Každý státní subjekt jedná podle zákona a příslušných pravidel. Čerpá-li peníze z evropských fondů na projekt, který se nachází v realizační části, není důvod, aby byl cloud v takovém projektu zahrnut již dnes. Důležité je uvědomit si, že ne ve všech případech dává cloudové prostředí smysl. Vždy je třeba rozumně zvážit ICT prostředí daného subjektu a jeho vhodnost či nevhodnost pro cloudové řešení.
Na začátku je důležité jasně určit strategii neboli vhodný implementační model v daném ICT prostředí. Srovnáme-li kupříkladu privátní cloud s veřejným, je nezbytné brát v potaz, že privátní cloudové prostředí nedosáhne tak vysoké úrovně pružnosti a elasticity vůči novým požadavkům a příchozím změnám (change management, release management a další). Díky vlastním hardwarovým prostředkům je snížen prostor pro cenovou efektivitu. Pro správu vysoce citlivých dat nebo dat s vysokou důvěrností (nad IL4) je správce povinen tato data chránit a veřejný cloud pro něj není volbou.
Pro komplexní pokrytí procesů uvnitř organizace je potřeba silného obchodního partnera. Partnera, který je schopen využít stávající prostředky společnosti, které zároveň nemusí být zajišťovány jen jedním dodavatelem. V případě heterogenního ICT prostředí (což je naprostá většina datových center) je totiž zákazník v situaci, kdy například částečným pokrytím cloudu ztrácí možnost celkového řízení služeb či procesů, jejich organizování, nebo editaci workflow z jednoho místa. Provádění takovýchto úkonů vyžaduje další následnou práci s více prostředími. Tím dochází k plýtvání času zaměstnanců, kteří jsou nejdražší položkou v provozu téměř každé organizace.
Implementace cloudu má jasné náležitosti. S klienty je zapotřebí řešit celý proces od výběru strategie až po realizaci cloudového prostředí s jasnou definicí i přidanou hodnotou. Je možné využít jak standardních cest, tak i „stavby cloudu na klíč“. Cloud je dalším evolučním prvkem, který umožňuje provést daný výkon za méně peněz. Obstojí jak ve srovnání s tradičním IT, tak i s konsolidovaným prostředím.
Oproti cloudu se virtualizace liší v tom, že cíleně optimalizuje hardware. Naproti tomu využitím cloudu aplikuji optimalizaci celkového provozu datového centra na všech úrovních za koexistence virtualizace. Každá strana při tom má své jasné úkony a pohledy. Jsem-li uživatel, konzumuji. Jsem-li administrátor, starám se o cloudové prostředí. Jsem-li u vnějšího poskytovatele služby, pak bych si měl být jist, zda je jeho prostředí skutečně optimalizováno a cena služby je nejlepší, jakou při dané kvalitě služby mohu dosáhnout.

Cloud ve veřejné správě ve světě

Velká Británie

G-Cloud je označení certifikovaného cloudu veřejného sektoru ve Velké Británii. Jeho zavedení tam má pomoci řešit řadu úkolů, které britská vláda postavila před ICT stratégy veřejného sektoru. Na prvním místě je tlak na snižování nákladů na ICT. Cílem je snížit náklady o dvacet procent, a to bez vlivu na kvalitu služeb poskytovaných veřejnosti. Program „Digitální Británie“ a strategie rozvoje ICT klade důraz na zvýšení efektivity, elektronizaci veřejné správy a zlepšení dodávaných služeb a přístupu k nim. Cílem je rovněž zefektivnění a zlevnění nákupu. V současné době totiž proces nákupu velkých systémů trvá déle než dvanáct měsíců, což je drahé nejen pro veřejný sektor, ale i pro dodavatele. Vize je postavena na třech základních pilířích: konsolidaci datových center, vlastního G-Cloudu a nabídkového a nákupního prostoru služeb s názvem Government Application Store. Předpokládá se i řízené využití veřejných cloudů. Poskytovatelé i jejich jednotlivé služby budou procházet certifikačním procesem s důrazem na zabezpečení dat. Government Application Store bude místem pro vystavení nabídky, případné vyzkoušení a následný nákup služeb. Nebude tak limitován pouze na služby se značkou G-Cloud. Nákup bude realizován výběrem z katalogu, do kterého se služba dostane na základě přesně definovaného procesu zahrnujícího případnou certifikaci a uzavření smlouvy pro celý veřejný sektor. Nakoupená služba pak bude potenciálně automaticky aktivována.

Spojené státy

Přístup ke cloudu v USA je odlišný na úrovni federace, jednotlivých států a lokálních vlád. Na federální úrovni je vypracována strategie (Federal Cloud Computing Strategy, US Chief Information Officer, poslední verze z února 2011), kde není specifikováno konkrétní využití cloudu. Materiál představuje rámec, který má jednotlivým federálním úřadům pomoci v rozhodování, jak cloud využít. Dále pak stanovuje vytvoření podpůrné konzultační skupiny na úrovni ředitelů IT. Některé úřady již cloud využívají například pro tzv. e-mail as a service.
Jednotlivé státy a organizace lokálních vlád přistupují ke cloudu různě. Například město Miami využívá veřejný cloud (PaaS) pro vizualizaci a analýzu geografických dat. Stát Michigan rozvíjí cloud pro služby IaaS, stát Utah vytváří cloud pro služby IaaS, PaaS i SaaS. V obou případech jsou služby určené také pro lokální vlády a samosprávné instituce. Podle analytické společnosti Gartner se bude vývoj pravděpodobně ubírat tímto směrem, a to zejména z důvodů obav jednotlivých organizací o bezpečnost při využívání veřejných cloudů.

Střední Evropa je na začátku

Podíváme-li se na střední Evropu, včetně České republiky, je růst cloudového prostředí v počátcích. Je tu však viditelná rozdílnost mezi jednotlivými zeměmi a cloudové prostředí má obecně vzestupný charakter. Můžeme očekávat, že v blízké budoucnosti se navýší podíl především privátního cloudu vůči veřejnému. Následně se tento poměr vyrovná a dále bude určovat tempo růstu veřejný cloud.

Michal Votava
Autor pracuje jako cloud specialist ve společnosti IBM Česká republika.