Segment společností označovaných jako SMB se stal největším bojištěm na trhu ERP systémů. Proč? Jde o mnohem početnější skupinu než v případě velkých podniků a mnohem bonitnější, než jsou malé firmy. Tak se stává, že když zákazník ze segmentu SMB hledá vhodný ERP systém, najde mezi nabídkami jak levná „krabicová“ řešení slibující odvětvově univerzální funkcionalitu, která však jen málokdy řeší něco více než účetnictví, tak i robustní ERP řešení, jehož široká funkcionalita a komplexnost často nenajde v menší firmě využití a je spíše přítěží. Vysoké pořizovací náklady a nejistý úspěch, to mohou být důvody, proč v poslední době vzrůstá nespokojenost zákazníků s platbami za softwarové licence.

Software as a service

Naštěstí možností, jak využívat software a nevlastnit přitom licenci, dnes narůstá. V posledních letech získává mezi zákazníky stále větší popularitu především využívání aplikací jako služby neboli software as a service (SaaS). V roce 2007 odhadovalo IDC, že do roku 2009 dosáhne trh SaaS 10,7 miliardy amerických dolarů, přičemž meziročně poroste průměrně o 21 procent. Výhodou tohoto způsobu provozování aplikací je především skutečnost, že se zákazník vyhne počáteční nemalé investici za pořízení a implementaci systému a uspoří i na provozních nákladech, hardwaru, školení či lidských zdrojích. Místo jednorázové investice do aplikačního softwarového balíku, která se odepisuje několik let, využívá zákazník softwarovou funkcionalitu na dálku jako službu. Platí jen měsíční paušál, který se pohybuje na úrovni jednotek procent celkových prvotních nákladů, a navíc si pravidelně placené poplatky může odepsat přímo jako provozní náklady, což může být především v dnešních ekonomicky nestabilních podmínkách silným argumentem. K významným výhodám využívání SaaS mimo jiné patří:

• náklady jsou předem známé a bez překvapivých navýšení,
• součástí služby je průběžné vylepšování softwaru a podpora,
• zákazník se může svobodně rozhodnout přejít k jinému dodavateli, pokud služba nesplňuje očekávané přínosy,
• krátká doba implementace,
• daná aplikace je za standardních podmínek dostupná kdekoli a kdykoli.

Nespornou a málo zdůrazňovanou výhodou je i skutečnost, že formou SaaS zákazník při nízkých nákladech dosáhne i na relativně velký systém. Když po čase firma vyroste, může jej snadno rozšiřovat nebo „překlopit“ k sobě. Přitom zůstanou zachována všechna historická data. V případě konvenčního postupu, kdy firma začne s malým systémem a postupně migruje na větší a robustnější systémy, nevyhne se značným nákladům, a to nejen v oblasti vlastního systému, ale i lidských zdrojů, které se musí aktivně zapojovat při analýzách i správě systémů. Všechny tyto kroky navíc zaberou poměrně hodně času. To je ostatně jeden z hlavních důvodů, proč má obchodní model software jako služba obrovský potenciál právě v segmentu malých a středních podniků. Tyto subjekty musí čelit rostoucí konkurenci a často i mnoha novým podnikatelským výzvám, a proto potřebují reagovat rychle. To z nich dělá ideální kandidáty pro využití SaaS – díky tomuto obchodnímu modelu lze totiž zavést infrastrukturu, která by podporovala růst a podnikání firmy, v extrémně krátkém časovém horizontu. Firmy se tak mohou soustředit na hlavní předmět podnikání a ušetřené prostředky využít v jiné oblasti.

SaaS pro stabilitu dodavatelů

Výhody tohoto obchodního modelu však nejsou pouze na straně zákazníka, profituje z něj i sám dodavatel. Může se totiž spolehnout na tržby z pravidelných splátek a díky tomu si zajistit ekonomickou stabilitu. S tou se pak ruku v ruce nese plánování a struktura upgradů softwaru i technická podpora.
Obchodní model SaaS se výrazně liší od „tradičních“ modelů, protože se odvíjí od poskytované služby a jejího přínosu pro zákazníka. Jinými slovy, poskytovatel částečně sdílí podnikatelská rizika se zákazníkem. Cena za využívání aplikace se totiž často stanovuje na základě některého z klíčových výkonnostních či obchodních ukazatelů zákazníka, kterými může být jak obrat, tak i počet uzavřených smluv nebo zakázek.

4× SaaS

V zásadě existují čtyři varianty SaaS architektury, které se liší úrovní vyspělosti. Klíčovými parametry, které je od sebe odlišují, jsou konfigurovatelnost, schopnost provozu pro více nájemců a rozšiřitelnost. Samozřejmě každá úroveň vyžaduje různé schopnosti aplikačního softwaru a odlišné požadavky na přizpůsobení běžných systémů na model SaaS.

1. Řešení na zakázku

V tomto případě každý ze zákazníků využívá svoji vlastní verzi hostované aplikace, která běží jako jedna konkrétní instance pro každého z nich separátně na hostovaných serverech. Pro tento typ řešení se tradiční klient/server aplikace nemusí příliš upravovat.

2. Konfigurovatelné řešení

Druhá úroveň představuje větší flexibilitu softwaru s možností konfigurovatelných metadat, takže více zákazníků může využívat separátní instance se stejným aplikačním kódem. To umožňuje poskytovateli nadále plnit různé požadavky klientů, ale za zjednodušených podmínek správy a údržby na bázi společného kódu. Rovněž v tomto případě jsou potřebné úpravy na softwaru minimální, samozřejmě v případě, že onu konfigurovatelnost již umožňuje.

3. Konfigurovatelné řešení pro více nájemců

Schopnost obsloužit více nájemců v rámci jedné instance provozovaného programu odlišuje tuto úroveň od té předchozí. Tento přístup umožňuje efektivnější využití zdrojů v oblasti hardwaru bez dopadů na koncového uživatele, ale samozřejmě se objevuje otázka rozšiřitelnosti (scalability). Speciálním požadavkem na systém je v tomto případě schopnost v rámci jedné instance provozovat odděleně více společností (zákazníků).

4. Konfigurovatelné rozšiřitelné řešení

V rámci této nejvyšší úrovně SaaS řešení podporuje víceúrovňová architektura tzv. load-balancing nad jedinou aplikační instancí běžící na proměnlivém počtu serverů. Poskytovatel tak může zvýšit nebo snížit kapacitu systému přidáním nebo ubráním serverů bez jakékoli další úpravy v aplikační softwarové architektuře. Je zřejmé, že pro tento typ SaaS řešení jsou nutné patřičné úpravy softwaru, nestačí totiž, aby byl load-balancing podporován pouze na úrovni databáze, ale také na aplikační úrovni. Takový zásah do aplikačního softwaru může v mnohých případech znamenat zásadní změnu architektury.

Rizika

Pokud se hovoří o rizicích spojených s využíváním SaaS, bývá nejčastěji zmiňována bezpečnost. Je to celkem logické, protože firmy si obvykle chtějí udržet svá data „pod pokličkou“ a s využitím modelu software jako služba je vlastně svěřují do cizích rukou, aniž by věděly, jak s nimi bude naloženo. Strach z bezpečnostních rizik se však v poslední době ukazuje jako neoprávněný, protože ochrana serverů a dat na straně poskytovatele bývá často mnohem vyšší než u interních systémů. Navíc je také známo, že pokud chce někdo získat cizí data, většinou to provede pomocí neloajálního zaměstnance, který je vynese ven.
Dalším úskalím, o kterém se v souvislosti se SaaS často hovoří, představuje customizace, tedy úprava aplikací na míru zákazníkovi. To však již v dnešní době není úplně pravda, protože spousta poskytovatelů upravila své aplikace tak, že je možné rozsáhlé úpravy provádět velice jednoduše a intuitivně, a zákazník má tedy možnost sám si aplikaci nastavit dle svých aktuálních potřeb.
Je však s podivem, že tato dvě úskalí nejsou zákazníky označována jako nejvíce negativní stránka SaaS. Naopak, ze studie společnosti Gartner realizované loni v prosinci vyplývá, že uživatelé nejsou spokojeni spíše s vlastnostmi obecně považovanými za pozitiva tohoto konceptu, jmenovitě s inzerovanou nízkou cenou a vysokým výkon. Průzkumu se zúčastnilo celkem 333 předních společností v USA a Velké Británii, přičemž nespokojenost s cenou vyjádřilo celých 42 procent. I přesto necelé tři pětiny respondentů (58 procent) uvedly, že v dalších dvou letech plánují udržovat současnou úroveň využívání SaaS, 32 procent respondentů hodlá využívání SaaS zvýšit, a pouhých deset procent chce využití SaaS snížit, či jej přestat využívat úplně.
Z výzkumu tedy jednoznačně vyplývá, že koncept SaaS má velkou budoucnost, a to nejen vzhledem k probíhající finanční krizi a častým škrtům v oblasti IT, ale především proto, že nabízí skutečnou přidanou hodnotu. Předpokladem však je, že dodavatelé zrevidují svůj přistup a nabídnou opravdovou efektivitu a cenovou výhodnost. Otázkou ještě zůstává, kdy si tento jednoduchý příklad spočítají i čeští zákazníci a lokální dodavatelé ERP systémů začnou SaaS masivněji nabízet.

Autor pracuje jako vedoucí divize podnikových informačních systémů ve společnosti Arbes Technologies.