V průběhu dvacátého století prošel rozvoj výpočetní techniky bouřlivým rozvojem od sálových počítačů přes osobní počítače, jejich následné zapojení do podnikových lokálních počítačových sítí až po zapojení lokálních počítačových sítí do celosvětové internetové sítě. Informační a komunikační technologie (dále IS/IT) pronikají stále více i do soukromého života. Občané i firmy pociťují jejich vliv stále intenzivněji (např. rozšíření mobilních telefonů, stále větší možnosti využívání internetu prostřednictvím mobilů, připojení do podnikových sítí prostřednictvím mobilních technologií, nově vstupuje na trh v dnešní době i obrazový přenos prostřednictvím mobilních telefonů - MMS).

Také software zaznamenal v minulém století vývoj od aplikací na míru pro konkrétní potřeby firmy až po stávající např. ERP systémy. Aplikace na míru firmám byly většinou vyvíjeny u velkých firem v jejich výpočetním středisku. S příchodem personálních počítačů přichází éra tzv. krabicového softwaru, která nutila firmy přizpůsobovat se unifikovaným řešením s různou úspěšností a možností dalších úprav. V současnosti se aplikace skládá z více částí, tzv. modulů - stavebních kamenů, ze kterých se sestavuje koncové řešení přímo pro konkrétního uživatele. Stávající celopodnikové aplikace - ERP (Enterprise Ressource Planning), systémy pro řízení vztahů se zákazníky - CRM (Customer Relationship Management), WF (Workflow), řízení dodavatelských řetězců - SCM (Supply Chain Management), e-bussines, internet, knowledge management - jsou vyvíjeny na úplně jiné kvalitativní úrovni. Tato úroveň je spojena s řadou specializovaných služeb, které nabízejí dodavatelské firmy z oblasti IS/IT. Bouřlivý rozvoj mobilních technologií rovněž silně ovlivňuje další možnosti komunikace firem a jejich konkurenceschopnost.

Analýza dnešního postavení informatiky
Současný vývoj informačních technologií, které již zasahují do všech oblastí života firmy, řadí mezi nejobtížnější problematiku řízení podnikových IS/IT tyto oblasti:

. volba optimální aplikace pro podporu podnikových procesů,
. pružná reakce na změny v podnikových procesech, které jsou stále rychlejší,
. flexibilita IS/IT při rozumných finančních nákladech,
. přínos takovéto aplikace - jeho měření,
. řízení a organizace IS/IT ve firmě,
. vlastní odborníci IS/IT - musí je firma mít? Jak je udržet a jak je získat?

Neúspěšné řešení těchto problémů snižuje úspěšnost zavádění a implementace IS/IT ve firmě a může mít dalekosáhlé důsledky, včetně ohrožení vlastní konkurenceschopnosti firmy. V dnešní době se můžeme setkat s řadou zastaralých přístupů k řízení IS/IT, uveďme si alespoň tři z nich:

Přehlížení IS/IT. Problematika IS/IT stojí na okrají zájmu managementu firmy. Vrcholový management se IS/IT nezabývá, řízení IS/IT je delegováno na úroveň středního článku řízení. Tento způsob řízení lze chápat jako styl řízení poplatný období rozvoje sálových počítačů a prvních krůčků personálních počítačů.

Nekoncepčnost. Vedení deklaruje zájem o IS/IT, ale ve skutečnosti nemá ujasněn způsob řízení IS/IT. Při svém rozhodování je management veden snahou ušetřit, řeší jen lokální problémy bez dopadu na podnikové procesy. Preferuje například zavedení především ekonomické části ERP systému bez ohledu na dosažení plánovaného ekonomického přínosu nebo inovaci podnikových procesů. Nikdo není zodpovědný za vazbu na podnikové cíle a strategii.

Podceňování vlastních sil. Management nedůvěřuje svým znalostem a znalostem svých zaměstnanců. Důvěřuje pouze dodavateli (např. systémovému integrátoru IS/IT) nebo svému externímu poradci. Dodavatel nebo externí poradce však nemůže detailně znát specifika řízení dané firmy a dodavatelé sami bez spolupráce odborníků firmy nedokáží prosadit používání nových aplikací ve firmě. Je-li například nová aplikace zaváděna v hierarchicky direktivně řízené firmě na základě direktivního rozhodnutí a není zaváděna vzájemnou spoluprací týmu vybraných zaměstnanců firmy a konzultantů dodavatele, bude velmi těžké aplikaci úspěšně implementovat. Tento direktivní přístup a plná odpovědnost dodavatele bez větší odpovědnosti a spolupráce managementu firmy může hraničit s alibismem, kdy management zavádí aplikaci silovou cestou, veškerou odpovědnost nechává na dodavateli a nevytváří podmínky pro vytváření změn ve firmě.

Tyto přístupy odpovídají zastaralému způsobu řízení IS/IT. Organizační struktura, odpovědnost a pravomoc funkčních míst v oblasti řízení informatiky ve firmách stagnují a zaostaly za vývojem tržního prostředí, za vývojem v oblasti informačních technologií a souvisejících služeb.

Moderní marketing ve firemní strategii a jeho ovlivnění informatikou
Dnešní podnikové strategie nevystačí s orientací na podíl firmy na trhu a ziskovost segmentu. To je již velmi omezený podnikatelský prostor. Nyní se firmy orientují na podíl v počtu klíčových zákazníků, na zákaznický kapitál. Má-li firma v tomto prostředí ovlivněném prudkým rozvojem informačních technologií obstát, musí opustit řadu schémat, která byla doposud obecně platná a nastolit řadu nových přístupů: Realizovat přechod od organizace firmy orientované na výrobu, či výrobek k preferenci sledování zákaznických segmentů a klíčových zákazníků firmy. Nehledat neustále nové zákazníky, ale orientovat se na udržení zákazníka a rozvíjet spolupráci se stávajícími zákazníky. I ve vnitřní organizaci uplatnit princip vnitřního zákazníka - což přispívá ke kultuře firmy. Neorientovat se na ziskovost firmy, ale na kapitál zákazníka. Začít sledovat na rozdíl od podílu na trhu podíl na kapitálu zákazníka. Bezpodmínečně nutné je také sledovat celý proces tvorby služby nebo hodnoty pro zákazníka.

Vzhledem k této změně přístupu k firemní strategii, boomu informačních technologií a celosvětovému propojení internetovou sítí, stává se pozvolna dlouhodobá konkurenční výhoda minulostí. Nyní nabývá na významu aplikace e-businessu v podnikatelské strategii firmy, která podpoří:

. aktivní kontakt se zákazníkem a individuální péči o zákazníka,
. přímou komunikaci se zákazníkem,
. síťová propojení a integraci mezi zákazníkem, dodavateli a partnery firmy,
. redukci nákladů na distribuci,
. oboustrannou vzájemnou komunikaci,
. orientaci na procesy ve firmě,
. vytvoření a využívání zákaznické databáze k řízení zákaznického portfolia,
. vytváření a posílení vzájemného partnerství mezi zákazníkem, dodavateli a partnery firmy.
A
všechny tyto skutečnosti mají i přímý dopad na roli informatiky ve firmě - postavení v organizační struktuře, na pravomoci a odpovědnosti a také na systém řízení.

Model řízení podnikové informatiky
Informatika svou bohatě rozvinutou aplikační a technologickou infrastrukturou nabízí nové možnosti pro rozvoj vazeb podniku s jeho okolím, s externími partnery, jako jsou aplikace pro řízení vztahu se zákazníky - CRM, aplikace elektronického podnikání, řízení dodavatelských řetězců SCM a další. Celý tento potenciál mění průběh mezipodnikových kooperací a vytváří i novou podporu pro přístup k řízení vůbec - manažerské aplikace, datové sklady, dolování dat aj. Vytváří tak nové prostředí pro analytické a rozhodovací aktivity managementu a mění jejich procedury. Dále rozhodujícím způsobem ovlivňuje úroveň klíčových charakteristik podniku - flexibilitu výkonu, bezpečnost dat, dobu odezvy, možnost sledování důležitých požadavků ve firmě on-line.

Z charakteru již zmiňovaných aplikací vyplývá, že se už nejedná o klasickou službu v pojetí minulých výpočetních středisek, či správců sítí. Jde o takové funkce informatiky, které jsou integrální součástí strategických, řídících, obchodních, provozních a dalších procesů ve firmě. Řízení informatiky tak musí být nedílnou součástí řízení firmy a názory, že informatici nemají mluvit do podnikového řízení, dnes již můžeme chápat jako představy minulého století.

Pro firmy a informatiku je důležité optimalizovat investice a náklady ve firmě a přitom maximálně využít stávající hardware, podnikový software, komunikační sítě a výběr vhodného dlouhodobého dodavatele IS/IT. Přitom se dále prohlubuje integrace informačních technologií do systému řízení, a to již při řízení procesů ve firmě, při řízení projektů, řízení dokumentů, propojení ISO a informačních technologií, řízení výroby.

Do popředí se tak dostává nutnost vybudování jednotné celofiremní komunikace v souladu se záměry firmy a její strategií. Již na tuto úroveň vstupuje informatika. Nezbytné je proto její přímé propojení s vedením firmy a opuštění platformy středního managementu.

Strategické cíle firmy musí být sladěny s cíli strategie budování IS/IT. Informatika nemůže vytvářet svou strategii izolovaně, musí vycházet ze znalosti a pochopení potřeb komplexního řízení firmy a jeho restrukturalizačních projektů ve všech oblastech řízení. Musí respektovat postavení firmy a jejích služeb, včetně informačních a kooperačních vztahů firmy s externími partnery a způsobů jejich realizace. Musí respektovat i stav personálních zdrojů, jejich kvalifikační úroveň, požadavky na informatiku.

Pokud neexistuje ve firmě začlenění oddělení informatiky přímo do vedení nebo přímá podřízenost oddělení informatiky řediteli firmy, jsou potom na toto oddělení kladeny požadavky takřka nemožné: od tradičních obchodních a podpůrných aktivit až po zavádění různorodých zákaznických elektronických rozhraní, z nichž mnohá jsou od jiných dodavatelů, což vyvolává značné až neúměrné nároky na odbornost zaměstnanců oddělení informatiky. Velká různorodost aplikací vede následně k problematické komunikaci ve firmě.

Se stále většími nároky na řízení informatiky ve firmě a nutností jejich sladění se strategií a systémem řízení firmy se informatika stává stále více nedílnou součástí vrcholového systému řízení firmy. V informatice již nelze akceptovat zahleděnost jen do rozvoje technologií. Informatici musí dobře znát firemní procesy a spolupracovat na strategických záměrech systému řízení firmy, inovaci firemních procesů a jejich začlenění do informačního systému firmy, řízení projektů ve firmě, restrukturalizaci firmy a budování systému jakosti ve firmě a systému řízení a oběhu dokumentů ve firmě.

Pro spolupráci s externími dodavateli služeb v oblasti informatiky zpracovávají pracovníci oddělení informatiky návrh požadovaných softwarových a servisních služeb, definování úrovně kvality těchto služeb a nákladů, které bude firma ochotna zaplatit, strategii nákupu technologií a software, potřebného pro firmu, strategie komunikace ve společnosti a plán školení pro firmu.

Pro střední a velké firmy vzhledem k šíři problematiky IS/IT již není perspektivní mít jen správce sítě, který se soustředí na technologický rozvoj a zabezpečení komunikace ve firmě. Role informatiky ve firmě si vyžaduje také funkci IT manažera. V tabulce č. 1, která zobrazuje matici pravomocí a odpovědností vedení firmy a oddělení informatiky při tvorbě strategie rozvoje firmy, si můžeme nastínit zaměření činností vedení firmy, IT manažera a správce sítě.

Z tabulky vyplývá, že roste podíl činnosti informatiky na strategických záměrech společnosti, aktivní účast na systému řízení a sledování procesů ve firmě, které jsou stále důsledněji začleňovány do firemních informačních systémů. V poslední době také narůstá potřeba oddělení činnosti správce sítě a IT manažera. Jejich zaměření se v určitých činnostech prolínají, avšak každý směřuje k jiné specializaci své činnosti. Kvalifikovaný IT manažer je schopen sladit strategii firmy s požadavky kladenými na systém řízení, ať už se jedná o elektronickou komunikaci nebo provázanost této komunikace na mobilní operátory či radiovou síť, pokud to zaměření firmy vyžaduje.

Závěr
Klíčovým problémem je vyrovnání se firem s nastupující érou informací a rozvoje informatiky, která má dopad i na měnící se postavení oddělení informatiky ve firmách, což přináší také změnu komunikace s tímto oddělením. Informace jsou nejdůležitějším bohatstvím firmy. Jejich zpracování a sdílení se odráží v hospodářských výsledcích. Informační technologie významně pomáhají podnikatelským subjektům k získání a hlavně udržení si klíčových zákazníků. Oddělení informatiky ztrácejí takto svou uzavřenost a zaměření na lokální podporu jednotlivých uživatelů. Orientují se stále více na řízení procesů, projektů a na poskytování služeb uvnitř firmy. Provoz IS/IT je dnes pro chod firmy nezbytný, ať už si to management firmy chce přiznat či nikoliv.

Dochází tak ke změnám v organizační struktuře firem, mění se zaměření, pravomoci a odpovědnosti oddělení informatiky. Z organizačního hlediska je nutno vytvořit odpovídající postavení pracovníků oddělení informatiky, přičemž tito budou zodpovědni za jimi spravovanou oblast služeb, za řešení problémů a změn v systému řízení procesů ve firmě a v oblasti informatiky. Investice vložené do takto vymezených pracovních pozic se vrátí ve zkvalitnění pracovních procesů, ve zlepšení úrovně služeb, sledování investic do informačních technologií a podpory systému řízení firmy.

Literatura:
Brichta, V.: Moderní marketing výzva pro novou generaci marketingových specialistů (Moderní řízení 11/2000).
Voříšek, J.: Výzvy, hrozby a východiska řízení podnikové informatiky (komerční příloha HN systémová integrace, 2001).
Polák, J., Carda, A., Hütner, M.: CACIO: Systémová integrace a její proměny v čase.