Moderní informační technologie pronikají i do oborů, které se na první pohled zdají velmi konzervativní. Jedním z nich je i údržbářský a opravárenský průmysl.


Vyšší nároky a nové trendy
Od firem opravárenského a údržbářského průmyslu jsou v posledních letech vyžadovány stále nové, komplexnější a dokonalejší služby. Profitabilita jejich zákazníků často závisí na délce odstávek výrobních nebo transportních zařízení a na optimalizaci nákladů na jejich opravy a údržbu. U stále většího množství výrobků je vyžadován servis po celou dobu jejich životnosti, což s sebou přináší velké investice do náhradních dílů, nástrojů, dokumentace a zkušených odborníků. Vytváření a udržování archivu manuálů, předpisů a technických výkresů představuje samo o sobě velký problém. Vzrůstá také složitost strojů a zařízení a s ní požadavky na diagnostické přístroje. Opravárenské firmy musejí investovat nejen do hardwaru, ale ve stále větší míře i do sofistikovaného softwarového vybavení.

Vzrůstající komplexnost a nákladnost údržbářských služeb vede k tomu, že mnoho výrobních firem ruší své vlastní údržbářské kapacity, tyto služby nakupuje a ve stále větší míře využívá moderní outsourcing těchto služeb. Výhodné je to pro obě strany, výrobní firma se soustředí na svůj hlavní předmět podnikání a uvolněný kapitál může investovat do svého rozvoje. Údržbářským firmám se díky vzrůstajícímu počtu zákazníků vyplatí investovat do drahé infrastruktury a diagnostických zařízení.

Vzrůstající obliba outsorcingu však nijak nebrání zcela opačnému trendu, kterým je poskytování servisu samotnými jejich výrobci. Ještě v nedávné době bylo u řady průmyslových odvětví zvykem vyrábět náhradní díly a poskytovat servis pouze k výrobkům, které se ještě vyrábějí. Ale ukazuje se, že dokonalý servis po celou dobu životnosti výrobku může být významným zdrojem příjmů výrobní firmy a kromě toho zlepšuje její pověst a dodává další informace potřebné pro vývoj nových strojů a zařízení.

Nová dělba odpovědnosti
V současné době má většina složitých technických zařízení údržbářské programy předem definované. Definují je především samotní výrobci, ale v některých případech i předpisy různých regulačních a dozorných orgánů, například v letectví nebo jaderné energetice. Dodržování a změny těchto údržbářských programů si většinou řídí firma, která zařízení využívá. V těchto případech pak externí opravárenská firma dostává spolu s objednávkou na provedení údržbářských prací také její přesnou specifikaci.

V blízké budoucnosti se však od externích firem bude očekávat, že se aktivně zapojí do zvyšování efektivity a bezpečnosti provozu jimi udržovaných zařízení. Díky delším zkušenostem s větším počtem zařízení stejného či podobného typu by údržbářské firmy měly být schopny vypracovat analýzy jejich provozu a spolehlivosti a na jejich základě svým zákazníkům navrhnout modifikace jejich údržbářských programů s cílem zvýšit využitelnost zařízení a snížit náklady na údržbu a opravy.
 
Logickým vyústěním tohoto vývoje je přechod od údržeb prováděných v předem definovaných časových intervalech k údržbě prováděné na základě stavu, v jakém se zařízení nachází. Je však zřejmé, že tento posun vyžaduje daleko přesnější a rozsáhlejší diagnostiku zařízení a sběr a vyhodnocování velkého množství dat.

Všechny moderní trendy v oboru nutí údržbářské firmy k tomu, aby si se svými zákazníky vybudovaly co nejtěsnější vztahy, kontinuálně s nimi spolupracovaly a byly schopny převzít maximum odpovědnosti za plánování a provádění údržby jejich zařízení. Takto hluboké zapojení do struktur zákazníka a převzetí odpovědnosti za efektivní provoz jeho zařízení je pro údržbářské firmy velmi náročné, na druhou stranu jim pouze tento postup umožňuje co nejpřesněji předvídat nepředvídatelné, tedy rozsah a dopad budoucích zakázek.

Výhody IT v údržbě
Z charakteristiky požadavků, které jsou na údržbářské firmy v současné době kladeny a kterým budou čelit v nejbližší budoucnosti, je zřejmé, že zavedení moderního informačního systému může významně ulehčit chod a řízení opravárenské nebo údržbářské firmy a umožnit její "informační" provázání s větším množstvím zákazníků.

ERP systémy umožňují detailně plánovat kapacity na údržbu a opravy, což přináší okamžité zvýšení produktivity práce. Druhým okamžitým efektem zavedení ERP systému je optimalizace množství a typu náhradních dílů na skladě. S těmito přínosy souvisí i schopnost rychleji reagovat na neplánované opravy, tedy havárie strojů a výrobních zařízení. Přehled o vytíženosti vlastních kapacit a průběhu jednotlivých zakázek také zvýší schopnost firmy dodržet sjednané doby trvání oprav a údržby, což je vedle kvality zásadní parametr úspěšnosti v oboru.

"Obecně lze říci, že ERP systém zajistí údržbářským firmám stejné výhody jako podnikům z jiných odvětví. ERP systém svým uživatelům zprůhledňuje chod podniku a plnění zakázek v reálném čase, informuje o volných kapacitách a zásobách, třídí, analyzuje a ukládá historická data a spojuje jeho uživatele s okolním světem prostřednictvím sítě internet."

Petr Felkner, ředitel české pobočky společnosti Intentia

Specializované systémy
Tak jako vznikají specializovaná řešení pro výrobní podniky, petrochemii , potravinářský průmysl a další odvětví, existují také informační systémy specificky připravené pro podmínky a dle požadavků údržbářských firem. Například společnost Intentia vyvinula pro údržbářský a opravárenský průmysl specielní verzi svého ERP systému Movex s označením MRO (Maintenance Repair & Overhaul). V souladu s trendy v oboru je jedna z jeho nejdůležitějších funkcí schopnost optimalizovat nebo modifikovat proces oprav a údržby, a to jak vlastních postupů, tak údržbářských programů zákazníků. Optimalizace může zahrnout i časování odstávek strojů a zařízení, a dokonce i plánování jejich výměny. Díky archivování údajů a možnosti je s odstupem analyzovat dokáže uživatel Movex MRO přesněji předpovídat, kdy bude potřeba oprava nebo údržba strojů a zařízení, tedy kdy může od zákazníka očekávat zakázky a v jakém rozsahu.

Častým problémem údržbářských firem je ztráta know-how v okamžiku, kdy někdo z klíčových a dlouholetých odborníků firmu opouští. I kdyby chtěl, zkušenosti získané za dvacet let praxe již nelze předat. V takovém okamžiku vystupuje do popředí schopnost informačního systému archivovat a znovu využít širokou škálu informací a zkušeností o krátkodobých i dlouhodobých zakázkách, o postupech, použitých materiálech, nástrojích a diagnostice. Na základě takto zpracovaných informací pak ERP systém provede analýzu poruchy, jejích možných příčin a navrhne ověřený postup opravy.

Další ohromnou pomoc představuje pro údržbářské firmy internet a na něm založené e-businessové aplikace. Dobrým příkladem jsou náhradní díly a materiál. Jejich dostupnost může zásadně ovlivnit dobu potřebnou k provedení opravy, jejich nadbytek může vést k neúnosnému finančnímu zatížení firmy. Prostřednictvím elektronického obchodu mohou údržbářské firmy v krátkém čase najít dodavatele náhradních dílů nebo firmu, která je má na skladě a momentálně je nepotřebuje. Například Movex MRO dokáže databáze a sklady firem prohledávat automaticky. Stejnou cestou je firma schopna přebývající materiál nebo náhradní díly opět prodat. Přes internet lze najít také manuály potřebné k opravě starších nebo ojedinělých zařízení.

Vzhledem k tomu, že filozofie údržbářských programů směřuje k provádění údržby na základě aktuálního stavu strojů a zařízení, stane se snímání, vyhodnocování a archivování velkého množství dat pro údržbářské firmy nutností. Pak již nebude využívání ERP systémů a e-businessových aplikací konkurenční výhodou, ale nutností pro všechny firmy, které chtějí v oboru podnikat.