S ministrem informatiky jsme hovořili o doručování elektronických písemností, České poště, její pobočkové síti a privatizaci, Českém Telecomu a jeho menšinovém akcionáři a o globálních výhodách elektronického podpisu.

Doručování úředních písemností běžnou "papírovou" cestou je extrémně drahé a málo spolehlivé. Připravuje se však řešení, které souvisí s připravovaným spuštěním "portálu veřejné správy". Dá se hovořit o nějakém konkrétním termínu, kdy bude možné doručovat úřední poštu na tento portál?

Ano, tento portál umožní úřadům takové doručování. Samotný portál bude spuštěn v polovině tohoto roku. Nechci však slibovat nereálné, jeho transakční část se bude plnit postupně. Předpokládám, že doručování úředních písemností bude možné touto dobou za rok, tedy v únoru 2004. Předpokládá to ale do té doby přijetí nových právních norem, na kterých se však v současnosti již pracuje.

Jak se daří realizovat vize zpřístupnění některých úředních agend pomocí poštovních úřadoven jako středisek služeb, které nabídnou také například výpisy z nejrůznějších úředních registrů (obchodního, trestů, živnostenského, plátců daně atd.)?

Ano, daří se nám to prosazovat. Věc má dvě stránky. První je legislativní, chceme "zrovnoprávnit razítko" České pošty s razítkem správců jednotlivých registrů. Předpokládám, že tuto věc nejpozději do konce roku vyřešíme. Druhá část je ekonomická. Hledáme možnosti spolupráce se soukromým sektorem, nyní jsme ve fázi, kdy vedeme mnohá jednání. Předpokládám ale, že snad na Vánoce by pošta mohla už začít vydávat výpisy z různých úředních registrů

Domníváte se, že tato funkce České pošty bude pokračovat i po její případné privatizaci?

Předpokládám, že ano. Privatizace není na pořadu dne, bude to tak za 3-4 roky. Tento trend se mezitím prosadí na celém evropském trhu. Pošta si stejně musí hledat další služby s vysokou přidanou hodnotou, aby mohla ekonomicky přežít.

Na Novém Zélandu, jak píše Rogers Douglas - bývalý ministr financí, po privatizaci tamní pošty počet poštovních poboček nejenže nepoklesl, ale naopak poštovní síť jich má nyní asi dvakrát tolik. Jaký vývoj předpokládáte v Česku?

Na Novém Zélandu byla zprivatizována téměř celá státní správa. V Evropě je to většinou opačně. Pošty po racionalizaci a úsporných opatřeních většinou původní struktury poboček ztratily. Hustá síť jim ale právě umožňuje nabízet i jiné než poštovní služby. Poštovní spořitelna, pojištění - tedy to, co už ČP nějakou dobu provozuje. To je také důvod, proč je na tom ČP dobře a nepotřebuje dotace ze státního rozpočtu.

Jak se daří v Českém Telecomu prosadit postupy, který by vedly k levnému přístupu na internet? Je pravda, že minoritní akcionář brání takovému vývoji svou blokační minoritou?

Jde to ztuha. Změna přístupu je velmi obtížná. Nemohu říct, že by menšinový akcionář něčemu bránil. Problém je v tom, že představenstvo a statutární orgány jsou ze zákona odpovědni za výkon svých funkcí všem akcionářům, tedy nejen majoritním. Představa, že by jim stát mohl něco nařídit, je nereálná. To by členové představenstva skončili brzo ve vězení, menšinový akcionáři by je jistě zažalovali. Změny jdou ztuha, nějak se začít ale musí. I když je to předmětem kritiky, tak třeba spuštění ADSL je změna pozitivní.

Ve kterých resortech se bude elektronická komunikace s úřady nejvíce využívat? Budou to finance, spravedlnost nebo jiný resort?

Finance a místní správa. Stavební povolení, poplatky za psa a takové ty běžné agendy. A ve financích především všechny daně. V oblasti spravedlnosti bude nejspíš tento vývoj trvat podstatně déle.

Uplatní se elektronická komunikace a elektronický podpis i v širším měřítku po vstupu do Evropské unie?

Určitě. Je to jeden z důvodů, proč jej podporuji. Myslím, že rozvoj podobných služeb naším vstupem získá novou dynamiku

Mohli by pomocí elektronického podpisu s českými úřady komunikovat i občané žijící v zahraničí a cizinci?

Pokud se vaše otázka týká elektronických voleb, tak předesílám, že nejsem jejich příznivcem. Považuji volby za událost, kdy si člověk má vzít kravatu, dítě za ruku a jít volit pěkně postaru.

Jinak ale ano, elektronický podpis fyzické hranice mezi státy nezná, takže naši občané si mohou svoje věci vyřídit odkudkoli. Pokud se podaří vyjednat vzájemné uznávání elektronických podpisů, což zatím není, tak budou moci takto s námi úředně komunikovat i cizinci. Toho se ale nejspíš já, jako ministr, už nedožiji.