facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT řešení pro veřejný sektor a zdravotnictví , Veřejný sektor a zdravotnictví

Legislativní překážky elektronického zdravotnictví



CompuGroup MedicalInformační technologie ve zdravotnictví prochází neustálými inovacemi a změnami, zvláště v posledních měsících tohoto roku. Dlouho medializovaný pojem elektronizace zdravotnictví totiž nabývá konkrétních podob. V souvislosti s rozvojem elektronizace se však zároveň objevuje mnoho nejasností, a především také několik zcela zásadních překážek v oblasti legislativy, technologií i celkové koncepce. Dokud nebudou tyto problémy vyřešeny, nebude možné požívat výhod elektronizace v plné míře a efektivně. V následujícím článku bych rád poukázal na největší komplikace elektronizace zdravotnictví a zároveň uvedl jejich možná řešení.


Chybějící legislativa

Rozvoji elektronické komunikace v rámci českého zdravotnictví brání zejména nedostatečné a neúplné legislativní ukotvení. To podpořily také výsledky průzkumu naší společnosti mezi více než tisícem ambulantních lékařů v celé České republice. Nedostatečnou legislativu uvedlo jako problém rozvoje elektronického zdravotnictví dokonce 41 procent oslovených. V první řadě je třeba dosáhnout toho, aby byla forma elektronické komunikace pro všechny plně důvěryhodná a elektronické dokumenty byly závazné stejně jako stávající papírové. Jedině v takovém případě budou lékaři ochotni odesílat zdravotnická data, která spadají mezi vysoce důvěrné a citlivé informace.

Absence elektronického identifikátoru zdravotnického profesionála

Pro to, aby mohlo eHealth fungovat, je nutné vytvořit zainteresovaným hráčům elektronické identity. Zároveň je třeba vytvořit kompletní elektronické registry zdravotnických profesionálů, které by byly veřejně přístupné. V současné chvíli totiž lékaři obvykle odmítají komunikovat elektronicky, jelikož nemají jistotu, s kým ve skutečnosti jednají. Potřebují tedy jednoznačně identifikovat zdravotnického profesionála, se kterým si data vyměňují nebo chtějí vyměňovat. Samozřejmě je nutné vše korektně legislativně ošetřit a zajistit, aby měli profesionálové ve zdravotnictví povinnost s těmito elektronickými identitami aktivně pracovat.

Kodifikace vhodných datových formátů

Další překážkou rozvoje elektronizace v rámci legislativního ukotvení je také dosud nevyřešená otázka kodifikace vhodných datových formátů, které by zajistily integritu a nezpochybnitelné autorství jednotlivých datových zpráv. Tyto formáty musí být opět legislativně ošetřeny tak, aby byly závazně akceptovatelnými pro zdravotnictví. Pro dlouhodobou archivaci či výměnu listinných dokumentů je dnes například kodifikován formát PDF/A. Státní úřady, stejně jako podniky, si musí zajistit dostatečné vybavení, aby s listinami v tomto formátu uměly pracovat. Ve zdravotnictví by to mělo být obdobné. PDF/A sice lze pro vedení zdravotnické dokumentace rovněž využít, není však strojově vytěžitelné. Nelze je tedy následně automaticky zpracovat a nahrát jeho obsah strukturovaně do informačního systému příjemce. Některá zdravotnická data jsou navíc z podstaty do PDF/A nepřevoditelná.

Digitalizace papírové dokumentace

Legislativa se v současnosti rovněž dostatečně nevěnuje otázce převodu došlých papírových dokumentů, které jsou nedílnou součástí zdravotní dokumentace, do následné digitální podoby. Právně není důsledně ošetřen ani způsob jejich dlouhodobé archivace. To je další zásadní úskalí rozvoje elektronické komunikace v České republice.

Nepřipravenost potenciálních subjektů komunikovat elektronicky

Jednou z dalších zásadních komplikací v rámci rozvoje elektronizace českého zdravotnictví je nepřipravenost potenciálních subjektů komunikovat elektronicky. Tento fakt rovněž podpořili přímo samotní ambulantní lékaři v již zmiňovaném průzkumu. Za překážku elektronizace zdravotnictví to považuje celkem 56 procent oslovených. Zdravotní pojišťovny v několika posledních letech aktivně podporují rozvoj elektronické komunikace. Elektronická komunikace mezi lékaři a právě pojišťovnami zřetelně roste, a díky tomu se zlepšuje i připravenost vybavení lékařských praxí. V rozvoji komunikace mezi nemocnicemi, laboratořemi a ambulancemi se však očekávané výsledky prozatím, především kvůli zmiňované legislativě, nedostavily.

V terénní ambulantní sféře lze zmínit dvě věci. Na jedné straně se setkáváme se zřetelnou poptávkou po elektronické komunikaci, na druhé straně však narážíme na problémy vázané především na omezené dovednosti uživatelů výpočetní techniky. Do určité míry to samozřejmě souvisí s věkovou strukturou českých privátních lékařů a faktem, že lékaři obvykle nejsou aktivními uživateli informačních technologií. Další podstatnou otázkou je motivace samotných lékařů software pro komunikaci využívat. Některým lékařům přijdou zdravotnické systémy příliš složité, proto je důležité, aby na trhu vyhledali řešení, které pro ně bude snadné a komfortní. Pak ho budou využívat a docílí zefektivnění každodenní agendy. Cílem elektronizace zdravotnictví by tak mělo být přijít s takovým řešením, které bude zdravotnickým profesionálům maximálně šetřit čas a které pro ně bude opravdu komfortní. Softwarové řešení musí být velice intuitivní na ovládání. Dalším důležitým krokem bude rovněž osvěta. Ta by neměla strašit ani ohromovat, ale spíše prezentovat realizovatelné cesty.

Neúčinné snahy o centralizaci

Chceme-li elektronizaci do zdravotnictví opravdu přinést, je zásadní nevymýšlet „gigantické a vše měnící“ projekty. Informační technologie a práce s nimi se nesmí zavádět příliš revolučně. Zdravotnictví je obecně velice konzervativní prostředí pracující s těmi nejcitlivějšími daty, avšak se zřetelnými mezerami v organizaci. Lékaři i pacienti proto velmi dobře reagují na optimalizaci existujících procesů s využitím informačních technologií. Na rozsáhlé projekty, které si kladou za cíl kompletní centralizaci informací, které by byly dostupné všude a vždy, se naopak dívají s nedůvěrou a nejsou jim nakloněni. Zdravotníci mají totiž především obavy z potenciálního zneužití citlivých údajů pacientů. Právě z tohoto důvodu je potřeba vše legislativně ošetřit.

Výše naznačeným problémům můžeme přiřadit různý stupeň důležitosti. Mělo by z nich ale být zřejmé, že pokud se stávající legislativa nezmění, elektronické zdravotnictví nebude úspěšně fungovat.

V rámci průzkumu realizovaného společností CompuGroup Medical se lékaři měli vyjádřit také k tomu, kde v rámci elektronizace zdravotnictví spatřují největší problémy:
  • Největší překážkou v elektronizaci zdravotnictví je podle 56 procent lékařů nepřipravenost institucí.
  • Až 41 procent lékařů spatřuje problém rozvoje elektronického zdravotnictví ve složité legislativě, která podle nich celý proces elektronizace ztěžuje a zpomaluje.
  • Náklady na pořízení technického vybavení považuje za komplikaci rozvoje elektronického zdravotnictví pětina ambulantních lékařů.
  • Třetina ambulantních lékařů spatřuje největší problém elektronické komunikace ve složitosti potřebného softwaru.
  • Celkem třicet procent ambulantních lékařů spatřuje největší problém elektronické komunikace v nedostatku svého času.
  • Celkem dvanáct procent ambulantních lékařů spatřuje jiný problém v elektronické komunikaci, než jsou náklady na technické vybavení, nedostatek času, složitost potřebného softwaru, legislativní problémy nebo nepřipravenost potenciálních partnerů v komunikaci.
Průzkum realizovala společnost CompuGroup Medical od června do srpna 2012. Jeho cílem bylo zjistit, zda a s jakými institucemi a partnery v rámci zdravotnictví chtějí lékaři komunikovat elektronicky, v jakých procesech chtějí lékaři využívat elektronickou komunikaci a v čem spatřují největší problémy jejího zavedení. Vzorek respondentů tvořilo 1 028 českých lékařů (847 praktických lékařů a 181 stomatologů). Technikou sběru dat bylo dotazníkové šetření, distribuce standardizovaných dotazníků probíhala prostřednictvím internetu. Do vyhodnocování byly zařazeny všechny dotazníky, v nichž byla vyplněna alespoň jedna odpověď.



Jan Hlaváček
Autor je výkonným ředitelem divize Ambulantní software ve společnosti CompuGroup Medical.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.