V posledním desetiletí se v automobilovém průmyslu odehrály obrovské změny, a to především díky rozvoji možností, které poskytují současné informační technologie. Automobilové odvětví těchto možností dokázalo využít dokonale a nyní tvoří naprostou špičku ve využívání IT, přičemž snad jen odvětví high-tech s ním dokáže držet krok. Na počátku IT boomu v tomto průmyslu stála obrovská konkurence značek na celosvětovém trhu a jejím důsledkem je dnes vyšší variabilita produktů, lepší kvalita, rychlejší reakce na požadavky zákazníka a včasnost dodávek bez výjimky. Jediná chyba kdekoliv v řetězci zde znamená fatální následky, a dokonce ani splnění všech požadavků ještě negarantuje jisté místo na trhu. Následující text přibližuje, jakým způsobem mohou firmy řešit výzvy tohoto extrémně konkurenčního průmyslu s podporou informačních technologií.

Business výzvy
Hlavní business výzvy zůstaly stejné jako kdykoliv předtím a v jakémkoliv jiném odvětví - čas a peníze. Nicméně v automobilovém průmyslu musí být vše rychlejší a flexibilnější než kdekoliv jinde. Současný dodavatel nemůže počítat s tím, že po vyhraném výběrové řízení bude celá léta dodávat určitou komponentu např. do Fabií. Po roce může být vyměněn za jiného dodavatele nebo časem využíván pouze částečně, protože konkurenční dodavatel dokáže nabídnout levněji či s lepší kvalitou či designem. Na druhou stranu zase nemusí dodávat pouze jednomu odběrateli, ale může pracovat pro více značek. Globalizace sice vytváří vyšší tlaky, ale také větší příležitosti.

To souvisí s razantní změnou business modelu v autoprůmyslu. Dříve bylo běžné, že si automobilka udržovala spektrum specializovaných provozů (např. nástrojáren pro výrobu speciálních přípravků), které pracovaly jen pro ni. V rámci rychlejších inovací modelů si však automobilky uvědomily, že není nutné využívat plných kapacit svých specializovaných provozů, a tak je transformovaly do samostatných firem. Tyto nové firmy si začaly shánět nové zakázky a automobilky mohly efektivněji a pružněji vyrábět a případně prostřednictvím majority v těchto firmách vytvářet nové zdroje zisků. Vzniklo tak široce otevřené prostředí, kdy všichni mohou spolupracovat se všemi, přičemž rozhodující je ziskovost spolupráce.

Dále se výroba již neodehrává pouze u výrobce automobilů, ale v celém dodavatelském řetězci, přičemž dodavatelé se starají o výrobu zahrnující všechny etapy, včetně předvýrobních etap jako design či konstrukce, které dříve řídila samotná automobilka. Dalším specifikem tohoto odvětví je to, že ačkoliv se u automobilů jedná o výrobu hromadnou, každé vyrobené auto je dnes v podstatě customizované díky širokým možnostem výbavy, techniky a vzhledu.

Z toho vyplývá, že dodavatel musí svůj podnik modernizovat směrem k co nejvyšší kvalitě, výrobní flexibilitě, schopnosti hluboké mezipodnikové komunikace a ke spolupráci ve všech fázích životního cyklu produktu. A to není specifikum pouze špičkových zahraničních řetězců - zde prostě hranice zmizely a i geograficky česká firma musí neustále vyvíjet maximální úsilí a dodávat českému odběrateli výrobky podle špičkových globálních standardů.

Nároky na informační systémy (IS)
V oblasti informatiky je hlavním úkolem automobilových dodavatelů definovat výzvy svého businessu a implementovat či přizpůsobit své podnikové aplikační systémy tak, aby tyto výzvy reflektovaly. Většina společností dnes již využívá nějaký informační systém, který většinou řídí základní podnikové procesy typu finančního účetnictví či lidských zdrojů. Navíc mnoho z těchto systémů funguje víceméně izolovaně, tj. pouze pro vnitrofiremní agendu. Alfou a omegou typického automobilového dodavatele je proto efektivně integrovat mezipodnikovou komunikaci a nasadit systémy, které řeší "core business" - podnikové procesy přinášející obrat a zisk.

Pokud se podíváme na zvláštnosti automobilového odvětví z hlediska, kdy je automobil hromadně vyráběn a montován z mnoha, zpravidla složitých, komponent dodávaných celou řadou dodavatelů, pak klíčovými procesy jsou bezpochyby řízení výroby v celém životním cyklu (PLM) a řízení dodavatelského řetězce (SCM). Toto jsou nejdůležitější oblasti pro dodavatele a výrobce OEM, na které se zde soustředíme. Jestliže bychom chtěli zahrnout také prodejce, pro ně je pak samozřejmě hlavní řízení vztahů se zákazníky (CRM).

Procesy SCM řeší vztahy v oblasti logistiky, které si lze zjednodušeně představit jako lineárně postupující řetěz Dodavatel - Výrobce OEM (Automobilka) - Prodejce - Zákazník se zpětnou informační vazbou. Z hlediska informací vyžaduje moderní dodavatelský řetězec dokonalý pořádek v procesech a v datech a navíc zajištění hladké komunikace mezi IS u dodavatele a IS u odběratele.

Procesy PLM využívají stejné informace, avšak z odlišného pohledu - z pohledu produktu. PLM zahrnuje veškeré informace o jednotlivých fázích životního cyklu produktu, které začínají od Marketingu, přes Design, Konstrukci a Technologii, Výrobu, Montáž, Expedici a Servis až k Inovaci, kde se kruh opět uzavírá. To vše doplněno nezbytným změnovým řízením v kterékoli fázi tohoto životního cyklu. K tomu, aby bylo možné úspěšně řídit životní cyklus jakéhokoliv produktu, musí být produktová data aktuální, jednoznačná a jednoduše dostupná. Obzvláště v automobilovém průmyslu je pak důležitá zpětná dohledatelnost informací o produktech vzniklých někdy i desítky let v minulosti. A nakonec, úspěšné PLM se neobejde bez řádně zdokumentovaného řízení jakosti.

Výrobci podnikových aplikačních systémů pozorně sledují vývoj v automobilovém průmyslu a na základě komunikace se svými zákazníky integrují nejnovější požadavky a potřeby do svých řešení. Patří mezi ně i společnost SAP, která vyvinula řešení specificky orientované na automobilový průmysl, mySAP Automotive, na němž technickou podporu procesů SCM a PLM přiblížíme podrobněji.

MySAP Automotive
Základní filozofií mySAP Automotive je v zásadě pokrýt oblasti, které zákazníka živí. Proto se zaměřuje především na strukturování dat v oblasti produktového cyklu, zajištění logistických procesů jak uvnitř firmy, tak směrem ven. Nástrojem této filozofie jsou pak řešení mySAP PLM a mySAP SCM, které tvoří kostru mySAP Automotive.

Obě tato řešení jsou jakousi základní nabídkou. Ve skutečnosti zákazníci musí sdělit, co konkrétního od nového řešení očekávají a jaké procesy chtějí podporovat, tj. které funkcionality budou potřebovat a které ne. Reálné řešení je modelováno a implementováno na základě konkrétních potřeb. V případě průmyslu automotive nelze například říci "teď nainstalujeme PLM a potom SCM". Procesy jsou někdy tak provázané, že je nelze zařadit do jedné či druhé oblasti, procházejí napříč oběma oblastmi a musí se na nich pracovat společně.

SAP se tedy snaží nabízet řešení pro konkrétní procesy, které zákazník vyžaduje, a ne jenom ty, které má v pevné katalogové nabídce. Takto jsou podporovány skutečné procesy, které mohou začínat v jedné oblasti (např. CRM) pokračují přes SCM a končí kupříkladu v PLM. Tyto procesy se do systému zavádějí jako tzv. technické komponenty. Příkladem takovéhoto procesu "ze života" může být balení výrobků, kdy různí odběratelé požadují různé typy balení podle odlišných norem apod. a tyto požadavky musí být v systému dodrženy a zpracovány v určitém čase.

Filozofie SAP je rovněž specifická v tom, že do životního cyklu výrobku PLM zahrnuje navíc řízení údržby, včetně strojů a budov. Tento přístup vznikl na základě zkušeností, kdy požadavky na změnu výroby mohou také generovat požadavky na změny strojního parku, servisních prohlídek u výrobních zařízení atd.

Dva příklady úspěšného využití IS
Zajímavým příkladem toho, co bylo doposud zmíněno o současných business výzvách, je společnost Volvo Construction Equipment (Volvo CE), která reprezentuje jednu z osmi obchodních oblastí švédské automobilky AB Volvo. Volvo CE je výrobce velkých stavebních zařízení dodávaných ve 130 modelech. V souvislosti s průnikem na asijské trhy roce 1998 firma odkoupila divizi od Samsung Heavy Industries a vytvořila zde společnost Volvo CE Korea.

Hlavním úkolem v nové akvizici bylo vytvořit s podporou mySAP Automotive model řízení, který by zvýšil kvalitu produktů a služeb, zlepšil SCM procesy v dodavatelském řetězci a podpořil růst tržeb a podílu na trhu. Během tří let, tedy od roku 1998 do roku 2001 se podařilo:

. redukovat garantovanou dobu available-to-promise (ATP) z 15 dnů na 48 hodin,
. snížit dobu vývojového cyklu komponent z 26 na 17 dní,
. omezit úroveň zásob o 53 %,
. zvýšit tržby na jednoho pracovníka z 85 000 na 340 000 USD,
. zvýšit tržby o 89 % a podíl na trhu o 17 procentních bodů.

Firma Continental Automotive Systems (CAS), která je předním světovým dodavatelem elektronických brzdových systémů, potřebovala zrychlit a zefektivnit své vývojové procesy s pomocí standardizované dokumentace jednotlivých vývojových kroků. S využitím řešení mySAP PLM, které je integrováno s CAD aplikací CATIA, mohou nyní inženýři a další pracovníci jednoduše získat přehled o aktuálním stavu jakéhokoliv vývojového projektu a na základě přístupových práv provádět změny. Díky tomu se zkrátil vývojový cyklus, omezily se potenciální zdroje chyb a zvýšila se bezpečnost dat v systému.

Ke komunikaci v systému jsou využívány pouze zabezpečené sítě, které CAS hodlá využít i pro komunikaci se svými zákazníky - automobilovými výrobci. V plánu je propojení PLM systému v CAS se zákaznickými CAD aplikacemi, což produktový vývoj ještě více zkvalitní.

Kamil Práza pracuje jako produktový manažer pro oblast SCM a Karel Krupička jako produktový manažer pro oblast PLM ve společnosti SAP ČR.