Otevřená data městům ulehčují řešení „problémů růstu“

Mnoho evropských měst se potýká s problémy vznikajícími z růstu počtu obyvatel. Tým Evropského datového portálu ve své Analytické zprávě č. 4 ukázal nejlepší praxi z osmi měst (Amsterdam, Barcelona, Berlín, Kodaň, Londýn, Paříž, Stockholm a Vídeň). Města si mohou řešení „problémů růstu“ ulehčit využitím otevřených dat a technologií souhrnně označovaných jako „chytré město“ (smart city).

Otevřená data a technologie mohou významně pomoci například při územním plánování, řešení infrastruktury a občanské vybavenosti. Další možností využití je v rámci prevence a řešení nouzových situací – typickým případem je výpočet pravděpodobnosti vzniku požáru v určité lokalitě a jak rychle se kam mohou dostat hasiči. Informace o možnostech parkování mohou podstatně snížit dobu hledání parkovacích míst a omezit tak jak dopravní zátěž, tak i plynné a hlukové emise. Pro využití dat vznikají iniciativy jak na úrovni jednotlivých měst, tak i na úrovních vyšších (státy, Evropská unie...). Z nejvýznamnějších lze zmínit například projekt Open Cities, který probíhal v letech 2011 až 2013 a byl podporován Evropskou komisí. Komise částečně podporuje také projekt CitySDK, jehož cílem je harmonizovat API datových služeb napříč městy a usnadnit tak přenositelnost.

Evropský datový portál byl oficiálně spuštěn

Evropská komise oficiálně spustila do ostrého provozu Portál veřejně přístupných dat, který byl v betaprovozu od loňského listopadu. Portál obsahuje už téměř 400 000 datových sad (využitelných k nekomerčním i komerčním účelům) a jsou k dispozici jeho zdrojové kódy. Cílem portálu je zpřístupnit na jednom místě otevřená data z různých zdrojů, a to jak z členských států Evropské unie, tak i z dalších zemí. Data jsou k dispozici v různých formátech (CSV, TSV, XLS, HTML…), žádný jednotný formát zde není.

Součástí portálu je i řada vizualizačních aplikací, které umožňují si některá data přímo graficky zobrazit. K dispozici jsou například mapy sucha, trendy evropské ekonomiky, přehled ukazatelů rizik nebo atlas bezpečnosti silničního provozu.

Interaktivní mapy sucha

Britská vláda vyvine otevřený registr adres

Britská vláda schválila použití částky pěti milionů liber na vývoj otevřeného registru adres. Registr centralizuje poštovní adresy a směrovací čísla, bude pro tyto účely autoritativním, průběžně aktualizovaným zdrojem dat. „Umožnění širšího použití přesných adresních dat a zajištění jejich časté aktualizace otevře příležitosti pro inovace,“ píše se v prohlášení vlády. S podobným projektem, nazvaným Open Addresses, přišly v roce 2014 organizace Open Data Institute (ODI) a Open Data User Group. Cílem bylo vytvořit „opravdu otevřenou národní databázi adres“. Projekt byl zahájen po privatizaci Královské pošty (Royal Mail) v roce 2013. Potenciál připravovaného registru pro ekonomiku se odhaduje na 110 milionů liber. Například v Dánsku, kde již takový registr existuje, byl jeho přínos za období 2005–2009 vyčíslen na 62 milionů eur. Obdobný registr funguje také ve Francii.

Nizozemsko rozvíjí „datové schránky“

Nizozemské království před časem spustilo elektronický komunikační systém Berichtenbox, který lze považovat za obdobu českého Informačního systému datových schránek (ISDS). Zatím ho pro komunikaci s občany využívá daňová správa, registr vozidel a agentura pro pojištění zaměstnanců; v budoucnu by se měly připojit například i obce. Podle informací nizozemské vlády už systém používají tři miliony občanů země. V lednu byla spuštěna již v pořadí druhá kampaň na používání systému – dostala název „Sbohem, modrá obálko“, odkazující na obálky posílané daňovou správou. Podobné systémy už používá řada států. V Česku byl ISDS spuštěn v roce 2009, dánská Digitální pošta zahájila provoz v listopadu 2014 (a už ji používá 89 % občanů), německý distribuovaný systém De-Mail odstartoval v srpnu 2015.

Stručně:

• Ministerstvo financí ČR otevřelo zdrojové kódy k aplikaci Supervizor pod GNU GPLv3. Webová aplikace vytvořená přímo zaměstnanci ministerstva a založená na frameworku Nette slouží především k vizualizaci dat o fakturách ve veřejné správě (aby bylo vidět, kolik se za co utrácí) a lze ji získat na GitHubu.
• Organizace The GovLab spustila portál Open Government Research Exchange (OGRX), jehož smyslem je výměna vědeckých informací – metodologií, základního i aplikovaného výzkumu atd. Portál již indexuje mnoho vědeckých publikací, každý může přidávat do systému nové výzkumy.
• Francie otevřela zdrojové kódy aplikace pro daně z příjmů fyzických osob. Ministr financí Michel Sapin k tomu řekl, že „transparence je nezbytná pro posílení důvěry ve fiskální systém.“ O otevření aplikace kdysi požádal student podílející se na modernizaci francouzské veřejné správy. Tehdy byl jeho požadavek Generálním ředitelstvím veřejných financí zamítnut; pařížský správní soud však rozhodl, že na zdrojové kódy softwaru vytvořeného pro veřejnou správu mají občané nárok.
• Lucembursko spustilo portál pro otevřená data. Portál data.public.lu je zatím ve zkušebním provozu. Vznikl ve spolupráci s francouzskou organizací Etalab a využívá kódovou bázi využitou pro francouzský portál.
• Skupina slovinských neziskových organizací vyvinula portál, který ukazuje občanům dopady schválených právních předpisů. Portál graficky příjemnou formou ukazuje proces přijímání legislativy, její dopady a také jak kdo v parlamentu hlasoval.
• Estonsko buduje portál pro sdílenou občanskou tvorbu návrhů zákonů. V zemi platí od roku 2014 pravidlo, že pokud návrh zákona získá 1 000 podpisů, musí se jím zabývat parlament. Za dobu existence pravidla už parlament takto projednal jedenáct návrhů, z toho dva byly schváleny jako zákony.
• Malta spouští webovou službu pro podání k soudům. Služba umožňuje také elektronicky platit soudní poplatky. Ve Španělsku byla podobná služba spuštěna letos v lednu. V Česku lze již od roku 2009 pro podobné účely používat datové schránky, elektronická platba soudních poplatků však možná není.