Dodatečný nadstandard UI?

Jednou z nejdůležitějších částí vývoje webových stránek nebo mobilní aplikace je právě uživatelské rozhraní. Zatímco uživatelský komfort a přehlednost si v posledních letech správně vydobyly své místo mezi prvními kroky návrhu projektu, na přístupnost se doposud často pohlíželo jako na dodatečný nadstandard. I když, nota bene, již téměř 10 let povinný pro všechny státní instituce. Možná právě tuto skutečnost budou chtít novou směrnicí europoslanci změnit. Bavíme se sice v budoucím čase, ale vynechání úvah o přístupnosti může přinést určité komplikace už nyní, protože weby a aplikace, které nejsou bezbariérově promyšlené již v návrhu, bývá někdy poměrně náročné opravit. Pokud tedy chcete mít vaše rozhraní přístupné, je dobré to mít na paměti hned od začátku.

Ukázka orientačních bodů sestavených odečítačem obrazovky na přístupném webu iRozhlas.cz.

Co je to ta přístupnost?

Váš web nebo aplikace by neměla klást svým uživatelům do cesty žádné překážky. Jinými slovy, a už to zde padlo, měly by být bezbariérové. Každý návštěvník by měl být schopen i přes svůj případný zdravotní handicap efektivně dosáhnout svého cíle. V praxi to znamená, že když přijdete na přístupný web, odečítač obrazovky vám přečte souhrn o stránce, který uživateli pomáhá v orientaci na webu. Pokud stránka nesplňuje pravidla přístupnosti, uživatel se může ve struktuře webu ztrácet a někdy mu nezbývá než procházet kvanta obsahu zbytečně, dokud nenajde potřebné informace. Často se také stává, že web veřejné instituce je v zásadě přístupný, ale dokumenty, které nabízí, již přístupné nejsou.

Jednoznačný přínos pro všechny

Je pravděpodobné, že vyžadovaná opatření se nebudou příliš lišit od dlouhodobě používané mezinárodně uznávané sady doporučení pro tvorbu webového obsahu Web Content Accessibility Guidelines 2.0. Těmito pokyny je tedy možné se řídit při tvorbě veškerých projektů a předejít tak komplikacím. Přínosem bude nejenom minimalizace následných oprav, ale například také omezení množství dotazů od uživatelů se zdravotním postižením, kterých žije v zemích Evropské unie kolem osmdesáti milionů. Navíc je potřeba si uvědomit, že ačkoli přístupnost bývá mylně spojována pouze s uživateli těžce zdravotně postiženými, její přesah je mnohem širší – dá se říci, že přístupnost pomáhá všem uživatelům. Zatímco pro některé uživatele je nezbytnou nutností, pro ostatní často znamená zjednodušení nebo urychlení práce. Podtrženo a sečteno, každé veřejnosprávní instituci sluší, když umí přehledně a pohodlně zpřístupnit informace všem občanům, pro které byla zřízena. S implementací zásad přístupnosti je tedy výhodné začít s předstihem a nečekat na to, až vyprší lhůty stanovené Evropským parlamentem.

Roman Kabelka Autor článku dlouhodobě působí jako lektor práce s výpočetní technikou pro nevidomé uživatele a auditor přístupnosti ve společnosti Master Internet.