Pro uzavírání smluv po internetu, v rámci subjektů se sídlem na území České republiky, jsou závazná především ustanovení nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.), který 1. ledna 2014 nahradil stávající obchodní zákoník. Nový občanský zákoník především zrovnoprávnil klasický podpis „papírové“ smlouvy s uzavřením smlouvy na dálku (tedy tzv. distančním způsobem), například prostřednictvím telefonu, e-mailu, SMS či webové stránky. Zvláštním ustanovením o závazcích ze smluv uzavíraných distančním způsobem se věnují §§ 1824 až 1827. Zákon přitom uvádí, že se za správné a úplné považují i digitální zprávy, tedy například e-mail s potvrzením objednávky. V případě sporů je to ovšem dodavatel, kdo musí dokázat, že přijal objednávku v digitální podobě, a to typicky předložením objednávky (e-mail, záznam telefonického hovoru apod.), u které je schopen prokázat, že nedošlo k úpravě jejího obsahu.

Nový občanský zákoník zrovnoprávnil podpis papírové smlouvy s uzavřením smlouvy na dálku například prostřednictvím telefonu, e-mailu, SMS či webové stránky.

Pozor na jurisdikci

Jestliže se ovšem bavíme o uzavírání smlouvy na cloudové služby, zpravidla nejednáme se subjektem sídlícím v ČR a často ani v EU. Obvyklé je spíše uzavírání smluv se subjekty sídlícími v USA, což s sebou přináší i přesun jurisdikce na americkou půdu, do státu stanoveného dodavatelem služby ve smlouvě. Na převedení smluvního vztahu pod jinou než českou jurisdikci není samozřejmě nic závadného, pouze je třeba si to opravdu uvědomit a počítat s jinou legislativní ochranou (zpravidla slabší), než jakou poskytuje nový občanský zákoník. Řešení případného sporu podle zahraničního práva rozhodně nebude snadné ani levné.

O to důležitější je nastudovat si pečlivě všechny podmínky smlouvy. Především je třeba se zaměřit na případné další poplatky, vázané na konkrétní produkt či službu. Opravdu dáváme souhlas pouze s pravidelnou měsíční platbou? Není s uzavřením smlouvy spojený například i aktivační poplatek, roční servisní poplatek či nějaká další platba nad rámec měsíčního předplatného? Označením souhlasu a kliknutím na příslušné tlačítko v objednávacím formuláři na internetové stránce totiž závazně souhlasíte se všemi podmínkami smlouvy. Pečlivě si projít všechna ustanovení uzavírané smlouvy je pochopitelně nezbytné i u smluv uzavíraných podle českých zákonů.

V případě převedení smluvního vztahu pod jinou než českou jurisdikci je třeba počítat s jinou legislativní ochranou (zpravidla slabší), než jakou poskytuje náš nový občanský zákoník.

Poněkud jiná je situace s pozdějšími změnami odsouhlasených podmínek smlouvy (a neplatí to jen u smluv uzavřených na dálku). Jestliže nám dodavatel doručí informaci o změně smluvních podmínek, nemůže podle nového občanského zákoníku (§ 1740 odstavec 2) předpokládat, že mlčením (tím, že na zprávu nijak nereagujeme) vyjadřujeme souhlas se změnou. Hned v následujícím odstavci 3 se ale dočteme, že „…odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím nabídky, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu přijetí nabídky neodmítne“. Je tedy na navrhovateli (dodavateli), aby si ohlídal možnost zásahu do smlouvy, aby následně nebyl vázán nabídkou, kterou jeho zákazník pozměnil. Aby nedocházelo ke sporům, co ještě je „dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky“, je pravděpodobné, že dodavatelé ve svých nabídkách možnost úpravy podmínek ze strany zákazníka zcela vyloučí.

Smlouvy uzavřené kliknutím na webu jsou vymahatelné a účinné.

Vrátit zpravidla nelze

Zatímco u zboží pořízeného na dálku prostřednictvím internetu, telefonu či jiného prostředku zůstává (až na výjimky) minimálně 14denní lhůta pro odstoupení od smlouvy, v případě služeb a dalšího plnění poskytovaného po internetu je situace zásadně odlišná.

Sice se rovněž jedná o smlouvu uzavřenou na dálku, ale jen těžko bychom mohli prokázat, že jsme danou službu nezačali čerpat (a tedy ji mohli „vrátit“). Jako daleko účinnější než řešit případný spor o odstoupení od smlouvy se proto jeví ohlídat si výpovědní lhůtu.

V případě smluv řídících se cizí jurisdikcí se na princip odstoupení od smlouvy a vrácení zaplaceného poplatku rovněž nelze spoléhat. Na druhou stranu, mnoho poskytovatelů cloudových služeb nabízí jejich krátkodobé, bezplatné otestování, a až po uplynutí zkušební lhůty proběhne první platba za následující období. Během této doby se můžete kdykoli rozhodnout čerpání služeb ukončit.

Pro shrnutí uveďme, že uzavírání smluv na dálku (distančním způsobem) je v českém právním řádu zcela zrovnoprávněno s osobním uzavřením smlouvy a podobná je i legislativa v dalších zemích. Smlouvy uzavřené „kliknutím“ na webu jsou tedy vymahatelné a účinné. Pokud jde o služby objednané a čerpané po internetu, je vhodné soustředit se především na ty s bezplatnou zkušební dobou, jelikož v případě odstoupení od smlouvy v zákonné 14denní lhůtě se jen velmi těžko řeší vrácení plnění dodavateli.

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LL.M. Autor článku je zakladatelem advokátní kanceláře MATZNER et al.