facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT řešení pro výrobní podniky I , ERP systémy , Plánování a řízení výroby

Digitalizace výroby v roce 2021

Ing. Vladimír Bartoš


Uplynulý rok udělal pro digitalizaci našich životů daleko více než všechny předešlé. Dokonce i ve školách, kde se věnovali informačním technologiím jen okrajově, se zapojili téměř všichni učitelé do on-line výuky. Osahali si speciální komunikační SW, začali využívat elektronické prezentace, animace, sdílení dokumentů. Můj syn se nevyhnul ani on-line výuce tělocviku. Mezi školami jsou však přesto propastné rozdíly. Ty lepší od samého začátku zvolili společnou komunikační platformu, své učitele zaškolili a žáci to pak mají jednodušší a jsou při výuce efektivnější. Ty horší školy nechaly vše bez koordinace. Každý učitel zvolil jiný přístup. A žáci a jejich rodiče se pak mohou zbláznit: Něco přichází mailem, něco Skypem, Teamsy, tyto úkoly je potřeba poslat tam, jiné uložit jinam… Proč ale píšu o školách v článku o digitalizaci výroby?


I mezi výrobními podniky jsou totiž v digitalizaci velké rozdíly. Podniky se strategií se dají přirovnat k přístupu lepších škol a podniky bez strategie jsou zmítány aktivitami jednotlivců. Vedoucí dílny si koupí SW pro řízení vybraných tří strojů, plánovač divize B svůj izolovaný plánovací SW, nákupčí si pořídí SW pro komunikaci s dodavateli, prodejci své CRM… A výsledek? Zmínění jednotlivci jsou ve svých oblastech spokojeni. Vždyť si vypiplali své děti a jsou na ně pyšní. „Zbývá už jen, aby to vše začalo komunikovat, abychom nemuseli pořád přepisovat údaje z jednoho SW do druhého…“. Ale kdo tu komunikaci má zařídit? Široko daleko neexistuje dodavatelská firma, která by se specializovala na propojováním cizích SW. Takže je nutné žádat o spolupráci jednotlivé dodavatele těch již implementovaných SW. A kdo to bude koordinovat? Jaké technologie budou použity? Kdo vyjde více vstříc tomu druhému? Kdo bude zodpovědný za případné vícepráce? Kdo to všechno zaplatí?

Již deset let se mluví o univerzálních rozhraních mezi systémy a vznikly i speciální technologie pro integraci SW. Ale stojí to peníze, vždy to vyžaduje ochotu ke spolupráci dodavatelů všech integrovaných SW a ta není zdaleka samozřejmá. Často se setkáváme např. s potřebou napojit do ERP systému výrobní linku nebo obráběcí centrum s vlastním řídícím SW. Dodavatel stroje a řídícího systému je však jen zřídka ochoten předat dokumentaci ke komunikačnímu rozhraní. Důvodem je jeho snaha prodat ke stroji ještě další své SW a ty by integrací s podnikovým informačním systémem začaly být zbytečné.

Takže kudy z toho ven? Jeden integrovaný SW, který by pokryl všechny potřeby výrobního podniku neexistuje a nikdy existovat nebude. Přesto se však musí firmy snažit minimalizovat počet SW, které budou vedle sebe provozovat. Jádrem bude vždy podnikový ERP systém. Musí pokrýt všechny klíčové procesy od prodeje s EDI komunikací se zákazníky, přes nákup, výrobu, plánování až po ekonomiku a měl by být spojnicí i pro všechny specializované systémy. Je tedy velmi důležité, aby šlo o otevřený ERP systém, který je schopen pro integraci využít více technologií. Pak se dokáže přizpůsobit okolním SW, které mohou být ve schopnostech komunikace omezenější. A dodavatel ERP systému musí mít specialisty, kteří umějí a chtějí ERP systém propojovat s dalšími SW.

Na jaké SW v rámci digitalizace výroby nejčastěji narážíme? Můžeme je rozdělit do tří skupin:

  • roboty a manipulátory,
  • řídící SW strojů a výrobních linek,
  • specializované SW zlepšující dílčí části podnikových procesů.

Roboty a manipulátory jsou z hlediska integrace s podnikovým systémem obvykle nejméně náročné, často je vůbec není potřeba napojovat. Pracují autonomně, snímají své okolí a provádějí předdefinované úkony. Náš klient z potravinářství např. nahrazuje několik lidí ve výrobě roboty, kteří budou obracet zrající sýry.

Řídící SW strojů jsou pro integraci s ERP systémem daleko větší příležitostí. K tomu, aby začaly správně pracovat, potřebují vědět, co mají vyrábět, kolik toho mají vyrobit, jaký program mají použít apod. Všechny tyto informace obsahuje ERP systém ve výrobních příkazech. A ERP naopak potřebuje zpětnou informaci o tom, jak výroba probíhala. Implementujeme nyní paralelně 4 výrobní firmy s takovou integrací. Elektrotechnická firma má 170 různorodých strojů pro automatické osazování plošných spojů a jejich kontroly. Komunikace je obousměrná a čas odezvy na vyhledání údaje a zpětnou vazbu se musí pohybovat pod 200 ms. V japonské automotive firmě napojujeme do řízení s elektronickým kanbanem 250 strojů. Cílem je úkolovat stroje údaji z výrobních příkazů a nahlašovat práci automaticky snímanými údaji. Ve firmě na výrobu tlakových lahviček pro spreje se zase napojujeme na komplexní výrobní linky hned v několika výrobních bodech. Na stejném terminálu kombinujeme pokyny pro řídící systém linky s údaji ERP systému. V lisovně zase zavádíme MES s dotykovými obrazovkami, kde operátoři vybírají z naplánované fronty výrobních příkazů aktuální příkazy k realizaci, tahem dávají pokyny na mobilní terminály skladníkům k závozu strojů svitky, hlásí práci pouhým potvrzováním předvyplněných množství ze snímačů zdvihů, tisknou paletové štítky s QR kódy a skladníci pak jednoduchými skeny vyrobené artikly zaskladňují nebo posouvají na další pracoviště. Velké dotykové displeje motivují operátory vyhodnocováním ukazatelů z ERP systému, zobrazují výkresy a dokumentaci a zajišťují efektivní spolupráci s mistry a údržbou. U dalších klientů jsme zase pomáhali s automatizací skladových operací. Nejde jen o optimalizaci umístění, ale je potřeba přímo komunikovat s automatizovanými skladovacími systémy. U klienta vyrábějícího nábytkové hrany řídíme z ERP vysokozdvižné vozíky při vyskladňování. Skladník naskenuje vyskladňovací seznam a stiskne plyn vozíku. Ten sám najede do správné regálové buňky a zobrazí skladníkovi množství artiklu k vychystání. Skladník provede manipulaci a smáčkne plyn. Vozík se posune do další buňky dle seznamu a opět zobrazí pokyny k manipulaci … Podobně napojujeme i KARDEXy – skříně s pohyblivými regály. Příležitostí je mnoho a každý stroj či mechanismus pro nás představuje jiné možnosti komunikace, řízení a připojení.

A co specializované SW zaměřené na dílčí části podnikových procesů?

Sem bych určitě zařadil APS plánování. Každý solidní ERP systém obsahuje sofistikované MRPII plánovací mechanizmy s optimalizací množství k výrobě a nákupu v čase napříč zakázkami. Ale jakmile zabrousíme do podrobného rozvrhování operací do omezených kapacit pokročilými metodami, dochází ERP systémům dech a musí nastoupit specializovaný APS. Ale ten nemůže fungovat izolovaně. Musí převzít optimalizované výrobní příkazy z ERP systému, včetně kusovníků, postupů, strojů a jejich kapacitních kalendářů, nákupních objednávek a zakázek, případně sekundárních omezení a dalších údajů dle specifik výroby. Teprve pak je APS schopen rozvrhovat a kvalita rozvrhování je závislá na kvalitě rozvrhovacích metod. Často vyvíjíme speciální rozvrhovací metody na míru konkrétním zařízením. A frontu operací je pak nutné vrátit do ERP systému pro vizualizaci na jednotlivých pracovištích a pro evidenci reality. Nedávno jsme dokončili implementaci v jedné z výrobních továren SIEMENSu. Podle slov plánovače je efekt ohromující. Zatímco dříve plánovali s rezervami mezi příkazy a operacemi v hodinách až dnech a polotvary museli ukládat do meziskladů, dnes navazují operace mezi pracovišti jedna na druhou tak, že mohli mezisklady minimalizovat a díly se převážejí rovnou z pracoviště na pracoviště. Úspora manipulace, skladových prostor, časů přestavení, snížení průběžných dob výroby, rozpracovanosti… To všechno jsou efekty kvalitního APS plánování a jeho integrace s okolím.

Dalším specifikem je vytěžování faktur a dokumentů. Dlouho omílané téma považuje většina čtenářů laiků za dávno vyřešené, ale v praxi to tak jednoduché není. Je potřeba mít kvalitní skenovací a vytěžovací SW, který dokáže nejen převést grafiku na znaky s minimální chybovostí, ale dokáže i vzniklý text rozebrat do strukturovaných informací. O jakého jde v dokumentu zákazníka, jaký výrobek, množství, částku, co je variabilní symbol, co jsou daně… To správně identifikovat vyžaduje samoučící se SW. Dokud je chybovost nad 3 %, efekt vytěžování je minimální. Účetní vám řekne, že je pro něj jistější údaje přepsat do ERP systému než je nahrát a pak kontrolovat položku po položce a hledat chyby očima. Takové řešení včetně efektivní integrace stojí kolem 350.000,- Kč a vyplatí se firmám, které zpracovávají velké množství dokladů a zároveň nemají možnost strukturovaného předávání dokumentů s ERP systémy partnerů např. pomocí EDI elektronické komunikace, jako je to běžné v automotive průmyslu nebo u řetězců.

A jak jste na tom vy? Máte informační strategii směřující k úspěšné digitalizaci vaší firmy nebo spíše nakupujete dílčí SW a zalepujete nedostatky jednoho systému systémem jiným? Máte podnikový systém a dodavatele, který je schopen a připraven integrovat do něj další systémy nebo budete řešit komunikaci ručním přepisováním údajů?

Vladimír Bartoš Vladimír Bartoš
Autor článku je ředitelem pro strategii společnosti MINERVA ČR a.s.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

5 tipů, jak vybrat WMS pro vaši firmu

Řešíte dnes a denně pohyb zboží ve skladu? Warehouse Manage ment System je softwarové řešení navržené, sestavené a vyladěné pro správu a optimali­za­ci skladových operací a obecně veškerých procesů ve skladu. Pomáhá mimo jiné v řízení pohybu zboží, sledování skladových zásob, plánování příchodu a odchodu zboží, a díky těmto superschopnostem zefektivňuje správu skladu.