Pojďme se prosím na úvod krátce ohlédnout za uplynulým rokem. Jaký je váš pohled na vývoj české i evropské ekonomiky a jak se v tomto kontextu dařilo skupině K2?

Velmi zjednodušeně řečeno vnímám uplynulý rok jako pokračování ústupu ze slávy a ukázku neschopnosti konkurovat mimoevropským hráčům. Platí to nejen v segmentu výrobních firem, ale třeba také v segmentu e-commerce. Není to ale jen o letošním roce, je to spíše o výhledu do budoucnosti a směru, kam se Evropa ubírá. Mám pocit, že jsme strašlivě zpohodlněli a zvykli si, že přece máme nárok na to, aby bylo pořád dobře. Trochu mi to připomíná září a povodně. Ve dnech, kdy už začínalo pršet a predikce byly jednoznačné, si stále většina lidí nepřipouštěla, že se něco děje a že zastavit to už nepůjde.

Takže můj pohled na vývoj české a evropské ekonomiky není po­zi­ti­vní. Pokud už půjdeme do detailu, najdeme celou řadu velmi úspěš­ných a špičkových firem. Také pro skupinu K2 byl letošní rok velmi dobrý, poptávka po našich službách a ERP systému K2 má stále rostoucí tendenci. Proto také letos očekávám růst přibližně o 10 %.

Jak postupuje začleňování firmy SLUNO, jejíž akvizice proběhla v roce 2022, do skupiny K2?

Podle plánu. Při začleňování firmy SLUNO jsme se zaměřili především na dva aspekty – firemní kulturu a finanční řízení. Změny stále probíhají, pomáhá nám také to, že od ledna letošního roku SLUNO běží na Informačním systému K2. V byznysu maximálně podporujeme ty oblasti, ve kterých je SLUNO nejsilnější, především retail a logistiku spojenou v posledních letech s robotizací. Za dva roky se nám podařilo vytvořit ve SLUNU dnes už zcela samostatný K2 tým, který má za sebou první tři úspěšné implementace.

Můžete zmínit nějaké zajímavé projekty, které jste v poslední době realizovali a které mohou být inspirací pro ostatní firmy?

Naše největší letošní realizace v řádu stovek konkurenčních uživatelů mají jedno společné. Ve všech těchto případech došlo vedení firem k závěru, že situace se stávajícími ERP systémy je do budoucna neudržitelná, a rozhodlo o změně. Místo přešlapování na místě a hledání důvodů, proč to zase o rok odložit, tak v tuto chvíli úspěšně implementují, nebo dokonce už běží na K2.

Právě umění rozhodnout a jít za vytyčeným cílem, přestože byznys jede naplno, lidé nemají rádi změny a starý systém ještě pořád nějak funguje, je za mne tou největší inspirací pro ty, kteří přešlapují na místě a dál nechávají potíže se svým stávajícím ERP systémem vyhnívat.

Všechny IT projekty ale nejsou tak úspěšné a podle průzkumů často nepřináší očekávané výsledky. Jaké jsou podle vás nejčastější příčiny neúspěchu při zavádění ERP systému? Jde o chyby ve výběru vhodného systému, v přípravě projektu, nebo až v průběhu implementace?

Uvedu dvě příčiny neúspěchu, se kterými se nejčastěji setkávám. Tou první je, že implementace ERP systému mnohdy odhalí všechny neduhy firmy. Často i ty, které zůstávají skryty vlastníkům nebo nejvyššímu managementu. Špatná komunikace mezi odděleními, nízký stupeň motivace, požadavky zaměřené na prospěch jednotlivce nebo oddělení před prospěchem celé firmy jsou jen některými z nich. Pokud se tyto neduhy doplní o nezájem ze strany investora, protože se k ERP přistoupí jako k nákupu zboží, je zaděláno na neúspěch.

Do druhé kategorie patří skutečně špatný výběr informačního systému. V letošním roce se nám opět v několika případech stalo, že se ozval potenciální klient, kde jsme neuspěli ve výběrovém řízení, s tím, že si vybrali špatně. Že upřednostnili sliby a nižší cenu a ve výsledku se dostavilo zklamání a nechuť pokračovat v implementaci. Jako hlavní důvod se kromě nedostatečnosti vybraného ERP v ještě větší míře projevila nekompetence implementačních týmů – neznalost a nezkušenost. Mám tak pocit, že za náš růst někdy může i sama naše konkurence svou neschopností mít dostatek skutečně kvalitních lidí, kterým byste byli ochotni svěřit do rukou budoucnost své firmy. Protože pro úspěšnou budoucnost firem je dobře naimplementovaný a moderní ERP systém jedním ze základních stavebních kamenů.

Jaké otázky by si mělo vedení každé firmy položit, než se pustí do výběru a implementace ERP systému?

Proč chtějí změnu, co od ní očekávají a co jim přinese. Podle odpovědí pak nastavit očekávání finanční náročnosti spojená se zavedením změny ERP systému. Setkáváme se často s velmi detailními požadavky připravenými poradenskými firmami, které naprosto neodpovídají stavu, možnostem, a především potřebám zadavatele. Jako příklad uvedu firmu, kterou poradce přesvědčil o důležitosti velmi komplikovaného řešení pro sklad (WMS), jehož součástí například bylo plně automatické řízení skladníků a optimalizace časových oken na příjmových a expedičních rampách. Geniální řešení mělo jen jednu chybu. Daná firma zaměstnávala pouze dva skladníky a měla jen jednu rampu, a tak dodnes leží připravené řešení v šuplíku. Jedná se o extrém, jehož příčinou bylo především to, že management předal rozhodovací kompetence na poradce, protože on je přece expertem v dané oblasti. Nikdy nedelegujte zavedení nového ERP systému na třetí stranu. Je to stejné, jako byste delegovali řízení firmy. Nemusíte rozumět detailům, ale měli byste umět rozhodnout o tom, co dává a nedává smysl.

Každoročně v tuto dobu uvádíte novou verzi systému K2. Letošní verze se jmenuje Vega. Jaké přináší nejvýznamnější novinky, ať už z hlediska funkčnosti, nebo technologií?

Novinek je jako každoročně mnoho, uvedu jen několik z nich. Do verze K2 Vega jsme přidali modul finančního plánování postaveného nad BI. V oblasti Business intelligence jsme také výrazně rozšířili rozsah pokrytí standardními datovými modely a na ně navazující reporty. Přidali jsme nový modul řízení kvality. Zapojili jsme AI do K2 e-shopu pro podporu překladů, vytváření popisů k produktům.

Představíme také první verzi konfigurátoru, který vnímáme jako klíčový prvek pro všechny firmy nabízející svým zákazníkům možnost individualizace svých produktů. Výrazné rozšíření funkcionality přinášíme s novou verzí také do K2 DMS (document management system), abychom našim zákazníkům ještě více usnadnili bezpapírové fungování.

Jsem velký fanoušek kosmonautiky, a proto se musím zeptat – odkazuje název nové verze K2 na evropskou raketu Vega, nebo je odvozen od něčeho jiného?

V posledních letech spojujeme novou verzi s ginem, který si k příležitosti jejího vydání necháváme uvařit v limitované edici. V letošním roce nás ingredience zavedly do Francouzské Guyany, odkud právě evropská raketa startuje, a tak název verze vznikl. Navíc Vega je nejjasnější hvězdou v souhvězdí Lyry a zároveň druhou nejjasnější hvězdou na severní polokouli, proto jsme trochu z jejího lesku přidali nejen do produktu, ale také do loga verze.

Můžete prozradit, kudy se bude ubírat další vývoj systému K2? Co považujete za aktuálně nejdůležitější trendy v oblasti ERP, na které se ve vývoji K2 zaměřujete?

Naše hlavní směry se nemění. Stále zůstaneme zaměření na výrobní firmy, velkoobchody a e-commerce. Ve všech třech oblastech máme dostatek nápadů, kam podnikový systém K2 posouvat.

Rozhodně nejde jen o rozšiřování funkčnosti. Možná ještě důležitější je, aby systém technologicky nezastarával. Mladí lidé nejen v IT chtějí pracovat s moderními technologiemi. Chceme dostat do naší firmy ty nejlepší lidi a chceme, aby také ti nejlepší chtěli pracovat s K2 u našich klientů. A proto jsme K2 dostali na web a děláme ji hezčí jak z hlediska designu, tak i uživatelsky.

Díváme se ale mnohem dál než jen na uživatelskou stránku ERP systému. Celý letošní rok už jsme intenzivně pracovali na naší budoucnosti, nástupci současné K2 na straně serveru. Vývoj webového klienta K2 je úspěšně za námi, tak je potřeba jít dál, investovat a inovovat, abychom si i za pět let mohli povídat o našem růstu a nehledat příčiny naší stagnace a neúspěchu v okolním světě. Předpokládáme, že první představení konceptu proběhne na naší konferenci v roce 2025.

Umělá inteligence je dnes v oblasti IT tématem číslo jedna. Jsou s ní spojena velká očekávání. Nejsou přehnaná? Pomáhá nám AI k originalitě, nebo k průměrnosti?

Vnímám tzv. umělou inteligenci především jako výborný nástroj, který šetří čas. Prvky AI se u nás ve firmě usadily velmi rychle. Dnes už by si naši vývojáři nebo grafici jen těžko uměli představit návrat zpět. Já sám rád využívám jazykové modely k tomu, abych si lépe zformuloval myšlenky, případně si rozšířil obzory při seznamování se s pro mne novými tématy. Pořád ale vnímám AI pouze jako jeden z nástrojů. Jako pro každý nástroj platí, že kvalita výstupu je v podstatné míře ovlivněna tím, kdo nástroj drží v ruce. Pak může vést využití AI k originalitě. V ostatních případech platí, že princip strojového učení potlačí extrémy a nabídne místo originality dokonalou průměrnost. Pokud tedy za originalitu nepovažujeme faktické chyby, kterých se AI dopouští.

S tím, kde leží reálné přínosy AI, mají velká očekávání jen málo společného. Jejich hlavním motivátorem je snaha vydělat co nejrychleji co největší peníze. Pak platí, že držet se při zemi se v takových případech nenosí.

Myslíte, že vyspělost ERP systému, jeho uživatelská přívětivost a to, že nabízí různé chytré funkce, ovlivňuje i firemní kulturu a atraktivitu firmy jako zaměstnavatele? Zejména mladší generace jsou zvyklé na vzhled a ovládání moderních webových aplikací a pracovat se zastaralým systémem pro ně může být překážkou.

Firemní kulturu formuje vše, s čím se v práci potkáváte. Patří sem kolegové, vedení, zákazníci a firemní prostředí. ERP systém je nedílnou součástí tohoto prostředí. Jedny z prvních dotazů lidí, kteří přichází zajímat se o práci u nás, míří na technologie, které používáme. Před dvěma lety jsem na kariérním veletrhu na jedné vysoké škole viděl asi šedesátiletého pána, který v obleku hlásal směrem ke studentům, že mají přijít pracovat k němu do firmy, protože jsou mladá a perspektivní firma. Těžko se tomu věřilo. Podobně to mohou vnímat zájemci o práci v případě, kdy jim představíte ERP systém z pravěku, který snad slouží aspoň k tomu, abyste dali dohromady účetnictví, ale pro denní práci je zcela nevhodný. Pak se může stát, že důvod neobsazenosti pracovního místa hledáme jinde než u sebe.

Tématem, o kterém spolu pravidelně diskutujeme, je situace na trhu práce a s tím související úroveň vzdělávání, profesní očekávání a životní cíle nastupující generace. V minulosti jste byl k této oblasti hodně kritický. Platí to stále, nebo už jste našel důvod k optimismu?

Pokud vidíte důvod k optimismu, tak sem s ním. Z některých jednání na vysokých školách mám pocit, že to hlavní, co školy zajímá, je, jak nabrat více studentů na úkor konkurenčních škol. Kvantita před kvalitou, koho vezmeme, ten to dodělá, ledaže by tom sám vzdal, nízká motivace studentů, protože projdou dál bez ohledu na to, zda se snaží, či nikoli. To ale není pouze problém vysokých škol. Devalvujeme vzdělání plošně, protože úkol zní jasně: „Naplnit kvóty!“

Jak se vám daří najít ty správné lidi do K2?

Zkusím navázat na předchozí odpověď. Snažíme se podchytit studenty už na střední škole a nabídnout jim kurzy, praxi nebo brigádu, aby poznali, jak to u nás chodí, zvykli si na organizaci práce, technologie a nabrali zkušenosti. Pokud se jim u nás líbí a oni se líbí nám, nabídneme jim možnost pokračování spolupráce při studiu na vysoké škole a poté jako úspěšným absolventům.

To je ale jen jedna linie. Zastáváme názor, že dobrých lidí je dost, jen je potřeba je umět oslovit a zaujmout. Stejně jako budujeme značku K2 směrem k našim zákazníkům, budujeme ji také směrem k lidem, kteří ji tvoří nebo budou tvořit. K2 tým je tak pro nás dalším produktem, který musí být vidět, lidé o něm musí přemýšlet, když uvažují o změně, musí nás oslovit ti, kteří aktivně hledají, a my zase musíme pečovat o ty, kteří se už stali součástí našich firem. Zjednodušeně řečeno nelze jen veškerou energii nasměrovat na trh produktů, velmi podobnou energii musíme dát také trhu práce.

Hodně diskutovaným tématem je teď digitalizace veřejných služeb. I když to není úplně váš obor, dotýká se určitým způsobem každého z nás, ať už jako občana, nebo firmy. Zajímal by mě proto váš názor na aktuální stav a vývoj digitalizace našeho veřejného a státní sektoru.

Ten vlak digitalizace už pomaličku jede, občas zastaví, občas couvne, jak ukazuje čerstvá zkušenost s digitalizací stavebního řízení. Cílová stanice je v nedohlednu, koncepce a plán chybí. Více než cíl se řeší politické aspekty, lobbing a korupce. Na druhou stranu, znám celou řadu privátních firem, které fungují v oblasti IT a digitalizace podobně jako stát a nemají odvahu s tím něco udělat. Přitom odpovědnost je často v rukou jednoho nebo několika majitelů a neexistuje zde časový limit volebního období. Proto na jednu stranu chápu tu komplikovanost prosazení a realizace změny ve veřejném a státním sektoru, na stranu druhou mi chybí jakákoli snaha jít rychleji kupředu. Obávám se, že ani pro vítěze příštích voleb nebude digitalizace státu téma, které si vybere.

Za pár dnů pořádáte již sedmý ročník konference STATUS v brněnském divadle Reduta. Sejdou se zde opět majitelé a ředitelé mnoha českých firem. Co bude na programu konference kromě představení nové verze K2? Co je hlavním mottem letošního ročníku konference?

Hlavním mottem naší letošní konference je právě průměrnost, kterou už jsme zmínili ve vztahu k umělé inteligenci. Považuji průměrnost za největší riziko pro byznys. Průměrnost vede ke stagnaci, nízkým inovacím, malé motivaci apod. Pokud chceme, aby měl český a evropský průmysl a obchod budoucnost, nesmíme se spokojit s průměrností.

Rozhovor připravil Lukáš Grásgruber, šéfredaktor časopisu IT Systems.