Finanční sektor je ruku v ruce s telekomunikacemi považován za pionýra v oblasti moderních softwarových technologií. IT je klíčovou součástí všech finančních institucí a v konkurenčním boji může být často zdrojem konkurenční výhody. Je několik oblastí softwarových řešení, které jsou dnes v popředí zájmu finančníků. Podívejme se nyní, co hýbe finančním světem.


Integrace
V minulém a letošním roce proběhla v českých bankách smršť výběrových řízení na téma integrace. Často se jednalo o aplikační integraci, někdy o datovou, někdy o směs obou přístupů. Je v zásadě několik důvodů, proč banky začínají projekty tohoto typu: · Úspora nákladů - velké banky se nijak netají tím, že se potýkají s důsledky heterogenního IT prostředí, které často zahrnuje více než sto různých aplikací nebo systémů. Náklady na provoz a údržbu takových systémů jsou značné, a je proto přirozené, že je snaha počet systémů zredukovat. · Jednotný pohled na zákazníka - jak lze dovodit z předchozího odstavce, je poměrně běžné, že finanční instituce nemají konsolidované informace o svých zákaznících. Pokud má jeden člověk od příslušné finanční instituce kreditní kartu, spotřebitelský úvěr, osobní konto a pojištění, je standardní, že jsou jeho informace uloženy ve čtyřech různých systémech a tyto informace nelze jednoduše propojit. To je samozřejmě velký problém v situacích, kdy se banky snaží předkládat svým zákazníkům nejrůznější personalizované nabídky s cílem jim prodat své další služby - nemají totiž dostatek kvalitních podkladových informací, aby mohli takovou nabídku kvalifikovaně sestavit. · Rychlost uvádění nových produktů na trh - v ostrém konkurenčním boji, který mezi finančními firmami existuje, je rychlost uvádění nových produktů na trh klíčovým faktorem úspěchu (viz vložený příklad z ČSOB Pojišťovny). Firmy musí zajistit, aby změna v obchodním procesu nebo nový obchodní proces byly okamžitě implementovány v informačním systému. To klade nároky na integraci, ale jistě i na samotnou architekturu informačních systémů podporujících nové produkty.

Systémy pro řízení dokumentů
Finanční instituce pracují s velkým množstvím dokumentů, jako jsou smlouvy, výpisy z účtu, likvidační záznamy atd. Již v minulém století byly saturovány základní potřeby v této oblasti pomocí systému pro skenování dokumentů a jejich optickou archivaci. Většina finančních firem dnes dochází k poznání, že tento způsob práce nedostačuje, a objevují se nové požadavky, jakými jsou workflow dokumentů, publikace dokumentů na veřejných webech nebo na intranetu a práce s dokumenty v týmech. Tyto nové požadavky nelze uspokojit starými technologiemi, a proto se implementují nové systémy pro správu obsahu (content management).



Basel II
Basel II je skloňován v bankách ve všech pádech a zdá se být jedním z nejpodstatnějších impulsů poslední doby pro IT investice. Uvádí se, že náklady na Basel II významně převýší náklady na řešení problému Y2K. O co vlastně jde? Basel II jsou nová pravidla pro stanovení potřebné minimální výše kapitálu vypracovaná Basilejským výborem pro bankovní dohled. Nová pravidla kladou hlavní důraz na měření rizik a podporu zlepšování řízení rizik v bankách. Na základě citlivějšího měření rizik pak mohou banky lépe a efektivněji využívat kapitálové prostředky. Z hlediska IT se jedná o architekturu datového skladu. Existují standardní řešení, která ovšem musí být opět integrována do prostředí banky.

Kvalita dat
V souvislosti s přípravou řešení pro Basel II, ale i v souvislosti s projekty unifikace klientských dat, si stále více finančních institucí začíná uvědomovat potřebu kvality dat. Jednoduchý příklad můžeme uvést na adresních údajích. Typický problém je najít osoby, které jsou členy jedné domácnosti, a pro ně vytvořit zajímavou nabídku finančních služeb. Pokud je v databázi velká chybovost v adresních údajích klientů, nepodaří se takovou analýzu dobře udělat a banka tím potenciálně ztrácí příjmy. Dnes existují na trhu nástroje, které řeší verifikaci adresních i neadresních údajů, identifikace osob se společným faktorem (např. stejnou adresou), odstraňují duplicity v klientských databázích, standardizují formáty atd. Na českém trhu je dostupných několik softwarových nástrojů pro tuto oblast, ale pouze jeden (Trillium Software System) respektuje specifika českého jazyka, a je tedy použitelný pro české prostředí.

Autor článku, Tomáš Pavlík, působí jako managing director ve společnosti Profinit.