facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEM 7-8/2001

Nové trendy ve vývoji IT

Petr Mervart





Mezi nové trendy, které pravděpodobně v krátké době nejvýrazněji ovlivní tvář IT patří:

. rozrůznění klientských zařízení a serverů,
. trvalé připojení klientských zařízení ke zdrojům informací,
. zvyšování výkonu serveru podle požadavků (COD - Capacity on Demand).

Rozrůznění klientských zařízení a serverů
Osobní počítače zaznamenaly v nedávných letech obrovský rozvoj. Díky univerzálnosti vytvořily velký trh pro celou řadu hardwarových komponent a pro software nerůznějšího použití. Obrovský potenciál trhu umožnil výrazně zlevnit a zefektivnit vývoj a výrobu těchto komponent. Současně se ukazuje, že většina uživatelů potřebuje pouze několik málo aplikací: elektronickou poštu, přístup k Internetu, přístup k celopodnikovému informačnímu systému a kancelářské aplikace (slovní a tabulkový procesor). Počet těchto aplikací se asi bude dále zmenšovat, protože nové celopodnikové informační systémy mohou používat ke svému ovládání internetový prohlížeč. S využitím portálových aplikací bude zbytečné mít na svém PC kancelářský software. Ten bude umístěn někde u poskytovatele služby na vzdáleném serveru a bude možné k němu přistupovat také přes prohlížeč. Tím se PC ve velkém počtu případů stane pouze platformou pro internetový prohlížeč. Pro takovou jednoduchou činnost je ale PC příliš drahé, komplikované a v provozu složité zařízení. Na místa tradičně obsazená PC se začnou dostávat PDA (Personal Digital Assistant), herní konzoly nebo jiná síťová zařízení. Půjde o jednoduchá a levná zařízení specializovaná pro danou činnost. Tato jednoduchá zařízení přinesou obrovskou výhodu ve snadnosti údržby a správy. Budou u nich omezeny jejich možnosti up-gradu, ale to nebude na závadu. Díky tomu, že vlastní aplikace budou umístěny na serverech, budou změny hardwaru vynucené novými požadavky ze strany aplikací prováděny přímo na serverech, tedy bez nutnosti do tohoto procesu zatahovat hardware a software u koncového uživatele. Klientské zařízení bude mít jedinou úlohu, zobrazit daná data v uživatelsky přátelské podobě a zajistit interakci mezi uživatelem a systémem. Oddělení zobrazení od vlastního běhu aplikace přináší i další výhodu v tom, že aplikace bude nezávislá na místě, kde k ní bude přistupováno. Uživatel si tedy může sednout na libovolné místo, k jakémukoliv síťovému zařízení a vždy uvidí svoji obrazovku v podobě, na jakou je zvyklý. Síťová zařízení jako je SunRay, umožňují dokonce identifikovat uživatele pomocí chipové karty. Pouhým přenesením chipové karty z jednoho zařízení do druhého tak můžeme přenášet "své" obrazovky z místa na místo. Tato vlastnost je velmi důležitá ve flexibilních kancelářích, laboratořích nebo call centrech, kde jednotliví pracovníci vždy sedí na různých místech.


Rozrůznění klientů a serverů

Trvalé připojení klientských zařízení ke zdrojům informací
Jednou z velkých výhod PC byla jeho schopnost lokálně uchovávat a zpracovávat nesmírné množství informací. Problém sdílení těchto informací mezi několika uživateli byl vyřešen připojením PC k počítačovým sítím a přenesením informací na centrální servery, kde byly přístupné všem uživatelům. Dalším krokem k zajištění přístupu k aktuálním informacím je Internet, který umožňuje přístup lidem z jakéhokoliv místa na Zemi k požadovanému zdroji informací.

Pokud sedíme u svého počítače v práci, který je přes pevnou linku spojen s Internetem, je snadné se několika kliknutími myši dostat k hledané stránce. V případě, že jsme u svého počítače doma a musíme nejprve navázat spojení s Internetem přes vytáčenou linku, tak ve většině případů zvolíme jiný způsob, jak se k dané informaci dostat. Budeme vždy využívat takový přístup k informacím, který je dostatečně rychlý, snadný a cenově efektivní. Spustit počítač, připojit se k Internetu a pak vyhledávat požadovanou informaci nemusí být vždy nejrychlejší způsob.

Ideální by bylo využívat stejného modelu připojení, který používáme v zaměstnání, tj. trvalé připojení.

Pokrok v mobilních telefonech jde právě tímto směrem. Připravované technologie nám umožní mít svoji "pevnou linku" s dostatečnou kapacitou a za přijatelnou cenu kdekoliv, kde bude signál příslušného mobilního operátora. Veškerá bohatost informací na Internetu bude od nás vzdálena pouze několik stisknutí tlačítka. Trvalé připojení pomocí bezdrátových technologií nám zajišťuje přístup k informacím skutečně kdykoliv a odkudkoliv. S tím souvisí i tzv. Net Effect, který popsal Robert Metcalfe. Ten zjistil, že využití a přínosy nových technologií rostou s druhou mocninou počtu uživatelů dané technologie.

Příklady takovýchto technologií může být telefon, rozhlas, televize a Internet. Právě bezdrátové komunikační sítě umožní plně využít Metcalfova zákona, protože se dá očekávat, že bezdrátová datová síť bude mít díky své univerzálnosti a jednoduchosti použití nejvíce uživatelů ze všech sítí. Mnohem více, než jich je dnes na Internetu. Uplatní se v ní tedy pozitivní zpětná vazba: čím více lidí ji bude využívat, tím více na ní bude služeb, a tím více nových uživatelů se k ní bude připojovat. Net Effect pak působí jako lavina, která na sebe strhává stále více a více uživatelů, zařízení a poskytovatelů služeb. S trvalým připojením vznikne celá řada nových zařízení a služeb. Zařízení budou schopna určit polohu svého nositele a podle předem nastaveného profilu mu nabízet služby. Tato zařízení v masovém měřítku proniknou do aut, kde budou schopna hledat optimální cestu v závislosti na hustotě dopravy, doporučovat vhodné restaurace nebo najít nejbližší servis a odtahovou službu v případě poruchy.

Trvalé připojení k síti bude bezpochyby také znamenat změnu na klientské a serverové straně. V okamžiku, kdy je nějaké zařízení trvale připojeno ke zdroji dat, tak nemusím mít tato data uložena u sebe a mohu využívat vždy aktuální data umístěná na síti (Internetu). Klientská zařízení mohou být proto jednoduchá a budou určena pro různé specifické činnosti. Na druhou stranu pokud budou data uložena mimo zařízení uživatele, pak uživatel bude požadovat, aby jeho data byla velmi důkladně zajištěna před zneužitím a aby byla uložena na vysoce spolehlivých serverech.Trvalé připojení k Internetu vyžaduje, aby stejně "trvalý" byl i zdroj informací. Servery, ke kterým se uživatelé připojují, musí být přístupné 24 hodin denně, 365 dní v roce. Takovéto servery není možné odpojit ani kvůli up-grade aplikací, přidávání dalších procesorů nebo paměti. Architektura těchto serverů musí být navržena tak, aby umožnila zvyšování výkonu bez požadavků na plánované nebo neplánované přerušení činnosti.

To je možné zajistit například dynamickými doménami. Velký počítač s mnoha procesory je rozdělen na několik virtuálních počítačů, které tvoří samostatné logické celky. Takovéto rozdělení počítače má tu výhodu, že každá doména se chová jako samostatný počítač, v každé doméně může být jiná verze operačního systému a porucha v jedné doméně se nepřenáší do druhé. Další výhodou tohoto přístupu je možnost dynamicky přiřazovat zdroje mezi jednotlivými doménami. Je tak možné odebrat procesory a paměť doménám, kde běží procesy s nízkou prioritou a posílit v daném okamžiku přetížené procesy v doménách s vysokou prioritou. Například je možné posílit aplikaci, která zajišťuje interaktivní zpracování dat na úkor vývojové domény. Tímto způsobem jsme schopni zajistit vysokou kvalitu poskytovaných služeb s minimálními nároky na investice.


Trvale připojené bezdrátové systémy

Zvyšování výkonu serveru podle požadavků (COD - Capacity on Demand)
Nejen klientské stanice projdou v nejbližších letech změnami. Podobný proces uvidíme i na straně serverů. Tam ale nepůjde o futuristická zařízení do kapsy s miniaturními barevnými displeji jako v případě nových klientských zařízení. U serverů budeme sledovat spíše opačný trend. Budou se objevovat stále více uzavřená řešení: krabice, které nebude možné otevírat a které se pouze budou připojovat k jiným podobně uzavřeným funkčním blokům.

Ukazuje se, že zákazníci, jako jsou poskytovatelé služeb na Internetu, musí být schopni neobyčejně rychle reagovat na překotně rostoucí zátěž, v případě že jsou jejich služby na Internetu úspěšné. Pak není možné čekat několik dnů nebo týdnů než daný výrobce dodá a nainstaluje nové procesory a disky.

Většina zákazníků není na druhou stranu ochotna si koupit výkonově předimenzované počítače. Jako vhodné řešení se ukazuje kompromis, kdy si zákazník koupí plně nakonfigurovaný počítač. Zaplatí ale jen za tolik procesorů a paměti, kolik skutečně v první fázi potřebuje. Ostatní výpočetní zdroje jsou uzamknuty softwarovým klíčem. V okamžiku, kdy zákazník potřebuje dodatečný výkon, dostane na základě objednávky softwarový klíč, kterým si přidá do své konfigurace nové výpočetní zdroje. Protože není nutná ani instalace dodatečných komponent, které v počítači již jsou, ani restart počítače, může být takovýto upgrade počítače proveden řádově v hodinách.

Tento trend, který se ukázal velmi úspěšný u největších počítačů, se bude prosazovat i v počítačích střední třídy. Dá se očekávat, že v budoucnu půjde o všeobecný trend. Zákazník si koupí například 4procesorový počítač, ale zaplatí cenu pouze za 1procesorový, za další procesory bude platit až v okamžiku, kdy je bude skutečně potřebovat. Aktivace se provede softwarovým klíčem zaslaným po Internetu.

Tato vlastnost přináší výhody i pro výrobce, protože umožňuje unifikovat výrobní řady. Zjednoduší výrobu na několik překonfigurovaných systémů, např. na počítače se 4, 12, 36 a 64 procesory, což dále sníží výrobní náklady, a tím zvýší konkurenceschopnost. Vyšší výrobní série procesorů a pamětí zase sníží cenu těchto komponent, takže nakonec 4 zabudované procesory mohou být stejně drahé jako 2 procesory v klasické konfiguraci, která umožňuje přidávat procesory po jednom. Konstrukce počítačů se také zjednoduší, protože nebudou navrhovány na to, aby do nich bylo možné doplňovat nějaké komponenty. Vyrobí se vždy jen plně osazené desky, tím se také odstraní drahá instalace HW u zákazníka.

Další změnou v oblasti serverů pravděpodobně bude kompletování hardwarových počítačových bloků s aplikacemi, jako je elektronická pošta nebo www server. Vzniknou "černé skříňky", které budou sloužit jen danému specifickému úkolu. Zákazník si například koupí server pro elektronickou poštu pro 100 uživatelů. Server bude již kompletován s příslušným hardwarem, takže instalace bude velmi snadná a rychlá. Takovéto předkonfigurované systémy se prodávají již dnes. Tyto "černé skříňky" nebude samozřejmě možné použít ve všech případech. Pokryje se s nimi velká část standardních požadavků.

Všechny tři výše uvedené trendy vedou ke zjednodušení správy systémů. Klientské stanice budou zařízení, která se budou vyměňovat jako celky, a budou mít nulovou nebo minimální správu. Servery budou také více unifikovány a přístup k jejich správě bude připomínat správu telefonních ústředen nebo moderních automobilů, do kterých lijeme pouze benzín a vodu do ostřikovačů s tím, že veškerá ostatní údržba se provádí v pravidelných intervalech odborníky v autoservisu. Počítače do servisu vozit nebudeme, protože nejsou tak mobilní jako automobily. Jejich údržba se bude dělat dálkově z dozorových center výrobce. Všechny současné trendy směřují k jedinému, aby se správa počítačů stala co nejjednodušší a aby počítače skutečně poskytovaly služby, které od nich očekáváme.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Pět způsobů, jak AI změní náš svět k nepoznání

AI_analyzuje_data-PR.jpegUmělá inteligence (AI) a strojové učení (ML) přináší už více než 10 let podnikům i výzkumníkům stále možnosti. Ať už jde o využití prediktivní analýzy k předvídání údržby zařízení, nástroje počítačového vidění, které dávají oči robotům na automatických montážních linkách, nebo digitální dvojčata sloužící k simulaci fungování továren, měst, a dokonce i celých ekonomik, seznam aplikací poháněných AI je dlouhý a stále se prodlužuje.