- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (75)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (38)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (66)
- Informační bezpečnost (48)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
Co přinese nový zákon o digitální ekonomice?
V srpnu 2024 schválila vláda návrh zákona o digitální ekonomice (dále jen „zákon o digitální ekonomice“), který je nyní projednáván na půdě Poslanecké sněmovny a jehož schválení se dá očekávat v průběhu letošního roku. Zákon o digitální ekonomice přinese do českého digitálního prostředí řadu podstatných změn. O jaké změny se bude jednat a jak se na ně připravit? Na to bychom se zaměřili v našem článku.


K podstatě zákona o digitální ekonomice
Zákon o digitální ekonomice vychází z evropského Nařízení EU 2022/2065 o digitálních službách (tzv. Digital Services Act neboli „DSA“) a Nařízení EU 2022/868 o správě dat (tzv. Data Governance Act neboli „DGA“), jejichž hlavním cílem je ochrana uživatelů internetu před nezákonným obsahem a zajištění bezpečného sdílení dat ve veřejné a soukromé sféře. Zákon o digitální ekonomice, který provádí zmíněná dvě evropská nařízení, se snaží mimo jiné docílit toho, že nelegální aktivity, které jsou nepřijatelné v reálném světě (tj. offline prostředí), budou nepřijatelné i online.
Zákon bude dopadat především na poskytovatele zprostředkovatelských služeb (např. cloudových služeb, webhostingu, SaaS aplikací apod.), dále na online platformy či online tržiště (např. sociální sítě, ubytovací portály, aukční portály apod.) a v neposlední řadě také na internetové vyhledavače. Zákon z velké části cílí na způsoby kontroly dodržování povinností stanovených v Nařízení o digitálních službách a Nařízení o správě dat a na sankce při porušování těchto povinností. Zákon o digitální ekonomice by měl také zrušit stávající zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti (tzv. anti-spamový zákon), který je obecně známý pro svou regulaci podmínek zasílání obchodních sdělení. Zákon o digitální ekonomice by měl zavést novou komplexní regulaci těchto podmínek, která bude o něco přísnější nežli ta stávající.
Šíření obchodních sdělení
Regulace šíření obchodních sdělení by se s účinností zákona o digitálních službách měla zpřísnit především v časově omezené možnosti uplatnění tzv. zákaznické výjimky. Podle stávající úpravy lze na základě této tzv. zákaznické výjimky šířit (bez předchozího souhlasu) obchodní sdělení zákazníkům, jejichž elektronický kontakt podnikatel získal v souvislosti s prodejem svých vlastních výrobků a služeb, a to za účelem nabízení těchto výrobků a služeb. To vše za předpokladu, že obchodní sdělení je patřičně označeno jako obchodní sdělení, obsahuje identifikaci podnikatele, zákazník má možnost v každé jednotlivé zprávě (zdarma, jednoduchým a srozumitelným způsobem) vyjádřit svůj nesouhlas s jeho zasíláním a doposud tak neučinil.
Tyto podmínky zůstávají i podle nového zákona o digitálních službách v podstatě stejné. Nově k nim však přibude další podmínka, která požaduje, aby od zaslání posledního obchodního sdělení zákazníkovi uplynuly nejvýše 2 roky. Podle nové úpravy tak už nebude možné zákaznickou výjimku využít, pokud uplynou více než 2 roky od zaslání posledního obchodního sdělení příslušnému zákazníkovi, což je zásadní změna oproti nynějšímu stavu.
Navrhované dvouleté časové období je odůvodněno tím, že zákazník si po uplynutí dvou let zpravidla přestává pamatovat, s jakým podnikatelem (např. e-shopem) v minulosti vstoupil do obchodního vztahu. Po uplynutí určitého času (v tomto případě zákonodárcem stanovených 2 let) pak může zaslání obchodního sdělení někdejšímu zákazníkovi působit obdobným dojmem, jako zaslání obchodního sdělení osobě, se kterou podnikatel v obchodním styku v minulosti nikdy nebyl. V praxi se tato nová povinnost ovšem jeví jako poněkud rozporuplná. Paradoxně totiž může vyústit v nárůst četnosti zasílání obchodních sdělení zákazníkům (na základě zákaznické výjimky), a to jen z toho důvodu, aby nedošlo k uplynutí dvouleté prekluzivní lhůty pro zánik „statusu zákazníka“. Tato lhůta totiž počíná běžet od zaslání posledního obchodního sdělení příslušnému zákazníkovi.
Další významnou změnou, kterou zákon o digitální ekonomice přinese, jsou vyšší sankce za zasílání nevyžádaných obchodních sdělení (spamů). Stávající právní úprava umožňovala ukládat sankce za nevyžádaná obchodní sdělení fyzickým osobám podnikajícím a právnickým osobám maximálně do výše 10 milionů Kč. Zákon o digitální ekonomice by tyto sankce měl navýšit u fyzických osob podnikajících a právnických osob až do výše 20 milionů eur nebo 4 % z čistého celosvětového obratu dosaženého za poslední účetní období. Jakkoliv je navýšení pokut za zasílání spamů citelné, dá se očekávat, že jejich ukládání bude v praxi narážet na omezené kapacity dozorového orgánu kontroly provádět a sankce ukládat.
Kontrola, přestupky a sankce
Na dodržování zákona bude dohlížet primárně Český telekomunikační úřad a v některých otázkách bude spolupracovat s Úřadem pro ochranu osobních údajů. Dozorové orgány budou mít pravomoci týkající se jak kontroly nad dodržováním zákona, tak i kontroly nad dodržováním povinností stanovených v Nařízení o digitálních službách (DSA) a Nařízení o správě dat (DGA). Současně budou rozhodovat i o ukládání s tím souvisejících sankcí, včetně stanovování jejich výše, která bude vždy záviset na individuálních okolnostech každého případu. Zákon počítá s určitým přechodným obdobím, během kterého budou dozorové orgány spíše upozorňovat na nedostatky či případy porušení, a po jeho skončení teprve přistoupí k ukládání sankcí „natvrdo“ a bez výjimky.
Zákon obsahuje širokou škálu přestupků, kterých se může podnikatel dopustit, jakož i s nimi souvisejících sankcí, které mu mohou být za spáchání přestupků uloženy. Mezi typické prohřešky můžeme zařadit například nesplnění informačních povinností stanovených zákonem či příslušnými nařízeními, nezřízení interního systému pro vyřizování stížností, neuvedení povinných informací v příslušných podmínkách podnikatele atp.
Maximální výše pokuty je u většiny přestupků stanovena jednotně hranicí 6 % z ročního celosvětového obratu pachatele, dosaženého za poslední ukončené účetní období. Toto v praxi může dosahovat velmi vysokých a pro některé podnikatele dokonce i likvidačních částek. Podnikatelé by proto neměli dodržování zákona i příslušných nařízení DSA a DGA podcenit. Je rovněž důležité zmínit, že povinnosti a sankce nebudou pro všechny podniky stejné – legislativa na rozdíly mezi podniky pamatuje a menší podniky tak budou mít určité výjimky.
Závěr
Zákon o digitální ekonomice je dalším milníkem v regulaci digitálního světa. Zákon by měl posílit ochranu uživatelů a zajistit férovější konkurenční prostředí mezi malými, středními a velkými firmami. Skutečnost, že velcí internetoví giganti budou mít více povinností nežli menší poskytovatelé digitálních služeb, by měla podpořit rozvoj inovací a zamezit tomu, aby se na trzích prosadili jen ti nejsilnější.
![]() |
JUDr. Jiří Matzner, Ph.D., LLM. Autor článku je zakladatel advokátní kanceláře Matzner & Vítek. |


![]() ![]() | ||||||
Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | |
7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 |
14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 |
21 | 22 | 23 | 24 | 25 | 26 | 27 |
28 | 29 | 30 | 1 | 2 | 3 | 4 |
5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
Formulář pro přidání akce
15.5. | Konference SCADA Security |
22.5. | Akce pro automobilové dodavatele "3DEXPERIENCE... |
12.6. | Konference ABIA CZ 2025: setkání zákazníků a partnerů... |
29.9. | The Massive IoT Conference |