Liberalizace a deregulace trhů s elektřinou dostává všechny zúčastněné subjekty do naprosto nové situace - ocitají se na konkurenčním trhu. Pro utility tak vzniká větší prostor pro sjednání lepších podmínek na nákup elektřiny a optimalizaci portfolia kontraktů. Na druhou stranu vzniká zdroj nejistoty, se kterým doposud nebyli schopni pracovat - nejistota v zákaznické struktuře, v toku příjmů, konkurence ze strany nově příchozích apod. Uspět v tomto výrazně odlišném prostředí vyžaduje nejenom diverzifikaci aktivit energetických společností, ale především schopnost adaptovat nové techniky, naučit se žít s novými riziky a ty naopak využívat na tvorbu dodatečných příjmů.


Před managementem jednotlivých společností tak stojí najednou nové úkoly. Nejde jen o to optimalizovat výrobní zdroje, řídit operace na straně prodeje elektřiny, ale také kontrolovat obchod s elektřinou jako komoditou. Zde kromě volatility cen nebo změn úrokových měr musí také řešit problém rizika vyplývajícího z existence odchylek mezi sjednanou a naměřenou hodnotou, které mohou být za určitých okolností pro některé společnosti zničující.

Řízení organizace se tak stává složitější a začínají vznikat požadavky na zpočátku jednoduché, ale s pokračujícím rozvojem trhu i na sofistikované informační systémy, které by v oblasti obchodování a řízení rizik (TRM - trading and risk management) byly oporou a zároveň konkurenční výhodou.

Podívejme se proto na hlavní obchodní procesy, jejichž zvládnutí je pro efektivní činnost společnosti v této oblasti potřebné a následně na informační systémy tyto procesy podporující.

Mezi základní procesy patří:

Řízení obchodní strategie
Řízení obchodní strategie kvantitativně vyjadřuje strategii, cíle a omezení, v jejichž rámci se odehrává obchodování s elektřinou. Určuje trhy, typy obchodovaných komodit, typy kontraktů a vhodné partnery s kterými lze obchody realizovat. Definuje požadované obchodní cíle z hlediska výnosů, rizik, limitů a časových horizontů.

Řízení obchodních transakcí
Řízení obchodních transakcí je proces uzavírání obchodů potřebných pro nákup elektřiny a obchodů pro zajištění rizik, aby bylo dosaženo splnění požadavků specifikovaných v rámci obchodní strategie. Znamená to určení potenciálních obchodů, jejich vyhodnocení, sjednání podmínek až po uzavření obchodu.

Řízení rizik a optimalizace portfolia
Tento proces představuje vytváření předpovědí budoucích cen energetických produktů, sledování předpovědí nabídky a poptávky po elektřině, posouzení, kvantifikaci a řízení rizik a definici optimální obchodní taktiky na základě zpracovaných výkazů a simulací.

Zúčtování obchodních transakcí
Zahrnuje procesy potřebné k výpočtu a provedení plateb za elektřinu, včetně ověření, zda byly dodávky skutečně realizovány a zda řádně proběhly platby.
 

Obr. 1: Hlavní procesy

Přiřadíme-li tyto procesy do organizační struktury pak je obvyklé mluvit o třech základních odděleních:

. Front Office (Oddělení obchodu s elektřinou)
. Middle Office (Oddělení pro řízení rizik)
. Back Office (Oddělení podpory obchodu)

Termínem Front Office rozumíme tedy tu část organizace, kde pracují především obchodníci, kteří sjednávají a uzavírají příslušné obchody. Middle Office zastupují především analytici vytvářející střednědobé a dlouhodobé výhledy portfolia energetických produktů, analyzují rizika a připravují podklady pro rozhodování. Back-office slouží k podpoře procesů souvisejících s vlastním obchodováním - například výpočet plateb obchodním partnerům.

Hlavní funkce informačních systémů pro podporu této oblasti často kopírují tuto terminologii a člení se do stejných kategorií (FO, MO, BO).

Funkční komponenta Obchodování je na úrovni Front office a podporuje procesy správy obchodních transakcí (tj. všech uzavřených kontraktů, fyzických i finančních), sledování stavu obchodních transakcí, workflow pro autorizace obchodních transakcí a sledování pozice. Tato funkcionalita je poměrně standardní a je dobře podporována produkty.
 
Funkční komponenta Řízení rizik odpovídá konceptu Middle office a opět je poměrně dobře podporována produkty, zejména pokud trhy připomínají standardní komoditní nebo finanční trhy. Je pravděpodobné, že se na řešení rozmanitých tržních podmínek, s kterými se obchodníci s elektřinou setkávají, (a při rychlosti změn těchto trhů), budou vyžadovat různé techniky měření rizik a bude nutné tuto komponentu sestavit z kombinace různých produktů. Navíc se během času může objevit požadavek na rozsáhlé konfigurace nebo customizace, které by podpořily rozvoj vlastního přístupu organizace k řízení rizik.

Funkční komponenta Zúčtování odpovídá Back office. Ačkoli se finanční vypořádání standardních typů kontraktů řeší pomocí programových balíků, část této komponenty musí být vytvořena na zakázku pro jednotlivé trhy v závislosti na jejich pravidlech. Je to proto, že v procesu zúčtování a vypořádání se nejvíc projeví specifické charakteristicky obchodování s elektřinou. Na většině klasických komoditních trhů se sjednané množství rovná dodanému množství. U elektřiny jsou ale smlouvy uzavírány i na přibližné objemy a vše je závislé na skutečně naměřených hodnotách. Z toho tedy vyplývá, že skutečně dodané množství nemusí nutně odpovídat sjednanému množství a rozdíly musí být při zúčtování dopočteny.

Přistoupíme-li ke konkrétním softwarovým řešením, mezi nejjednodušší určitě patří využití MS Excel či vytváření vlastních aplikací pro zajištění jednotlivých funkcí. Taková řešení mohou pokrýt základní funkcionality související s vlastním obchodováním (Front Office), ale nelze od něj očekávat sofistikovanější analýzy či simulace. Komplexnější řešení s perspektivou rozvoje je nutné hledat mezi desítkami specializovaných softwarových systémů, z nichž většina vznikla ve Spojených státech. Mezi nejznámějšími jsou produkty firem OpenLink, Primo System, Alegro Development, Caminus, KWI či třeba MMT Energy Products. Rozhodne-li se organizace pro implementaci takového řešení, měla by učinit rozhodnutí na základě pečlivého srovnání funkcionalit, referencí, spolehlivosti firem, které produkt vytvořily a samozřejmě ceny.

V České republice v současné době většina společností zvolila rychlé levné dočasné řešení, což byl důsledek toho, v jaké krátké době byla dokončena a schválena pravidla trhu s elektřinou a vybudována infrastruktura pro trh s elektřinou. Již po několika měsících fungování se ukazuje, že tato řešení nebudou postačovat pro rozvíjející se trh a bude nutné je obměnit. Investice do této oblasti by ale vždy měli odpovídat strategii společnosti, potřebám uživatelů a požadavkům rozvíjejícího se trhu.

Pozn. red.: Autor článku, Jan Hruška, působí ve společnosti Logica jako business konzultant zaměřený na oblast elektroenergetiky.