- Přehledy IS
- APS (20)
- BPM - procesní řízení (22)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (33)
- CRM (51)
- DMS/ECM - správa dokumentů (20)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (80)
- HRM (27)
- ITSM (6)
- MES (32)
- Řízení výroby (36)
- WMS (29)
- Dodavatelé IT slueb a řeení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (39)
- Dodavatelé CRM (33)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (71)
- Informační bezpečnost (50)
- IT řeení pro logistiku (45)
- IT řeení pro stavebnictví (26)
- Řeení pro veřejný a státní sektor (27)
Tematické sekce
ERP systémy
CRM systémy
Plánování a řízení výroby
AI a Business Intelligence
DMS/ECM - Správa dokumentů
HRM/HCM - Řízení lidských zdrojů
EAM/CMMS - Správa majetku a údrby
Účetní a ekonomické systémy
ITSM (ITIL) - Řízení IT
Cloud a virtualizace IT
IT Security
Logistika, řízení skladů, WMS
IT právo
GIS - geografické informační systémy
Projektové řízení
Trendy ICT
E-commerce B2B/B2C
CAD/CAM/CAE/PLM/3D tiskBranové sekce
![]() | |
| Přihlaste se k odběru newsletteru SystemNEWS, který kadý týden přináí výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | |
Partneři webu
IT SYSTEM 5/2002
Nové cesty k informacím
Petr Mervart
Informace nás stále více a více obklopují a stávají se důleitějími pro ná ivot. Více a více činností je spojeno pouze se zpracováním informací. Správné informace, ve správném čase a na správném místě mají velmi vysokou cenu. Díky pokroku technologie a rozvoji komunikační techniky jsme dnes schopni oddělit informaci od jejího nosiče.
Předávání informací
Dříve bylo nesmírně obtíné doručit nějakou informaci včas, protoe byla připoutána ke svému nosiči, kterým byl nejčastěji papír, na něm byla napsána nějaká zpráva. Jiným velkým problémem bylo, e pro kadý přenos bylo nutno informaci replikovat. Pokud někdo posílal zprávu o tom, kolik má peněz nebo jak je silné vojsko nepřítele, adresát vdy dostal neaktuální zprávu, protoe mezi jejím odesláním a přijetím dolo ke změnám. Kadá replika zprávy vytvářela nekonzistence, protoe po světě kolovaly zprávy s různým stářím, a tedy i obsahem. Takové zprávy byly v okamik svého vzniku správné, ale adresát je mohl dostat vzhledem k různé délce cesty v nesprávném pořadí, take bylo obtíné určit, která z nich je ta platná. Problém patné synchronizace zpráv neskončil v temném středověku, kdy byli kurýři na koních nahrazeni jinými formami komunikace. Ten samý problém řeíme i dnes v případě, kdy nám sekretářka domluví schůzku podle kalendáře v naem počítači a my si domluvíme jinou schůzku podle kalendáře v naem handheldu. Teprve druhý den během synchronizace zjistíme, e máme 2 schůzky ve stejném termínu.
Přístup k informacím
Pokrok ve výpočetní a komunikační technice způsobil, e dnes jsme schopni oddělit informaci od jejího nosiče a vyuívat informaci, která je uloena v místě svého vzniku. To přináí celou řadu výhod. Zajistí se, e informace bude aktuální a e ten, kdo ji vytvořil, ručí za její správnost. Mimo zvýení aktuálnosti a větí záruky správnosti znamená vyuívání informací v místě, kde vznikly, větinou i nií cenu za danou informaci, protoe větina poplatků (pokud jsou nějaké) za danou informaci zůstane tomu, kdo ji vytvořil a není nutné platit vysokou částku za přenos informace dalím prostředníkům. Na druhou stranu pro replikování informací a jejich přenáení byly vytvořeny nové obory, které zaměstnávaly velké mnoství lidí. Nakladatelství, a ji vydávají noviny, knihy, hudební nahrávky nebo videokazety nedělají nic jiného, ne replikují informace vytvořené autory a přenáí je k nám, koncovým uivatelům.
Dnes jsme díky internetu a dalím komunikačním technologiím schopni získat v reálném čase informace o akciových kurzech kdekoliv na světě, jsme schopni si poslechnout hudební nahrávku vteřinu poté, co byla umístěna na web, jsme schopni si v případě, e máme dostatečně silný komunikační kanál, přehrát i film okamitě poté, co byl uvolněn k distribuci.
Přístup k informacím na místě, kde byly publikovány, ale přináí i některé nové problémy. Pokud je informace umístěna pouze na jednom místě na světě, tak mám sice zajitěno, e informace se replikacemi nezmění, na druhou stranu, kdy místo, kde je informace uloena, nebude dostupné, nejsem schopen ji nikde jinde získat. V případě, e o informaci bude velký zájem - text, obrázek, písničku nebo film si bude stahovat velký počet zájemců, můe být velmi problematické se k dané informaci dostat v rozumném čase. V případě internetu znamená velký počet zájemců a několik milionů lidí, co dokáe vygenerovat extrémní zatíení sítě a serveru. Technologická infrastruktura zajiující přístup k informacím musí být tedy vysoce kálovatelná, spolehlivá a dostupná.
Dynamická rekonfigurace
Nejlepím způsobem, jak zajistit vysokou kálovatelnost systému, kdy se můe vyskytnout přechodný poadavek na několikanásobně vyí výkon, je dynamická rekonfigurace. Dynamická rekonfigurace umoňuje pruně alokovat výpočetní zdroje. Místo toho, abychom vyuívali několik meních samostatných počítačů pro různé úkoly, pouijeme jeden velký počítač, který je rozdělen na několik domém, které představují samostatné počítače. V případě potřeby jsme schopni pruně převádět výpočetní zdroje, procesory a pamě mezi jednotlivými doménami a posilovat tak domény, které mají úlohy s vyí prioritou na úkor úloh s nií prioritou. Příkladem můe být celopodnikový informační systém, který se skládá z databázového serveru, aplikačních serverů pro ERP, vývojového serveru, serveru pro testování, serveru pro CRM a serveru pro document management systém (DMS). Pokud vechny tyto systémy umístíme do jednoho počítače, který umoňuje rozdělení na dynamické domény, vytvoříme v jednom velkém počítači 7 samostatných domém (databázový server, aplikační server 1, aplikační server 2, vývojový server, testovací server, CRM, server pro DMS). V případě, e poadavky na provoz ERP systému jsou příli vysoké a dolo by k neúměrnému prodlouení doby odezvy, je moné za provozu vzít výpočetní zdroje (procesory a pamě) z vývojového a testovacího serveru a na nezbytně nutnou dobu je přidat k aplikačním serverům. Tímto způsobem jsme schopni několikanásobně zvýit výpočetní výkon bez toho, abychom museli pro jednu aplikaci kupovat výrazně předimenzovaný počítač. S výhodou můeme také vyuívat toho, e různé aplikace mají své pičky výkonu v různých časech, take můeme výpočetní zdroje mezi systémy za provozu přemisovat podle aktuální potřeby.
Vyí spolehlivost systémů je řeena spojováním několika systémů do clusteru, který zajistí, e v případě výpadku jednoho počítače kvůli porue druhý počítač převezme vechny jeho činnosti. Moderní počítače jsou konstruovány tak, e mají větinu komponent zdvojenu, take porucha některého subsystému nepřeruí provoz. K zajitění vysoké provozní spolehlivosti je nutné mít zdvojeny i takové subsystémy jako jsou vnitřní hodiny nebo propojení jednotlivých funkčních bloků na back-plainu.
Transformace informací
V souvislosti s internetem se objevil dalí důleitý poadavek kladený na počítače. Musí umonit provoz nejen bez neplánovaných přeruení, co jsou poruchy, ale i bez plánovaných přeruení, která mohou být způsobena upgradem operačního systému nebo roziřováním hardwaru o nové procesory a pamě. Vechny tyto činnosti je nutné dělat bez přeruení provozu, nebo jen s minimálním přeruením. To je obzvlá důleité u diskových polí, kdy poměrně častý upgrade mikrokódu na diskových řadičích, který vyaduje restart systému, můe vyřadit z provozu celý informační systém. V případě serverů je jediným řeením pro roziřování za provozu opět dynamická rekonfigurace. Do počítače se fyzicky umístí nová procesorová a paměová deska, která se pak softwarově připojí k některé doméně. Stejným způsobem je naopak při porue moné vadnou desku vyjmout, opravit a opět přidat do počítače bez toho, aby bylo nutné celý systém restartovat.
Spolehlivá technická infrastruktura je pouze nutnou podmínkou pro vybudování systému, který nám zajistí přístup k informacím kdykoliv a odkudkoliv. Musíme být schopni vekeré potřebné informace přenést tam, kde je potřebujeme. Kdy se zbavíme replikací díky umístění informací na jediné místo, kde vznikají, musíme mít monost se k těmto informacím dostat i z různých zařízení. Nejen přes internetový prohlíeč na PC nebo na notebooku, ale i z mobilního telefonu, handheldu nebo z jiného zařízení, které se objeví v budoucnu. Pokud bychom z různých zařízení nebyli schopni přistupovat ke stejné informaci, museli bychom řeit nekonzistence související s replikacemi. Ukazuje se, e optimálním řeením je zastřeit informační systém portálem, který zajistí transformaci poadovaných informací do nejrůznějích informačních kanálů, např. web, wap, hlas atd. Takovéto řeení vytváří velmi dobré předpoklady pro snadný rozvoj v budoucnosti, kdy se objeví nové komunikační kanály. Pokud máme vytvořený portál, není nutné budovat nové interface pro vechny zdroje dat. Stačí k portálu pouze přidat nový standardní konektor, který zajistí transparentní transformaci dat pro nové zařízení. Jednoduchým příkladem takového řeení můe být čtení elektronické poty, kdy máme monost si stejné e-maily přečíst potovním klientem na svém PC nebo kdekoliv na světě přes internetový prohlíeč či na displeji mobilního telefonu nebo si je nechat přečíst syntetizovaným hlasem do normálního telefonu. Podobným způsobem můeme přistupovat i k textovým souborům. Jen by asi nebylo příli efektivní si dlouhý text prohlíet na malém displeji mobilního telefonu. V takovém případě je jednoduím řeením zadat z mobilního telefonu pouze číslo nejbliího faxu, na který se daný textový soubor odele a vytiskne, abychom si ho mohli pohodlně přečíst.
Přístup odkudkoliv a kdykoliv
Přístup odkudkoliv a kdykoliv přináí nejen výhody, ale je spojen i s novými problémy. V minulosti byly vechny informační systémy stavěny jako "pevnost" obehnaná vysokými neprostupnými hradbami, které měly zabránit komukoliv zvenku přistupovat k informacím, které jsou uvnitř, protoe pouze ti, co byli uvnitř podniku za bezpečnými "hradbami", byli ti, kteří měli oprávnění s danými informacemi pracovat. Otevřením přístupu přes různá media se ale situace výrazně mění. Pokud k informacím přistupuji přes mobilní telefon, musím jít vdy mimo vnitřní sí podniku, přes infrastrukturu poskytovatele telefonních slueb. Takovýto druh přístupu k informacím vyaduje zcela nové a mnohem dokonalejí systémy pro zajitění bezpečnosti celého informačního systému před vniknutím někoho nepovolaného. Zatímco dříve byla bezpečnost zajitěna v rámci aplikace, kdy se uivatel do dané aplikace přihlaoval větinou z vnitřní sítě podniku, nový přístup vyaduje, aby se autorizace prováděla vdy konkrétně pro danou osobu a skupinu informací. Přístupová práva daného člověka tak nejsou svázána s aplikací, ale s danou informací. Zajitění bezpečnosti přístupu je dalí funkcí, kterou zajiuje portál.
Pokud chceme vybudovat informační systém tak, aby byl přístupný odkudkoliv a kdykoliv, musíme zajistit, aby technologická infrastruktura, na které pracuje, byla dostatečně kálovatelná, spolehlivá a dostupná. Jednotlivé aplikace musí být zastřeeny portálem, který zabezpečuje transformaci poadovaných dat do nejrůznějích kanálů a zároveň provádí autentizaci vech uivatelů přistupujících do systému. Jen tímto způsobem jsme schopni doručit správné informace na správné místo ve správném čase.

Předávání informací
Dříve bylo nesmírně obtíné doručit nějakou informaci včas, protoe byla připoutána ke svému nosiči, kterým byl nejčastěji papír, na něm byla napsána nějaká zpráva. Jiným velkým problémem bylo, e pro kadý přenos bylo nutno informaci replikovat. Pokud někdo posílal zprávu o tom, kolik má peněz nebo jak je silné vojsko nepřítele, adresát vdy dostal neaktuální zprávu, protoe mezi jejím odesláním a přijetím dolo ke změnám. Kadá replika zprávy vytvářela nekonzistence, protoe po světě kolovaly zprávy s různým stářím, a tedy i obsahem. Takové zprávy byly v okamik svého vzniku správné, ale adresát je mohl dostat vzhledem k různé délce cesty v nesprávném pořadí, take bylo obtíné určit, která z nich je ta platná. Problém patné synchronizace zpráv neskončil v temném středověku, kdy byli kurýři na koních nahrazeni jinými formami komunikace. Ten samý problém řeíme i dnes v případě, kdy nám sekretářka domluví schůzku podle kalendáře v naem počítači a my si domluvíme jinou schůzku podle kalendáře v naem handheldu. Teprve druhý den během synchronizace zjistíme, e máme 2 schůzky ve stejném termínu.
Přístup k informacím
Pokrok ve výpočetní a komunikační technice způsobil, e dnes jsme schopni oddělit informaci od jejího nosiče a vyuívat informaci, která je uloena v místě svého vzniku. To přináí celou řadu výhod. Zajistí se, e informace bude aktuální a e ten, kdo ji vytvořil, ručí za její správnost. Mimo zvýení aktuálnosti a větí záruky správnosti znamená vyuívání informací v místě, kde vznikly, větinou i nií cenu za danou informaci, protoe větina poplatků (pokud jsou nějaké) za danou informaci zůstane tomu, kdo ji vytvořil a není nutné platit vysokou částku za přenos informace dalím prostředníkům. Na druhou stranu pro replikování informací a jejich přenáení byly vytvořeny nové obory, které zaměstnávaly velké mnoství lidí. Nakladatelství, a ji vydávají noviny, knihy, hudební nahrávky nebo videokazety nedělají nic jiného, ne replikují informace vytvořené autory a přenáí je k nám, koncovým uivatelům.
Dnes jsme díky internetu a dalím komunikačním technologiím schopni získat v reálném čase informace o akciových kurzech kdekoliv na světě, jsme schopni si poslechnout hudební nahrávku vteřinu poté, co byla umístěna na web, jsme schopni si v případě, e máme dostatečně silný komunikační kanál, přehrát i film okamitě poté, co byl uvolněn k distribuci.
Přístup k informacím na místě, kde byly publikovány, ale přináí i některé nové problémy. Pokud je informace umístěna pouze na jednom místě na světě, tak mám sice zajitěno, e informace se replikacemi nezmění, na druhou stranu, kdy místo, kde je informace uloena, nebude dostupné, nejsem schopen ji nikde jinde získat. V případě, e o informaci bude velký zájem - text, obrázek, písničku nebo film si bude stahovat velký počet zájemců, můe být velmi problematické se k dané informaci dostat v rozumném čase. V případě internetu znamená velký počet zájemců a několik milionů lidí, co dokáe vygenerovat extrémní zatíení sítě a serveru. Technologická infrastruktura zajiující přístup k informacím musí být tedy vysoce kálovatelná, spolehlivá a dostupná.
Dynamická rekonfigurace
Nejlepím způsobem, jak zajistit vysokou kálovatelnost systému, kdy se můe vyskytnout přechodný poadavek na několikanásobně vyí výkon, je dynamická rekonfigurace. Dynamická rekonfigurace umoňuje pruně alokovat výpočetní zdroje. Místo toho, abychom vyuívali několik meních samostatných počítačů pro různé úkoly, pouijeme jeden velký počítač, který je rozdělen na několik domém, které představují samostatné počítače. V případě potřeby jsme schopni pruně převádět výpočetní zdroje, procesory a pamě mezi jednotlivými doménami a posilovat tak domény, které mají úlohy s vyí prioritou na úkor úloh s nií prioritou. Příkladem můe být celopodnikový informační systém, který se skládá z databázového serveru, aplikačních serverů pro ERP, vývojového serveru, serveru pro testování, serveru pro CRM a serveru pro document management systém (DMS). Pokud vechny tyto systémy umístíme do jednoho počítače, který umoňuje rozdělení na dynamické domény, vytvoříme v jednom velkém počítači 7 samostatných domém (databázový server, aplikační server 1, aplikační server 2, vývojový server, testovací server, CRM, server pro DMS). V případě, e poadavky na provoz ERP systému jsou příli vysoké a dolo by k neúměrnému prodlouení doby odezvy, je moné za provozu vzít výpočetní zdroje (procesory a pamě) z vývojového a testovacího serveru a na nezbytně nutnou dobu je přidat k aplikačním serverům. Tímto způsobem jsme schopni několikanásobně zvýit výpočetní výkon bez toho, abychom museli pro jednu aplikaci kupovat výrazně předimenzovaný počítač. S výhodou můeme také vyuívat toho, e různé aplikace mají své pičky výkonu v různých časech, take můeme výpočetní zdroje mezi systémy za provozu přemisovat podle aktuální potřeby.
Vyí spolehlivost systémů je řeena spojováním několika systémů do clusteru, který zajistí, e v případě výpadku jednoho počítače kvůli porue druhý počítač převezme vechny jeho činnosti. Moderní počítače jsou konstruovány tak, e mají větinu komponent zdvojenu, take porucha některého subsystému nepřeruí provoz. K zajitění vysoké provozní spolehlivosti je nutné mít zdvojeny i takové subsystémy jako jsou vnitřní hodiny nebo propojení jednotlivých funkčních bloků na back-plainu.
Transformace informací
V souvislosti s internetem se objevil dalí důleitý poadavek kladený na počítače. Musí umonit provoz nejen bez neplánovaných přeruení, co jsou poruchy, ale i bez plánovaných přeruení, která mohou být způsobena upgradem operačního systému nebo roziřováním hardwaru o nové procesory a pamě. Vechny tyto činnosti je nutné dělat bez přeruení provozu, nebo jen s minimálním přeruením. To je obzvlá důleité u diskových polí, kdy poměrně častý upgrade mikrokódu na diskových řadičích, který vyaduje restart systému, můe vyřadit z provozu celý informační systém. V případě serverů je jediným řeením pro roziřování za provozu opět dynamická rekonfigurace. Do počítače se fyzicky umístí nová procesorová a paměová deska, která se pak softwarově připojí k některé doméně. Stejným způsobem je naopak při porue moné vadnou desku vyjmout, opravit a opět přidat do počítače bez toho, aby bylo nutné celý systém restartovat.
Spolehlivá technická infrastruktura je pouze nutnou podmínkou pro vybudování systému, který nám zajistí přístup k informacím kdykoliv a odkudkoliv. Musíme být schopni vekeré potřebné informace přenést tam, kde je potřebujeme. Kdy se zbavíme replikací díky umístění informací na jediné místo, kde vznikají, musíme mít monost se k těmto informacím dostat i z různých zařízení. Nejen přes internetový prohlíeč na PC nebo na notebooku, ale i z mobilního telefonu, handheldu nebo z jiného zařízení, které se objeví v budoucnu. Pokud bychom z různých zařízení nebyli schopni přistupovat ke stejné informaci, museli bychom řeit nekonzistence související s replikacemi. Ukazuje se, e optimálním řeením je zastřeit informační systém portálem, který zajistí transformaci poadovaných informací do nejrůznějích informačních kanálů, např. web, wap, hlas atd. Takovéto řeení vytváří velmi dobré předpoklady pro snadný rozvoj v budoucnosti, kdy se objeví nové komunikační kanály. Pokud máme vytvořený portál, není nutné budovat nové interface pro vechny zdroje dat. Stačí k portálu pouze přidat nový standardní konektor, který zajistí transparentní transformaci dat pro nové zařízení. Jednoduchým příkladem takového řeení můe být čtení elektronické poty, kdy máme monost si stejné e-maily přečíst potovním klientem na svém PC nebo kdekoliv na světě přes internetový prohlíeč či na displeji mobilního telefonu nebo si je nechat přečíst syntetizovaným hlasem do normálního telefonu. Podobným způsobem můeme přistupovat i k textovým souborům. Jen by asi nebylo příli efektivní si dlouhý text prohlíet na malém displeji mobilního telefonu. V takovém případě je jednoduím řeením zadat z mobilního telefonu pouze číslo nejbliího faxu, na který se daný textový soubor odele a vytiskne, abychom si ho mohli pohodlně přečíst.
Přístup odkudkoliv a kdykoliv
Přístup odkudkoliv a kdykoliv přináí nejen výhody, ale je spojen i s novými problémy. V minulosti byly vechny informační systémy stavěny jako "pevnost" obehnaná vysokými neprostupnými hradbami, které měly zabránit komukoliv zvenku přistupovat k informacím, které jsou uvnitř, protoe pouze ti, co byli uvnitř podniku za bezpečnými "hradbami", byli ti, kteří měli oprávnění s danými informacemi pracovat. Otevřením přístupu přes různá media se ale situace výrazně mění. Pokud k informacím přistupuji přes mobilní telefon, musím jít vdy mimo vnitřní sí podniku, přes infrastrukturu poskytovatele telefonních slueb. Takovýto druh přístupu k informacím vyaduje zcela nové a mnohem dokonalejí systémy pro zajitění bezpečnosti celého informačního systému před vniknutím někoho nepovolaného. Zatímco dříve byla bezpečnost zajitěna v rámci aplikace, kdy se uivatel do dané aplikace přihlaoval větinou z vnitřní sítě podniku, nový přístup vyaduje, aby se autorizace prováděla vdy konkrétně pro danou osobu a skupinu informací. Přístupová práva daného člověka tak nejsou svázána s aplikací, ale s danou informací. Zajitění bezpečnosti přístupu je dalí funkcí, kterou zajiuje portál.
Pokud chceme vybudovat informační systém tak, aby byl přístupný odkudkoliv a kdykoliv, musíme zajistit, aby technologická infrastruktura, na které pracuje, byla dostatečně kálovatelná, spolehlivá a dostupná. Jednotlivé aplikace musí být zastřeeny portálem, který zabezpečuje transformaci poadovaných dat do nejrůznějích kanálů a zároveň provádí autentizaci vech uivatelů přistupujících do systému. Jen tímto způsobem jsme schopni doručit správné informace na správné místo ve správném čase.
Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z naeho archivu.


















