Tematické sekce
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údržby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tiskBranžové sekce
![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Partneři webu
IT SYSTEMS 9/2026 , EAM/CMMS - Správa majetku a údržby , Energetika a utility
Energetický audit už nemusí stačit
Od roku 2026 musí mít část firem ISO 50001
Lukáš Gřunděl
„Energetický audit máme, takže je hotovo.“ To už dnes neplatí. U některých energeticky náročných firem přestal stačit jen pravidelný audit. Zákon po nich vyžaduje zavést a certifikovat systém hospodaření s energií podle ISO 50001. Co se změnilo, koho se povinnost týká, do kdy to vyřešit a jak postupovat?

Co se od roku 2026 změnilo?
Nový § 9 zákona o hospodaření energií rozlišuje dvě hlavní situace:
- Pokud podnikatel společně s podnikatelem nebo podnikateli, kteří se podílejí alespoň 50 % na jeho základním kapitálu nebo hlasovacích právech, překračuje průměrnou roční konečnou spotřebu energie energetického hospodářství 23 611 MWh (vyšší limit) za poslední tři po sobě jdoucí roky, musí pro své energetické hospodářství zavést a certifikovat systém hospodaření s energií. Jeho rozsah musí odpovídat rozsahu energetického auditu.
- Pokud překračuje 2 778 MWh (nižší limit) a nespadá do vyššího limitu, musí jednou za čtyři roky zajistit energetický audit.
Stejné hranice platí také pro veřejný sektor, například pro stát, kraje, obce, jejich příspěvkové organizace nebo státní a veřejné vysoké školy. Navíc pokud jejich průměrná roční spotřeba překročí 500 MWh a nevztahuje se na ně žádný z vyšších režimů, musí zajistit energetický audit. Ten platí 10 let, případně do chvíle, kdy se po změně energetického hospodářství roční spotřeba za dva po sobě jdoucí roky odchýlí o více než 25 % od stavu zachyceného v platném auditu.
Kdo má výjimku?
Podnikatelé, u kterých je vlastní roční konečná spotřeba energie energetického hospodářství nižší než 200 MWh.
Týká se nová povinnost i vaší organizace?
Položte si tři otázky.
- Jaká byla konečná spotřeba energie energetického hospodářství firmy v posledních třech kalendářních letech?
- Kdo se podílí alespoň 50 % na základním kapitálu nebo hlasovacích právech firmy?
- Které údaje je kvůli této vazbě případně nutné zahrnout do výpočtu?
Akreditovaný certifikační orgán United Registrar of Systems Czech s.r.o. má k tomu „energetickou kalkulačku”, která vám to pomůže vypočítat.
Zvlášť poslední dvě otázky ale mohou být zrádné. Zákon nemluví o automatickém sečtení celé podnikatelské skupiny, ale o podnikateli nebo podnikatelích, kteří se na základním kapitálu nebo hlasovacích právech posuzované firmy podílejí alespoň z 50 %.
Proto složitější vlastnickou strukturu neposuzujte jen podle obrázku organizačního schématu, ale také podle podílů. Pokud si nejste jistí, nechte si výpočet odborně ověřit. Pravidla výpočtu dnes rozvádí hlavně vyhláška o energetickém auditu. Ta ale ještě vychází ze starého režimu a pracuje s účetními údaji a vlastnickými podíly. Aktualizovaný prováděcí předpis má upravit způsob výpočtu spotřeby a zahrnutí údajů propojených podnikatelů. K srpnu 2026 však ještě nevyšel.
Spotřeba není jen o elektřině
Zákon nesleduje jen elektřinu a nemusí sledovat jen jednu halu nebo elektroměr. Konečnou spotřebu energie definuje takto: „energie dodaná do hranice hodnoceného energetického hospodářství”. To zahrnuje nakupovanou energii a vlastní spotřebu energie z obnovitelných zdrojů. Jediné, co se do toho nepočítá, je energie prostředí (nízkoteplotní teplo uložené v okolním vzduchu, vodě, půdě).
V praxi tak mohou vstupovat do hry různé formy energie, budovy, výrobní technologie, datová centra nebo vozový park. Stačí mít například přes 200 vozidel s průměrnou spotřebou 8 l/100 km, nájezdem 20 000 km ročně a k překročení nižšího limitu jste blíže, než myslíte.

Energetický audit versus ISO 50001. Jaký je v rámci zákona rozdíl?
Energetický audit je hlavně „momentka” stavu". Jednou za 4 roky vám ukáže, kde jste. Energetický specialista přijde, projde spotřebu, technologie a provoz, vyhodnotí možnosti úspor a doporučí opatření. Firma dostane zprávu a je na ní, co s doporučeními udělá. Pokud skončí v šuplíku, další povinný audit může přijít až za několik let a stav vyhodnotí znovu.
ISO 50001 (EnMS) funguje jinak. Pokud je systém zavedený poctivě, vede firmu k tomu, aby s energií pracovala chytře a průběžně. Když například kvůli poškozeným vratům zbytečně uniká teplo, nestačí problém pouze zaznamenat. Musí se určit příčina, odpovědnost, náprava a sledovat, jestli skutečně zabrala. Do hry vstupují pravidelné kontroly, interní audity, certifikační audity, a hlavně přezkoumání vedením. Problém nezůstane čtyři roky bez povšimnutí.
ISO 50001 navíc vytahuje energetiku z technické místnosti do řízení celé firmy. Vytváří se energetický tým, ve kterém může být energetik, technolog, nákup, fleet nebo facility manažer, IT a vedení. Společně sledují spotřebu, plánují opatření a řeší například i nákup nových technologií nebo výběr dodavatelů s ohledem na jejich energetickou náročnost.
Firma si v EnMS zároveň stanoví energetickou základnu (EnB) a ukazatele energetické hospodárnosti. Díky nim nesleduje pouze roční účet za energie, ale také vývoj a odchylky. Když spotřeba začne nečekaně růst, systém má firmu přimět zjistit proč a reagovat. Cílem je dosahovat zlepšování energetické hospodárnosti a průběžně dosahovat úspor.
Proč musí rozsah ISO 50001 odpovídat energetickému auditu?
„Energetický audit musí zahrnout všechny ucelené části energetického hospodářství.” Zákon tuto větu obsahuje, aby si firma nevybrala jen snadnou a dobře vypadající část provozu.
Kdyby totiž provozovala tři energeticky náročné závody, ale certifikovala pouze administrativní budovu, zákonná povinnost by ztratila smysl. Rozsah systému proto musí odpovídat rozsahu, který by pokrýval povinný energetický audit.
Významná spotřeba nemůže zůstat mimo systém jen proto, že se hůř měří nebo řídí. Rozsah je proto potřeba vyjasnit hned na začátku. Příliš úzký nemusí požadavek splnit. Příliš široký vám zase přidá práci bez odpovídajícího přínosu.
Přinese systém něco kromě splněné povinnosti?
Přínos ISO 50001 není v tom, že firma jednou vymění osvětlení, dodavatele nebo upraví nastavení kompresoru. Pomáhá hledat příležitosti opakovaně, sledovat jejich výsledky a nenechávat dosažené úspory po několika měsících zmizet. Výhodou normy je i to, že pokud ji má firma v nižším limitu certifikovanou v rozsahu energetického auditu, nemusí každé čtyři roky řešit tyto audity.
Samotná certifikace může být také konkurenční výhodou. Pomůže při dokládání energetického řízení pro zelené financování, zvýší důvěryhodnost v tendrech a může být klíčem k zákazníkům, kteří vyžadují prokazatelné řízení spotřeby a emisí.
Dobře zavedená ISO 50001 totiž propojuje data s rozhodováním. Energie díky tomu přestane být jen položkou na faktuře. Stane se řízeným nákladem, někde i úsporou, ale hlavně vědomě řízeným provozním rizikem.
Tento rozdíl ukazuje i studie Lawrence Berkeley National Laboratory. Autoři pracovali s ověřenými daty z 83 výrobních závodů, které zavedly ISO 50001. V prvním roce dosahovaly průměrného zlepšení energetické hospodárnosti o cca 4,1 %. Ještě ve dvanáctém roce činilo průměrné roční zlepšení zhruba 3,4 %.
Důležité není jen to první zlepšení. Závody si schopnost zlepšovat energetickou hospodárnost udržely i po letech, protože systém řízení začlenily do běžných provozních procesů a držely funkční nejen na papíře.
To je hlavní sdělení studie. Ne, že každá firma automaticky ušetří stejné procento. Ale že systematické řízení má větší šanci udržet lepší výsledky, než několik izolovaných „úsporných” projektů.
Co dělat, když jste blízko překročení hranice spotřeby?
Nečekejte na poslední prosincovou fakturu. Spotřebu může změnit nová výrobní linka, neservisované zařízení, rozšíření haly, akvizice, více směn nebo plný náběh velké zakázky. Pokud se vaše firma pohybuje blízko hranice 2 778 MWh nebo 23 611 MWh, hlídejte vývoj spotřeby průběžně.
Jak se na ISO 50001 připravit v pěti krocích?
- Zjistěte, zda se vás povinnost týká: Shromážděte údaje za poslední tři kalendářní roky. Ověřte hranici energetického hospodářství a vlastnické či hlasovací vazby.
- Ujasněte si rozsah: Sepište lokality, budovy, výrobu, dopravu, zdroje a hlavní odběry. Nesnažte se rozsah uměle zúžit, ale ani do něj bez důvodu nezahrnujte vše.
- Určete vlastníka systému: Energetický manažer může systém nebo audity odborně vést. Bez podpory vedení ale obtížně prosadí investice, změny v nákupu nebo odpovědností ve výrobě. ISO 50001 ani řešení neshod z auditů nejsou sólo projekty. Aby to fungovalo, musí v tom jet všichni.
- Využijte to, co už vám funguje: Máte ISO 9001, ISO 14001, investiční proces, pravidelné porady, údržbu, čidla, zprávy z energetického auditu nebo kvalitní sběr provozních dat? Nevytvářejte paralelní svět. Udělejte si rozdílovou analýzu stavu vůči ISO 50001 a zaveďte chybějící opatření do každodenních procesů a práce lidí ve firmě, ne vedle nich.
- Naplánujte případnou ISO certifikaci odzadu: Certifikační audit nesmí být první chvíle, kdy se systém skutečně vyzkouší. Počítejte s časem na zavedení, používání systému, interní audit, přezkoumání vedením, odstranění neshod a plánování certifikačního auditu. To zabere několik měsíců. Konkrétní doba závisí na velikosti a složitosti energetického hospodářství, dostupnosti dat a na tom, jaké systémy řízení už firma používá.
Povinnost, ale i cesta, jak najít úspory
Energetický audit nebo ISO 50001 se dá řešit dvěma způsoby.
- První je papírový, ryze pro ten pocit, že je splněno. Ten vytvoří dokumentaci, která se založí do šuplíku a pravidelný stres z dohánění věcí před auditem.
- Druhý je systémový. Ten dá vedení strategický přehled o tom, kde firma energii spotřebovává, kdo ji ovlivňuje a které změny dávají ekonomický smysl. Pomůže lépe řídit náklady, investice i provozní rizika v praxi, nejen na papíře.
Zákon určuje, kdo systém musí mít. Firmy samy rozhodují, zda z něj udělají další byrokracii, nebo nástroj, který jim přináší užitek za hranice compliance a plní cíle, ne šuplíky.
![]() |
Lukáš Gřunděl Autor článku je konzultant systémů řízení podle ISO ve společnosti Top Solution. |
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

| Po | Út | St | Čt | Pá | So | Ne |
| 1 | 2 | 3 | 4 | |||
| 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 |
| 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 |
| 19 | 20 | 21 | 22 | 23 | 24 | 25 |
| 26 | 27 | 28 | 29 | 30 | 31 | 1 |
| 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 |
IT Systems podporuje
| 4.11. | AI a kyberbezpečnost v PLM: synergie nebo riziko? |
| 10.11. | Umělá inteligence v IT infrastruktuře |
| 11.11. | Webinář - Tělo na tělo aneb Multibody pod lupou II |
Formulář pro přidání akce


















