Výrobní společnosti používají a nakupují stále složitější výrobní zařízení. V důsledku toho jsou nuceny průběžně vynakládat značné finanční prostředky a lidské zdroje na údržbu a obnovu těchto velmi drahých výrobních technologií, tak aby byla zajištěna jejich maximální produktivita. Ne vždy jsou však tyto nemalé prostředky vynakládány efektivně, čímž dochází ke zbytečnému zvyšování celkových výrobních nákladů.
Nepřesné informace o skutečném provozu výrobních zařízení, nesprávné časové rozvržení prohlídek a preventivní údržby, nevhodné použití postupů pro údržbu, špatná evidence a plánování zásob náhradních dílů, nedostatečné využití lidského potenciálu – to jsou příklady typických problémů, které se v oblasti údržby vyskytují v mnoha podnicích.



Základním cílem údržby je bezesporu zabezpečovat bezporuchovou funkci udržovaného majetku s vynaložením co nejnižších nákladů. K tomuto cíli může údržba dospět jen v tom případě, je-li dobře řízena. Řízení údržby spočívá v efektivním plánování a provádění údržbářských činností, které mají za cíl zachování provozuschopnosti veškerého hmotného majetku společnosti. Procesy plánování a řízení údržby zahrnují mnoho různých funkcí, od přípravy údržbářských činností přes jejich provádění až po zajišťování zdrojů potřebných pro jejich dokončení. Pro kvalitní plánování a řízení údržby jsou třeba aktuální informace o udržovaném majetku, potřebných náhradních dílech a materiálech, technologickém postupu opravy a požadovaném rozsahu práce. Je nutno zvážit požadavky na jednotlivé profese, naléhavost údržbářského zásahu, čas, který je k dispozici, a dostupnost zařízení pro údržbu.
V současném vysoce konkurenčním prostředí, kdy náklady rozhodují o úspěchu společnosti na trhu, musí být úspory ve všech oblastech předmětem zájmu managementu. Světové statistiky přitom uvádějí, že více než jedna třetina nákladů vynaložených na údržbu je vynaložena zbytečně díky špatnému plánování a řízení údržby.
Informační systémy a výpočetní technika byly nejdříve používány pro administrativní činnosti v oblasti financí, obchodu, skladového hospodářství, nákupu surovin a personalistiky. Tato kategorie je označována jako ERP (enterprise resources planning). Po rozšíření informačních systémů v podnikové administrativě dochází k masovému použití výpočetní techniky i ve vlastních výrobních provozech.
Pro počítačovou správu činností údržby jsou určeny systémy označované jako CMMS (computerized maintenance management systems). Tyto systémy jsou zaměřené na základní funkce údržby, jako je plánování pracovních příkazů a preventivní údržba, a slouží především ke snižování počtu poruch a prostojů výrobních zařízení.
Z vyspělých systémů CMMS se vyvinuly systémy označované jako EAM (enterprise asset management), které k funkcím CMMS připojují správu skladu náhradních dílů, obchodní zprostředkování náhradních dílů a servisních služeb nebo i prediktivní údržbu. Systémy EAM se zaměřují především na minimalizaci celkových nákladů souvisejících s provozem všech výrobních zařízení a na jejich maximální využitelnost (bezporuchovost chodu, prodloužení jejich životnosti).
Systémy typu CMMS a EAM jsou využívány uživateli v různých odvětvích, jako jsou například průmyslové podniky, zdravotnická zařízení, školy, kancelářské budovy, nákupní střediska, vodárny, elektrárny, hotely, rekreační zařízení, telekomunikační operátoři apod.
Základním úkolem plánování a řízení údržby je dosáhnout dlouhodobé rovnováhy mezi hodnotou provozovaných zařízení, jejich spolehlivostí a bezpečností a náklady na údržbu. Klíčem k dosažení této rovnováhy je především oblast plánované (preventivní) údržby, kde vzniká rozhodující část ovlivnitelných nákladů. Zároveň však má jejich výše zásadní vliv na spolehlivost a bezpečnost zařízení.
Za již relativně dlouhou dobu používání softwarových aplikací pro podporu plánování a řízení údržby již lze dokumentovat a statisticky vyhodnocovat efekty vyplývající z používání těchto informačních systémů. V dalším textu uvádím zkušenosti z používání systému pro plánování a řízení údržby iMaint.
Hlavní přínosy vyplývající z nasazení aplikací typu CMMS a EAM jsou:

• efektivní správa majetku,
• snadnější plánování a účinné sledování aktivit údržby,
• identifikace zařízení s vysokou poruchovostí nebo nadměrnými náklady na údržbu,
• snížení nákladů na údržbu a provoz zařízení,
• efektivní řízení zásob náhradních dílů, optimalizace nákupních aktivit a skladování,
• zvýšení produktivity útvaru údržby, lepší využití lidských zdrojů,
• snížení nákladů na řízení z hlediska plánování a sledování aktivit údržby, zvýšení produktivity zaměstnanců údržby,
• zvýšení využitelného provozního času zařízení, zvýšení produktivity a kvality,
• snížení spotřeby energie, prodloužení životnosti zařízení,
• lepší informace pro vedení (management), lepší rozhodování.

Uživatelé systému mají přesné a aktuální údaje o činnostech, které mají být vykonány během dalšího období (týden, měsíc, rok nebo jiná perioda), a o úkolech, které již měly být ukončeny (tj. jsou ve skluzu). Evidovány jsou všechny činnosti provedené na každém zařízení včetně data dokončení a výsledků. Uživatel aplikace tak může detekovat opakované poruchy zařízení a vést evidenci o příčinách těchto problémů. Na základě těchto informací pak může rozhodnout, zda změní procedury údržby (např. zkrácení periody preventivní údržby), nebo bude poruchové zařízení nahrazeno jiným.
CMMS a EAM systémy aktivně usnadňují údržbu zařízení pomocí vyhledávání potenciálních problémů ještě před jejich vznikem. Uživatel může analyzovat celkové náklady na opravu u všech strojů na určité výrobní lince či v jiném specifickém umístění nebo počet poruch za měsíc u určitého stroje a náklady na opravy těchto poruch (náklady na práci, náhradní díly, materiály, externí dodavatele atd.). Výsledkem této analýzy je míra poruchovosti dle typu poruchy za měsíc pro všechna sledovaná zařízení. Tímto způsobem lze identifikovat zařízení s nejvyšší poruchovostí nebo poruchy, jejichž opravy jsou nejnákladnější, a přijmout příslušná opatření.
EAM systém umožňuje důkladné monitorování nákladů na údržbu (v členění vlastní práce, náhradní díly, subdodavatelé) na základě porovnání rozpočtu a skutečných nákladů údržby. Touto cestou pak lze snadněji identifikovat zařízení nebo práce, které generují nadměrné náklady a poruchy a havárie, které se objevují často a jejichž opravy zatěžují podnik nadměrnými náklady. Na základě těchto informací pak může management přijmout rozhodnutí o výměně zařízení nebo změně postupů údržby.
S pomocí CMMS aplikace lze také snadněji předpovídat požadavky na náhradní díly pro úlohy preventivní údržby, a to celkem, nebo po jednotlivých měsících, typech prací, typech zařízení atd. Díky znalosti reálných potřeb je snadné zvolit optimální výši zásob náhradních dílů a snížit náklady na nákup.
Systém umožňuje detailní znalost potřeby pracovních hodin na pracovní zakázky údržby, ať již celkem, nebo podle typu prací, typu příslušného zařízení, jednotlivých zařízení nebo jednotlivých pracovníků, kteří budou vykonávat údržbu. Díky těmto informacím může mistr údržby optimálně přiřadit práce jednotlivým údržbářům. Tím se dosáhne úspor pracovních kapacit, které mohou být využity pro další preventivní údržbu nebo k jiným činnostem. Rovněž je možné redukovat potřebu nákladné přesčasové práce.
Vedoucí pracovníci mohou analyzovat požadovaný objem práce dle jednotlivých techniků, dle měsíců, dle pracovní úlohy nebo dle typu práce. Na základě těchto informací může vedení údržby provést korekce v prioritách a tak nejlépe využít dostupné lidské zdroje. Rovněž údržbáři jsou lépe informováni o přidělené práci. Nejsou jen dobře informováni o potřebných náhradních dílech, nářadí, operacích atd. pro každou pracovní zakázku, ale rovněž mají přístup k informacím o dosavadní historii údržby zařízení (např. o předešlé závadě, co dělali na zařízení jiní pracovníci), výkresové dokumentaci, manuálům atd.
Rovněž vedení podniku má k dispozici lepší podklady pro strategická rozhodnutí. Mezi tyto podklady patří zejména předpověď nákladů na údržbu (práce, náhradní díly, dodavatelé) dle typu zařízení, konkrétního zařízení, typu činnosti nebo nákladového střediska a objem práce potřebný na provedení plánovaných úkolů.

Shrnutí

Systémy kategorií CMMS a EAM se v posledních letech stále více prosazují jako jeden z důležitých prostředků pro dosažení a udržení konkurenční výhody společnosti. Správně zavedené postupy využívající moderní softwarové technologie s otevřenou architekturou jsou schopny přinést významné úspory díky efektivnějšímu provádění údržby, včetně úspory pracovních sil, snížení materiálových nákladů na skladování a nákupy náhradních dílů a minimalizaci prostojů ve výrobě způsobených poruchami strojů.
Na základě údajů německé organizace „Společnost pro údržbu“ představují v Německu náklady na technickou údržbu více než 135 miliard eur ročně. Neobvyklé nejsou ani náklady na údržbu dosahující až deseti procent celkového obratu firmy. Je zřejmé, že v těchto případech mohou i nepatrná vylepšení znamenat značné úspory. Přitom na základě nám dostupných údajů od uživatelů aplikace iMaint lze přínosy kvantifikovat tak, že po prvním roce používání obvykle dochází k deseti- až patnáctiprocentnímu snížení nákladů na údržbu a návratnost takové investice je průměrně jeden až dva roky.

Autor článků působí jako account manager ve společnosti s3z.