facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Tematické sekce
 
Branžové sekce
Přihlášení SystemNEWSPřehledy
 
Tematické seriály

Jak uřídit IT projekt a nezbláznit se

Užitečné tipy a nástroje pro řešení problémů řízení inovací a vývoje produktů...

články >>

 

Industry 4.0

Průmysl 4.0

Jaký vliv bude mít čtvrtá průmyslová revoluce na výrobu a výrobní firmy?

články >>

 
Nové!

RPA - automatizace procesů

Softwaroví roboti automatizují obchodní procesy.

články >>

 
Nové!

IoT – internet věcí

Internet věcí a jeho uplatnění napříč obory.

články >>

 
Nové!

VR – virtuální realita

Praktické využití virtuální reality ve službách i podnikových aplikacích.

články >>

 
Nové!

Bankovní identita (BankID)

K službám eGovernmentu přímo z internetového bankovnictví.

články >>

 

Příručka úspěšného IT manažera

Dnes je řada IT manažerů opomíjena. Úspěšní bývají brouci Pytlíci a Ferdové...

články >>

 
 
Partneři webu
IT SYSTEM 10/2003

Integrace Laboratorního informačního systému jako nového prvku do stávající IT infrastruktury ve společnosti ZeNTIVA

Zdenek Šoffr, Miroslav Janoušek, Miroslav Vavera, Jan Kuchař





Stále rostoucí požadavky na kontrolu kvality ve farmaceutickém prostředí a snaha o zvyšování produktivity a zlepšení zákaznického servisu vedou ke snaze o lepší design procesů kontroly kvality. Dalším požadavkem je zlepšení, zjednodušení a zpřehlednění správy a sdílení informací týkajících se činností laboratoří a jimi kontrolovaných vzorků. Informační systém pro řízení laboratoří (LIMS) je ve farmaceutickém prostředí jedním z klíčových prvků celopodnikové IT infrastruktury. V akciové společnosti ZeNTIVA započaly práce směřující k implementaci plnohodnotného LIMS řešení v létě roku 2002.

Cíle projektu a požadavky na řešení
Cílem celého projektu bylo definovat zadání a kvalifikovaný požadavek na laboratorní informační systém, zajistit výběrové řízení a vybrat vhodné řešení, naplánovat a naimplementovat SW nástroj včetně úspěšné akceptace celého systému.
Při posuzování projektu je třeba si uvědomit jednu velmi podstatnou skutečnost. V době, kdy padlo rozhodnutí o nasazení LIMS, využívala již společnost ZeNTIVA další dvě klíčové komponenty svého podnikového informačního prostředí – systém SAP pokrývající oblast financí, logistiky a částečně také řízení kvality a platformu Documentum sloužící pro podporu a automatizaci procesů souvisejících s vývojem a registrací nových léků.

Klíčové požadavky na nové řešení proto byly stanoveny následovně:

Pokrytí a optimalizace procesů Quality Assurace/Quality Control. Součástí tohoto kroku byla analýza všech požadovaných QA/QC procesů, a to také s ohledem na budoucí korporátní uspořádání společnosti. Jedním z hlavních požadavků přitom bylo převedení dosavadního papírového způsobu práce na elektronický a dále zvýšení důvěryhodnosti dat. To vše při maximálním využití možností všech používaných systémů ve společnosti.

Rozšíření oblasti validovaného informačního prostředí. Stávající informační prostředí ve společnosti je částečně validováno a cílem společnosti ZeNTIVA bylo nasazení řešení, které samo o sobě bude validováno a které zároveň napomůže (v průběhu svého nasazení) k validaci doposud nevalidovaných částí systému.

Integrace do stávající podnikové infrastruktury. Integrace nově připravovaného řešení se stávajícími systémy se tak stala jedním z hlavních parametrů celého projektu. Jako klíčová kritéria vzájemné integrace všech systémů (SAP, Documentum, LIMS) byly nadefinovány požadavky na zajištění konzistence dat a jejich zadávání pouze na jednom místě (v jednom ze systémů), využití každého ze systémů tam, kde to z hlediska jeho zaměření bude optimální, a v neposlední řadě snadná prezentace a zpracování výsledků pro operativní i manažerský reporting.

Fáze implementace
Na základě výše uvedených cílů a kritérií byl ve fázi procesní a produktové analýzy zvolen LIMS systém LabWare. Vzhledem ke komplikované a multisystémové platformě, na jejímž řešení se podílelo několik subjektů, byl pro dodávku celého řešení zvolen model jednoho partnera – systémového integrátora. Činností systémového integrátora byla pověřena společnost Efcon. Subdodavatelem řešení se stala společnost CRO Zlín.

V rámci produktové analýzy byl vytvořen první prototyp LIMS a zároveň zpracován technický návrh rozsahu funkcionality řešené v rámci systému SAP a Documentum. Součástí této fáze bylo také zpracování řídícího plánu validace.

Po ukončení a odsouhlasení analýzy a zvolení cílové platformy LIMS mohlo být přikročeno k vlastní implementaci, která, jak bylo popsáno, sestávala s nasazení LIMS platformy a její integraci s ostatními používanými aplikacemi. Cílový stav původně nepropojených aplikací je znázorněn na obrázku 1, který popisuje stav vzájemných vazeb po provedení optimalizačních kroků.

K vytvoření hlavních integračních vazeb došlo v následujících oblastech:
· Integrace mezi SAP a LIMS v oblasti modulu QM s využitím certifikovaného rozhraní QM-ID (tímto způsobem je prováděn například přenos kontrolní dávky ze systému SAP do LIMS).
· Synchronizace vybraných kmenových dat (číselníků materiálů, výrobců, číselníků schvalovacích podmínek atd.).
· Integrace s platformou Documentum především na úrovni propojení procesů tvorby dokumentů (procesy tvorby jsou primárně řešeny v prostředí Documentum, následně předány do LIMS a poté zpět do Documentum). Pro tento krok bylo vytvořeno speciální rozhraní, které umožňuje vytvoření vzájemných vazeb ve výše uvedených jednotlivých oblastech, a zároveň jde o obecný, opakovatelně použitelný nástroj zjednodušující vytvoření případných dalších vazeb v budoucnosti.
· Integrace s mail systémem pro zasílání e-mailových notifikací jak ze systému LIMS (LabWare) tak ze systému Documentum.

Hlavní úskalí a přínosy projektu
Bylo by asi s podivem, pokud by projekt nemusel řešit žádné komplikace a neočekávaná úskalí. K asi nejčastěji diskutované otázce patřily nároky na pracovníky odborných útvarů, kteří byli zapojeni do realizace. Požadavky kladené na tyto osoby byly velmi vysoké a po celou dobu projektu bylo třeba tvořit prioritní preference, které by umožnily pokračování projektu a přitom minimalizovaly jeho vliv na každodenní náročné úkoly zaměstnanců v rámci jejich hlavní pracovní činnosti.

I tyto obtíže se však podařilo překonat a při hodnocení projektu můžeme pohledem zpět konstatovat, že hlavních cílů jeho realizace bylo dosaženo. Podařilo se nasadit nový informační systém, který pokrývá kritické firemní procesy a poskytuje pro jejich provedení nástroje informačních technologií.

Nasazení LIMS systému přináší snížení zatížení jednotlivých pracovníků každodenním, avšak především v oblasti farmaceutické výroby nezbytným „papírováním“. Toho se daří dosáhnout především díky úspěšnému začlenění nové platformy do stávající podnikové architektury a vytvoření jednotného, vzájemně provázaného celku. Jeho neopominutelnou vlastností je kromě jiného také jasná dohledatelnost a průkaznost všech prováděných činností.

K dalším přínosům celého projektu pak také patří: flexibilita (snadná konfigurovatelnost na základě nových uživatelských požadavků, nižší cena změny, mj. i nižší cena vlastnictví), snadný reporting (manažerské reporty typu: vytíženost laboratoří, přístrojů, doba a cena analýz, trendování), možnost zvýšení úrovně detailu sledovaných charakteristik, přechod na elektronickou verzi správy instrumentů (protivzorků, standardů) a unifikace správy odchylek (OOS, optimalizační režim, výjimka) a jejich převedení do výhradně elektronicky řízené formy.

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

Digitalizace výroby teoreticky i prakticky

IT Systems 9/2022Aktuální vydání IT Systems je věnováno především automatizaci a digitalizaci průmyslu. Daniel Bičík ze SAPu popisuje, jak nejefektivněji využít AI ve výrobě od designu až po servis. Kristin Poulton z QAD se věnuje problematice plánování kapacitních požadavků a jeho využití ve výrobě. Jan Hofman z QI GROUP ukazuje, že cestou k optimalizaci výroby je dobře sladěný tandem systémů MES a ERP.