Legislativa již byla schválena

V souvislosti s propojováním jednotlivých služeb a systémů se nejen v České republice v poslední době hovoří především o Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, které je odborné veřejnosti více známo pod zkráceným názvem eIDAS.

Ve stínu diskuzí o eIDAS však do pozadí trochu zapadá přibližně o dva měsíce starší Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury, které vytváří mnohem širší rámec než eIDAS a definuje především tzv. infrastrukturu digitálních služeb, nebo-li DSI (Digital Service Infrastructure).

Právě těchto pět základních kamenů představuje jeden z budoucích trendů vzájemně propojených služeb e-Governmentu a pokud se Česká republika nechce v hodnocení e-Governmentu propadnout až na poslední příčku, měla by na tento trend reagovat a jednotlivé základní stavební bloky integrovat do Národního architektonického plánu eGovernmentu ČR a jednotlivých projektů e-Governmentu.

V rámci této infrastruktury bylo definováno pět základních stavebních bloků (building blocks), kterými jsou: elektronická identifikace a ověřování pravosti elektronických dokumentů, elektronické doručování dokumentů (tzv. e-Delivery, které v České republice známe především v podobě datových schránek), elektronická fakturace (e-Invoicing) či automatizovaný překlad. V rámci DSI je myšleno i na kybernetickou bezpečnost. Zde nařízení konkrétně hovoří o podpoře kritických digitálních infrastruktur a vytvoření komunikačních kanálů a platforem, jejichž účelem je v celé Unii zvýšit schopnost připravenosti, sdílení informací, koordinace a reakce na kybernetické hrozby.

Pod jednotlivými stavebními bloky je však nutné hledat další legislativu a povinnosti, které v souvislosti s budováním jednotného digitálního trhu v následujících letech dopadnou na mnohé české podnikatele. Jedním z příkladů může být Směrnice č. 2014/55/EU o elektronické fakturaci při zadávání veřejných zakázek, která stanoví povinnost veřejných zadavatelů přijímat elektronické faktury.

Pro realizaci tohoto opatření bude třeba využít jak stavební blok e-Invoicing, tak další stavební bloky – zejm. e-Delivery, tak, aby šly faktury zaslat též např. datovou schránkou, stejně jako eID, které bude garantovat správnost elektronického podpisu, resp. značky a časového razítka. V oblasti elektronického zdravotnictví (e-Health) se jedná především o Směrnici č. 2011/24/EU o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči, která mj. počítá např. se vzájemným uznáváním receptů, které jsou v mnohých státech včetně ČR vydávány v elektronické podobě. 

Budování začalo na dobrovolné bázi

Budování jednotného digitálního trhu začalo však mnohem dříve. Ve snaze podpořit členské státy při budování takovýchto služeb Evropská komise podporuje již od roku 2008 tzv. rozsáhlé pilotní projekty (LSPs), z nichž každý se většinou zaměřoval na jednu z oblastí eGovernmentu:

• STORK – představuje klíčový projekt v oblasti elektronické identifikace, jehož cílem je zajištění vzájemného uznávání elektronické identifikace. Význam projektu STORK spočívá nejen v pilotních projektech zaměřených např. na elektronickou identifikaci v oblasti elektronického bankovnictví nebo elektronických službách zahraničních vysokých škol, ale rovněž např. ve stanovení tzv. úrovně důvěry (QAA), kdy např. pro přístup k bezplatnému e-learningu nebude nutné vyžadován takový stupeň ověření uživatele, jako u změny dat v obchodním rejstříku.
• SPOCS se snaží usnadnit zahájení podnikání v jiném členském státě, kdy usiluje o propojení tzv. Jednotných kontaktních míst vybudovaných členskými státy v návaznosti na Směrnici o službách. Problémem těchto míst je však v současné době jejich vzájemné propojení a elektronická výměna dokumentů, což jsou oblasti řešené právě v projektu SPOCS.
• PEPPOL se zaměřuje na přeshraniční zadávání veřejných zakázek a usnadnění komunikace jak mezi dodavatelem a odběratelem ve všech fázích výběru veřejné zakázky, tak v případě vlastního nákupu a platby.
• epSOS se věnuje oblasti elektronického zdravotnictví (e-Health), kdy usiluje např. o sdílení základních dat o pacientech (např. krevní skupina) tak, aby tyto údaje byly k dispozici lékařům např. při zranění českého pacienta, který se vydal lyžovat do Rakouska. Součástí projektu epSOS, do jehož řešení je v současné době zapojeno více jak 100 nemocnic/ordinací a 160 lékáren, je rovněž řešením pro elektronické recepty.
• e-CODEX se zaměřuje na spolupráci členských států v oblasti elektronické justice a usnadnění spolupráce při realizaci Evropského platebního rozkazu (EPO), Evropského zatýkacího rozkazu (EAW) či vzájemné uznávání peněžitých trestů a pokut.

K dobudování jednotného digitálního trhu a přemostění současných LSPs do stavebních bloků DSI významně přispívá projekt e-SENS (Electronic Simple European Networked Services), který vychází jak z výsledků pěti předchozích rozsáhlých pilotních projektů, tak reflektuje současnou i připravovanou evropskou legislativu. Do řešení tohoto projektu je zapojeno více než 100 partnerů z 20 evropských zemí včetně České republiky, kterou v projektu zastupuje sdružení CZ.NIC.

Mezi klíčové výstupy projektu e-SENS patří vybudování následujících stavebních bloků: e-Documents, e-Delivery, e-ID, e-Podpis a Sémantika, které budou implementovány do pilotních oblastí ve čtyřech klíčových oblastech - e-Justice, e-Health, e-Procurement a služby pro podnikatele (Business Lifecycle).

V České republice byla doposud v rámci e-Governmentu věnována hlavní pozornost datovým schránkám a případně aktuálním systémů jako např. evidenci faktur. Pokud však chceme držet krok s Evropou, budeme muset do těchto systémů co nejdříve zahrnout též přeshraniční prvek a zajistit, aby zmíněné datové schránky uměly doručit dokument i např. do slovenských elektronických schránek či bylo zajištěno párování faktur mezi českým a slovenským registrem.

Jiří Průša