facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 1-2/2023 , IT právo

Novela zákona v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů v právu obchodních společností

JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM


V polovině ledna 2023 nabyla účin­nos­ti novela zákona č. 416/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s využíváním digi­tál­ních nástrojů a postupů v právu ob­chod­ních společností a fun­go­vá­ním veřejných rejstříků (dále jen „novela“). Co všechno se předmětnou novelou mění a do jaké míry budou změny zákona pro podnikatele užitečné? Pojďme si na tyto otázky odpovědět.


Předmětnou novelou dojde k dílčím změnám u celé řady zákonů, včetně živnostenského zákona, zákona o soudních poplatcích, zákona o obchodních korporacích, zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů nebo insolvenčního zákona. Cílem novely v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností, podle něhož má být do českého právního řádu transponována evropská směrnice o digitalizaci, mělo být především zjednodušení procesu založení společnosti a jejího následného zápisu do obchodního rejstříku, to vše za pomoci elektronických prostředků a digitálních nástrojů. I přes tento bezesporu progresivní cíl však reálně novela zákona v konečném důsledku praxi moc neovlivní a mnoho se nezmění. Pojďme si říct proč.

Zavedení evidence vyloučených osob

Jednou z hlavních změn zaváděných novelou zákona v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů je zřízení evidence osob vylouče­ných z výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace. Do této nově zřizované evidence se budou zapisovat osoby, které byly rozhodnutím soudu vyloučeny z výkonu funkce člena statutární­ho orgánu, dále osoby, kterým byl uložen zákaz činnosti zakládající překážku výkonu funkce, jakož i osoby, které byly odsouzeny pro trestný čin zakládající překážku výkonu funkce, nebo na jejichž majetek byl prohlášen konkurs. Evidence se v každém případě bude vztahovat pouze na členy volených orgánů obchodních korporací (např. jednatele společnosti s ručením omezeným nebo členy před­sta­ven­stva akciové společnosti) a nebude se týkat společníků s.r.o., akcionářů a.s. nebo členů družstva. Tato evidence nicméně bude neveřejná a dálkový přístup do ní budou mít pouze soudy pro účely soudního řízení, notáři pro účely výkonu notářské činnosti a vybrané orgány jiných členských států Evropské unie. Ostatní subjekty budou mít jen právo požádat o výpis z evidence vyloučených osob.

Reálné přínosy nově zřizované evidence na tuzemské podnikatelské prostředí jsou ovšem značně omezené, a to především ve vztahu k samotným podnikatelům. Evidence vyloučených osob sice má být propojena s ostatními registry (např. rejstříkem trestů nebo insolvenčním rejstříkem) a pro účely zápisu člena orgánu obchodní korporace do obchodního rejstříku již nebude nutné předkládat výpis z rejstříku trestů – tento však u občanů České republiky nebylo nutné předkládat ani doposud. Jediným praktickým přínosem jejího zřízení tak bude zjednodušení kontroly toho, aby se členem voleného orgánu obchodní korporace nestala osoba, u které je dána překážka výkonu funkce, což ovšem samotným podnikatelům nic podstatného neusnadní ani nezjednoduší.

Zrychlení procesu založení společnosti

Novela by rovněž měla pomoci zrychlit a zjednodušit proces založení společnosti. V tomto ohledu je třeba říci, že určitá snaha zjednodušit proces zakládání společností tu byla, reálné dopady novely zákona jsou ovšem bohužel i v tomto ohledu jen velmi marginální a oprav­do­vý posun v rámci digitalizace by měl vypadat úplně jinak. Proces založení kapitálové společnosti by se na základě novely měl jednak zjednodušit zrušením požadavku získat živnostenské oprávnění před vznikem společnosti. Je pravdou, že podle dosavadní právní úpravy bylo nutné společnost nejprve založit, následně pro ni získat živno­sten­ské oprávnění a až poté ji bylo možné zapsat do obchodního rejstříku. Celý proces tak byl zpravidla spojen s „dvojí“ návštěvou notáře – jednou za účelem založení společnosti a podruhé za účelem jejího zápisu do obchodního rejstříku. Na základě novely bude sice možné společnost založit i zapsat do obchodního rejstříku v jediném kroku a až následně si pro ni zajistit živnostenské oprávnění. Pokud však bude společnost zapsána do obchodního rejstříku ještě před získáním živnostenského oprávnění, bude stejně nutné po získání živnosti tuto skutečnost do obchodního rejstříku zapsat a uhradit s tím spojené náklady, což pro většinu zakládaných společností proces založení nikterak výrazně nezrychlí, nezjednoduší ani nezlev­ní. Bez živnostenského oprávnění je totiž společnost (jakožto práv­nic­ká osoba) pro převážnou část podnikatelů takřka nepoužitelná.

Za účelem zrychlení procesu založení společnosti došlo novelou k uložení povinnosti Ministerstvu spravedlnosti uveřejnit na svých internetových stránkách vzor společenské smlouvy, který bude možné využít k založení společnosti, přičemž použití takového vzoru bude spojeno se sníženou odměnou notáře za sepsání notářského zápisu, jakož i s osvobozením od soudního poplatku za zápis společnosti do veřejného rejstříku. Ani tato změna však nebude mít nikterak zásadní dopad na proces založení společnosti, jelikož na sníženou odměnou notáře za sepis notářského zápisu i na osvobození od soudního poplatku za zápis společnosti do veřejného rejstříku lze dosáhnout již nyní, a to sepisem zakladatelského právního jednání (tj. zpravidla společenské smlouvy), obsahujícího jen povinné zákonné náležitosti. Nadto vzor společenské smlouvy obsahujícího jen povinné zákonné náležitosti Vám dnes zdarma poskytne k dispozici téměř každý notář.

Závěr

Novela zákona v souvislosti s využíváním digitálních nástrojů přináší do českého právního řádu některé dílčí změny, které jistým způsobem podpoří digitalizaci v právu obchodních společností a poskytnout o něco málo větší flexibilitu při zakládání společností. Celkový dojem z novely zákona je však poněkud rozporuplný, jelikož změny nepřinesou podnikatelům nijak závratné zlepšení podmínek při založení společnosti a celý proces nijak podstatně nezrychlí, nezlevní ani nezjednoduší. Na opravdovou digitalizaci v oblasti obchodních společností, která by umožnila založit společnost v řádu dnů či dokonce hodin bez nutnosti osobních návštěv u notáře nebo na živnostenském úřadě, si tedy ještě budeme muset chvíli počkat.

Jiří Matzner JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM.
Autor článku je zakladatelem advokátní kanceláře MATZNER et al.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Mějte reálná očekávání a nepřeceňujte síly!

IT Systems 1-2/2024V prvním letošním vydání IT Systems narazíte hned několikrát na téma umělé inteligence. Nezajímá nás ovšem, jak hezké obrázky už dokáže AI vygenerovat. Zabýváme se raději uplatněním AI v oblasti e-commerce a logistiky. Podíváme se také, jak AI mění zákaznické linky a jak dokáže zvýšit produktivitu zaměstnanců a zrychlit interní procesy.