Těžké časy pro dodavatele?

Výrobci a prodejci logistického softwaru zažívají poslední dva roky těžké období. Recese přitlačila na klienty, kterým se nedostává bankovních úvěrů nebo vlastních prostředků na investice. Těžší to mají i dodavatelé softwaru a hardwaru zejména díky poklesu poptávky u malých a středních firem. Nahrává jim však snaha o minimalizaci provozních nákladů dopravních společností, které aktuálně slyší na ušetřené palivo, uspořené hodiny práce zaměstnanců nebo méně opotřebovaná vozidla. Tento podpůrný efekt však má své hranice – díky nedostatku investičních zdrojů tlačí dopravní firmy na ceny dodavatelů IT, a to nezřídka až na úroveň nákladů. Takto snížená cena je sice pro firmy s vozovými parky příjemná, ale vylučuje jakékoliv úpravy softwaru na míru zákazníkovi, což má v konečném důsledku omezující vliv na možnosti dosahovaných úspor. Obstaráním fleet controlling systémů pro řízení výkonu transportních služeb totiž dopravní firmy nezískávají nástroj jenom pro kontrolu a řízení aktivit vozidel na silnicích, ale také systém pro back-office, tedy nástroj pro procesní změny směrem k zjednodušení a automatizaci vnitřních procesů společnosti. Tyto úspory nejsou až tak výrazné, jako je tomu u vozidel a jejich provozu, ale u velkých společností je každé procento ušetřeného času, potažmo mzdových nákladů velkou sumou.

Dopady recese na dodavatele logistického softwaru

Na základě celoevropských analýz a výzkumů (European Transport Barometer, Frost & Sullivan, Berg Insight) má ekonomické zpomalení a krize úvěrů v posledních dvou letech za následek:

Prozíravé investice dopravců

Majitelé a provozovatelé vozových parků středních a těžkých vozidel jdou v současnosti cestou systematického a postupného navyšování investicí do softwarového vybavení vozidel a dispečinků. Může za to těžší přístup k úvěrům, nejistota budoucího vývoje i vyčkávací taktika ve snaze získat co nejlepší podmínky dodávek.

Příklon k levnějším systémům

Současnost nahrává dodavatelům poskytujícím méně robustní systémy se základní funkcionalitou. Tuto investici berou zákazníci jako mezistupeň, na kterém si ověří funkčnost a přínosy podobných systémů a odůvodní si příští vyšší investici.

Vozové parky strategických odvětví jsou méně postižené

Předpovědi poklesu výkonnosti síťových odvětví se nepotvrdily, proto jsou tyto společnosti z pohledu ekonomické recese nezasažené a jejich investice budou pokračovat téměř beze změny.

Malé firmy bez investicí

Společnosti s malým počtem vozidel (standardně uváděné číslo bývá sto vozidel) a slabým finančním zázemím neinvestují do telematických systémů, zatímco velké firmy pokračují v investicích, protože jejich vyjednávací pozice ve vztahu k bankám i stav vlastního cash flow jim tyto investice umožňuje.

Finanční nástroje jsou oblíbenější

Leasing softwaru i hardwaru je vítanou možností, jak snížit investiční náročnost pořizování systémů pro fleet controlling. Nevýhodou jsou těžké kvalifikační podmínky pro střední a malé firmy, což jim téměř uzavírá dveře k využití těchto nástrojů.

Likvidace malých firem

Podle údajů sdružení českých dopravců Česmad během posledních dvou let zkrachovalo víc než deset procent domácích dopravců, zejména těch malých. Ti neměli nástroje na promítnutí zvýšených nákladů na palivo a mýtné poplatky do cen pro své klienty prostřednictvím smluvních doložek. Tito malí dopravci jsou často pohlcování většími, což konsoliduje celé odvětví a růst velikosti firem přispívá k tendenci zavádění fleet controlling systémů.
Klíčovými trhy pro dodavatele informačních systémů pro dopravu jsou stále země západní Evropy, avšak region střední a východní Evropy bude v blízké budoucnosti růst vyšším tempem. Nejvyšší potenciál mají v očích dodavatelů Česká republika a Polsko, v západní Evropě hlavně země Beneluxu, Německo, Velká Británie, Francie, Portugalsko, Španělsko a Itálie.

Proč dopravní firmy investují

Pro mnohé společnosti operující na trhu dopravních a logistických služeb znamenají telematické systémy – tracking, monitoring, fleet management a fleet controlling – nástroj pro snižování nákladů, udržení se na trhu a setrvání v profitabilitě. Hlavní motivační faktory pro zavádění těchto systémů jsou následující:

• Potřeba větší optimalizace provozu, zejména v návrhu dopravních tras, snížení nebo eliminace mýtných nákladů výběrem alternativních tras.
• Důraz na fuel management – řízení spotřeby paliva – jak výchovou řidičů k šetrné jízdě, tak i sledováním zneužívání vozidel na soukromé jízdy, nebo přímo zabráněním krádežím paliva.
• Zabránění zneužívání diet a manipulace s odpracovanými časy a náhradami, hlavně prostřednictvím technologie digitálního tachografu a bedlivým sledováním oprávněnosti pobytu za hranicemi, čehož se dá docílit i automatizovanými reportovacími mechanismy.
• Zlepšení produktivity v oblasti údržby a v dalších parametrech – zeštíhlení a zpřehlednění výkonů interních servisů a údržby a předcházení zvýšeným nákladům dodržováním servisních intervalů, zároveň zpřísnění dohledu nad kvalitou vykonávaných prací a jejich oprávněností.
• Redukce emisí: hlavně v zemích západní Evropy se – tak trochu jako módní vlna – žene přání po propagování zeleného image dopravních společností. Jde hlavně o snižování spotřeby vozidel a následně i CO2. Pro tento účel softwarové firmy zavádějí různé reportovací nástroje pro názorné a faktické prokázání ekonomických i environmentálních úspor a benefitů.
• Poptávka po vyšší úrovni služeb a přehlednosti poskytovaných informací směrem ke klientům. Ti žádají mít informace v reálném čase, což jim systém sledování zakázek prostřednictvím internetu (web order tracking) umožňuje.

Výhled na rok 2010

Možnosti predikce budoucího vývoje jsou značně limitovány. Nedostatek likvidity u dopravních společností zesiluje tlak na cenu dopravních výkonů a oddaluje investice do rozvoje. Předpokládá se, že finanční stav dopravních firem i dodavatelů zůstane nezměněn v úrovni roku 2009, s výhledem na malé zlepšení v závěru roku 2010.
Doba nejvýraznějších škrtů pominula, společnosti zeštíhlili všude, kde to mělo smysl a trh se po záchvěvech na konci roku 2008 a první poloviny roku 2009 stabilizoval na současné úrovni, kdy jsou ostražitě sledovány všechny náklady a pečlivě zvažovaná každá investice.
Počet telematických systémů v aktivním používání bude v Evropě podle odhadů analytické společnosti Berg Insight pokračovat ročním nárůstem o 21 procent z instalované báze jeden a půl milionu zařízení (údaj z roku 2009) až k hranici čtyř milionů telematických jednotek, který bude zřejmě dosažen v roku 2014. V tomto počtu jsou však započteny i ty nejjednodušší a nejlevnější sledovací a monitorovací systémy (tracking a monitoring), které jsou nejrozšířenější a používané zejména pro osobní auta a firemní autoparky malých vozidel.

Zdroj: Berg Insight

Opatrnost zůstává

Zmíněné společnosti zabývající se analýzou trhu v oblasti telematických systémů předpokládají, že evropský trh vstoupí ke konci roku po krátkém období nejistoty opětovně do fáze růstu. I když je těžké jakkoliv předpovídat stav celého odvětví na rok či dva dopředu, jistotou zůstává opatrnost klíčových lidí s rozhodovacími kompetencemi při adopci nových technologií a požadavek ještě kratší návratnosti finančních investic. Ale samotné systémy pro zefektivnění provozu nezabezpečí dopravním společnostem přežití na přeplněném trhu, a tak ještě mnoho takových firem bude nuceno ukončit svou činnost. Naštěstí pro celé odvětví bude stále silná skupina těch společností, které excelují i díky využití moderních technologií.

Autor je členem vývojového týmu yTrack společnosti YMS Group.