facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT právo

Online obchodování přes platformy pod drobnohledem finanční správy

Jaroslav Beneš, Michaela Kučerová


Provozovatelé online plat­fo­rem stojí před novou výzvou. Chystá se totiž zavedení ozna­mo­va­cí povin­nos­ti vyplývající ze směrnice DAC 7, jež dopadne na všechny provozovatele, kteří umožňují prodejcům nabízet a prodávat své zboží nebo vybrané služby přes jejich webová rozhraní. Kterých činností se nová oznamovací povinnost týká? Jaké informace budou muset platformy shromažďovat? A jak se co nejlépe připravit, když zatím neznáme technické řešení nového hlášení?


Oznamovací povinnost začne pravděpodobně platit od 1. 1. 2023

Od 1. ledna 2023 budou provozovatelé webových rozhraní povinni shromažďovat informace o všech prodejích týkajících se vybraných činností. Předmětem následného oznámení budou takové údaje jako detailní informace o prodejci, hodnota prodejů realizovaných prodejcem v členění podle čtvrtletí, ale také například i hodnota (cena) služeb poskytnutých platformou prodejci (např. provize). Tyto informace budou shromažďovány v průběhu roku a do 31. ledna roku následujícího budou muset být odeslány finančnímu úřadu.

Novela zákona, kterým je tato oznamovací povinnost implementována do české legislativy, je aktuálně v procesu schvalování v Poslanecké sněmovně. Očekává se nicméně, že zákon bude přijat včas, tak aby jeho účinnost nastala od 1. ledna 2023.

O které vybrané činnosti jde?

Vybranými činnostmi se dle návrhu zákona, který vychází z evropské směrnice, rozumí:

  • poskytnutí nemovitosti v nejrůznější formě, například nájem bytu, krátkodobé ubytování, prodej bytu
  • poskytnutí dopravního prostředku, například nájem nebo prodej
  • osobní služba – tato kategorie zahrnuje celou řadu služeb, které mohou být poskytnuty jinou osobou než zaměstnancem platformy, například služby řidičů, poradců nebo lektorů
  • prodej zboží zahrnující všechny prodeje zboží vč. prodejů použitého nepotřebného majetku

Technické řešení zatím s otazníkem

Platformy budou mít povinnost požadované informace reportovat finančnímu úřadu nejpozději do 31. ledna po skončení kalendářního roku. Lze očekávat, že předložení údajů bude probíhat přes portál finanční správy obdobně, jako podávání daňových hlášení nebo například hlášení prodejů v režimu jednoho správního místa (tzv. OSS). Konkrétní podoba hlášení však zatím není zveřejněna a je vysoce pravděpodobné, že k jejímu zveřejnění nedojde ještě před účinností zákona, tj. před 1. lednem 2023.

Jisté však je, že struktura bude pevně daná, velmi pravděpodobně ve formátu XML, a nebude tedy možné údaje předat například v ta­bul­ko­vém souboru, který by si platforma za tímto účelem připravila.

Úskalí nezveřejnění požadované struktury spočívá zejména v tom, že společnosti budou muset data sbírat již od 1. ledna 2023. Platformy by tedy měly zajistit, že budou mít požadovaný rozsah informací, tak jak je definován v návrhu zákona, a budou následně schopny ho konvertovat do formátu požadovaného finanční správou v relativně krátkém časovém horizontu po skončení roku 2023. V tomto mezidobí, tj. od 1. ledna 2024 do 31. ledna 2024, by navíc měly být ještě před odesláním samotného výkazu finanční správě schopny předat informace o reportovaných údajích všem svým prodejcům. Před vývojáři aplikací využívaných platformami tedy bude stát úkol, zohlednit budoucí požadavky a umožnit sběr dat ještě před tím, než bude známý finální datový soubor požadovaný finanční správou.

Je důležité se začít připravovat už teď

Pro platformy to v praxi znamená, že by už nyní měly zrevidovat, jaké typy informací mají aktuálně k dispozici, jak jsou schopny s nimi pracovat, například je filtrovat nebo rozdělovat po čtvrtletí. Důležité je také zanalyzovat, o kterých prodejcích je nutné informace sbírat, nelze totiž shromažďovat informace o všech prodejcích plošně. Existuje řada výjimek, kterých se informační povinnost netýká. Jde například o prodejce, kteří nemají bydliště nebo sídlo v EU, případně ve státě mimo EU, který se na sběru dat také podílí. V opačném případě by se mohly dostat do konfliktu například s GDPR nebo v obchodněprávní oblasti. V tomto kontextu je vhodné také zaktualizovat obchodní podmínky a zabezpečit součinnost prodejců.

3 kroky, jak se připravit:

Krok 1: Technické nastavení podložené právní a daňovou analýzou je první krok, který by platformy měly učinit, aby byly připravené tuto novou povinnost splnit.

Krok 2: Ještě letos je třeba zahájit diskusi s dodavateli IT služeb, které platformy využívají, s cílem zohlednit požadované změny v IS ještě před koncem roku, aby byla platforma schopná shromažďovat požadované informace.

Krok 3: Následně, během roku 2023, je nutné implementovat nástroje, s nimiž bude platforma schopna překlopit sebraná data do požadované struktury pro hlášení.

Chcete se o nové oznamovací povinnosti a jejích praktických dopadech dozvědět více? Pak vás zveme na workshop určený pro e-shopy, online tržiště, carsharingové služby a další digitální platformy, kde vám odborníci na daňovou a právní oblast pomohou se na DAC 7 připravit.

Jaroslav Beneš Jaroslav Beneš
Autor článku je ředitelem oddělení daňových technologií Deloitte Advisory s.r.o.
Michaela Kučerová Michaela Kučerová
Spoluautorka článku je senior manažerka v daňovém oddělení Deloitte Advisory s.r.o.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.