Loni jsme spolu probírali výzvy, kterým čelily tuzemské podniky a většina z nich nějak souvisela s covidem, ať už šlo o vynucený přesun pracovníků na home office, omezení provozu, nebo vážná narušení dodavatelských řetězců. Vše se nějakým způsobem promítlo do vztahu podniků k informačním technologiím. Jak vnímáte současnou situaci, kdy už covid, snad s výjimkou Číny, přestal převracet náš svět naruby? Došly naplnění předpovědi, že změny, které si covid vynutil, budou trvalé? Vznikl tzv. nový normál, o kterém se před rokem tolik psalo? Co jsme si podle vás z období covidu odnesli užitečného a co by bylo lepší zapomenout?

Z mého pohledu žádný nový normál, který by naruby převracel náš svět z doby před covidem, nevznikl. Mám pocit, že nejzásadnějším posunem je stále častěji ta natažená dlaň a očekávání, že někdo přece samozřejmě musí přispět, kompenzovat, dotovat všechny negativní vnější vlivy, protože jak my (firmy, občané) k tomu přijdeme. Přitom právě z období covidu jsme si mohli odnést jedno zásadní poučení. Nic není samozřejmé. Ani právo na kulturu, sport, cestování a vzdělání. Proč by tedy mělo být samozřejmostí, že se naše firmy udrží na trhu jen díky tomu, že to zajistí za nás někdo jiný? Zapomenout bychom měli na všechna ta chaotická plošná omezení a opatření a také na často nesmysluplnou plošnou pomoc.

Při zpětném pohledu na roky 2020 a 2021 mě těší, že žádný z našich zákazníků nebyl kvůli covidu nucen ukončit svoje podnikání. Mnoho z nich dokonce významně rostlo. To znamená, že se dokázali úspěšně adaptovat a překonat překážky.

Změnily nějak zkušenosti podniků z éry covidu jejich postoje a požadavky na ERP systémy? Jaké budou ERP systémy v době postcovidové?

Firmy přestaly vyčkávat a odkládat rozhodnutí související s digitalizací. Automatizace a digitalizace se posunula na horní příčky v jejich cílech. Dříve to byla doména těch, co definují na trhu nové standardy. Dnes už se to stalo standardem pro všechny, kdo tady ještě za pár let chtějí být. Možná více než covid k tomu přispěl stav na trhu práce. Lidé nejsou a v některých oborech už ani nebudou. Proto se mnohem častěji řeší automatizace a robotika ve skladech i ve výrobě, protože zde se návrat do „normálu“ už konat nebude.

Od dodavatelů ERP se pak očekává minimálně zkušenost, která zajistí komunikaci s automatickými linkami, skladovými roboty nebo zakladači. Za samozřejmost se považuje pomoc s návrhem, jak změnit procesy uvnitř firmy. Právě zkušenost, odbornost, a s nimi spojené poradenství, často převažují nad dodávkou toho programu, který ve finále bude firmu řídit. Může být totiž nabitý celou řadou funkcí, které ale bez erudovaného dodavatele firma stejně neumí využít. Právě proto, že také v IT chybí lidé, je mnohem častější, že společnosti tu potřebnou odbornost hledají právě u dodavatele ERP.

I když to v uplynulých dvou letech vypadalo, že globální pandemie je tím nejhorším, co nás může potkat, čelí v současnosti podniky snad ještě většímu problému. Ceny energií jsou pro mnoho podniků existenční hrozbou. Mluví se dokonce o útlumu celých odvětví, resp. jejich přesunu mimo EU. Jsou takové hrozby reálné? Jaká jsou podle vás východiska z této situace?

Dnes to vypadá, že covid byl jen lehkou předehrou k tomu, co zažíváme nyní. Domnívám se, že stojíme na začátku ekonomické krize, která bude mít dopad na všechny, nejen na sektory zásadně ovlivněné cenou energií. Jednoduché řešení nevidím. Na úrovni firem můžeme šetřit a optimalizovat. Energetická politika a energetická soběstačnost jsou úkoly, které musí vyřešit naše vláda.

Každoročně v tuto dobu uvádíte novou verzi informačního systému K2. Bude to platit i letos? Jaké přináší nejvýznamnější novinky?

Po tříleté pauze způsobené covidem letos opět představíme novou verzi K2 živě, 10. listopadu v divadle Reduta v Brně. Z mnoha novinek mě osobně potěšila nejvíce automatizace vystavování dokladů mezi společnostmi v rámci holdingu. Cílíme s Kádvojkou na stále větší firmy a s přeprodeji a přefakturací uvnitř skupiny firem se tak setkáváme stále častěji.

Velké množství novinek přinášíme také do oblasti WMS a výroby. Jejich společným jmenovatelem je zlepšení organizace práce, ať už skladníků, nebo pracovníků ve výrobě.

S novou verzí také definitivně opouštíme zastaralé a neatraktivní uživatelské rozhraní z počátku tohoto tisíciletí. Podstatná část našich klientů už přešla na modernizované uživatelské rozhraní, těm váhavým tímto krokem pomůžeme vydat se správným směrem.

Dále se věnujeme postupnému přechodu uživatelů od desktopu k webu a také výkonu a vysoké dostupnosti K2 ERP.

Proč jste se ve vývoji K2 zaměřili právě na tuto oblast?

Webová K2 postupně nahradí desktopové řešení. Aktuálně už je pro nás standardem na terminálech a tabletech ve výrobách a skladech. Webová K2 postupně nahradí desktopovou aplikaci zcela. Největší překážkou bude zvyk stávajících zákazníků. Motivovat je budeme tím, že některé velmi příjemné prvky uživatelského rozhraní už do desktopu vyvíjet nebudeme.

Optimalizace výkonu a vysoká dostupnost je spojena se stále většími klienty K2. Požadavky na bezvýpadkový provoz, rozkládání výkonu při nárůstu zátěže a počty transakcí nás nutí modernizovat i architekturu jádra K2 ERP.

Jedním z trendů, o kterém se nyní hodně mluví, je tzv. konzumerizace. Do B2B prostředí se stále více promítají postupy a prostředky ze spotřebitelského trhu, z oblasti B2C. Zasáhl už podle vás tento trend i české firmy? A ovlivnil případně nějak vývoj Kádvojky?

My jsme od začátku na trh B2B vstoupili s tím, že chceme firmám nabídnout systém, se kterým budou lidé pracovat stejně komfortně jako s eshopy, ve kterých běžně nakupují doma.

Před třemi roky jsme se rozhodli vstoupit na B2C trh se všemi jeho specifiky. Měli jsme za sebou vyšší desítky implementací našeho B2B řešení a chuť dokázat, že máme skvělý produkt i pro další část trhu, kde vidíme obrovský potenciál také u našich stávajících zákazníků. Velkoobchodní firmy si stále více uvědomují, že mohou napřímo oslovit konečného spotřebitele a vytvořit tak další prodejní kanál. Trendem pro výrobní firmy je D2C, tedy přímá distribuce ke konečnému spotřebiteli. Dnes máme velmi dobré reference z B2C a umíme nabídnout řešení už od grafického návrhu.

B2B i B2C pro nás představují v podstatě stejný produkt. Tím, že se jedná o nativní součást K2 ERP a pracuje se stejnými daty jako ostatní části systému. Je nám tak v podstatě úplně jedno, jaké prvky B2C si například přeje klient využít ve svém B2B. Vývoje K2 se proto prakticky tento trend netýká.

Konzumerizaci tak vnímám spíše jako výzvu pro firmy, aby odbouraly morálně mrtvé aplikace, které historicky plnily roli B2B kanálu.

Není tajemstvím, že možnosti komplexních informačních systémů, jako je i vaše K2, nejsou v řadě případů využívané naplno. Jak pracujete s vašimi zákazníky, aby se to u nich nestávalo a využívali možnosti Kádvojky na maximum?

Až nastane okamžik, kdy budou naši klienti využívat K2 naplno, bude jasné, že nám ujel vlak. Musíme být stále minimálně o krok před zákazníky, aby v případě potřeby doháněli oni nás. V opačném případě bychom je mohli brzdit a nutit je dívat se po jiném ERP systému. Naštěstí nám stále nedochází energie a každoroční uvolňování nových verzí vytváří prostor pro neustálé posouvání našich zákazníků. Důkazem jsou společnosti jako KOH-I-NOOR HOLDING nebo Alcadrain, které jsou s námi více než 15 let, patří mezi špičku nejen v České republice a stále jim máme co nabídnout.

Nestačí ale jen vydávat nové verze. Dalším předpokladem úspěšného rozvoje ERP u klientů je systematická práce s nimi. Proto v průběhu roku organizujeme akce, kde se společně potkáváme. V rámci podzimní konference STATUS cílíme na majitele a ředitele firem, v rámci jarní Idea Factory dáváme tipy především pro IT a na konci léta se na účetním turné snažíme inspirovat ekonomy. Zásadní zdroj informací představuje také webová K2 TV, která slouží nejen jako přehled možností K2, ale také jako vzdělávací portál, kde mohou naši klienti najít ty nejžádanější kurzy v online podobě. Tyto plošné aktivity jsou pak podpořeny v individuální rovině zástupci našeho obchodu a projektovými týmy, kteří o klienta pečují a perfektně se orientují v prostředí každé ze svěřených firem.

Jedním z často zmiňovaných problémů v procesu výběru a implementace informačního systému jsou nereálná očekávání a současně malá angažovanost managementu na straně zákazníka. Setkáváte se i vy s tímto problémem?

Nereálná očekávání zřejmě zůstanou součástí našeho oboru napořád. Na rozdíl od hmotného světa ten svět IT zdánlivě umožňuje cokoli. Na rozdíl od výrobních nebo velkoobchodních činností se přece u software jedná jen o kus kódu, který nadšený programátor napíše nejlépe do druhého dne. Naštěstí takových případů není mnoho. Pokud tyto tendence dokážeme rozpoznat už ve fázi obchodních jednání a máme pocit, že je nejsme schopni korigovat, v obchodním případu dále nepokračujeme.

S angažovaností managementu na straně zákazníka je to podobné. Jen tam se ten obchod často zastaví samovolně, protože takové firmy nejsou schopny smysluplně definovat potřeby a následně vybrat.

My chceme dělat smysluplnou práci a mít spokojené zákazníky. To se s nereálnými očekáváními a nízkou angažovaností managementu neslučuje.

Dokončili jste v poslední době nějakou implementaci Kádvojky, za kterou byste chtěl zvlášť pochválit váš tým a která může být inspirací pro naše čtenáře?

Významnou, rozsáhlou a velmi úspěšnou implementací bylo nasazení K2 ERP pro 200 konkurenčních uživatelů ve společnosti CENTROPEN. Osobně si nepamatuji tak hladký průběh u společností podobného rozsahu. Vše klaplo bez posunu termínů a významných změnových řízení.

Vždy tvrdím, že o úspěchu rozhodují tři strany. Kvalita produktu, projektový tým na naší straně a projektový tým na straně zákazníka. Za ty první dvě složky umíme ručit. V tomto případě k úspěchu vý­raz­ně přispěl tým Centropenu v čele s generálním ředitelem Martinem Žahourkem. Zapojení nejvyššího managementu nebylo jen formální. Management skutečně operativně rozhodoval a za stranu Centro­pe­nu implementaci řídil a zásadním způsobem tak přispěl k úspěšnému průběhu a vlastně i spokojenosti s výsledkem. V předchozí otázce jste se mne ptal na angažo­va­nost managementu. Tak by ta angažovanost měla vypadat. Dovolím si ještě jednu poznámku. Není to jen o angažovanosti. Rozhoduje také kvalita lidí, kteří management tvoří.

Mám pravdu, když řeknu, že spuštěním informačního systému do ostrého provozu končí implementace, ale pro dodavatele a zákazníka jde v podstatě o začátek dlouhodobé spolupráce? Jak taková spolupráce vypadá v případě Kádvojky? Jak pracujete se zákazníky po implementaci systému? Jak od nich získáváte zpětnou vazbu?

Zákazníci často přirovnávají pořízení ERP systému k manželství. Někteří zkušení dokonce tvrdí, že změna ERP je ještě horší než rozvod. Toto si musí uvědomit obě strany ještě předtím, než do smluvního vztahu vstoupí. Ve finále totiž ta implementace představuje jen jednu část toho, co společně se svými zákazníky prožíváme.

Základním pravidlem pro úspěšnou a efektivní post-implementační spolupráci je to, že se o zákazníka stará stále stejný tým. Tým, který z implementace zná prostředí, terminologii a procesy. Tým, který rozumí provedeným úpravám na míru. Tým, kde fungují často osobní vazby.

Stejně tak z pozice obchodu dohlíží na klienta a také náš tým stejný obchodník. Jen už, na rozdíl od role lovce, více plní roli account ma­na­že­ra. Se získáváním zpětné vazby tak opravdu nemáme problém.

Kádvojka je na našem trhu velmi úspěšná, a proto se logicky nabízí otázka, jestli neuvažujete o expanzi do zahraničí. Pokud ano, tak jakým směrem a na jaká odvětví byste se chtěli zaměřit?

Expanze do zahraničí pro nás představuje velkou výzvu. Přestože celá řada našich klientů už K2 v zahraničí používá, s výjimkou Slovenska se vždy jedná o rozsah omezený jen na nejnutnější legislativu a naši přímou podporu z Česka nebo Slovenska.

Na přelomu roku jsme jako nový potenciálně perspektivní trh pro K2 vybrali Srbsko. Aktuálně pracujeme na lokalizaci, legislativě a vzdělávání místního týmu v Bělehradě, a přitom vyjednáváme s prvními potenciálními zákazníky. Z toho, co zatím o místním prostředí víme, v Srbsku pro Kádvojku prostor rozhodně existuje. Působit chceme ve stejných odvětvích jako u nás, tj. především ve výrobních firmách velkoobchodech a e-commerce.

Loni jsme se spolu bavili také o vývoji na trhu práce v IT odvětví a vy jste se dost kriticky vyjádřil k připravenosti absolventů na zapojení do praxe, a to především v souvislosti s jejich postoji k řešení problémů. Nastal v tomto směru nějaký pozitivní posun? Platí stále, že trh práce v oblasti IT je do jisté míry deformovaný dlouhodobým převisem poptávky?

Situace se rozhodně nezlepšuje, poptávka po IT odbornících je stále obrovská. Pro nás je velkou nevýhodou, že mladí lidé často upřednostňují klid v práci před dalšími atributy. Nakonec wellbeing je teď často skloňované téma.

Klid je ale to, co u nás najít nemohou. Jsme v přímém kontaktu se zákazníky a často je to pořádný adrenalin nejen pro členy implementačních týmů. Cílíme tak na ty, kteří mají chuť něco dokázat a raději překážky zdolávat, než je obcházet. Symbolicky na to i název naší firmy odkazuje.

Rozhovor připravil Lukáš Grásgruber, šéfredaktor časopisu IT Systems.