Internet vtrhl do našeho života a hodně ho proměnil. Televize jsou překvapené, jak jim ubývají diváci v hlavním vysílacím čase. Zejména mladá generace se totiž na internetu naučila, že se nemusí přizpůsobovat světu, ale svět se může přizpůsobovat jim. Pro většinu dnešních teenagerů je téměř nepředstavitelné, že by nebyli on-line. Tak jako jsme si rychle zvykli na internet, zvykli jsme si i na mobilní telefony. Na rozdíl od řady specializovaných zařízení má mobilní telefon velká většina z nás u sebe skoro pořád. I to je jeden z důvodů, proč lidé často fotí právě mobilem, a nikoli fotoaparátem, byť ten by jim zaručil kvalitnější obrázky.

S internetem je to podobné a tento trend se ještě výrazně posílil s nástupem chytrých telefonů. Ty jsou v řadě případů připojeny k internetu téměř neustále. Uživatelé se tak celkem logicky začínají učit internet používat. Určitě není náhodou, že smartphony už překonaly v prodejích stolní počítače. Poměrně příjemným zjištěním je, že technologie mobilního internetu v podstatě drží krok s dobou a v současné době už mohou operátoři nabízet připojení, které snese srovnání s tím, co máme k dispozici doma.

Uživatelé chtějí být připojeni

Výrobci mobilních telefonů, ale také operátoři dlouho hledali aplikaci, která by uživatele k mobilnímu internetu přivedla, aplikaci, která by je motivovala začít internet využívat. Čas nakonec ukázal, že takové hledání nemá smysl. Uživatelé totiž chtějí na mobilu totéž co na stolním počítači, nechtějí jednu konkrétní aplikaci, prostě chtějí být připojeni. Podle odhadů analytiků by již v roce 2015 mělo být osmdesát procent všech přístupů k internetu učiněno prostřednictvím mobilních zařízení. Výzkumy a analýzy společnosti Ericsson přitom naznačují, že v roce 2016 překročí počet uživatelů rychlého internetu pět miliard, do konce letošního roku pak překročí počet připojení miliardu. V průzkumu devadesát procent dotázaných uvedlo, že používá internet každý den.

Přitom to rozhodně neznamená, že bychom přestali využívat internet na svých noteboocích či desktopech. Spíše naopak, jenže tady nám opět do hry vstupuje zmíněný fenomén – mobil máme u sebe pořád, u počítače sedíme jen občas. Skvěle to ilustruje nedávný průzkum společnosti Google, která zjistila, že dopoledne a večer dominují přístupy z počítačů, v jiných časech už vítězí mobily. Zkrátka, přečíst si zprávy během oběda je pohodlnější na mobilu než s sebou tahat notebook.

A pochopitelně nesmíme zapomenout ani na sociální sítě. Když se chcete podělit o své zážitky, je mobilní telefon tím nejlogičtějším řešením. Oproti notebookům a desktopům má ještě mobil jednu neuvěřitelnou výhodu, většinou ví, kde se zrovna nacházíme, protože drtivá většina přístrojů je už dnes vybavena také GPS přijímačem. Mobil nám tak umožní získat z internetu mnohem relevantnější informace, protože může nabídnout údaje v závislosti na místě, kde se nacházíme. Již zmíněný výzkum společnosti Google ukázal, že zatímco přes pevné připojení rezervuje hotel v den příjezdu jen třicet procent uživatelů, v případě rezervace prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu je to více než dvojnásobek.

Výhodou současných mobilních telefonů je, že jsou to v podstatě malé počítače. Do mobilů už pronikají dvoujádrové procesory a rozhodně není žádným překvapením, když má telefon procesor s taktem jeden gigahertz a více. Také operační paměť snese srovnání s tím, co jsme znali u stolních počítačů před několika lety. Není tak žádným překvapením, že internet na mobilech používáme stejně jako na stolních počítačích. Už dávno nejde jen o použití pro práci. S mobilním internetem jsme se zvykli bavit. Ericsson tak zjistil, že nejčastěji sáhneme po vyhledávání (94 %), hned na druhém místě jsou e-maily (92 %), následované vyhledáváním informací (59 %). Více než polovina uživatelů pak prostřednictvím mobilů přistupuje k sociálním sítím.

Ostatně již více než desetina všech přístupů na YouTube je právě z mobilních telefonů, a to rozhodně o něčem svědčí. Stejně tak si s nástupem operačního systému Android řada uživatelů rychle zvykla na používání Google Maps v mobilu, k nimž je nově dostupná i navigace. Využívání satelitních snímků, či dokonce StreetView místo běžných vektorových map je přitom opravdu návykové.

Pomalé připojení nestačí

Společným znakem všech nastupujících mobilních aplikací je jejich velká datová náročnost. Stejně jako na stolních počítačích, i na mobilech vyžadujeme tzv. bohatý obsah (rich content). Displeje současných mobilů přímo nabádají k tomu, abychom si videa z YouTube nebo streamované televizní vysílání pouštěli ve vysokém rozlišení. Tomu pak odpovídá také množství dat, která musíme přes mobilní připojení přenést. Dnes už nejsme naštěstí odkázáni na hledáních volných wifi sítí, mobilní přenosy nám často nabídnou vyšší rychlost i prostupnost.

Česko bylo dlouhou dobu světovou výjimkou, pokud jde o mobilní připojení. V době, kdy tehdejší Český Telecom nebyl schopen nabídnout rozumný cenový model připojení k internetu, přišel mobilní operátor Eurotel (dnes jsou obě společnosti sloučené v Telefónica O2) s prvním neomezeným připojením. Možnost připojit se za měsíční paušál tak měli lidé v Česku paradoxně díky mobilním sítím, a tak byli ochotni obětovat rychlost výměnou za možnost být připojen neustále. A tak například Siemens nabízel mobilní modemy vyvinuté speciálně pro český trh. Přitom tehdejší technologie GPRS rozhodně nějaké závratné rychlosti nenabízela.

S převzetím lokálních operátorů nadnárodními koncerny se ale situace změnila. Noví vlastníci se soustředili především na tvorbu zisku a z tohoto pohledu nedávaly investice do mobilního internetu příliš velký smysl. Uživatelé totiž dávali najevo, že by sice rychlejší připojení uvítali, ale připlácet si za něj nechtějí. Vývoj dále zpomalila ještě ekonomická krize, a tak začalo Česko za vyspělým světem zaostávat. Sítě 3G nabízející rychlé připojení k internetu fakticky spustila pouze Telefónica O2 a jen v části Prahy. Mimo ni byli uživatelé odkázáni na pomalejší EDGE, či dokonce GPRS. To samozřejmě brzdilo i rozvoj dalších mobilních služeb v Česku a zaostávání za světem se projevovalo stále více.

Obr. 1: Rychlý mobilní internet je zatím dostupný prakticky jen ve větších městech a jejich okolí – mapy pokrytí sítí kategorie 3G u mobilních operátorů v ČR dle webových stránek jednotlivých operátorů (orientační mapky, stav ke dni 7. 6. 2011)

Na lepší časy se začalo blýskat až loni, kdy operátoři zejména pod tlakem růstu prodejů chytrých telefonů začali konečně investovat do modernizace svých datových sítí a také do rozšiřování sítí 3G. Zde se mezitím prosadila technologie HSPA (HSDPA a HSUPA) umožňující přenášet data rychlostí srovnatelnou s připojením ADSL. V současné době lze v sítích českých operátorů dosáhnout teoreticky na downloadu rychlosti až 7,2 Mb/s, v případě T-Mobile, který sáhl po vylepšení HSPA+, je k dispozici dokonce až 14,4 Mb/s. To překonává nejběžnější rychlost připojení prostřednictvím ADSL. Výrobci síťové infrastruktury přitom uvádějí, že dalším vývojem této technologie se lze teoreticky přiblížit až k rychlostem 100 Mb/s, což je dnes nejvyšší rychlost nabízená pro připojení domácností prostřednictvím kabelových sítí. Rozvoj přitom bude dále pokračovat, protože exponenciálně porostou nároky uživatelů na rychlá mobilní data.

Rychlé LTE ve světě realitou

Dá se očekávat nástup tabletů, ale také displeje mobilních telefonů se budou zvětšovat. Již dnes je celkem běžná úhlopříčka 4“, do budoucna se ale očekává nástup technologií, které umožní uživatelům nabídnout velký displej pro multimediální obsah, aniž by to negativně ovlivnilo celkovou velikost přístroje. Dočkáme se tak pravděpodobně různých rolovacích displejů či integrovaných projektorů tak, jak to již výrobci testují. Uživatelé totiž stále častěji dávají najevo, že s telefonem se chtějí především bavit. A tak sledování televizí, přehrávání videa či třeba sdílení obrázků bude hrát prim. Vše samozřejmě ve vysokém rozlišení a brzy i ve 3D.

To bude pochopitelně znamenat, že opět porostou nároky na kapacitu a rychlosti mobilních sítí. Uživatelé nebudou akceptovat videa, která se budou během přehrávání zasekávat. Budou stále častěji vyžadovat stejný komfort, jaký mají na svém notebooku či stolním počítači. Pro operátory se tak stane LTE naprostou nutností. V zahraničí už technologie LTE není žádnou hudbou daleké budoucnosti. Ericsson, jako jeden z dodavatelů síťové infrastruktury pro mobilní operátory, podepsal už osmnáct kontraktů na LTE sítě v různých částech světa. Doufejme, že ČR v zaostávání za světem už nebude pokračovat. Technologie k dispozici jsou.

Vůbec první LTE síť spustil skandinávský operátor TeliaSonera. Síť je prozatím k dispozici v Oslu a Stockholmu, brzy by se ale měla rozrůst i do dalších skandinávských měst. Obyvatelé a návštěvníci těchto měst, kteří budou mít k dispozici modem nebo telefon s podporou LTE se mohou připojit teoreticky rychlostí až 100 Mb/s, reálně se přitom rychlosti přenosu dat pohybují kolem úctyhodných 80 Mb/s, tedy zhruba tisíckrát rychleji, než tomu bylo v případě GPRS. Kromě Skandinávie jsou již v provozu sítě také v Estonsku a Polsku.

ČTÚ nikam nespěchá

V Česku zatím operátoři LTE testují. Česká pobočka O2 se zúčastnila testování v rámci tohoto globálního operátora a výsledky byli více než přesvědčivé. Měřiče v testovacím provozu ukazovali rychlost téměř 300 Mb/s. Reálné nasazení do provozu je ale v Česku zatím vzdálené, ČTÚ dosud ani nevypsal výběrové řízení na přidělení frekvencí pro tuto technologii.

-pram-