Když se začne mluvit o spojení měst a moderních technologií, začne být většina lidí v Česku zřejmě opatrná. Když se navíc přidá ještě slovní spojení státní či veřejná zakázka, začnou tušit zřejmě něco nekalého, co bude stát spoustu peněz. Jenže tak to být opravdu nemusí, a dokonce je to možné naopak! Investice do IT a moderních technologií jsou totiž nejsnazší cestou, jak mohou lidé konečně nahlédnout „pod ruce“ úředníkům.

Každé město má k dispozici obrovské množství dat z různých oblastí. Ve většině měst používají různá oddělení vždy pouze malou část z nich. Ale že by se k něčemu podobnému dostali občané? Fenomén Big Data přináší jednu radikální změnu – současný výpočetní výkon in-memory platforem umožňuje obrovské objemy dat v reálném čase nejen zpracovat, ale také analyzovat a graficky zobrazit. Právě progresivní chytrá města tak mohou velmi jednoduše zpřístupnit občanům celou řadu informací, a především jim umožnit je pochopit a interpretovat.

Investice znamenající úspory

Není to tak dlouho, co starosta Kyjeva, bývalý špičkový boxer Vitalij Kličko, oznámil, že ukrajinská metropole se stane součástí Open City Budget a do budoucna se chce zařadit po bok chytrých měst světa. Na první pohled je to možná zarážející. Celá Ukrajina i město Kyjev je vyčerpaná táhnoucím se válečným konfliktem se separatisty, a přesto chce utratit nemalé množství svých prostředků za podobné projekty?

Kličkův postup není zdaleka tak nelogický, jak by se mohlo zdát. Napjatý kyjevský rozpočet si rozhodně nemůže dovolit plýtvání. A právě připojení se k projektu Open City Budget by to mělo snížit či zcela odstranit. Investice do moderních technologií totiž umožní Kyjevu mimo jiné zveřejnit kompletní rozpočet města, včetně jeho čerpání na internetu a umožnit občanům jednoduše procházet a analyzovat jednotlivé položky. To vše v reálném čase. Zveřejnit schválený rozpočet není dnes až taková výjimka, ovšem jen velmi málo občanů zvládne projít často mnohasetstránkový dokument, a ještě menší část dokáže jednotlivé položky vidět v souvislostech.

Pokud ale dokážeme s pomocí moderních technologií a platforem pro zpracování Big Data dodávat v reálném čase například sportovní statistiky a umožnit fanouškům přímo na webu a za použití opravdu nejnovějších dostupných dat porovnávat jednotlivé hráče napříč generacemi, tak proč by to stejné nemohlo být možné s městským rozpočtem? Samozřejmě, že to možné je. Patří to dokonce mezi základní pilíře projektu Open City Budget. Tím se dostává městský rozpočet pod zcela novou úroveň kontroly.

Při plánování nového rozpočtu jsou politici a úředníci přímo mistry ve skrývání či zamlžování některých položek. A vzhledem k rozsáhlosti rozpočtu jim to dnes často prochází. Jenže to, co lze skrýt před pár stovkami zastupitelů a možná desítkami novinářů, už zřejmě neunikne pozornosti aspoň jednoho z téměř tří milionů kyjevských občanů. Ti totiž budou moci procházet městský rozpočet pěkně v pohodlí svého domova ze svého počítače (případně z mobilu). A co je důležité, nepůjde jen o možnost procházet položky, ale – podobně jako na zmíněných sportovních webech – bude možné si nechat graficky zobrazit jednotlivé analýzy či vlastní statistiky.

A pak se drobné či větší nepravosti odhalují mnohem snadněji. Snaha dostat městský rozpočet pod veřejnou kontrolu byla jednou z hlavních motivací také pro Kličkovo vedení města. O transparentnosti toho dnes slýcháme hodně. S Big Daty a jejich analýzou mohou politici ukázat, že to myslí vážně.

Propojené město, propojení s občany

Samozřejmě samotný přístup k městskému rozpočtu by byl trochu málo. Informační technologie mohou pomoci jednak propojit městskou správu s občany, a zároveň také přinést městu benefit v podobě vzájemného propojení jednotlivých úřadů, odborů a městských společností. Jednou z překážek na cestě k efektivnějšímu fungování měst je ale velké množství používaných technologií. Asi není potřeba zastírat, že se to některým úředníkům či manažerům může líbit. Pokud má někdo k dispozici data ve formátu, který žádný jiný orgán města nepoužívá, má jednu obrovskou výhodu. To, co z těchto dat bude s ostatními sdílet, je zcela na něm. Stejně tak má možnost ukázat data ve světle, v jakém potřebuje. V Česku se tomu někdy říká kreativní report.

Analýza velkých dat v reálném čase je ale založena z velké části na automatizaci. To znamená, že příslušný výstup nemusí nikdo několik dní (či týdnů) předem složitě připravovat, ale jednoduše se sestaví přesně podle požadavků tazatele. Je v podstatě jedno, jestli je tazatelem občan prostřednictvím aplikace na webu nebo třeba vedoucí oddělení či radní města. Pochopitelně, každý z nich může vidět jen ta data, ke kterým má přístup, ale prostor k úpravě výstupů či zamlčování některých důležitých dat se tím výrazně zmenšuje.

Navíc se tím výrazně otevírá prostor pro vzájemné propojení informací z jednotlivých městských institucí či úřadů. V americkém Bostonu tak například vznikla aplikace BAR. Ač by se to mohlo na první pohled zdát, nejedná se o přehled restaurací ve městě. BAR je zkratkou „Boston About Results“ a dokáže přehledně zobrazit výkonnost či efektivitu práce jednotlivých městských entit. Díky tomu si mohou nejen představitelé města, ale i všichni občané jednoduše udělat obrázek o tom, jak ten který úřad ve městě pracuje. Občané tohoto amerického města mají k dispozici celkem 18 různých interaktivních „výsledkových“ tabulí, které jim umožňují sledovat práci úředníků.

Takovéto propojení navíc jednotlivým složkám veřejné či státní správy může umožnit citelně zvýšit kvalifikovanost jejich rozhodnutí. Je to vlastně podobná situace, tak jako v případě občanů. I samotní úředníci byli v minulosti odkázáni na ta data, jaká jim kolegové z jiných odborů či úřadů dodali. A tak svá rozhodnutí často spíše odhadovali a nemuseli – byť nechtěně – vynakládat městské prostředky efektivně. Zavedení konceptu Big Data to mění a nakonec i úředníci mohou ve svém rozhodování využít data z dalších městských zdrojů, a co je nejdůležitější, mohou je propojit s těmi svými.

Menší zločinnost, úmrtnost kojenců… A co Česko?

Kouzlo analýzy velkých dat se často skrývá právě ve spojení zdánlivě nesouvisejících nebo vzájemně nepropojitelných informací. V již zmíněném Bostonu mají městské orgány k dispozici 45 panelů, v nichž mohou sladit informace z více zdrojů a nechat si zobrazit přesně ty, které chtějí. Díky tomu se mohou úředníci rozhodovat na základě reálných údajů a dokonce jednoduše odhadovat i další trendy. Například městská policie tak mohla porovnat informace o nahlášených incidentech s dalšími daty a efektivněji rozmísťovat hlídky po městě. Výsledek? Snížení zločinnosti v problematických lokalitách Bostonu o více než polovinu.

Existuje i jiný příklad, jak velkou změnu mohou Big Data ve veřejné správě znamenat. Americký stát Indiana se potýkal s nezvykle vysokým procentem novorozenecké úmrtnosti. Umíralo 7,7 dítěte na 1 000 narozených. Úředníci se pochopitelně snažili v rámci různých zdravotních a sociálních programů situaci zlepšit, ale výsledky nebyly dostatečné. „Chceme mít na dosah ruky reálné informace, které nám umožní jednat skutečně efektivně,“ prohlásil guvernér Mike Pence, který stojí v čele tohoto státu od roku 2013. Vzájemné propojení některých dat pak ukázalo zajímavou skutečnost. Polovina všech zemřelých kojenců v Indianě pocházela ze skupiny pouhých 1,6 procenta všech narozených dětí. Přesná identifikace segmentu ohrožených žen umožnila připravit program prenatální péče a vzdělávání přesně podle potřeby této skupiny, což zvýšilo účinnost těchto programů.

Vymezit pole působnosti pro využití Big Dat je takřka nemožné. Big Data se po celém světě úspěšně „vytěžují“ ve všech průmyslových odvětvích, a to i u nás v Česku. Nezbývá než doufat, že brzy se k nim přiřadí jejich významnější využití i v naší státní správě. Možnosti a potřeba tu rozhodně existuje.

Zdeněk Panec Autor článku působí v oddělení strategických zákazníků společnosti SAP ČR.