- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (79)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
Tematické sekce
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tiskBranové sekce
![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Partneři webu
IT SYSTEMS 11/2004
Srdcem banky je CBS
Vývoj v oblasti centrálních bankovních systémů
Ing. Pavel Juřík
Staré centrální informační systémy ji v mnoha případech nevyhovují současným poadavkům moderních bank. Banky proto přechází od vlastního vývoje bankovních systémů k novým produktům. Problémem je zajitění úspěchu migrace. Jednou z variant přechodu je outsourcing bankovního systému.

Centrální bankovní systém je "srdcem" kadé obchodní banky. Zajiuje vedení vech druhů účtů, provádění bankovních a účetních operací, vede databázi informací o klientech (jména, adresy, poplatky, úroky) a podporuje manaerský informační systém a reporting. Typický centrální bankovní systém je rozdělen na pět hlavních částí:
ˇ modul informací o zákaznících (customer information system),
ˇ zpracování depozit (deposit processing system),
ˇ zpracování úvěrů (loan accounting system),
ˇ hlavní kniha (general ledger system),
ˇ reporting (MIS a EIS).
Větina bankovních systémů (core banking system, CBS) vznikla jako řeení "itá na míru" jednotlivých bank ji před mnoha lety (tzv. legacy systémy) a byla postavena na platformě mainframe počítačů IBM. Jejich provoz byl dávkový (jednou denně zpracování v noci), protoe CBS byly koncipovány jako procesní systémy. Skladování a archivace dat byly nákladné a v té době nebyly ani prioritou.
Změna přístupu bank
Současná doba ale vyaduje zpracování v reálném čase (24×7), analýzy a data mining klientských dat pro marketingové, scoringové a manaerské účely. Dnes se proto tyto systémy těkopádně a draze přizpůsobují novým poadavkům doby, a u to jsou kanály přímého bankovnictví, CRM nebo regulatorní poadavky centrálních bank. Kadá změna je drahá a časově náročná. Jeden z českých bankéřů ji před lety nazval CBS pouívaný jeho bankou "dinosaurem", kterého je těké ivit a kolem něho je třeba stavět interface pro spoustu dalích subsystémů. A do konce devadesátých let dvacátého století si banky myslely, e vlastní bankovní systém je jejich konkurenční předností. O chybnosti tohoto názoru je vak přesvědčily nejen úspěné migrace nebo "start-up" bank s řeením od specializovaných firem, ale také obtíe a vysoké investice do akce Y2K, kdy s problémy sháněly původní programátory, kteří znali ji dávno nepouívané programovací jazyky i původní architekturu řeení. Takovéto situace mají anci se stále opakovat, protoe u řady systémů a subsystémů ani neexistuje řádná dokumentace. Současně je to důvod, proč dále platit stovky specialistů IT divizí bank, odhlédneme-li od problémů spojených s jejich případným propoutěním. Například o aplikace bankovních systémů německé HVB Bank se stará přes 3 000 specialistů, u Swedbank to je 800. U rakouské regionální banky Oberbank to je okolo 80 pracovníků, o provoz se stará dalích 40 a podobná situace je u větiny bank. Nedávný průzkum magazínu The Banker ukázal, e u větiny bank tvoří náklady na údrbu CBS 30 a 50 % jejich rozpočtů na IT.
Nové technologie
Moderní bankovní systémy je moné provozovat na cenově mnohem výhodnějích platformách ne mainframe, jako jsou Unix nebo Windows NT (snadnějí podpora i získání odborníků). Jejich dalí výhodou je otevřenost a snadná integrace s dalími externími moduly (například distribuční kanály), roziřitelnost a spolehlivost. Bankovní sektor nyní prochází obdobím zásadních změn produktových a distribučních strategií (přímé bankovnictví, mobilní prodej, samoobsluné zóny). Rostou poadavky na znalost chování klientů (marketing, řízení rizik) a na poskytování dat pro reporting centrálním bankám (Basel II, Anti-Money Laundering), burzám a akcionářům (corporate governance, IFRS). Poadavkem bank na CBS je také zajitění rostoucího počtu transakcí v reálném čase, s rychlou dobou odezvy a zálohováním dat a moností odbavit klienty na pobočkách a v ostatních distribučních kanálech off-line v případě krátkodobého přeruení provozu systému. Klienti i pracovníci banky musí mít kdekoli a kdykoli přesné informace o účtech. Takové nároky vedou k nutnosti zavést middleware podporující tyto poadavky. Potřeby bank v přímém bankovnictví a dalích oblastech vedly k zavedení systémů klient/server, které se snadno implementují a řídí a jsou celkově méně nákladné.
Odvaha nebo nutnost rozhodnutí?
Vyměnit hlavní bankovní systém vak není jen otázkou nákladů a zaměstnanosti, ale předevím velkým rizikem. Na 70 % dotazovaných bankéřů v průzkumu časopisu The Banker zhodnotilo riziko jako vysoké nebo velmi vysoké. A 83 % účastníků tohoto průzkumu řeklo, e náklady na migraci na nový systém překročí 5 mil. USD. Důleitým faktorem změny je také čas. Doba nutná pro implementaci nového CBS je odhadována obvykle na 12 a 24 měsíců. Jetě delí doba se odhaduje u bank, které v posledním desetiletí neprovedly významné zásahy do systému (a pět let). Změnu vak nelze stále odkládat.
Co banky posuzují u nabídek dodavatelů?
1. systém je ji provozován u jiných bank podobné velikosti a zaměření,
2. úspěnost zvládnutí implementací,
3. cena,
4. oetření rizik implementace,
5. odborná podpora a projekt management dodavatele,
6. existující vztahy a zkuenost s dodavatelem,
7. hodnocení analytiků.
Vlastní systém nebo outsourcing?
Jak tedy nyní budou banky rozhodovat o změně svých bankovních systémů? Preference "domácího řeení" výrazně klesá. Nekonkurenční prostředí IT divizí bank vede k vysokým vývojovým nákladům a zaměření jen na "svou" banku neumoňuje čerpat praktické zkuenosti na trhu. Vlastní řeení je neprodejné dále, a proto bude vdy draí ne "balíčkový" produkt od některého z dodavatelů na trhu. Rychlý vývoj informačních technologií a potřeb bank tyto náklady dále zvyuje. Druhou variantou je nákup řeení od některého z dodavatelů, s úpravami podle potřeb banky. Do nedávné doby takové systémy nakupovaly jen mení banky. Podobné rozhodnutí vak v poslední době přijímá stále více středně velkých i největích bank (například Citibank, Handelsbanken, Erste Bank, HVB Group, Lloyds Bank). Tato volba přináí moderní, flexibilní, "up-to date" produkt s rychlou implementací a kvalitní podporou. V neposlední řadě je řeením outsourcing bankovního systému. Výhodou jsou nejenom nií náklady, resp. jejich přechod z investic do provozních nákladů, ale i větí jistota úspěchu migrace. Společnosti, které ho zajiují, toti často provádějí systémové integrace, projekty výměny hlavních systémů a jejich outsourcing nejen pro banky, ale i telekomunikační a dalí společnosti. Jejich zkuenosti s plánováním a řízením velkých a rizikových projektů jsou proto mnohem větí ne u bank samotných.
Příklady implementace moderních bankovních systémů
Z naeho regionu můeme uvést několik příkladů implementace moderních bankovních systémů. Erste Bank se v roce 1999 rozhodla implementovat systém Symbols od SystemAccess (Singapur) v České spořitelně, Erste Bank Hungary a maďarské Posta Bank. V České spořitelně byly Symbols implementovány pro divizi Treasury a Corporate. V současné době se připravuje přechod z verze 5 na verzi 8. Systém Symbols si vybrala také rakouská banka WSPK pro svou pobočku v České republice. Migraci dat z rakouské servisní společnosti Spadat, implementaci Symbols, úpravu aplikací, interface na dalí systémy a celé projektové řízení pak v roce 2003 dodala společnost Ness CEE. V současné době se připravuje outsourcing celého systému pro WSPK, který bude zajiovat rovně Ness v centrále banky v Jindřichově Hradci. Dnes má tato profitabilní banka v ČR sedm poboček a vede 28 000 soukromých a firemních účtů. Symbols celkem pouívá asi 60 bank, zejména v Asii a na Blízkém Východě a zčásti i v Evropě. FlexCube od britské firmy i-flex si nedávno vybrala Citibank pro své lokální pobočky a také HVB Group. Citibank a HVB jsou příkladem bank, které ke změně systému nutí fakt, e jejich skupinu tvoří několik bank, z nich kadá provozuje jiný bankovní systém. Má-li se dosáhnout úspor nákladů na IT, je třeba systém v rámci skupiny standardizovat - buď vybrat jeden z existujících systémů, nebo koupit nové řeení. Dalím příkladem moderního bankovního systému můe být výcarský Temenos. Ten si před třemi lety vybrala například rakouská Raiffeissen Zentralbank. Uetřila tím podstatnou část pracovníků svého IT, kteří se do té doby starali o její 25 let starý systém. České banky mají těstí, e nové bankovní systémy zaváděly teprve před 10-12 lety (KB - Kindle, IPB - Sanches aj.). Ale i zde některé z bank zvaují, jak dále řídit rozvoj svých core banking systémů, protoe i je zatěují náklady na doplňování dalích aplikací, se kterými se původně nepočítalo. Zřejmě ji nastala doba změny. Řada bank nyní zvauje výměnu bankovního systému, nebo ji vybírá jeho dodavatele (HVB, Bawag Bank a dalí). Správné naplánování a řízení implementace budou stejně důleité jako výběr řeení.
Autor, článku, Ing. Pavel Juřík, působí jako account manager ve společnosti Ness CEE.
ˇ modul informací o zákaznících (customer information system),
ˇ zpracování depozit (deposit processing system),
ˇ zpracování úvěrů (loan accounting system),
ˇ hlavní kniha (general ledger system),
ˇ reporting (MIS a EIS).
Větina bankovních systémů (core banking system, CBS) vznikla jako řeení "itá na míru" jednotlivých bank ji před mnoha lety (tzv. legacy systémy) a byla postavena na platformě mainframe počítačů IBM. Jejich provoz byl dávkový (jednou denně zpracování v noci), protoe CBS byly koncipovány jako procesní systémy. Skladování a archivace dat byly nákladné a v té době nebyly ani prioritou.
Příklad z praxe: Vývoj centrálního bankovního systému v Citibank
Změny bankovního prostředí jako jsou globalizace, regulace a rozvoj distribučních kanálů, se projevily na vzrůstu poadavků kladených na informační systémy. Před bankovními manaery tak vyvstává řada otázek. Podobně tomu bylo před několika lety i v Citibank.
Citibank si jako větina velkých bank v 70. letech vyvinula vlastní centrální bankovní systém. Byl nazván Bank in a Box, protoe měl být snadno implementovatelný v zemích, kde Citibank působila. Měl podpořit velmi smělou obchodní strategii banky, která se jí vyplatila (corporate banking, private banking, kreditní karty). Napsán byl v jazyku Business Basics a nasazen byl na počítačích od firmy Perkin-Elmer. Bank in a Box se později stal základem pro nový bankovní systém Cosmos vyvinutý v roce 1977, který byl ji napsán v Cobolu a běel na počítačích IBM.
Původně byl Cosmos určen pro evropský trh, a byl proto nasazen v Německu (1977), Belgii (1979) a Londýně (1981). Nakonec se ale stal celosvětovým systémem Citibank a byl nasazen ve 40 zemích. V roce 1992 byl vývoj Cosmosu předán do vývojového centra banky (CITIL) v Indii. Zde se stal základem pro bankovní systém MicroBanker, který se úspěně prodával do bank také mimo skupinu "Citi" (přes 100 zákazníků).
Cosmos byl velmi úspěným systémem, problémy ale způsobilo předání zdrojových kódů kadé zemi, kde byl nasazen. Během devadesátých let existovalo v 94 zemích celkem 59 různých verzí. Náklady na vývoj a údrbu systému rostly. Jen opatření pro Y2K stály Citibank 400 mil. USD. Banka se proto několikrát snaila vyvinout nový systém, ale bez úspěchu.
Impulzem pro rozhodnutí o finálním výběru nového bankovního systému se staly změny v Evropě. Tzv. druhá bankovní direktiva Evropské komise umonila bankám reorganizovat svoji obchodní sí v Evropské unii a zřídit jediné sídlo banky a jemu podřízené pobočky v jednotlivých státech. Citibank by mohla provozovat jeden centrální bankovní systém v Londýně nebo Dublinu a také uetřit kapitál dosud nutný pro existenci 12 dceřinných bank v EU. Pro takovou reorganizaci ale banka potřebovala centrální systém s relační databází a s podporou "multi-entity" a "multi-currency".
Jedním z řeení mohla být úprava Cosmosu (nákladné a časově náročné), dalí variantou bylo převzetí systému ze Citibank Canada (vlastní vyvinutý systém + dokoupené moduly) nebo FlexCube od indické společnosti i-flex Solutions. Poslední varianta se ze shortlistu dostala velmi rychle na první místo. Systém byl k dispozici ihned (byl vyvinut v roce 1997).I-flex navíc znal velmi dobře prostředí Citibank a systém pouíval technologii Oracle stejně jako "Citi".
FlexCube byl nejprve v roce 2001 pilotně nasazen pro Finsko (v Londýně). Systém byl nasazen za devět měsíců a plně se osvědčil. Velmi rychle následovaly implementace pro Rakousko, Dánsko, Norsko, Lucembursko, védsko, Belgii a dalí evropské státy. Ve střední Evropě jako první FlexCube nahradil bankovní systém v polské Bank Handlovy, kterou Citibank koupila. Pro českou a slovenskou pobočku byl systém sputěn v červnu 2004. Do konce roku 2004 systém nahradí Cosmos i ve větině poboček Citibank v Asii a Latinské Americe. Ve vech zemích bylo vedle rozíření funkčnosti dosaeno výrazné úspory provozních nákladů.
Změny bankovního prostředí jako jsou globalizace, regulace a rozvoj distribučních kanálů, se projevily na vzrůstu poadavků kladených na informační systémy. Před bankovními manaery tak vyvstává řada otázek. Podobně tomu bylo před několika lety i v Citibank.
Citibank si jako větina velkých bank v 70. letech vyvinula vlastní centrální bankovní systém. Byl nazván Bank in a Box, protoe měl být snadno implementovatelný v zemích, kde Citibank působila. Měl podpořit velmi smělou obchodní strategii banky, která se jí vyplatila (corporate banking, private banking, kreditní karty). Napsán byl v jazyku Business Basics a nasazen byl na počítačích od firmy Perkin-Elmer. Bank in a Box se později stal základem pro nový bankovní systém Cosmos vyvinutý v roce 1977, který byl ji napsán v Cobolu a běel na počítačích IBM.
Původně byl Cosmos určen pro evropský trh, a byl proto nasazen v Německu (1977), Belgii (1979) a Londýně (1981). Nakonec se ale stal celosvětovým systémem Citibank a byl nasazen ve 40 zemích. V roce 1992 byl vývoj Cosmosu předán do vývojového centra banky (CITIL) v Indii. Zde se stal základem pro bankovní systém MicroBanker, který se úspěně prodával do bank také mimo skupinu "Citi" (přes 100 zákazníků).
Cosmos byl velmi úspěným systémem, problémy ale způsobilo předání zdrojových kódů kadé zemi, kde byl nasazen. Během devadesátých let existovalo v 94 zemích celkem 59 různých verzí. Náklady na vývoj a údrbu systému rostly. Jen opatření pro Y2K stály Citibank 400 mil. USD. Banka se proto několikrát snaila vyvinout nový systém, ale bez úspěchu.
Impulzem pro rozhodnutí o finálním výběru nového bankovního systému se staly změny v Evropě. Tzv. druhá bankovní direktiva Evropské komise umonila bankám reorganizovat svoji obchodní sí v Evropské unii a zřídit jediné sídlo banky a jemu podřízené pobočky v jednotlivých státech. Citibank by mohla provozovat jeden centrální bankovní systém v Londýně nebo Dublinu a také uetřit kapitál dosud nutný pro existenci 12 dceřinných bank v EU. Pro takovou reorganizaci ale banka potřebovala centrální systém s relační databází a s podporou "multi-entity" a "multi-currency".
Jedním z řeení mohla být úprava Cosmosu (nákladné a časově náročné), dalí variantou bylo převzetí systému ze Citibank Canada (vlastní vyvinutý systém + dokoupené moduly) nebo FlexCube od indické společnosti i-flex Solutions. Poslední varianta se ze shortlistu dostala velmi rychle na první místo. Systém byl k dispozici ihned (byl vyvinut v roce 1997).I-flex navíc znal velmi dobře prostředí Citibank a systém pouíval technologii Oracle stejně jako "Citi".
FlexCube byl nejprve v roce 2001 pilotně nasazen pro Finsko (v Londýně). Systém byl nasazen za devět měsíců a plně se osvědčil. Velmi rychle následovaly implementace pro Rakousko, Dánsko, Norsko, Lucembursko, védsko, Belgii a dalí evropské státy. Ve střední Evropě jako první FlexCube nahradil bankovní systém v polské Bank Handlovy, kterou Citibank koupila. Pro českou a slovenskou pobočku byl systém sputěn v červnu 2004. Do konce roku 2004 systém nahradí Cosmos i ve větině poboček Citibank v Asii a Latinské Americe. Ve vech zemích bylo vedle rozíření funkčnosti dosaeno výrazné úspory provozních nákladů.
Změna přístupu bank
Současná doba ale vyaduje zpracování v reálném čase (24×7), analýzy a data mining klientských dat pro marketingové, scoringové a manaerské účely. Dnes se proto tyto systémy těkopádně a draze přizpůsobují novým poadavkům doby, a u to jsou kanály přímého bankovnictví, CRM nebo regulatorní poadavky centrálních bank. Kadá změna je drahá a časově náročná. Jeden z českých bankéřů ji před lety nazval CBS pouívaný jeho bankou "dinosaurem", kterého je těké ivit a kolem něho je třeba stavět interface pro spoustu dalích subsystémů. A do konce devadesátých let dvacátého století si banky myslely, e vlastní bankovní systém je jejich konkurenční předností. O chybnosti tohoto názoru je vak přesvědčily nejen úspěné migrace nebo "start-up" bank s řeením od specializovaných firem, ale také obtíe a vysoké investice do akce Y2K, kdy s problémy sháněly původní programátory, kteří znali ji dávno nepouívané programovací jazyky i původní architekturu řeení. Takovéto situace mají anci se stále opakovat, protoe u řady systémů a subsystémů ani neexistuje řádná dokumentace. Současně je to důvod, proč dále platit stovky specialistů IT divizí bank, odhlédneme-li od problémů spojených s jejich případným propoutěním. Například o aplikace bankovních systémů německé HVB Bank se stará přes 3 000 specialistů, u Swedbank to je 800. U rakouské regionální banky Oberbank to je okolo 80 pracovníků, o provoz se stará dalích 40 a podobná situace je u větiny bank. Nedávný průzkum magazínu The Banker ukázal, e u větiny bank tvoří náklady na údrbu CBS 30 a 50 % jejich rozpočtů na IT.
Nové technologie
Moderní bankovní systémy je moné provozovat na cenově mnohem výhodnějích platformách ne mainframe, jako jsou Unix nebo Windows NT (snadnějí podpora i získání odborníků). Jejich dalí výhodou je otevřenost a snadná integrace s dalími externími moduly (například distribuční kanály), roziřitelnost a spolehlivost. Bankovní sektor nyní prochází obdobím zásadních změn produktových a distribučních strategií (přímé bankovnictví, mobilní prodej, samoobsluné zóny). Rostou poadavky na znalost chování klientů (marketing, řízení rizik) a na poskytování dat pro reporting centrálním bankám (Basel II, Anti-Money Laundering), burzám a akcionářům (corporate governance, IFRS). Poadavkem bank na CBS je také zajitění rostoucího počtu transakcí v reálném čase, s rychlou dobou odezvy a zálohováním dat a moností odbavit klienty na pobočkách a v ostatních distribučních kanálech off-line v případě krátkodobého přeruení provozu systému. Klienti i pracovníci banky musí mít kdekoli a kdykoli přesné informace o účtech. Takové nároky vedou k nutnosti zavést middleware podporující tyto poadavky. Potřeby bank v přímém bankovnictví a dalích oblastech vedly k zavedení systémů klient/server, které se snadno implementují a řídí a jsou celkově méně nákladné.
Odvaha nebo nutnost rozhodnutí?
Vyměnit hlavní bankovní systém vak není jen otázkou nákladů a zaměstnanosti, ale předevím velkým rizikem. Na 70 % dotazovaných bankéřů v průzkumu časopisu The Banker zhodnotilo riziko jako vysoké nebo velmi vysoké. A 83 % účastníků tohoto průzkumu řeklo, e náklady na migraci na nový systém překročí 5 mil. USD. Důleitým faktorem změny je také čas. Doba nutná pro implementaci nového CBS je odhadována obvykle na 12 a 24 měsíců. Jetě delí doba se odhaduje u bank, které v posledním desetiletí neprovedly významné zásahy do systému (a pět let). Změnu vak nelze stále odkládat.
|
Dodavatel |
Produkt |
|
Sanchez Computer Associates |
Profile |
|
i-flex Solutions |
Flexcube |
|
FNS |
B@NCS-24 |
|
Infosys |
Finacle |
|
Temenos |
Globus |
|
Phoenix International |
Phoenix Banking Solution |
|
SystemAccess |
Symbols |
|
M&I EastPoint |
M&I CBS |
|
Kindle |
Bankmaster&Branch Power |
|
Open Solutions |
Core Banking |
Co banky posuzují u nabídek dodavatelů?
1. systém je ji provozován u jiných bank podobné velikosti a zaměření,
2. úspěnost zvládnutí implementací,
3. cena,
4. oetření rizik implementace,
5. odborná podpora a projekt management dodavatele,
6. existující vztahy a zkuenost s dodavatelem,
7. hodnocení analytiků.
Vlastní systém nebo outsourcing?
Jak tedy nyní budou banky rozhodovat o změně svých bankovních systémů? Preference "domácího řeení" výrazně klesá. Nekonkurenční prostředí IT divizí bank vede k vysokým vývojovým nákladům a zaměření jen na "svou" banku neumoňuje čerpat praktické zkuenosti na trhu. Vlastní řeení je neprodejné dále, a proto bude vdy draí ne "balíčkový" produkt od některého z dodavatelů na trhu. Rychlý vývoj informačních technologií a potřeb bank tyto náklady dále zvyuje. Druhou variantou je nákup řeení od některého z dodavatelů, s úpravami podle potřeb banky. Do nedávné doby takové systémy nakupovaly jen mení banky. Podobné rozhodnutí vak v poslední době přijímá stále více středně velkých i největích bank (například Citibank, Handelsbanken, Erste Bank, HVB Group, Lloyds Bank). Tato volba přináí moderní, flexibilní, "up-to date" produkt s rychlou implementací a kvalitní podporou. V neposlední řadě je řeením outsourcing bankovního systému. Výhodou jsou nejenom nií náklady, resp. jejich přechod z investic do provozních nákladů, ale i větí jistota úspěchu migrace. Společnosti, které ho zajiují, toti často provádějí systémové integrace, projekty výměny hlavních systémů a jejich outsourcing nejen pro banky, ale i telekomunikační a dalí společnosti. Jejich zkuenosti s plánováním a řízením velkých a rizikových projektů jsou proto mnohem větí ne u bank samotných.
Příklady implementace moderních bankovních systémů
Z naeho regionu můeme uvést několik příkladů implementace moderních bankovních systémů. Erste Bank se v roce 1999 rozhodla implementovat systém Symbols od SystemAccess (Singapur) v České spořitelně, Erste Bank Hungary a maďarské Posta Bank. V České spořitelně byly Symbols implementovány pro divizi Treasury a Corporate. V současné době se připravuje přechod z verze 5 na verzi 8. Systém Symbols si vybrala také rakouská banka WSPK pro svou pobočku v České republice. Migraci dat z rakouské servisní společnosti Spadat, implementaci Symbols, úpravu aplikací, interface na dalí systémy a celé projektové řízení pak v roce 2003 dodala společnost Ness CEE. V současné době se připravuje outsourcing celého systému pro WSPK, který bude zajiovat rovně Ness v centrále banky v Jindřichově Hradci. Dnes má tato profitabilní banka v ČR sedm poboček a vede 28 000 soukromých a firemních účtů. Symbols celkem pouívá asi 60 bank, zejména v Asii a na Blízkém Východě a zčásti i v Evropě. FlexCube od britské firmy i-flex si nedávno vybrala Citibank pro své lokální pobočky a také HVB Group. Citibank a HVB jsou příkladem bank, které ke změně systému nutí fakt, e jejich skupinu tvoří několik bank, z nich kadá provozuje jiný bankovní systém. Má-li se dosáhnout úspor nákladů na IT, je třeba systém v rámci skupiny standardizovat - buď vybrat jeden z existujících systémů, nebo koupit nové řeení. Dalím příkladem moderního bankovního systému můe být výcarský Temenos. Ten si před třemi lety vybrala například rakouská Raiffeissen Zentralbank. Uetřila tím podstatnou část pracovníků svého IT, kteří se do té doby starali o její 25 let starý systém. České banky mají těstí, e nové bankovní systémy zaváděly teprve před 10-12 lety (KB - Kindle, IPB - Sanches aj.). Ale i zde některé z bank zvaují, jak dále řídit rozvoj svých core banking systémů, protoe i je zatěují náklady na doplňování dalích aplikací, se kterými se původně nepočítalo. Zřejmě ji nastala doba změny. Řada bank nyní zvauje výměnu bankovního systému, nebo ji vybírá jeho dodavatele (HVB, Bawag Bank a dalí). Správné naplánování a řízení implementace budou stejně důleité jako výběr řeení.
Autor, článku, Ing. Pavel Juřík, působí jako account manager ve společnosti Ness CEE.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z naeho archivu.

















