V současné době můžeme ve specializovaném i běžném tisku nalézt řadu personální inzerce, která souvisí se zaměstnáním v oblasti informačních technologií. Obsah následujícího článku je veden snahou ozřejmit pojmy, které souvisí s těmito pracovními pozicemi, a přiblížit jejich obvyklou pracovní náplň. Je samozřejmé, že tentýž obecný popis profese může na různých místech znamenat diametrálně odlišnou realitu. I z tohoto důvodu jsou, pokud je to vhodné, zařazeny pohledy dva – z pozice podniku a z pozice dodavatele informačních technologií.


Programátor
Z doby mých vysokoškolských studií, kdy jsme se ještě trochu pokoutně dostávali k prvním zahraničním materiálům, se dobře pamatuji na článek, který s velkou dávkou nadsázky popisoval rozdíl mezi opravdovými programátory (používali výhradně programovací jazyk Fortran) a takzvanými pojídači koláčů (uživatelé ostatních programovacích jazyků). Text byl poměrně obsáhlý, ale jednu větu si pamatuji dodnes: „Opravdový programátor může, ale nemusí, znát jméno své manželky“. Tento prostý výrok velmi výstižně charakterizuje povolání programátora. Zabývá se velmi intenzivně věcmi, které druzí absolutně nechápou, a všední realita jej někdy míjí. Programátor vytváří pomocí programovacích jazyků a dalších vývojových nástrojů programy, tzn. logické sekvence příkazů, které pak po spuštění na počítači vykonávají požadované funkce. Vše, co denně běží na našich počítačích, jsou výsledky programátorské práce. Programátoři se pochopitelně dále specializují:

I když ve velké většině programátoři ovládají několik programovacích jazyků, neznamená to, že jeden programátor může být automaticky nahrazen jiným. Z profesionálního hlediska jsou nejvíce ceněni programátoři C, C++ a Javy (nezávislé platformy), Visual Basic a databáze jsou až ve druhém sledu. Programátor, který je zaměstnán v IT oddělení nějaké organizace, obvykle programuje a udržuje v chodu aplikace, které tato organizace využívá. Je spíše údržbářem a hasičem požárů, než vývojovým pracovníkem. Naopak profesionálové pracující v softwarehousech a firmách, které vyvíjí programy na zakázku, se plnohodnotně věnují pouze programování a paralelnímu vzdělávání v nových technologických trendech. Tento rozdíl není zvenku tak patrný, nicméně sám jsem byl kdysi považován za dobrého podnikového programátora, ale teprve po zkušenosti mezi programátory z firmy, která vyvíjela zakázkový software do zahraničí, jsem si uvědomil takřka propastný rozdíl mezi těmito dvěma kategoriemi. Je zajímavé, že i když se dnes programování vyučuje na řadě středních a vysokých škol, skutečné programátorské špičky jsou v drtivé většině samouci.

Analytik
Analytik je velmi obecný pojem. Existují analytici finančních trhů i analytici CIA. V souvislosti z informačními technologiemi je to většinou člověk, který je schopen specifikovat, rozklíčovat a vyhodnotit problém a ten pak zjednodušeně, logicky a systémově popsat, tak aby byl pochopitelný i pro ostatní. Analytické myšlení je schopnost vyhmátnout to podstatné, zanedbat to nepodstatné a najít příčinné souvislosti i tam, kde by je nikdo jiný nehledal. Analytici velmi často fungují jako rozhraní mezi běžnými uživateli a programátory a v tomto případě je jejich úkolem převést řeč běžných lidí do takové logiky, kterou je pak programátor schopen naprogramovat. V některých případech je analytikem i programátorem jeden člověk – pozice analytik-programátor.

Pokud najdeme analytika v podniku, pak se jedná obvykle o znalce vnitrofiremních procesů, který je schopen přinášet zadání pro podnikové programátory, nebo nastavovat funkcionalitu modulů informačních systémů podle potřeb podniku.

Pozice analytika u dodavatele softwarových produktů je charakterizována znalostí určité podnikové oblasti a zejména schopností pochopit při návrhu nového softwaru, jaké požadavky a funkcionalitu zákazník požaduje, a to i takovou, kterou zákazník přímo nezmíní. Dále musí uhlídat, aby požadované řešení bylo reálně naprogramovatelné a respektovalo i možnosti použitého programovacího nástroje. Analytiky se obvykle stávají bývalí, zkušení programátoři, které psaní programů už přestalo uspokojovat. Správný analytik by měl působit tak, aby nikdy nedošlo ke známému paradoxu, který říká, že uživatelé nejvíce vyčítají programátorům to, že jim dodali přesně takové řešení, jaké uživatelé požadovali.

Správci
Správci jsou obecně osoby zodpovědné za správu a bezchybné fungování určité svěřené oblasti. Nejčastěji se můžeme setkat s následujícími klony, které se mohou v praxi různě kombinovat a prolínat.
Správce sítě – velmi rozšířený i velmi obsáhlý pojem. Nejčastěji je to technik, který má po hardwarové stránce na starosti všechny počítače propojené do lokální sítě. Jeho starostí je, aby počítačová síť byla funkční a všechny počítače provozuschopné. Vyměňuje porouchané součásti (myši, klávesnice, monitory), přiděluje přístupová práva v rámci sítě, instaluje softwarové produkty. Pozná se podle toho, že mu neustále volají uživatelé s nejrůznějšími problémy a nikdy nemá čas.
Správce operačního systému (někdy také systémový inženýr) – obvyklý na místech, kde běží výkonné servery s robustními operačními systémy (Unix, Linux, VMS, serverové platformy Windows). Má na starosti plnohodnotný a bezpečný běh operačního systému. Při jeho sledování řeší výpadky, přetížení a konflikty, přiděluje přístupová práva a spravuje uživatelské profily, zodpovídá za zálohování a instalace nových verzí.
Správce databáze – tam, kde jsou v rozsáhlých databázích uložena důležitá data (bankovnictví, utility, doprava, zdravotnictví), je za tyto databáze zodpovědný určený specialista. Podobně jako u operačních systémů zabezpečuje bezproblémový běh databáze, řeší uživatelské přístupy k databázi a nastalé konflikty. Rovněž navrhuje a spouští skripty pro hromadná zpracování dat v databázi a zodpovídá za zálohování databáze.

Vedoucí projektu, manažer projektu
Funkce vedoucího projektu na straně podniku může být i stálá, ale obvykle je vymezena pouze dobou, po kterou projekt probíhá. Nejčastěji se stanovuje v případě implementace nového informačního systému. Může se jednat o odborníka najatého zvenku na určitou dobu a konkrétní projekt, může to být i nějaký podnikový specialista, vyvázaný na tuto dobu ze své původní funkce, bývá to i vedoucí podnikové informatiky. Ať už je to kdokoli, jeho úkolem je dovést určený projekt do zdárného konce (termínově, nákladově, a hlavně co se týká očekávaných přínosů). Je to jedna z nejnáročnějších funkcí v oblasti IT vůbec a podrobně jsme se jí zabývali v IT Systems 3/2002.
Vedoucí projektu na straně dodavatele má tentýž úkol jako jeho zákaznický protějšek (i když to mnohdy tak nevypadá). Jeho hlavním cílem je koordinovat činnosti tak, aby smluvní zadání bylo naplněno a dodavatel nepřečerpal předpokládané zdroje, což jsou zejména hodiny vynaložené na realizaci projektu. Vedoucí projektu u dodavatele má obvykle k dispozici projektový tým složený z obchodníků, konzultantů, techniků a programátorů.

Vedoucí podnikové informatiky
Z vlastní zkušenosti mohu říci, že v dobách nadšeného budování podnikových informatik (a nemyslím to nijak pejorativně), to byla takřka vzrušující funkce. Tehdejší vedoucí byli nezřídka programátoři, analytici i manažeři zároveň. Znalostí jsme tehdy neměli tolik, ale nadšení o to více. Kdo to zažil, ví, že to byly bohatýrské časy. Dnes je vedoucí podnikové informatiky standardním administrativním manažerem. Odborné znalosti jsou stále vítané, ale jeho denním chlebem je spíše rozpočet, snižování počtu pracovníků, smlouvy s dodavateli, licenční politika Microsoftu, outsourcing a účast na poradách vedení. Význam a odpovědnosti vedoucího podnikové informatiky se liší podle typu podniku. Ve většině výrobních podniků je obvykle na úrovni středního managementu, ale v oborech, které jsou na IT bytostně závislé (telekomunikace, utility) to bývají skuteční CIO (Chief Information Officer) ve vrcholových manažerských funkcích a se strategickým dopadem pro celou firmu.

Dříve než se definitivně přesuneme na stranu dodavatelů informačních technologií, musím se zmínit, ještě o jedné profesi, která již bohužel patří mezi takřka vyhynulé druhy. Jedná se o operátorky (někdy něžně nazývané klepice). V době, která se mnohým zdá už nekonečně vzdálená, existovali ve výpočetních střediscích místnosti, kde sedávala řada děvčat ve věku okolo dvaceti let, která se zabývala tím, že přepisovala programy i vlastní data z papírových podkladů přímo do počítače. Jak už je to v Čechách zvykem, byly to většinou dívky mimořádně pohledné, které nás, začínající programátory a techniky, inspirovaly k mnohým mimořádným výkonům. Čest jejich památce.
Kromě výše popsaných profesí existují ještě takové, které se vyskytují výhradně na straně dodavatelů informačních technologií.

Obchodní zástupce
Činnost obchodníků je ve všech oborech, IT nevyjímaje velmi podobná. Najít potenciální zákazníky, přesvědčit je o výhodnosti koupi výrobku nebo služby a udržet je pro další spolupráci. Rámcová znalost odborné problematiky je samozřejmě nutná, ale nezastupitelné jsou klasické obchodní dovednosti (komunikace, schopnost vcítit se do problémů zákazníka, znalost a odhad toho, co udělá konkurence atd.).

Presales (předprodejní) konzultant
Presales konzultant je méně frekventovaná pozice na pomezí obchodníka a klasického konzultanta. Jeho úkolem je vést předprodejní jednání. Někdy může dojít k tomu, že zákazník vlastně ani přesně neví, co by si měl koupit, ale zatím pouze hledá řešení určitého problému. Předprodejní aktivity slouží hlavně k seznámení se zákaznickými požadavky a celkovou situací, definici požadavků a navržení optimálního řešení. Pak nastupuje obchodník, který se zákazníkem dohodne konkrétní smlouvy. Tato funkce je obvyklá u velkých firem (SAP, Logica, HP, Oracle). Nejčastěji je využívána tzv. systémovými integrátory, kteří jsou schopni dodat řešení od různých dodavatelů, nebo zajistit jejich vhodnou kombinaci a součinnost.

Konzultant řešení
Konzultant řešení je expert dodavatele, který je detailním znalcem v určité vymezené oblasti. Tradičně to bývá určitý modul informačního systému (účetnictví, finance, výroba, nákup, skladové hospodářství, logistika). Takový specialista, který již prošel řadu firem a realizoval řadu implementací, může zákazníkovi na základě svých zkušeností doporučit optimální řešení a postupy. Opravdu kvalitních konzultantů je na našem trhu stále ještě jako šafránu a mají doslova cenu zlata. Velmi často se stává, že podnikový analytik, který má na starost celý projekt informačního systému, se po jeho ukončení stane konzultantem dodavatele.

Produktový specialista
Existuje řada speciálních nástrojů (datové sklady, CASE nástroje, simulační programy apod.), jejichž použití není tak časté. Produktoví specialisté proto působí obvykle v rámci významných dodavatelů informačních technologií, kteří je pronajímají na jednotlivé projekty. Podobně jako u konzultantů se u nich musí spojovat technická erudice nutná k perfektnímu zvládnutí nástroje a schopnost domluvit se se zákazníkem na jeho požadavcích (pokud k tomu nevyužijí analytika).

Web programátor, web designér
V posledních letech se stále více uplatňují profese související s webovským prostředím. Kromě programátorů, pro které platí charakteristika z prvního odstavce, to jsou zejména weboví designéři. Mimo znalostí programování pro web je u nich nutná znalost zásad grafického projevu, barevného souladu, kombinace stylů písem a celkové úrovně vzhledu webovských stránek. Je to poměrně náročná kombinace racionálních technických znalostí a výtvarného talentu a jak je vidět na řadě webovských stránek, lidí s touto mírou všestrannosti skutečně není mnoho.

Závěr
Jak jsem již podotkl na začátku, uvedený výčet pracovních pozic není úplný a v praxi dochází ke kumulaci nebo překrývání popsaných funkcí. Ve všech případech se na uvedených postech objevují spíše muži než ženy. Dřívější převis poptávky po programátorských a správcovských profesích nyní přechází spíše na vyhledávání projektových manažerů a konzultantů pro konkrétní řešení. Tento trend je způsoben tím, že softwarové produkty se dnes nakupují nebo outsourcují, programátoři i analytici jsou soustředěni spíše v dodavatelských firmách a poptávka i nabídka v těchto profesích je poměrně vyvážená. Konzultantské společnosti i podniky dnes hledají především odborníky se znalostmi, kteří jsou schopni realizovat nové projekty, hledat netradiční řešení i příležitosti a převzít za ně i celkovou zodpovědnost.