Za poslední roky dramaticky vzrostla konkurence v oblasti poskytování logistických služeb. Velké nadnárodní společnosti stále více bojují s menšími, často pouze lokálními, ale zato velice dynamickými protivníky. Jejich dynamičnost není dána pouze jejich růstem, ale hlavně šíří a nárůstem jejich nabídky. Poptávky na služby už nezahrnují pouze dopravu a skladování. Je třeba umět a přidat něco navíc. Pro úspěch ve výběrovém řízení je třeba mít nějakou konkurenční výhodu. Může informační systém, konkrétně WMS (warehouse management system) používaný pro podporu a řízení skladových operací, zabezpečit konkurenční výhodu? To je odvážná myšlenka, ale co by měl WMS umět, aby konkurenční výhodu přinesl?


Logistický poskytovatel nikdy předem neví, pro jaké druhy klientů bude skladovat. Velice často si ani neklade téměř žádné omezení z hlediska skladovaného zboží. Navíc, jakmile je uděláno rozhodnutí, na přípravu realizace změn zbývá velice krátká doba. Proto musí být připraven na situaci, že přijde klient s novým projektem, na který bude muset pružně reagovat. Každý klient, pro kterého pracuje, má své specifické požadavky na procesy se skladovaným zbožím. A jak se na to dopředu připravit?
Standardní skladovací systém musí splňovat vlastnosti multiklientského prostředí, zvládat klíčové procesy, jako jsou příjem, řízené zaskladnění, řízené vychystání, bezchybná expedice. Ukazuje se, že v systému musí nabízet takovou míru konfigurace, aby byly zabezpečeny i specifické procesy vyžadované klientem VAS (value added services). Mezi tyto procesy patří například sledování sériových čísel jednotlivých kusů výrobků, sekvencování, kitování, různé formy přebalování, tištění různých forem etiket, zákaznických dokumentů, štítkování zboží, přidávání příbalových letáků až po službu mytí obalů. To vše klienti vyžadují, aby bylo v systému evidováno a řízeno.
WMS systém není svět sám pro sebe, ale musí komunikovat s okolním světem. Je požadována schopnost napojení na různé typy transportních systémů (TMS), finančních systémů a systémů klientů. V praxi platí, že každý klient má jiný informační systém, který je schopen odesílat a přijímat data ve svých oblíbených formátech. Logistickému poskytovateli často nezbývá nic jiného, než se přizpůsobit dané situaci a od jednoho klienta přijímá a odesílá data v textových souborech, s dalším klientem komunikuje pomocí XML, s lépe systémově vybaveným klientem využívá EDI. Na takovou variabilitu v propojení by měl být WMS systém určitě připraven.

Co by měl splňovat dodavatel WMS systému?

• znát interní procesy logistického poskytovatele,
• rozumět komunikaci mezi logistickou společností, klienty a jejich systémy,
• znát problematiku a požadavky klientů a orientovat se v jejich logistice.

Jak si správně vybrat dodavatele WMS systému?

Vždy je požadováno, aby cena za implementaci byla co nejmenší. Je to ale správné kritérium při výběru, když systém se nekupuje jen pro řízení toků zboží stávajících klientů, ale i budoucích? Je třeba vybrat dodavatele WMS systému, jenž má hluboké procesní znalosti a dodá WMS systém, který je dobře konfigurovatelný, až „gumový“. V realitě vždy nastává případ, kdy klient přijde se specifickým požadavkem, který nelze pouze nakonfigurovat, ale vyžaduje programovou úpravu. V takovém případě musí být dodavatel schopen úkol vyřešit ve velmi krátkém termínu. To se mu obvykle daří za situace, kdy WMS systém není majetkem třetí strany, se kterou ji musí projednávat.

Co je myšleno standardními procesy?

Komplexní klientský servis je postaven na třech hlavních oblastech – příjem zboží, skladování a výdej zboží. Příjem zboží představuje pro logistického poskytovatele důležitý krok, neboť se stává zodpovědným za došlé zboží a každá chyba uskutečněná na tomto začátku se promítne v dalším procesu. Komunikace mezi logistickým poskytovatelem a klientem by měla ideálně fungovat na základě elektronického způsobu přes EDI a dodávka od dodavatele by měla být označena etiketami s čárovými kódy (SSCC, EAN), které logistický poskytovatel používá pro své procesy. Logistický poskytovatel v praxi přijímá zboží do skladu různými způsoby, například s využitím aviza (receipt advice), nákupních objednávek atd. Při příjmu zboží se v prvé řadě kontroluje počet zaslaných obalových jednotek (colli). Jedná se o manipulační jednotky, tzv. handling units. Není-li zboží opatřeno etiketami, tisknou se. Dále se řeší a systémově evidují procesy kvalitativní kontroly. O ukončení příjmu se elektronicky zasílá potvrzení příjmu zboží klientovi.
Po příjmu zboží probíhá proces řízeného zaskladnění, který se provádí různými způsoby. Využívá se dopředná (put-away) alokace pozic, tzn. určení místa pro uskladnění příchozích palet. Jindy je manipulant naváděn do zón bez předchozích alokací. Uložení palety na danou pozici vždy systémově potvrdí. Logistický poskytovatel informuje pravidelně zákazníka elektronickým způsobem o stavu skladu na základě zprávy o skladových zásobách (inventory report).
Impulzem pro vyskladnění zboží je zákaznická objednávka, kterou klient posílá logistickému poskytovateli elektronickým způsobem. Pro každou objednávku jsou připraveny pick-listy, které se využívají při vychystávacím procesu (picking-process), kdy systém automaticky navádí operátora na příslušné lokace pro požadované zboží dle optimální cesty a různých strategií. Běžné strategie pro vyskladnění jsou FIFO, FEFO. Někdy zákazník požaduje vyskladnit zboží jen určité šarže, či dokonce z určitého příjmu. Cílem tohoto vyskladňovacího procesu je, aby informační systém naváděl operátora nejkratší optimální cestou a při vychystávání nedocházelo k ručnímu přepisování údajů, které by mohlo vést k nechtěným chybám. Vychystané zboží je systémově navázáno (alokováno) na dodací list a opatřeno expedičními etiketami. Pro kontrolu správnosti nakládky se využívá skenování etiket a dodacího listu.
Proces vychystávání (picking) u jednotlivých kusů zboží je často směřován do pozemních lokací nazývaných picking lokace z důvodu nejnižších nákladů na manipulaci. Tyto lokace se postupně vyprazdňují a informační systém musí být schopen zajistit jejich neustálé doplňování automatickým generováním příkazů na doplnění (replenishmentů). Dalším častým procesem u poskytovatele logistických služeb je proces packing – balení požadovaného variabilního zboží dohromady, například příprava dárkových balíčků. Jedná se o již zmiňované služby VAS.

Rychlost rozhoduje

Sada poskytovaných běžných procesů pro klienta je v dnešní době samozřejmostí. Každý logistický poskytovatel má vlastní standardní řešení. Klient při výběrových řízeních nepožaduje pouze obvyklé procesy, ale i specifické služby s přidanou hodnotou. Součástí zadání je i termín rozjezdu. A jak už to bývá, rozhodnutí se sice odsouvá, ale termín realizace nikoliv. Bohužel díky této realitě utíká potřebný čas na budoucí uskutečnění projektu. Proto je rychlost náběhu ostrého provozu ve smluvených termínech klíčovým faktorem. Šibeniční termíny pro rozjezd lze zvládnout pouze s WMS, který je dostatečně pružný, který dokáže zabezpečit nové požadavky ve velmi krátkém čase. To neplatí pouze pro systém, ale svoji roli zde sehrává schopný dodavatel řešení. Velkou výhodou je, když je dodavatel systému i jeho vlastníkem, neboť v případě, že systém vlastní třetí strana, každá programová úprava musí být schvalována, což je časově náročnější a dražší.

Jaký WMS přináší konkurenční výhodu?

Pokud poskytovatel logistických služeb nabízí flexibilní služby, potřebuje flexibilní WMS. Pouze ten, kdo se dokáže rychle přizpůsobit jakémukoliv požadavku, vyhraje. To platí i pro warehouse management system. Musí být flexibilní ve způsobech komunikace s okolními systémy logistické společnosti i se systémy klientů. Musí být flexibilní v oblasti podporovaných skladových operací. Maximální otevřenost systému pro budoucí změny je hlavní kritérium pro výběr WMS. Musí umět to, co dnes nikoho ani nenapadne, protože zítra to bude realitou.

Autoři článku působí ve společnosti Aimtec.