Handicapovaní naráží na spoustu překážek nejen v běžném životě, ale i na internetu. Naskenovaný dokument z úřední desky vložený na web, nepřehledné menu nebo nevyznačené nadpisy dovedou uživatelům asistivních technologií zkomplikovat pohyb na stránkách. Na uživatele se zdravotním omezením, kteří jsou odkázáni na různé kompenzační pomůcky, proto pamatují české zákony, které ukládají státní správě a samosprávě povinnost mít přístupný web. To platí už od roku 2008, nový zákon ale přináší několik novinek. „Nový zákon o přístupnosti se opírá o evropskou legislativu a celkově je komplexnější než jeho předchůdce,“ přibližuje změny v zákoně odborník na přístupnost Roman Kabelka, který provádí audity přístupnosti ve firmě Master Internet.

Zákon o přístupnosti v kostce

Jaké novinky v zákoně se institucí dotknou? V prvé řadě v novém předpisu došlo k aktualizaci požadavků na přístupnost podle nové modernější metodiky přístupnosti WCAG 2.1. (Web Content Accessibility Guidelines), která lépe odpovídá současnému vývoji webů.

Zákon také nově přístupnost vyžaduje i u mobilních aplikací a dalších typů obsahu, které doposud neupravoval, například u audiovizuálních záznamů nebo dokumentů kancelářských aplikací ve formátu PDF, DOC a podobně.

Velkou změnou oproti původnímu zákonu je monitoring a kontroly přístupnosti ze strany Ministerstva vnitra. Kontroly začnou probíhat v lednu roku 2020, ale o tom, jak přesně bude vypadat jejich průběh, zatím Ministerstvo neinformovalo.

Změny se dotkly i seznamu subjektů, které jsou povinné přístupné stránky provozovat. V současnosti se tak povinnost týká státních institucí (jakými jsou ministerstva nebo státní úřady), územních samosprávných celků (kraje, obce, městské části), právnických osob zřízených zákonem (ČNB, ČTK atd). a organizací státem nebo samosprávou zřízených (např. dopravní podniky, Národní divadlo, výzkumné instituce atd). V omezené míře se povinnosti týkají i škol (vztahují se jen na povinně zveřejňované informace, ne celé weby).

Kdy začíná zákon platit?

Zákon je v platnosti už od dubna tohoto roku, Ministerstvo ale nastavilo lhůty, kdy se začínají pravidla uplatňovat pro jednotlivé typy internetových stránek:

• Internetové stránky, které vznikly po 9. dubnu 2019, musí nová pravidla dodržovat od 23. září 2019.
• Weby existující před 9. dubnem 2019 se musí podmínkami řídit od 23. září 2020.
• Na mobilní aplikace se zákon vztahuje od 23. června 2021.

Kontroly z Ministerstva vnitra by měly začít probíhat už od ledna 2020.

Jak vypadá přístupný web

Žádný web není jednoduše přístupný nebo nepřístupný. Stránky se jen liší mírou překážek, které uživatelům s omezením stojí v cestě. Pravidla pro přístupný web vychází z mezinárodní normy WCAG a je jich celá řada. Jednoduše řečeno - přístupný web musí být pro všechny uživatele vnímatelný, ovladatelný, srozumitelný a vytvořený použitím vhodných technologií.

Co to znamená v praxi? Uveďme si pár příkladů. Zatímco člověk se zdravým zrakem některé věci na webu vnímá na první pohled - například kde je menu, hlavní obsah, obrázky a podobně - orientace nevidomých je v tomto směru omezená. Proto všechny prvky stránky musí mít svou alternativu - například alternativní popisky u obrázků apod. Uživatelé asistivních technologií také ovládají web jiným způsobem. Například nevidomí nebo někteří fyzicky handicapovaní nedovedou ovládat web myší, a proto by měla stránka být kompletně ovladatelná z klávesnice.

Jak postupovat, pokud chcete přístupný web?

Nejjednodušší je samozřejmě na přístupnost brát ohledy už při samotném vývoji nového webu. Takový postup je i finančně nejvýhodnější, protože stavba webu podle pravidel přístupnosti se příliš neliší od klasického vývoje. Pokud tedy instituce přemýšlí nad kompletní realizací nového webu, je dobré obrátit se na vývojářské studio, které má pravidla přístupnosti již zakomponované ve svých standardních procesech.

Pokud je ale cílem úprava stávajícího webu tak, aby pravidla přístupnosti splňoval, je nejlepším řešením obrátit se na odborné auditory přístupnosti, kteří web otestují. „Rozhodně bych nedoporučoval se pustit do testování webu svépomocí, byť existují nástroje, které umožňují nainstalovat si odečítač obrazovky a web projít. Práce s asistivními technologiemi není pro začátečníky jednoduchá a takové testování bohužel stejně nepovede k výsledkům, které by stránku opravdu zpřístupnily,“ varuje Roman Kabelka, který se přístupnosti věnuje už dvanáct let a sám audity přístupnosti webů provádí.

Existují možnosti, jak získat od odborníků základní zpětnou vazbu zdarma. Takové zhodnocení zahrnuje jen stručnou zpětnou vazbu, jak na tom web je. „Většinu zásadních chyb jsme schopní odhalit na první pohled a dokážeme zákazníkovi říct, které oblasti bude potřeba změnit,“ vysvětluje další přední český expert na přístupnost a auditor Radek Pavlíček.

Základní zpětná vazba ale slouží spíše pro prvotní orientaci. Pokud chce úřad či zřizovatel opravdu web zpřístupnit, je nutné podstoupit důkladnější testování – tzv. audit přístupnosti. Většinou auditoři testují základní šablonu stránek nebo zásadní scénáře pohybu na webu. „Například během naší spolupráce s potravinovým e-shopem Rohlík.cz jsme testovali takové scénáře jako orientaci v nabídce, zvolení produktu, vložení do košíku a objednání,“ vysvětluje Roman Kabelka, jak testování prakticky probíhá.

Výstupem auditu je obsáhlé doporučení, co konkrétně a jak na webu změnit. S takovým dokumentem se zadavatel auditu může obrátit na webového vývojáře, který změny zakomponuje. Auditoři jsou často otevření i dalším konzultacím, které blíže závěry auditu zákazníkovi vysvětlí a ulehčí vývojářům jejich implementaci.

Nezapomeňte proškolit zaměstnance

Úpravou samotného webu, ale práce nekončí. Samotná kostra webu totiž může být přístupná, ale na výsledku se podepisuje i obsah. Stačí vložit na web naskenované oznámení z úřední desky a zbytečná bariéra je na světě. „Právě v případě státních a samosprávných institucí bývá redakční obsah webu spravován velkým množstvím lidí, a je proto nutné myslet na jejich řádné proškolení, jak obsah do systému správně vkládat,“ vysvětluje Pavlíček, na co řada institucí zapomíná. Správci obsahu by měli od webového vývojáře dostat instrukce, jak správně systém plnit. Konzultace v případě zájmu rádi poskytnou i sami auditoři přístupnosti.

Michaela Grygaříková Autorka článku je PR specialistka společnosti Master Internet.