IT SYSTEM 10/2002

Implementace Balanced Scorecard

Řízení globální podnikové strategie

Milan Vodička


Balanced Scorecard, nebo chcete-li BSC, je pojem velmi aktuální a slýchávám jej v mnoha souvislostech. Připomíná mi to tak trochu dobu, kdy byl stejně často uváděn pojem controlling, a mohl bych jmenovat další. Znenadání se ve společnostech objevují interní a externí důvody pro koncentraci na tuto metodu strategického řízení, jako by snad společnosti neměly dříve v rovině strategie jasno v tom, jestli se strategií a uplatňováním iniciativ vůbec zabývat. Nemyslím si, že tomu tak bylo nebo že tomu tak je (pokud ano, ať si manažeři sáhnou do svědomí), mám naopak mnoho poznatků o tom, že strategické řízení je disciplína, kterou se špičkoví manažeři zabývají dlouhá léta, a to, co hledají a případně postrádají, je stále dokonalejší způsob, jak mít ještě větší přehled o tom, co probíhá v okolním tržním prostředí, a jak si k tomuto externímu prostředí stojí společnost ve všech svých rovinách.


Bylo by chybou používat BSC jako svazující metodu pro řízení. O čem to vlastně mluvím? Pokusím se to vysvětlit. V dubnu tohoto roku proběhla v Praze mezinárodní konference o využití BSC, kdy se v teoretických i praktických blocích střídali jednotliví odborníci na tuto oblast. Konference byla velmi zdařilá, jen mě zarazil příspěvek manažera jedné zahraniční společnosti, který posluchače informoval o tom, jak je důležité začít ve vztahu k zavedení BSC přemýšlet také o tom, jestli má stávající ERP systém všechny potřebné atributy, aby se v něm dal vystavět patřičný modul. Přestal jsem se divit, když jsem zjistil, v jakém útvaru společnosti uvedený manažer pracuje. Jeho oddělení bylo navíc pověřeno realizací projektu BSC. Při vší úctě, nemyslím si, že by strategie společnosti a metody pro její řízení měly vznikat v oblasti, která je tak silně svázána technologickými možnostmi a kde každá změna vyžaduje značné úsilí a čas. Právě naopak se domnívám, že se strategií je potřeba neustále pracovat, mít možnost velmi flexibilně a v krátkém časovém horizontu inicializovat a realizovat potřebná opatření, a to vše samozřejmě za vysoké vypovídací hodnoty všech disponibilních informací.

Koncept BSC lze přitom "postavit" i na jednom archu papíru! Tímto způsobem ale rozhodně nemůže být naplněn požadavek na sdílení informací napříč celou organizací a nemůže přimět každého jednotlivého zaměstnance firmy, aby strategii nejen akceptoval, ale aby pochopil, jak důležitým článkem ve struktuře je právě on, tzn. aby se s ní ztotožnil. Jistě, 100% sdílení informací je nejspíš nemožné, ale určitě lze dosáhnout lepší informovanosti, než tomu dnes ještě leckde je. (Pro zajímavost, kolik z vás zná strategii vašeho podniku pro příštích pět let? A které z vašich aktivit, procesů nebo ukazatelů se na naplňování této strategie nejvýznamněji podílí?)

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že BSC lze sice "vytvořit" na archu papíru, nicméně úspěšný proces zavedení metody BSC pro strategické řízení souvisí zpravidla s mnoha aspekty, týkajícími se jak organizačních, tak i technických oblastí. Z těch organizačních je to především vůle změnit zavedené postupy a nebránit se novým procesům v řízení i komunikaci, z těch technických pak především využití vhodných SW nástrojů pro řízení, tj. využití nástrojů business intelligence (BI).
 


Obr. 1: Základní panel celopodnikové BSC s možností rozpadu do detailu jednotlivých perspektiv

Tyto nástroje umožňují s konceptem BSC pracovat nejen v rovině strategických informací, ale umožňují takto definovaný koncept dále rozvíjet, a to směrem vertikálním i horizontálním.


Obr. 3: Individuální nastavení citlivosti ukazatele v závislosti na vnímání jeho významnosti

Vhodné využití nástrojů BI garantuje například vysokou konzistenci informačních dat - a to jak těch, které se týkají skutečnosti, tak samozřejmě těch, které vznikají v rovině strategického řízení přímo z klávesnice (strategické cíle, iniciativy, modelace apod.) - rychlé porovnání strategie s aktuální situací, okamžité promítnutí iniciativy či opatření a simulaci atd. Navíc tyto nástroje umožňují prolínání strategického řízení do nižších struktur bez ztráty vypovídací hodnoty.


Obr. 2: Rozpad do perspektivy obchodně-dodavatelských vztahů, opět s možností dalšího rozpadu.

Tím může být například pro obchodního manažera detailní pohled na vývoj a stav objednávek za minulý měsíc u konkrétního zákazníka, přičemž je takto strukturovaná informace v rovině strategického řízení pouze dílčím atributem pro výpočet výkonového ukazatele v odběratelsko-dodavatelské perspektivě.
Je potřeba si uvědomit, že strategie se netýká pouze úzké skupiny vrcholových manažerů, ale že musí procházet celým podnikem.


Obr. 4: Detail analytického procesu - rozpad finanční perspektivy do C-F výkazu.

Je potřeba proto volit takové komunikační nástroje, které umožní informace sdílet a rozšiřovat je efektivně napříč organizací. Nejužitnější jsou přitom standardní uživatelská rozhraní, jako např. MS Office, MS Explorer, případně různá portálová řešení, z nichž je možné pro nižší hladiny řízení potřebné dokumenty i tisknout.

Na závěr - progresivní metody vyžadují nejen progresivní myšlení, ale rovněž progresivní nástroje pro jejich realizaci.

Pozn. red.: Autor, dr. Milan Vodička, zastává pozici General Managera společnosti MIS AG ČR

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.


Inzerce

AI jako motor výroby a datové inteligence

ITS_6Jak jste si jistě všimli, aktuální vydání IT Systems je první, které má nové logo. Po dlouhé době jsme se rozhodli oživit nejen logo časopisu, ale také navazujících online médií. Právě výraznější provázání loga časopisu IT Systems, webu SystemOnLine a newsletteru SystemNEWS bylo hlavním cílem modernizace, ke které jsme přistoupili teprve podruhé v téměř třicetileté historii našeho časopisu.