobého plánu. V první fázi je nutné určit cíle a stanovit, jaký přínos zavedení moderních technologií bude mít pro obyvatele a město jako takové. Následně je nutné určit jednotlivé kroky a také rozpočet. Po celou dobu plánování je potřeba zohledňovat finanční a technologické možnosti města. Samozřejmostí jsou konzultace se zástupci všech společností, které se na implementaci budou podílet, dobré je ale jako protistranu přizvat odborníky zabývající se problematikou Smart City. Poučit se můžeme i za hranicemi, nejen naši sousedé mají s projekty vlastní zkušenosti – lze se tedy inspirovat jak postupy zavádění chytrých měst, tak konkrétními příklady.

Ing. Václav Kožený, Ph.D., MBA Autor článku je odborníkem pro oblast Smart City. Působil řadu let v zahraničí, od roku 2014 se aktivně věnuje internetu věcí (IoT) a novým technologiím primárně za účelem jejich uplatnění v průmyslu i ve městech. Dnes je součástí týmu PricewaterhouseCoopers (PwC), který se věnuje problematice Smart City, Průmyslu 4.0 a chytrým technologiím obecně. V oblasti SmartCity se zabývá strategickými studiemi, studiemi proveditelnosti konkrétních záměrů, návrhem koncepcí či analýzou a řízením dat.