facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 11/2004

Srdcem banky je CBS

Vývoj v oblasti centrálních bankovních systémů

Ing. Pavel Juřík


Staré centrální informační systémy již v mnoha případech nevyhovují současným požadavkům moderních bank. Banky proto přechází od vlastního vývoje bankovních systémů k novým produktům. Problémem je zajištění úspěchu migrace. Jednou z variant přechodu je outsourcing bankovního systému.



Centrální bankovní systém je "srdcem" každé obchodní banky. Zajišťuje vedení všech druhů účtů, provádění bankovních a účetních operací, vede databázi informací o klientech (jména, adresy, poplatky, úroky) a podporuje manažerský informační systém a reporting. Typický centrální bankovní systém je rozdělen na pět hlavních částí:
· modul informací o zákaznících (customer information system),
· zpracování depozit (deposit processing system),
· zpracování úvěrů (loan accounting system),
· hlavní kniha (general ledger system),
· reporting (MIS a EIS).

Většina bankovních systémů (core banking system, CBS) vznikla jako řešení "šitá na míru" jednotlivých bank již před mnoha lety (tzv. legacy systémy) a byla postavena na platformě mainframe počítačů IBM. Jejich provoz byl dávkový (jednou denně zpracování v noci), protože CBS byly koncipovány jako procesní systémy. Skladování a archivace dat byly nákladné a v té době nebyly ani prioritou.

Příklad z praxe: Vývoj centrálního bankovního systému v Citibank

Změny bankovního prostředí jako jsou globalizace, regulace a rozvoj distribučních kanálů, se projevily na vzrůstu požadavků kladených na informační systémy. Před bankovními manažery tak vyvstává řada otázek. Podobně tomu bylo před několika lety i v Citibank.

Citibank si jako většina velkých bank v 70. letech vyvinula vlastní centrální bankovní systém. Byl nazván Bank in a Box, protože měl být snadno implementovatelný v zemích, kde Citibank působila. Měl podpořit velmi smělou obchodní strategii banky, která se jí vyplatila (corporate banking, private banking, kreditní karty). Napsán byl v jazyku Business Basics a nasazen byl na počítačích od firmy Perkin-Elmer. Bank in a Box se později stal základem pro nový bankovní systém Cosmos vyvinutý v roce 1977, který byl již napsán v Cobolu a běžel na počítačích IBM.
Původně byl Cosmos určen pro evropský trh, a byl proto nasazen v Německu (1977), Belgii (1979) a Londýně (1981). Nakonec se ale stal celosvětovým systémem Citibank a byl nasazen ve 40 zemích. V roce 1992 byl vývoj Cosmosu předán do vývojového centra banky (CITIL) v Indii. Zde se stal základem pro bankovní systém MicroBanker, který se úspěšně prodával do bank také mimo skupinu "Citi" (přes 100 zákazníků).
Cosmos byl velmi úspěšným systémem, problémy ale způsobilo předání zdrojových kódů každé zemi, kde byl nasazen. Během devadesátých let existovalo v 94 zemích celkem 59 různých verzí. Náklady na vývoj a údržbu systému rostly. Jen opatření pro Y2K stály Citibank 400 mil. USD. Banka se proto několikrát snažila vyvinout nový systém, ale bez úspěchu.
Impulzem pro rozhodnutí o finálním výběru nového bankovního systému se staly změny v Evropě. Tzv. druhá bankovní direktiva Evropské komise umožnila bankám reorganizovat svoji obchodní síť v Evropské unii a zřídit jediné sídlo banky a jemu podřízené pobočky v jednotlivých státech. Citibank by mohla provozovat jeden centrální bankovní systém v Londýně nebo Dublinu a také ušetřit kapitál dosud nutný pro existenci 12 dceřinných bank v EU. Pro takovou reorganizaci ale banka potřebovala centrální systém s relační databází a s podporou "multi-entity" a "multi-currency".
Jedním z řešení mohla být úprava Cosmosu (nákladné a časově náročné), další variantou bylo převzetí systému ze Citibank Canada (vlastní vyvinutý systém + dokoupené moduly) nebo FlexCube od indické společnosti i-flex Solutions. Poslední varianta se ze shortlistu dostala velmi rychle na první místo. Systém byl k dispozici ihned (byl vyvinut v roce 1997).I-flex navíc znal velmi dobře prostředí Citibank a systém používal technologii Oracle stejně jako "Citi".
FlexCube byl nejprve v roce 2001 pilotně nasazen pro Finsko (v Londýně). Systém byl nasazen za devět měsíců a plně se osvědčil. Velmi rychle následovaly implementace pro Rakousko, Dánsko, Norsko, Lucembursko, Švédsko, Belgii a další evropské státy. Ve střední Evropě jako první FlexCube nahradil bankovní systém v polské Bank Handlovy, kterou Citibank koupila. Pro českou a slovenskou pobočku byl systém spuštěn v červnu 2004. Do konce roku 2004 systém nahradí Cosmos i ve většině poboček Citibank v Asii a Latinské Americe. Ve všech zemích bylo vedle rozšíření funkčnosti dosaženo výrazné úspory provozních nákladů.


Změna přístupu bank
Současná doba ale vyžaduje zpracování v reálném čase (24×7), analýzy a data mining klientských dat pro marketingové, scoringové a manažerské účely. Dnes se proto tyto systémy těžkopádně a draze přizpůsobují novým požadavkům doby, ať už to jsou kanály přímého bankovnictví, CRM nebo regulatorní požadavky centrálních bank. Každá změna je drahá a časově náročná. Jeden z českých bankéřů již před lety nazval CBS používaný jeho bankou "dinosaurem", kterého je těžké živit a kolem něhož je třeba stavět interface pro spoustu dalších subsystémů. Až do konce devadesátých let dvacátého století si banky myslely, že vlastní bankovní systém je jejich konkurenční předností. O chybnosti tohoto názoru je však přesvědčily nejen úspěšné migrace nebo "start-up" bank s řešením od specializovaných firem, ale také obtíže a vysoké investice do akce Y2K, kdy s problémy sháněly původní programátory, kteří znali již dávno nepoužívané programovací jazyky i původní architekturu řešení. Takovéto situace mají šanci se stále opakovat, protože u řady systémů a subsystémů ani neexistuje řádná dokumentace. Současně je to důvod, proč dále platit stovky specialistů IT divizí bank, odhlédneme-li od problémů spojených s jejich případným propouštěním. Například o aplikace bankovních systémů německé HVB Bank se stará přes 3 000 specialistů, u Swedbank to je 800. U rakouské regionální banky Oberbank to je okolo 80 pracovníků, o provoz se stará dalších 40 a podobná situace je u většiny bank. Nedávný průzkum magazínu The Banker ukázal, že u většiny bank tvoří náklady na údržbu CBS 30 až 50 % jejich rozpočtů na IT.

Nové technologie
Moderní bankovní systémy je možné provozovat na cenově mnohem výhodnějších platformách než mainframe, jako jsou Unix nebo Windows NT (snadnější podpora i získání odborníků). Jejich další výhodou je otevřenost a snadná integrace s dalšími externími moduly (například distribuční kanály), rozšiřitelnost a spolehlivost. Bankovní sektor nyní prochází obdobím zásadních změn produktových a distribučních strategií (přímé bankovnictví, mobilní prodej, samoobslužné zóny). Rostou požadavky na znalost chování klientů (marketing, řízení rizik) a na poskytování dat pro reporting centrálním bankám (Basel II, Anti-Money Laundering), burzám a akcionářům (corporate governance, IFRS). Požadavkem bank na CBS je také zajištění rostoucího počtu transakcí v reálném čase, s rychlou dobou odezvy a zálohováním dat a možností odbavit klienty na pobočkách a v ostatních distribučních kanálech off-line v případě krátkodobého přerušení provozu systému. Klienti i pracovníci banky musí mít kdekoli a kdykoli přesné informace o účtech. Takové nároky vedou k nutnosti zavést middleware podporující tyto požadavky. Potřeby bank v přímém bankovnictví a dalších oblastech vedly k zavedení systémů klient/server, které se snadno implementují a řídí a jsou celkově méně nákladné.

Odvaha nebo nutnost rozhodnutí?
Vyměnit hlavní bankovní systém však není jen otázkou nákladů a zaměstnanosti, ale především velkým rizikem. Na 70 % dotazovaných bankéřů v průzkumu časopisu The Banker zhodnotilo riziko jako vysoké nebo velmi vysoké. Až 83 % účastníků tohoto průzkumu řeklo, že náklady na migraci na nový systém překročí 5 mil. USD. Důležitým faktorem změny je také čas. Doba nutná pro implementaci nového CBS je odhadována obvykle na 12 až 24 měsíců. Ještě delší doba se odhaduje u bank, které v posledním desetiletí neprovedly významné zásahy do systému (až pět let). Změnu však nelze stále odkládat.

Dodavatel

Produkt

Sanchez Computer Associates

Profile

i-flex Solutions

Flexcube

FNS

B@NCS-24

Infosys

Finacle

Temenos

Globus

Phoenix International

Phoenix Banking Solution

SystemAccess

Symbols

M&I EastPoint

M&I CBS

Kindle

Bankmaster&Branch Power

Open Solutions

Core Banking



Co banky posuzují u nabídek dodavatelů?
1. systém je již provozován u jiných bank podobné velikosti a zaměření,
2. úspěšnost zvládnutí implementací,
3. cena,
4. ošetření rizik implementace,
5. odborná podpora a projekt management dodavatele,
6. existující vztahy a zkušenost s dodavatelem,
7. hodnocení analytiků.

Vlastní systém nebo outsourcing?
Jak tedy nyní budou banky rozhodovat o změně svých bankovních systémů? Preference "domácího řešení" výrazně klesá. Nekonkurenční prostředí IT divizí bank vede k vysokým vývojovým nákladům a zaměření jen na "svou" banku neumožňuje čerpat praktické zkušenosti na trhu. Vlastní řešení je neprodejné dále, a proto bude vždy dražší než "balíčkový" produkt od některého z dodavatelů na trhu. Rychlý vývoj informačních technologií a potřeb bank tyto náklady dále zvyšuje. Druhou variantou je nákup řešení od některého z dodavatelů, s úpravami podle potřeb banky. Do nedávné doby takové systémy nakupovaly jen menší banky. Podobné rozhodnutí však v poslední době přijímá stále více středně velkých i největších bank (například Citibank, Handelsbanken, Erste Bank, HVB Group, Lloyds Bank). Tato volba přináší moderní, flexibilní, "up-to date" produkt s rychlou implementací a kvalitní podporou. V neposlední řadě je řešením outsourcing bankovního systému. Výhodou jsou nejenom nižší náklady, resp. jejich přechod z investic do provozních nákladů, ale i větší jistota úspěchu migrace. Společnosti, které ho zajišťují, totiž často provádějí systémové integrace, projekty výměny hlavních systémů a jejich outsourcing nejen pro banky, ale i telekomunikační a další společnosti. Jejich zkušenosti s plánováním a řízením velkých a rizikových projektů jsou proto mnohem větší než u bank samotných.

Příklady implementace moderních bankovních systémů
Z našeho regionu můžeme uvést několik příkladů implementace moderních bankovních systémů. Erste Bank se v roce 1999 rozhodla implementovat systém Symbols od SystemAccess (Singapur) v České spořitelně, Erste Bank Hungary a maďarské Posta Bank. V České spořitelně byly Symbols implementovány pro divizi Treasury a Corporate. V současné době se připravuje přechod z verze 5 na verzi 8. Systém Symbols si vybrala také rakouská banka WSPK pro svou pobočku v České republice. Migraci dat z rakouské servisní společnosti Spadat, implementaci Symbols, úpravu aplikací, interface na další systémy a celé projektové řízení pak v roce 2003 dodala společnost Ness CEE. V současné době se připravuje outsourcing celého systému pro WSPK, který bude zajišťovat rovněž Ness v centrále banky v Jindřichově Hradci. Dnes má tato profitabilní banka v ČR sedm poboček a vede 28 000 soukromých a firemních účtů. Symbols celkem používá asi 60 bank, zejména v Asii a na Blízkém Východě a zčásti i v Evropě. FlexCube od britské firmy i-flex si nedávno vybrala Citibank pro své lokální pobočky a také HVB Group. Citibank a HVB jsou příkladem bank, které ke změně systému nutí fakt, že jejich skupinu tvoří několik bank, z nichž každá provozuje jiný bankovní systém. Má-li se dosáhnout úspor nákladů na IT, je třeba systém v rámci skupiny standardizovat - buď vybrat jeden z existujících systémů, nebo koupit nové řešení. Dalším příkladem moderního bankovního systému může být švýcarský Temenos. Ten si před třemi lety vybrala například rakouská Raiffeissen Zentralbank. Ušetřila tím podstatnou část pracovníků svého IT, kteří se do té doby starali o její 25 let starý systém. České banky mají štěstí, že nové bankovní systémy zaváděly teprve před 10-12 lety (KB - Kindle, IPB - Sanches aj.). Ale i zde některé z bank zvažují, jak dále řídit rozvoj svých core banking systémů, protože i je zatěžují náklady na doplňování dalších aplikací, se kterými se původně nepočítalo. Zřejmě již nastala doba změny. Řada bank nyní zvažuje výměnu bankovního systému, nebo již vybírá jeho dodavatele (HVB, Bawag Bank a další). Správné naplánování a řízení implementace budou stejně důležité jako výběr řešení.

Autor, článku, Ing. Pavel Juřík, působí jako account manager ve společnosti Ness CEE.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Automatizace ve výrobě potravin není výsadou jen velkých firem. Jak na to krok za krokem s ERP systémem?

Stejně jako většina podniků, čelí i potravinářská výroba v dnešní době řadě výzev: nedostatku kvalitních zaměstnanců, vyso­kým cenám energií i zdražování surovin. K tomu se přidává velmi přísná legislativa a nutnost hlídat řadu ukazatelů u surovin i hotových výrobků.