V poslední době naše advokátní kancelář zaznamenala v praxi se šířící nežádoucí jev, kdy někteří méně solidní podnikatelé prezentují své firmy nebo provozují e-shopy pod doménovými jmény, k nimž nemají žádný titul a které jsou shodné s názvy jiných firem nebo jejich ochrannými známkami. Jak se v takových případech bránit?

Právní obrana

V první fázi je většinou nejdůležitější posouzení konfliktu užívání domény s názvem jiné firmy či zněním cizí ochranné známky, do jejichž práv je takovým užíváním domény zasahováno. V tomhle směru se většinou projevují stejné nekalosoutěžní praktiky, a to:

• klamavá reklama dle § 45 obchodního zákoníku - běžný spotřebitel je uváděn v omyl, kdy se domnívá, že zboží či služby pochází od jiné společnosti než té, která doménu užívá,
• parazitování na pověsti – volbou doménového jména dochází k prezentaci zboží či služeb společnosti, která se snaží parazitovat na dobré pověsti firmy či zboží (služeb) jiné společnosti,
• nebezpečí vyvolání záměny – vzhledem k podobnosti označení domény se zbožím či službami jiné společnosti může tato skutečnost u běžného spotřebitele vést k záměně se zbožím a službami oprávněné osoby,
• porušování práv na označení – užíváním domény neoprávněnou osobou může docházet k porušování práv k ochranné známce.

Stejně tak mohou být pravou příčinou takové registrace spekulativní důvody se snahou o následný úplatný převod, kdy je pod danou doménou nabízeno zboží nebo služby, které nemají žádnou vazbu na uživatele domény (názvem zboží či služeb, názvem firmy). V takovém případě jde o:

• spekulativní registraci doménového jména, která brání v plnohodnotném způsobu formy prezentace podnikání jiné společnosti. Toto jednání znamená vyloučení společnosti z prezentace jejího zboží nebo služeb na internetu pod označením, které veřejnost pro ni předpokládá, logicky očekává a s danou společností i spojuje.
• registraci doménového jména nikoliv v dobré víře, když absentuje jakýkoli právní důvod odůvodňující volbu uvedeného označení a je zřejmé, že osoba registrující doménu mohla vědět, a patrně i věděla o konfliktu s jiným názvem.
• stejně tak lze ze skutečnosti, že pod uvedenou doménou nejsou dlouhodobě umístěny žádné internetové stránky nebo je prezentace zanedbatelná či nesouvisející, vyvozovat, jak bylo v řadě rozhodčích rozhodnutí orgánu WIPO (například ve známém a často citovaném rozhodnutí Telstra Corporation versus Nuclear Marshmallows, WIPO D2000-0003) konstatováno, že dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména je jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména.
• o naplnění generální klauzule nekalé soutěže (tzn. jednání v rozporu s dobrými mravy soutěže způsobilé přivodit újmu jinému soutěžiteli) se jedná, pakliže registrace a užívání domény má blokační charakter a doména není užívána v přímé souvislosti s podnikáním konkrétní osoby nebo držitel nabídne doménu k převodu oprávněné osobě.
• o naplnění skutkové podstaty nekalé soutěže, konkrétně nebezpečí vyvolání záměny i parazitování na pověsti dle § 47 a 48 obchodního zákoníku, jde v případě, že by byla konkrétní prezentace zboží či služeb pod danou doménou umístěna.

Po kvalifikovaném právním posouzení lze doporučit jako první krok výzvu ke zdržení se užívání doménového jména doplněnou o nabídku k jeho převodu (za minimální cenu) na oprávněnou společnost a současně s upozorněním na všechny možné právní důsledky. Pokud by taková výzva zůstala bez odezvy, pak nezbývá nic jiného než se obrátit na příslušný krajský soud nebo Rozhodčí soud při HKČR a AKČR v Praze, který lze takto alternativně k řešení většiny doménových sporů využít. Bez ohledu na to, který rozhodující soud bude k rozhodnutí žalobcem vybrán, je vhodné podat u příslušného soudu návrh na vydání předběžného opatření, které by mělo zabránit dalšímu užívání domény nebo jejímu zatížení po dobu soudního sporu. Předpokladem je však složení zálohy ve výši sto tisíc korun.

Případ ibico.cz

Předmět prvního sporu o doménu ibico.cz bylo užívání této domény společností Mobility s.r.o. (žalovaný), a to v konfliktu s dřívější mezinárodní ochrannou známkou společnosti IBICO GmbH (žalobce), platnou na našem území. Společnost Mobility byla konkurenčním subjektem na trhu s kancelářskou technikou. Nicméně na stránkách ibico.cz nenabízela konkurenční výrobky, na které se vztahovala ochranná známka. Městský soud v Praze rozhodl v roce 2006 ve prospěch žalobce, a to tak, že nařídil převod domény a přiznal přiměřené zadostiučinění ve výši padesát tisíc korun a náhradu nákladů řízení. Soud zároveň konstatoval, že „…jednání žalovaného lze kvalifikovat jako jednání v rozporu s dobrými mravy hospodářské soutěže“ z důvodu porušení ochranné známky žalobce a rovněž tak podle soudu „jednání žalovaného lze tedy vnímat ve smyslu ust. § 47 obch. zákona jako vyvolání nebezpečí záměny, podle § 48 obch. zák. jako parazitování na pověsti s cílem využít výsledky podnikání jiného pro sebe“. Soudem druhého stupně byl rozsudek částečně potvrzen (převod domény) a byl zamítnut nárok na přiměřené zadostiučinění. Tento soud ve svém odůvodnění uvedl, že registrace doménového jména zaměnitelného s cizí ochrannou známkou je „jednáním v rozporu s dobrými mravy soutěže a je objektivně způsobilé přivodit újmu žalobci jako tomuto dalšímu soutěžiteli, ale i jiným soutěžitelům, neboť … žalovaný si přisvojil neoprávněně určitou výhodu a v soutěži pro sebe výhodnější pozici, kterou by jinak neměl“. Dále pak vyslovil, že „označení doménového jména ibico.cz je způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že doména náleží žalobci či jeho zástupci v ČR, dále klamnou představu o tom, že na stránkách jsou nabízeny výhradně výrobky značky IBICO, vede jednání prvního žalovaného rovněž k matení veřejnosti a je způsobilé tak i přivodit újmu spotřebitelům“. Soud dospěl k závěru, že ačkoliv nejde u žalovaného o doménového spekulanta, je nutné takové jednání považovat za nekalosoutěžní. Co se týká zamítnutí nároku na přiměřené zadostiučinění, pak k tomu došlo jen z důvodu neprokázání rozhodujících skutečností pro jeho přiznání ze strany žalobce.

Spor o doménu kaufland.cz

Druhým takovým sporem by případ registrace doménového jména kaufland.cz. Na straně držitele domény a žalovaného stála společnost ha-vel internet s.r.o. a na straně žalobce společnost Kaufland Česká republika v.o.s. Společnost Kaufland se domáhala vůči provozovateli internetových služeb – společnosti ha-vel – jednak zákazu užívání domény kaufland.cz a dále převodu na společnost Kaufland. Argumenty společnosti Kaufland spočívaly ve vlastnictví ochranných známek jednak národních, jednak Evropské unie a dále pak v držení domén kaufland s národními koncovkami (např. .de, .pl). Na druhé straně na stránkách kaufland.cz nebyla nikdy umístěna funkční internetová prezentace jakéhokoliv produktu či služby společnosti ha-vel, respektive jiného subjektu, kterému by případně doména byla pronajata. Společnost Kaufland používala a používá dosud doménu kaufland-online.cz.
Z těchto okolností zřejmě společnost Kaufland usuzovala o spekulativní registraci doménového jména ze strany společnosti ha-vel, které ji bránilo v plnohodnotném způsobu formy prezentace jejího podnikání. Takové blokování domény považovala společnost Kaufland za nekalosoutěžní jednání v rozporu s generální klauzulí nekalé soutěže a za parazitování na pověsti.
Společnost ha-vel se však bránila poukazem na neprůkaznost nekalé soutěže, absenci soutěžního vztahu mezi spornými stranami a tím i jednání v hospodářské soutěži, na pravidlo „first come, first served“ a v neposlední řadě na nemožnost porušení práva na svobodné rozvíjení soutěžní činnosti pro odlišnost firmy společnosti Kaufland od znění doménového jména (tj. Kaufland Česká republika v.o.s a domény kaufland.cz).
Prvostupňový soud (Městský soud v Praze) rozhodl 24. 10. 2005 o povinnosti zdržet se užívání doménového jména a o převodu domény na společnost Kaufland. Soud dovodil z registrace domény jednak naplnění generální klauzule nekalé soutěže a dále nebezpečí vyvolání záměny s firmou společnosti Kaufland. Dále uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným je soutěžní vztah v širším slova smyslu. Společnost ha-vel proti tomuto rozhodnutí podala odvolání s použitím shora uvedené argumentace. Vrchní soud v Praze potvrdil 25. 4. 2007 rozsudek soudu prvého stupně a mimo jiné konstatoval, že „z uvedeného plyne, že pokud pak první žalovaný si právě uvedené označení – aniž je k prezentaci svých služeb jakkoli potřeboval a pro toto označení mu svědčil jakýkoli jiný právní důvod – registroval, vstoupil v soutěžní vztah s žalobcem, do jehož soutěžní pozice (dané mj. i možností snadného vyhledání jeho nabídky potenciálním zákazníkem na internetu) první žalovaný zasáhl a na jeho úkor získal svou soutěžní pozici v možnosti vlastní prezentace na internetu pod označením kaufland, zahrnující i možnost jen držet registraci jména pro sebe a případně se jménem disponovat jako předmětem obchodu. Okamžikem přihlášení označení kaufland u registrátora domén (správně subdomén v národní doméně) proto první žalovaný vstoupil v jednání hospodářské soutěže se žalobcem. Protože je také zcela jednoznačné, že označení bylo prvním žalovaným zvoleno k registraci úmyslně a v reakci na vstup žalobce na český trh, pak odvolací soud uzavřel, že toto jednání bylo jednáním v hospodářské soutěži dle § 44 odst. 1 obch. zák. (generální klauzule nekalé soutěže – pozn. autora).“ Nekalou soutěž lze tak dovozovat i z ne přímo souvisejících skutečností a v širším kontextu. V rámci této žaloby mohla společnost Kaufland požadovat i přiměřené zadostiučinění v penězích. Dále vrchní soud konstatoval, že soutěžní záměr společnosti ha-vel znamená vyloučení společnosti Kaufland z prezentace jejích služeb a nabídky na internetu v národní doméně pod označením kaufland, které veřejnost pro ni předpokládá, logicky očekává a se společností Kaufland i spojuje, neboť veřejnost řetězec obchodů žalobce nespojuje s přesným zněním jeho obchodní firmy, ale s dominantním prvkem této firmy a se zněním ochranných známek, jež je oprávněn užívat, tj. s označením Kaufland. Dále tento soud potvrdil, že společnost ha-vel neregistrovala doménové jméno v dobré víře, když jí chyběl jakýkoli právní důvod odůvodňující volbu uvedeného označení a i časový moment registrace po vstupu žalobce na trh ČR svědčí pro úmysl znemožnit žalobci pro sebe označení využít k provozování své obchodní činnosti na internetu. Jak bylo v řadě rozhodčích rozhodnutí orgánu WIPO konstatováno a platí i zde, dlouhodobá pasivita držitele registrace doménového jména může být jedním z příznaků spekulativní registrace doménového jména. Dále tento soud dovodil nebezpečí vyvolání záměny i parazitování na pověsti.

Závěr

Nekalé praktiky některých firem spočívající v registraci a užívání doménových jmen zaměnitelných či shodných s obchodní firmou, ochrannou známkou nebo názvem zboží či služeb jiného soutěžitele jsou nežádoucím jevem na relevantním trhu.
Rozhodnutí soudu v případu ibico.cz či kaufland.cz jsou uvedeny v celém znění na stránkách sdružení CZ.NIC a tento článek lze uzavřít upozorněním tohoto správce domény .cz uvedeným pod každým publikovaným rozhodnutím: „Rozhodnutí soudu nelze automaticky aplikovat na jiné případy (byť skutkově podobné) a sdružení CZ.NIC doporučuje konkrétní případ konzultovat s odborníky na doménová jména a právníky.“

Autor článku působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři.