Aplikace nejnovějších informačních a komunikačních technologií do vzdělávacího procesu přispěla k dalšímu rozšíření již tak početné e- rodiny o nový přírůstek, e-learning. Předpovědět jeho budoucnost by nemělo být až tak obtížné, neboť od výzkumných agentur dostal do vínku dynamický růst v horizontu několika následujících let. Podle odhadů IDC by se roční tempo růstu mělo pohybovat okolo 90%, přičemž nejsilnějším tahounem budou geograficky rozsáhlé firmy, které potřebují zajistit efektivnější vzdělávání svých zaměstnanců nepracujících na jednom fyzickém místě. Z hlediska obsahu se na tomto vzestupu budou nejvíce podílet tréninky a školení související s IT, prodejem a manažerským vzděláváním.

Co je a není e-learning
E-learning lze stručně charakterizovat jako účelné a účinné využívání informačních technologií v procesu vzdělávání. K jeho předchůdcům patří computer based learning a computer based training, což je vzdělávání nebo trénink s pomocí počítače, oboje však realizováno především doplněk klasické výuky. Vlastní e-learning je mnohem širší, neomezuje se pouze na vzdělávání nebo na technologickou stránku a jeho praktické aplikace nabývají velice pestré škály podob. Menší firmy se většinou zajímají o různě zaměřené dílčí kurzy, větší firmy si troufají i na budování virtuálních univerzit spojených s využíváním firemního intelektuálního kapitálu - znalostní báze firmy. Firemní vzdělávání není rozhodně jedinou oblastí, kde se e-learning uplatňuje, v současné době se stává nedílnou součástí vzdělávání vyššího, vysokoškolského i celoživotního.

Zvýšený zájem o tento způsobu vzdělávání probíhá na pozadí dvou globálních trendů. Prvním je rozvoj a masové rozšíření internetových technologií a multimedií, čímž se vytváří nezbytná infrastruktura. Druhým je stále rostoucí význam znalostí a schopností, jak pro kariéru člověka tak pro úspěšnost firmy.

Klasifikace
E-learning lze podrobněji členit podle několika hledisek:

. použité technologie intranet/internet,
. vlastní obsah a způsob jeho distribuce,
. rozsah nasazení, dílčí kurz/e-univerzita,
. využití synchronních/asynchronních nástrojů.

Výsledná podoba e-learningu je v každé firmě ovlivňována konfrontací různých zájmových skupin s často zcela odlišnými požadavky. Zcela jiné nároky kladou na e-learning manažeři firmy, pro něž je základní prioritou celková efektivnost a úspora nákladů a času. Oddělení lidských zdrojů preferuje maximálně kvalitní vzdělávací projekty a informatici zase usilují o bezpečné a konzistentní systémové prostředí. Nelze opomenout ani koncové uživatele, kteří oceňují především atraktivní a motivující systém vzdělávání. Tyto požadavky se odráží v různé intenzitě ve třech základních dimenzích e-learningu.

Strategická dimenze
Na strategické úrovni je pro uplatnění e-learningu rozhodující stanovení návaznosti na strategické cíle, tedy jakým způsobem tento nový systém vzdělávání přispěje k jejich dosažení. V některých případech však strategické záměry firmy představují i limitující faktor, neboť omezují dostupnost zdrojů potřebných na zavedení a využívání e-learningu. Dalším klíčovým faktorem je koncepce informační strategie, z níž by řešení e-learningu mělo vždy vycházet. Tato koncepce totiž zahrnuje další plánované projekty rozvoje stávajícího informačního systému, které čerpají disponibilní firemní zdroje. Optimální je stanovit dostatečně dopředu nároky na finanční prostředky, lidi a čas, ale také očekávané přínosy ze zavedení e-learningu.

Technologické řešení
Druhá dimenze je spojena s technologickými aspekty e-learningu. Zcela zásadní je způsob integrace plánované e-learningové technologie do stávající podoby IS/IT ve firmě. Musí být určena návaznost na firemní informační systémy, vyřešen způsob jejich propojení s e-learningem i stanovena určitá míra otevřenosti a rozšiřitelnosti. Toto vše může představovat v závislosti na konkrétních podmínkách ve firmě jak omezení tak i předpoklad pro vytváření této formy vzdělávání. Před zahájením implementace je vždy nutné zvážit výkonnost hardware, parametry používaného software, úroveň konektivity předpokládaných uživatelů, přístup a úroveň znalostí uživatelů a také dostupnost IT specialistů, kteří zajišťují bezproblémový provoz a nezbytnou podporu.

Vzdělávací rovina
Třetí dimenzi představují pedagogické, metodické a psychologické aspekty spojené se způsobem začlenění e-learningu do celkového procesu vnitrofiremního vzdělávání. Současný stav vzdělávání a plány jeho budoucího vývoje mají značný vliv na obsahovou stránku vzdělávání. Didaktika tvorby obsahu vzdělávacích kurzů se řídí specifickými pravidly a je nutné přizpůsobit obsah klasických vzdělávacích kurzů novým e-kurzům. Ze základních principů e-learningu vyplývá, že nejlepší uplatnění nachází v procesu získávání tvrdých znalostí. Proto se většinou doporučuje využít e-learning na začátku a na konci vzdělávacího procesu. Na začátku slouží k uvedení do problému a získání základních znalostí. V další fázi následuje aplikace nabytých znalostí v konkrétních příkladech a trénink pod vedením lektora. Na závěr se opakují a prohlubují získané znalosti. Ve některých případech může celý vzdělávací proces proběhnout formou e-learningu, což je typické pro jednorázová školení.

Nejlepší firemní řešení by mělo vycházet z pochopení všech podstatných faktorů ve strategické, technologické a vzdělávací dimenzi. Podcenění jednotlivých oblastí má za následek problémy, které se projeví třeba až v průběhu školení. Například nedostatečné zvážení technologických faktorů může vést k výběru nestandardního řešení které si v dalším období vyžádá ještě dodatečné investice.

Výhody
Při úvahách nad možnostmi e-learningu se nelze ubránit srovnání s tradičním způsobem vzdělávání zaměstnanců ve firmách. Z tohoto porovnání vyplývá pro e-learning řada výhod, které lze shrnout do tří základních skupin - snadná dostupnost, vyšší efektivnost, úspora času a peněz.

Dostupnost
K základním přednostem e-learningu v porovnání s tradičními formami vzdělávání patří snadná dostupnost, neboť zaměstnanec dostává možnost vzdělávat se 24 hodin denně a to jak v práci, tak na cestách i doma. Navíc v práci mohou zaměstnanci absolvovat vzdělávání ve vhodně zvolené době tak, aby nedocházelo k výpadkům v pracovním procesu. Důležitější však je, že zaměstnanec studuje v čase, který mu vyhovuje a to předpokládá chuť a vůli studovat a také zvýšené úsilí. Vzdělávání není omezeno místem kde se zaměstnanec zrovna nachází, vzdělávaní formou e-learning je dostupné kdekoliv na světě. (Obr. 1)

Efektivnost
Vyšší efektivnost e-learningu vyplývá ze zvýšené individualizace výukového procesu. Vedle výběru optimálního času má zaměstnanec možnost individuálního výběru jednotlivých témat. Ty si volí tak podle svých vlastních znalostí a schopností, studuje svým tempem a věnuje nové látce pouze tolik času, kolik skutečně potřebuje k jejímu zvládnutí. Každý si tak ve skutečnosti vytváří vlastní individuální studijní plán, ve kterém má možnost určovat způsob dalšího postupu i případného vracení se k již probraným tématům. Další předností je snadná a téměř okamžitá aktualizace, kdy při změně probírané látky může být obsah přepracován během několika hodin. Snadnější je také kontrola průběhu a výsledků, neboť e-learningové systémy mají integrovány nástroje na měření a hodnocení výsledků. Pro každý kurz je možné nastavit rozdílné parametry jako např. počet minimálně správně zodpovězených dotazů pro úspěšné absolvování kurzu. Lektor tak má okamžitě k dispozici jak celkové výsledky, tak i informace o jednotlivých studentech, o tom kolik dosáhli bodů a jakým způsobem odpovídali.

Nákladovost
Snížení celkových nákladů na vzdělávání při aplikaci e-learningu je dosaženo především nižšími výdaji na cestovné, ubytování, stravu, na zajištění lektorů a školících prostor. Značné finanční a časové úspory plynou také z usnadněného řízení vzdělávacích programů, neboť je kvalitnější organizace, koordinace, provoz a kontrola. Plně automatizováno je zpřístupňování kurzů, kontrola účasti a dosažených výsledků. Nižší náklady jsou charakteristické především pro období provozu, naopak v průběhu zavádění e-learningu vznikají poměrně vysoké náklady na implementaci nového systému. S tím souvisejí investice do technického vybavení, náklady na výrobu kurzů, studijních materiálů a multimediálních aplikací.

Nevýhody
Patrně největší slabinou e-learningu je absence lektora, omezená možnost diskuse, dialogu a komunikace s ostatními účastníky kurzu, což brání porovnání dosažených znalostí s ostatními účastníky. Zaměstnanec také nerozvíjí schopnost verbálně interpretovat a obhajovat získané znalosti. Většina účastníků e-learningových kurzů také postrádala prostor pro navazování osobních kontaktů. Určitá omezení také vyplývají pro rozsah vzdělávacího kurzu, neboť při trvání delším jak 2 hodiny značně klesá pozornost a soustředění účastníků. Jako další nevýhoda může být vnímána nižší nabídka kurzů a lokalizovaných produktů na českém trhu, což souvisí s nově se vytvářejícím trhem, který ještě není zcela stabilizován.

Návratnost investic
Z finančního pohledu lze nahlížet na investici do e-learningu jako na každou jinou. Návratnost nezávisí pouze na vynaložených nákladech a dosažených přínosech, ale také na správně zvoleném způsobu jejich vyčíslení. Údaje z již realizovaných projektů se značně liší, v příznivých podmínkách se dosahuje návratnost vložených prostředků už po 2 letech, jiné zdroje naopak uvádí až 10 let. Podmínkou je samozřejmě použití vhodných kalkulací a finančních kritérií pro stanovení přímých i nepřímých vzdělávacích nákladů. Použití klasických finančních ukazatelů jako ROI (return of investment) doprovází problémy s vyčíslení výnosů především v oblasti kvality vzdělávání, úrovně znalostí a jejich vztahu k produktivitě práce. Z těchto důvodů se spíše používá upravený model, kde jsou výnosy nahrazeny úsporou nákladů ve srovnání s tradičním vzděláváním. Přesnost tohoto alternativního modelu závisí ve firmě na kvalitě používaných kalkulací nákladů.

Náklady
Náklady na zajištění e-learningu zahrnují širokou škálu položek a je možné je rozdělit do 4 skupin - náklady na technologie, lidské zdroje, vytváření obsahu a služby.

Technologickou skupinu představují náklady na technické prostředky, server pro administraci kurzů, multimediální zařízení. Vytváření obsahu e-learnigových kurzů zahrnuje nákup dostupných kurzů, vývoj nebo nákup programů pro jejich tvorbu, vývoj specifických kurzů, aktualizaci obsahu a další činnosti související s testováním a distribucí. Náklady na lidské zdroje vznikají v procesu vývoje kurzů, konkrétně na vlastní tvorbu, programování, převod již existujících materiálů do požadované podoby. Velkou položku tvoří výdaje na vlastní firemní řešitelské týmy, neboť ty zahrnují drahé IT specialisty a konzultanty. Náklady ze skupiny služeb zahrnují tvorbu konceptu vzdělávacích kurzů, řízení a organizaci e-learning projektů, provozní podporu pro uživatele.

Na rozdíl od klasických způsobů vzdělávání lze u e-learningu dosáhnout velkých úspor z rozsahu, neboť počet účastníků kurzu není prakticky omezen.

Přínosy
Výše přínosů, úspěch či neúspěch e-learningového projektu závisí jednak na splnění podmínek obecně platných pro jakýkoliv jiný projekt (např. podpora vedení firmy). Rozhodující vliv však mají další faktory, které se odvíjí od specifik vzdělávacího procesu - vazba na kariérový plán zaměstnance, vytvoření dostatečného času a prostoru na studium, vtažení do studia prostřednictvím interaktivity a simulací, prokazatelné měření přínosů a hodnocení dosažených výsledků. Nejvyšší přínosy vykazují zejména rozsáhlé obchodní firmy, neboť e-learning jim umožňuje v krátkém čase a nenákladně vyškolit najednou celou síť prodejců.

Někdy se opomíjejí dodatečné přínosy, které lze dosáhnout alternativním využití e-learningového systému (např. pro virtuální konference). Další přínosy mohou plynout z využití e-learningu jako prostředku, který netradičním způsobem, formou zábavné a nápadité interaktivní multimediální prezentace informuje zákazníky o svých službách a produktech.

Konkrétní aplikace
Ve světě si již e-learning velice rázně vydobyl pevné místo ve firemních vzdělávacích programech. Příkladem může být automobilový gigant Ford, jehož e-learningový systém umožňuje dodavatelům přístup přes www k technickému vzdělávání. Zaměstnanci dodavatelů tak mají možnost zúčastnit se workshopů, kurzů, testů s nákupním i produktově-technických zaměřením. Z českých e-learningových aplikací patří k nejznámějším projekt virtuální univerzity Českého telecomu, který získal cenu HR Excellence Award 2001 udělovanou Českou společností pro rozvoj lidských zdrojů. Nejrozsáhlejší podle počtu zapojených zaměstnanců je bezesporu e-learningový projekt Českých drah, které touto novou formou zajišťují povinné školení pro více jak 18 000 svých zaměstnanců. Aktuální program zahrnuje zhruba 20 kurzů, jejichž realizace odpovídá zhruba 3 800 hodinám tradičních školení. Mnoho dalších projektů je již dokončeno nebo právě realizováno u společností z bankovního a pojistného sektoru.

Budoucnost
E-learning se stává pojmem, který bude stále častěji zmiňován v souvislosti s růstem celkové výkonnosti firmy s ohledem na produktivitu a úroveň práce zaměstnanců. Reference firem z již realizovaných projektů potvrzují perspektivnost a neoddiskutovatelné výhody, mezi které patří především výrazné snížení nákladů na realizaci vzdělávání a dále velká flexibilita v přizpůsobování obsahu studijních programů požadavkům účastníků.