Na začátku prosince proběhl v Praze, v sídle společnosti Profinit, opakovaný seminář s názvem Třetí vlna Business Process Managementu. Průvodci celým seminářem byli pracovníci firmy Reengine, která je partnerem Profinitu právě v oblasti procesního řízení.





Tomáš Pavlík, generální ředitel společnosti Profinit

Proces ve smyslu business process managementu (BPM) můžeme definovat jako soubor činností s definovanými vstupy a výstupy, který přináší svému zákazníkovi nějakou hodnotu. BPM je koordinované řízení takových procesů. Pokud se hovoří o jeho třetí vlně, bylo by na místě definovat a popsat i obě předcházející. Podle přednášejících je první vlna BPM spojena s Frederickem Taylorem a jeho teorií vědeckého managementu. V tomto období datovaném zhruba od roku 1920 vznikl první koncept procesů, které existovaly implicitně v pracovních postupech a nebyly automatizované. Druhá vlna přichází v devadesátých letech minulého století a charakterizuje ji automatizace opakovaných operací, nástup reengineeringu a podpora procesního řízení balíkovými ERP řešeními. Popis procesů v druhé vlně byl statický, a jak na semináři několikrát zaznělo, procesy této vlny byly "vytesané do skály", tzn. obtížně měnitelné. Softwarová řešení na podporu procesů, např. ERP a CRM systémy, byla rovněž statická, protože jejich výchozí struktura i funkcionalita se dala měnit pouze velmi pracně. Třetí vlna, která přichází na přelomu tisíciletí přistupuje k procesům zcela odlišným způsobem. Protože současné obchodní prostředí je dynamické a podléhá neustálým změnám, stává se změna fundamentální vlastností, se kterou se BPM musí vypořádat. Procesy, tak jak je chápe třetí vlna, jsou definovány jako otevřené ke změně a vykazují tzv. mobilní chování. Mobilita spočívá v tom, že účastníci mobilního systému spolu volně komunikují a mění svoji strukturu a vztahy. Změna se pak realizuje buď jako změna ve vztazích mezi účastníky procesu, nebo jako změna v povaze samotného vztahu. Důsledky mobilně chápaných procesů (změna je jejich imanentní vlastnost) jsou následující:
· komunikace a interakce v rámci těchto systémů je komplexní, variabilní a mnohoúrovňová,
· takto definované procesy nelze zachytit ve specifickém čase v klasických softwarových aplikacích,
· je nutné hledat více flexibilní digitální formu abstrakce pro základ řízení organizací.

Současné informační technologie používají koncepty, jejichž princip neodpovídá struktuře businessu. Lidé kteří znají business procesy a experti na IT pak nutně hovoří odlišným jazykem, což vede k řadě omezení a rozčarování při podpoře řízení businessu softwarovými aplikacemi. Třetí vlna BPM vychází z toho, že business pohled musí být vždy základem pro jakoukoliv snahu o automatizaci nebo IT podporu procesů v organizaci. Z tohoto důvodu dochází v současnosti k vývoji takových abstraktních jazyků (BPEL - business process executive language, BPQL - business process query language) a datových typů, které by umožňovaly návrh aplikací bez současných omezení procedurálně a sekvenčně orientovaných jazyků. Mezi nově vyvíjené datové typy budou patřit například vzory chování nebo vykonávání - např. zpracování objednávky, oslovení nového zákazníka, kontrakt mezi obchodními partnery apod. Aplikace využívané v třetí vlně BPM jsou zejména CASE nástroje, workflow systémy a aplikační a transakční servery. Cílem není instalovat jedno balíkové řešení, ale vytvořit takovou IT infrastrukturu, která by umožňovala organizacím modelovat, nasadit, řídit, monitorovat a optimalizovat business procesy, zahrnující nejen oddělení organizace, obchodní partnery, ale i firemní firewall a internet. Základními stavebními kameny této koncepce jsou:
· procesní modelování,
· procesní dokumentace,
· kolaborativní vývoj,
· procesní simulace,
· integrace aplikací,
· procesní automatizace,
· B2B spolupráce,
· správa koncových uživatelů,
· procesní analýza,
· management znalostí.

Tato nová platforma podnikové informatiky se nazývá business process management system (BPMS). Její zvládnutí by mělo organizacím přinést nejenom analýzu minulého a současného stavu, potenciálu a designu procesu (business intelligence), ale i simulaci budoucího stavu, potenciálu a designu (business insight), což by mělo mít příznivý vliv na stanovení priorit a rozhodování směrem do budoucnosti.

Závěr
Musím se otevřeně přiznat, že přívlastek třetí vlna mi zpočátku připadal trochu nabubřelý. Další mírné rozpaky jsem prožil, když moje uši přivyklé na technokratický žargon podobných seminářů, zaznamenaly termíny jako karteziánské paradigma, slučování západního intelektu a východního mysticismu, ezoterický svět ad. Při frázi transcedence businessu a IT jsem mimoděk vzpomněl na magistra Kellyho, jak oživuje Sirael v mém oblíbeném filmu Císařův pekař. Když ovšem odhlédnu od tohoto drobného terminologického manýrismu, musím připustit, že jádro přednášky skutečně postihuje současnou procesní realitu, kterou bych shrnul do několika následujících vět. Procesní řízení se stává nezbytným, a to zvláště pro velké a decentralizované organizace. Rozhodující není jednorázová změna technologie, ale postupná změna myšlení. Dynamiku podnikání, kterou přináší současný vývoj ekonomiky a globalizace, lze ve výše zmíněných organizacích zvládnout pouze systémovým přístupem. Modelování procesů a nástroje k tomu vytvořené se budou zcela jistě i nadále prudce rozvíjet. Vývoj informačních systémů směřuje jednoznačně k vyšší flexibilitě, snadnější vzájemné integraci a uživatelskému komfortu.