Problematika Supply Chain Managementu navazuje úzce na výchozí uspořádání logistického řetězce. Logistický řetězec představuje komplexní propojení trhu surovin a trhu spotřeby až po konečného spotřebitele. Je tvořen řadou procesů, jejichž realizace přísluší různým organizačním součástem, které samy o sobě představují hodnototvorný řetězec, jak jej na příklad ve svých pracích formuloval Porter.

Logistický řetězec je obvykle chápán především jako řetězec hmotných vztahů, poněvadž zahrnuje jednotlivé hmotné toky, avšak od tohoto pojetí nelze oddělovat stránku nehmotnou, kdy jsou obsahem řetězce především informační toky. Základem hmotných toků je přemisťování a uchovávání předmětů uspokojujících potřeby konečného spotřebitele. Součástí jsou i předměty s tímto uspokojením potřeb související, např. obaly, nedokončené výrobky, materiál či osoby. Nehmotné toky představují informace potřebné k realizaci toků hmotných. Objekty, které se v logistickém řetězci vyskytují, je možné rozdělit na aktivní a pasivní. Pasivní prvky představují objekty (jak hmotné tak nehmotné), které tvoří vlastní prvky procházející logistickým řetězcem. Patří mezi ně suroviny, materiál, nedokončené a hotové výrobky, osoby, odpad a informace. Aktivní prvky slouží k přemisťování pasivních prvků. Mezi tyto prvky spadají prostředky pro manipulaci s hmotnými předměty, např. dopravní prostředky, nakladače, vykladače, skladovací zařízení apod., jakož i informační technologie a informační systémy pro zpracování informací (např. zařízení pro automatické vážení, čtení čárových kódů apod.). Řízení všech procesů v rámci dodavatelského řetězce, počínaje zajištěním surovin na zhotovení produktu a konče dodávkou konečnému spotřebiteli, představuje Supply Chain Management. Jde o zdůraznění systému, který umožňuje v rámci hodnotvorného řetězce dodat zákazníkovi potřebný produkt nebo službu. Vzhledem k narůstající specializaci a s ní související kooperaci je ovládnutí tohoto řetězce otázkou zajištění konkurenční schopnosti. Konkurence mezi jednotlivými podniky, respektive mezi jednotlivými hodnototvornými řetězci, se tak mění na konkurenci mezi jednotlivými dodavatelsko-odběratelskými řetězci, tj. mezi jednotlivými Supply Chain. Cílem řízení dodavatelského řetězce je optimalizace všech zahrnutých činností, což ve výsledném efektu znamená zkrácení lhůt dodávek, snížení nákladů na dodávky a rovněž i pružnější reakci na potřeby konečného zákazníka.

Management takového řetězce nabízí řadu otázek pro rozhodování, čímž se současně stává platformou pro nové, flexibilní pojetí těchto řetězců. Jedná se zejména o následující otázky:

. Co nakoupit? Od koho nakoupit?
. Kde vyrábět? Kdy?
. Jaké produkty vyvíjet?
. Jak načasovat zavedení nových výrobků na trh?
. Máme při výrobě využít kooperací?
. Co prodávat zákazníkovi? Za jakou cenu?
. Jaký termín můžeme přislíbit?
. Jaký je nejrentabilnější způsob dodání produktů zákazníkovi ve slíbeném termínu?

V dodavatelských vztazích dochází k zásadnímu posunu tím, jak si podniky uvědomují důležitost spolupráce s nejlepšími dodavateli a snaží se s nimi vytvořit pevnější strategické aliance. To podporuje koordinace procesů od vývoje produktů, zajištění zdrojů, plánování požadavků až po prodej v rámci podniku a na mezipodnikové úrovni. Smyslem úspěšného řízení je překročení hranic podniků. Ve stále více odvětvích podnikání dochází k poznání, že všichni účastníci hodnotového řetězce musí reagovat na proměnlivost poptávky a řízení jejího pokrytí jako jediný kompaktní subjekt. Budeme-li posuzovat celý řetězec z pohledu marketingové filozofie, tj. uspokojení potřeb zákazníka, pak lze konstatovat, že řešení, které není plně integrované s logistickými procesy a jednotlivými vzájemně se doplňujícími hodnototvornými řetězci účastníků Supply Chain, může podnik dostat do situace, kdy dá zákazníkovi přísliby, které není schopen splnit. Jakmile něco takového nastane, nepomůže k záchraně těchto vztahů ani ten nejnápaditější marketing a prodejní kampaně.

Dynamické řízení zakázek v hodnotovém řetězci
V neustále se měnícím provázaném systému firem je řízení zakázek nesmírně náročným úkolem. Dynamické řízení hodnotových řetězců, od vývoje produktu, přes plánování, nákup, prodej až po servis, vyžaduje, aby všichni mluvili jedním "jazykem". Tímto jazykem je konzistentní úplná báze informací, která obsahuje data o produktech, komponentech, dodavatelích a o výsledcích jednotlivých aktivit. Zde nabývá na významu propojení pomocí sítě, přístup ke společné bázi informací a další. Reakce na změny vyžaduje nejkratší možný čas, aby se podniky mohly narychlo přizpůsobit klesající poptávce. Pokud podniky nespolupracují v logistickém řetězci, začnou v důsledku poklesu poptávky narůstat zásoby všeho druhu. Ve stále rostoucím počtu odvětví dnes dochází k poznání, že všechny články rozšířených logistických řetězců nebo hodnotových řetězců musí jednotně reagovat na výkyvy poptávky a řízení dodávek. Nejdál je v tomto smyslu automobilový průmysl.Řízení se tedy rozšiřuje z logistického řetězce vlastního podniku na logistické řetězce podniků zahrnutých do příslušného hodnotového řetězce. Zásady řízení by měly sledovat:

. průhlednost mezi jednotlivými články,
. spolupráci,
. inteligentní podporu rozhodování,
. realizační schopnosti,
. spolupráci ve strategickém i operativním řízení procesů.

Výzvy dodavatelského řetězce (Supply Chain) lze formulovat takto:

1 . Navrhněte a analyzujte vhodnost strategie SC ještě před realizací.
2. Spolupracujte při plánování požadavků pro zpřesnění prognózy.
3. Spolupracujte při plánování dodávek.
4. Překleňte propast mezi plánováním a realizací.

Funkce Činnosti Obsah řešení
Strategické plánování Analýza scénářů návrhu sítě Analýza nákladů, zisku a nutných kompromisů v oblasti zákaznických služeb v logistickém řetězci s možností alternativních zdrojů, výroby, distribuce a dopravy.

Analýza klíčových ukazatelů
Analyza klíčových ukazatelů a sledování odchylek od cílových hodnot.

Optimalizace servisního rozpočtu
Stanovení strategických cílů pro úroveň servisních zásob s cílem maximalizovat využití zařízení při minimalizaci investic do náhradních dílů.

Společné plánování požadavků
Plánování požadavků Stanovit, řídit a optimalizovat budoucí požadavky ve spolupráci se zákazníky, dodavateli a distribučními partnery.

Spolupráce v poptávce
Předávání očekávaných požadavků zákazníků k dodavateli a potvrzených dodávek opačným směrem.

Plánování prodeje
Integrace finančních, obchodních, sortimentních plánů a plánů maloobchodního prodeje. Vyhodnocování a aktualizace plánu podle aktuální situace.

Společné plánování dodávek
Mezipodnikové víceúrovňové plánování dodávek Stanovení objemu a lhůtového plánu výroby, nákupu a přepravy pro optimální synchronizaci dodávek a požadavků mezi různými úrovněmi hodnotového řetězce.

Dodavatelská spolupráce
Předávání informací o materiálových požadavcích a požadavcích na doplnění zásob mezi zákazníky a dodavateli.

Spolupráce v oblasti zásob
Předávání informací o materiálových požadavcích, stavu zásob, cílovém stavu zásob a plánech doplňování zásob.

Optimalizace zisku
Stanovení sortimentního plánu založeného na optimalizaci kritických zdrojů a materiálů s cílem dosažení maximálního zisku.

Plánování výroby
Tvorba plánů výroby na základě disponibilních kapacit a materiálových možností.

Plánování doplňování zásob
Stanovení množství pro doplnění zásob při současném sledování průběžné doby, expedice a omezení na straně prodejce.

Rozvrhování
Rozvrhování ve výrobě a uvolňování výrobních zakázek.

Plánování dopravy
Návrh plánů dopravy a využití přepravních prostředků.

Servisní služby
Plánování zásob dílů Stavy zásob pro různé strategie objednávání.

Plán doplňování zásob dílů
Návrh objednávek a přepravy s ohledem na průběžnou dobu, kapacity, důležitost dílů.

Plánování servisních služeb
Plán servisních prohlídek s cílem uspokojení zákazníků a optimalizace servisních kapacit.

Principy integrace dodavatelských řetězců
Integrace dodavatelských řetězců je klíčovým faktorem úspěchu při jejich řízení. Uplatňují se při ní principy komunikace, koordinace a kooperace.

Komunikace mezi jednotkami vede ke sdílení informací. Nežádoucí efekty je možné potlačit včasnou výměnou informací o plánovaných akcích, prognózách poptávky a kapacitách jednotlivých členů řetězce.
Koordinace akcí jednotek dodavatelského řetězce přispívá k lepší výkonnosti celého systému.

Kooperace znamená společné řešení problémů, při kterém může nastat synergický efekt, kdy je efektivnost celého řetězce větší než souhrn efektivností všech jeho částí.

Výzva a příležitost pro automobilový průmysl
Většina společností v automobilovém průmyslu se usilovně snaží stát se "světovou třídou" ve smyslu být konkurenceschopné na světovém trhu. Avšak proto, aby se firmy staly a také zůstaly konkurenceschopnými, musí vyvíjet strategie, zdokonalovat schopnosti a znalosti, které jim a jejich dodavatelům umožní dosáhnout udržitelných, souvislých a nepřetržitých zlepšení, jež budou trvale snižovat náklady.

Budování silných vazeb s klíčovými dodavateli je hlavní součástí tohoto procesu. Avšak přestože většina velkých výrobců automobilů pohání a řídí rozvojové programy svých dodavatelů, velmi málo z toho se dostane za primární dodavatele k jejich vlastním partnerům. Výrobci očekávají, že tato "první vrstva" dodavatelů bude svým vlastním dodavatelům řídit rozvojové programy sama.

Má-li se průmysl stát globálně konkurenceschopným, každá vrstva dodavatelského řetězce musí vyvinout vazby ke svým vlastním dodavatelům. Firmy v každé dodavatelské vrstvě potřebují pomoc a podporu ve zdokonalení své konkurenceschopnosti, zvláště pak co se týče jejich kvality, nákladů a dodávek. Řešením je Supply Chain Management.

Prostřednictvím správného fungování a činnosti dodavatelského řetězce (Supply Chain) mohou firmy porozumět tomu, jak vše se vším souvisí a zapadá do sebe. Zlepšují se procesy ve všech článcích řetězce, což se odráží v inovacích. Posiluje se vztah se zákazníkem. Všechny tyto perspektivy vedou ke zlepšení finančních výsledků jednotlivých společností. Není tedy zapomenuto např. na žádnou ze základních perspektiv strategického systému řízení a měření výkonnosti podniku podle metody Balanced Scorecard. Význam Supply Chain Managementu pro automobilový průmysl podtrhuje skutečnost, že 70 % výrobních nákladů představuje nákup materiálů a částí.

Závěr
Jak zákazníci, tak i dodavatelé začínají v současné době oceňovat výhody užších vazeb a společné práce. Vytvářejí fungující partnerství založená na tzv. vzájemném vlastním zájmu. Tato filozofie se ukázala být mnohem efektivnější než existence protichůdných vztahů v minulosti. Dnes znamená rozvoj a spolupráce s dodavatelem mnohem víc než pouhé překonávání jednotlivých izolovaných problémů. Ve všech sektorech průmyslu můžeme rozeznat rostoucí porozumění tomu, že dokonce i nejlepší firmy jsou pouze tak silné, jak nejslabší je článek v celém dodavatelském řetězci. Proto, aby výrobky a komponenty byly konkurenceschopné na světovém trhu, je nezbytný prvotřídní světový dodavatelský řetězec.

Zákazníky a dodavatele je nutné přivést dohromady. Firmy nesmí vidět jen individuální obchody, reálné vlastní zisky plynoucí z kvality, úrovně nákladů a dodávek. Musí dbát také na zlepšení kvalitativní úrovně partnerství mezi jednotlivými společnostmi. Čím větší je otevřenost a důvěra mezi firmami, tím lepších výsledků lze dosáhnout v kvalitě, nákladech, dodávkách i partnerství.

Jakými nástroji je možné budovat a upevňovat partnerství mezi zákazníkem a dodavatelem? Partneři v dodavatelském řetězci se musí naučit navzájem si blíže rozumět a podporovat otevřenou diskusi. Změněné přístupy se příznivě projeví v produktivitě a v redukci nákladů. Zvětší se spolehlivost dodavatelů. Za moderní metody a techniky k dosažení stanoveného cíle lze označit učení se navzájem a tzv. "learning by doing" (učení se v praxi). Jen touto cestou může firma identifikovat skutečnou příležitost. Otevřenost a komunikace v dodavatelském řetězci, jež podporuje důležité obchodní vazby a společné cíle, vyústí ve vzájemný prospěch.

Zákazníci od svých dodavatelů požadují stále se zvyšující úroveň kvality, celkového výkonu a hodnoty za nižší cenu. Proto, aby podnik přežil a byl úspěšným za současných podmínek, není změna volbou, nýbrž naléhavou nutností.